Témata

Sázka na design, díl 6.

Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, se obrací na mladou generaci. Je spolupráce výrobců s designérským školstvím filantropie nebo vypočítavost? Ani jedno. Přesto stojí za to.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly

Při studiu praktických oborů platí, že kontakt studenta s výrobním procesem je tou nejlepší školou. Tyto příležitosti bývají pro mladé adepty průmyslového designu často jedinou možností konfrontovat kolikrát nekompromisní ideály s realitou. Podobně je tomu i u oboru průmyslového designérství. Pro školy, na nichž se tento obor vyučuje, je důležité najít partnera, který by dal studentům příležitost být u vzniku průmyslového výrobku. Ale to nebývá problém. Zájem o spolupráci se studenty ze strany firem totiž není malý.

Studentské práce za hubičku? Zapomeňte...

Firmy se často ohánějí nezištnou „podporou studentů“. To je populární marketingový trik, ale co se za touto podporou ve skutečnosti skrývá? Co výrobce láká na angažmá studentů? „Hned na prvním místě je cena,“ říká designér Ivan Dlabač, který již několik let vede ateliér průmyslového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a dodává: „Praxe je totiž taková, že zadavatel, který osloví školu, dostane studentský návrh za cenu výrazně nižší než od profesionálního designéra. Studentský návrh je ovšem konzultovaný a vedený zkušeným pedagogem-designérem. Zadavatelé se tak často snaží vědomě i nevědomě získat návrh nebo návrhy pod cenou.“

Ukázky studentských prací pod vedením Ivana Dlabače

Takové úvahy vycházejí z mylné představy, že při navrhování jde především o „výtvarno“, a je možné se touto cestou pohodlně vyhnout investici do komplexního řešení designu, který je podstatou kvalitního výrobku. Důsledkem je obcházení profesionálních designérů.

Zástupci firem si často neuvědomují, že od studenta získají opět studentský návrh, který je nutné korigovat pedagogem-profesionálním designérem, aby získal reálné parametry. „I vedoucí pedagog má na výsledném návrhu svůj autorský podíl. Ale to si uvědomuje jen málokterý zadavatel,“ dodává Dlabač. Připomíná také, že jako pedagog vede třeba dvacet prací najednou, jeho korekce proto často nemůže být tak intenzivní, jak by vyžadoval standardní vývoj produktu.

Duševní vlastnictví

Dalším faktorem jsou rovněž autorská práva. I na studentské práce se totiž vztahují. Student i pedagog jsou jejich podílnými vlastníky. Pokud má zadavatel o studentský návrh zájem, může jej od školy koupit poté, co instituce odkoupí licenční práva od autorů. Přesto je pořízení studentských návrhů, které se podaří převést do výrobku, ve výsledku levnější než práce profesionálního designéra. Je však třeba, aby se výrobci připravili na delší vývoj a přípravu výroby, na nichž neušetří. A rovněž na fakt, že vklad profesionálního designéra je i tak nutný pro úspěch celého procesu.

Krok za krokem

Dalším důvodem, proč se firmy obracejí na odborné školy průmyslového designu, je snaha podchytit nadané jedince a vychovat si z nich „své“ designéry. I to však má jistá úskalí. Vysoká škola má studentům průmyslového designu ukázat celou šíři oboru a vystavit je rozličným úkolům. Cílem tohoto snažení je odhalit studentovy silné stránky a posílit ty slabší.

Průmyslový designér Ivan Dlabač je spoluzakladatel designérského studia Divan Design. Absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, Ateliér architektury a designu na katedře architektury. Zaměřuje se především na průmyslový design – strojírenský, zdravotnický, oděvní a spotřební. Podílí se též i na realizaci interiérů a věnuje se také volné tvorbě.

„Opravdu dobrý designér by měl být komplexní tvůrčí osobnost; vizionář, aplikátor i bravurní tvarovač. U většiny z nás však dominuje jedna z těchto pro profesi nepostradatelných dovedností. To ale vůbec není na škodu. Mým úkolem je odhalit studentovu dominantu a pak se snažím z jednotlivců, které takto odhadnu, sestavit tvůrčí týmy. Ty následně dokážou odvést perfektní práci, jako se nám to nedávno podařilo pro firmu Škoda,“ vypráví Ivan Dlabač a dodává: „Pokud firma angažuje mladého designéra ještě za studia, hrozí, že bude ohrožen jeho komplexní vývoj. Může se sice stát odborníkem v konkrétním segmentu oboru, ale zároveň obětí toho, čemu říkám ,profesní slepotaʻ. Dobrý designér by totiž měl být provokatér. Provokovat výrobce i jejich konstruktéry ke změnám, inovacím, estetice.“

Studenti průmyslového designu jsou na začátku své profesní cesty, kterou není správné předbíhat. Potřebují od firem pomoci „zažít“ proces výroby a sledovat cestu výrobku k zákazníkovi. Ale není dobré je podceňovat, přeceňovat ani využívat.

Michaela Streit Kádnerová

foto: archiv Divan Design

olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Z. Pavlíček, Managing Director
www.divan.cz
Poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit