Dnes již počtvrté se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.
Na začátku byla firma, která chtěla zaujmout, a designér, který byl rád, že má po delší době k navrhování volnější ruce. A na konci je produkt, který zaujal v konkurenci návrhů designérů ze čtyřiceti osmi zemí světa a získal „designérského Oscara“ – cenu Good Design.
Reklama
Reklama
Motor s kytkou znamená úspěch
Těžiště výroby svítidel brněnské firmy Ateh spočívá v produkci svítidel z organického skla ve formě plochých kvádrů a jednoduchých geometrických útvarů. Firma Ateh při své standardní produkci formátuje deskový materiál sklo nebo PMMA. Tato technologie výroby svítidel, k níž je zapotřebí pouze minimálních výrobních přípravků a počátečních investic, představuje riziko snadného kopírování produktů.
Představitelé firmy přes úspěch svých elegantních svítidel střízlivých forem pocítili, že by bylo třeba nabídku oživit efektním produktem s výrazným „haló efektem“, který by firmě otevřel dveře k novým zákazníkům a dal jí tvář. Proto angažovali designéra Filipa Streita ze studia Divan Design, aby pro Ateh vytvořil atraktivní interiérové svítidlo neotřelého vzhledu určené pro milovníky designu.
Pro průmyslového designéra znamenalo takové zadání osvěžení. Nebyl tolik svázán mnoha omezeními jako u řešení jiných projektů. Jediným limitem pro něj byl požadavek na nižší vstupní náklady. Proto přišel s praktickým řešením – zvolil střední cestu mezi původní technologií a nejvyšším způsobem opracování plastů – vstřikováním do formy. Pro zmíněnou technologii jsou nutné velmi vysoké vstupní náklady na vytvoření formy, které se pohybují v řádech statisíců korun. Proto je rentabilní v případě plánování velkého objemu výroby. Firma Ateh však potřebovala výrazný fotogenický produkt, který splní i reklamní účely a investora zviditelní. Ale neplánovala, že jej bude prodávat po desetitisících kusů.
Designér tedy s ohledem na tuto strategii navrhl vhodnou technologii – metodu vakuového tváření. Ta nevyžaduje příliš vysoké náklady na výrobu kopyta, ale je zapotřebí následné ruční opracování polotovaru, které mírně navyšuje cenu výrobku. Oproti vstřikování do formy je však tato technologie mnohem flexibilnější a je vhodná pro menší objem výroby.
Design výrobku musí být navržen speciálně pro tuto technologii a autor návrhu musí znát její možnosti. Tak také Filip Streit svítidlo pro Ateh tvaroval. V úvahách o podobě svítidla designér začal výběrem světelného zdroje. Mezi mnoha variantami jej zaujaly kruhové zářivky. Jejich světlo nevychází z jednoho bodu a samotné už má tvar. Toho autor návrhu využil. Ve výsledku vnější forma obtekla dvě kruhové zářivky – „vnitřnosti“ tak přímo ovlivnily vnější tvar. Konečná forma prvního návrhu připomíná letecký motor a od toho byl také odvozen název lampy – Engine, která nakonec vznikla ve dvou variantách – závěsné a nástěnné.
Svítidlo je téměř celé vyrobeno z plastu – jak vnitřní nosný rám s žebry pro upevnění úchytů elektrických částí, tak stínidlo organického tvaru a krytka závěsu neboli baldachýn. Proto je i přes větší rozměry překvapivě lehké. Jako světelný zdroj je použita kruhová zářivka 60 W, s paticí 2GX13 firmy Philips, od stejného dodavatele jsou i elektronické předřadníky s možností stmívání.
Svítidlo Engine splnilo očekávání zadavatele a posílilo zájem vytvořit se stejným designérem další řadu originálních interiérových svítidel. Jednatel firmy Ing. Miloš Zimula přišel s nápadem vytvořit svítidlo na nastavitelné ohebné trubici – tzv. husím krku.
„To určilo organické tvarosloví,“ vzpomíná Filip Streit. Popularita organického designu pro něj ale nebyla inspirací. „Poslední dobou se spíš než sledováním trendů řídím emocemi. Tvaruji podle toho, jak chci, aby věc působila na zákazníka,“ říká a dodává: „Použil jsem znovu stejné světelné zdroje. Jejich tvar určil také podobu lampy Flower.“ Přes svůj „náročný“ vzhled je lampa Flower vlastně jednoduchá.
Výrazně připomíná květinu se třemi okvětními lístky na tvarovatelném ohebném dříku a štíhlou bliznou uprostřed okvětí, která je určena k nastavení svítidla do vhodné polohy. K výrobě byla použita stejná technologie jako v případě svítidel řady Engine. Také Flower je sestavena převážně z tvářených plastových dílů, pouze vnitřní nosná deska elektrovýbavy, vnitřní díl ohebného dříku a rozeta jsou kovové. Původní návrh „trojlisté květiny“ vznikl ještě ve variantách s jedním a dvěma listy.
Svítidla Engine i Flower přinesla Atehu kýžený efekt; firma se zviditelnila a výjimečným designem si zajistila punc jedinečnosti. Především lampa Flower patří k produktům oblíbeným novináři a je často publikovaná v tisku. Před dvěma lety se jí dostalo nejvyšší ocenění. Obdržela titul Good Design, kterým se mohou pyšnit jen ty nejlepší návrhy z celého světa. Tuto prestižní cenu označovanou za „designérského Oscara“, u jejíhož zrodu stáli Eero Saarinen a Charles Eames, získal za svou lampu Filip Streit jako první Čech v jedenašedesátileté historii jejího udělování. Obstál v konkurenci vynikajících prací z oblasti architektury a designu autorů z osmačtyřiceti zemí světa.
V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.
V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.
V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.
Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.
Trojský most přes Vltavu je v mnoha ohledech bezesporu ojedinělý. Díky svému rozpětí patří mezi největší mosty v České republice a nízkým vzepětím síťového oblouku a celkově subtilní konstrukcí bez opěrných pilířů v řece je zase označován za světový unikát.
S postupujícím časem se každý technik seznamuje s novými možnostmi a příležitostmi, které rozvoj techniky a speciálně technologie přináší. Zejména široká nabídka strojů a nářadí přímo vybízí k uvažování o tom, co všechno by si člověk mohl vyzkoušet, a nebo dlouhodobě používat.
Téměř bez výjimky je zdrojem energie elektřina odebíraná ze sítě, takže otázka o způsobu připojení je zřejmá. Této problematiky se týká následující úvaha.
Téma umělých svalů obecně spadá do oblasti pohonů strojů a zařízení. Jedná se o poměrně moderní typ pohonu. S jejich nasazením se v současné době počítá především u humanoidních nebo mobilních robotů, ale předpokládá se, že v budoucnu budou schopné nahradit konvenční pohony, které jsou v prvním kvartálu 21. století zastoupeny hlavně pohony se spalovacími motory nebo elektromotory.
Cesta k průmyslovému designu nemusí být vůbec dlouhá, pokud si obor zamilujete a jdete vytrvale za svým cílem. Inženýr Jaromír Chmelař se rozhodl pro techniku už v dětství a vzhledová i koncepční řešení strojů navrhuje již více než pětatřicet let. A zdá se, že by za nic na světě neměnil.
Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, je zaměřen na oblast inovací. Výzkum a vývoj je živnou půdou pro inovace a je považován za klíčovou oblast budoucího rozvoje naší ekonomiky.
Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.
Jak již bylo uvedeno v článku v minulém vydání popisující I. etapu opravy, Karlův most je nejen historickou a kulturní památkou, ale také výjimečným technickým dílem, které slouží svému účelu 655 let. Je středem zájmu jak odborných institucí, tak i prostých občanů a je pochopitelné, že oprava vyvolala širokou, místy velmi kritickou diskuzi, vedoucí až ke sporům. Nebylo vždy snadné věnovat maximální úsilí opravě mostu a současně vyvracet šířené nepravdy.
Dnes již potřetí se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro něž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu jsou použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je přestavit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.
Imaginativně uspořádaný prostor spočívá v ovládnutí teorie chaosu, říká německý designér Ingo Maurer a kromě nesporné technické erudice a umělecké imaginace nabízí také lehkou ironii a nadsázku.
Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě