Témata

Sázka na design, díl 6.

Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, se obrací na mladou generaci. Je spolupráce výrobců s designérským školstvím filantropie nebo vypočítavost? Ani jedno. Přesto stojí za to.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly
Reklama

Při studiu praktických oborů platí, že kontakt studenta s výrobním procesem je tou nejlepší školou. Tyto příležitosti bývají pro mladé adepty průmyslového designu často jedinou možností konfrontovat kolikrát nekompromisní ideály s realitou. Podobně je tomu i u oboru průmyslového designérství. Pro školy, na nichž se tento obor vyučuje, je důležité najít partnera, který by dal studentům příležitost být u vzniku průmyslového výrobku. Ale to nebývá problém. Zájem o spolupráci se studenty ze strany firem totiž není malý.

Reklama
Reklama

Studentské práce za hubičku? Zapomeňte...

Firmy se často ohánějí nezištnou „podporou studentů“. To je populární marketingový trik, ale co se za touto podporou ve skutečnosti skrývá? Co výrobce láká na angažmá studentů? „Hned na prvním místě je cena,“ říká designér Ivan Dlabač, který již několik let vede ateliér průmyslového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a dodává: „Praxe je totiž taková, že zadavatel, který osloví školu, dostane studentský návrh za cenu výrazně nižší než od profesionálního designéra. Studentský návrh je ovšem konzultovaný a vedený zkušeným pedagogem-designérem. Zadavatelé se tak často snaží vědomě i nevědomě získat návrh nebo návrhy pod cenou.“

Ukázky studentských prací pod vedením Ivana Dlabače

Takové úvahy vycházejí z mylné představy, že při navrhování jde především o „výtvarno“, a je možné se touto cestou pohodlně vyhnout investici do komplexního řešení designu, který je podstatou kvalitního výrobku. Důsledkem je obcházení profesionálních designérů.

Zástupci firem si často neuvědomují, že od studenta získají opět studentský návrh, který je nutné korigovat pedagogem-profesionálním designérem, aby získal reálné parametry. „I vedoucí pedagog má na výsledném návrhu svůj autorský podíl. Ale to si uvědomuje jen málokterý zadavatel,“ dodává Dlabač. Připomíná také, že jako pedagog vede třeba dvacet prací najednou, jeho korekce proto často nemůže být tak intenzivní, jak by vyžadoval standardní vývoj produktu.

Duševní vlastnictví

Dalším faktorem jsou rovněž autorská práva. I na studentské práce se totiž vztahují. Student i pedagog jsou jejich podílnými vlastníky. Pokud má zadavatel o studentský návrh zájem, může jej od školy koupit poté, co instituce odkoupí licenční práva od autorů. Přesto je pořízení studentských návrhů, které se podaří převést do výrobku, ve výsledku levnější než práce profesionálního designéra. Je však třeba, aby se výrobci připravili na delší vývoj a přípravu výroby, na nichž neušetří. A rovněž na fakt, že vklad profesionálního designéra je i tak nutný pro úspěch celého procesu.

Krok za krokem

Dalším důvodem, proč se firmy obracejí na odborné školy průmyslového designu, je snaha podchytit nadané jedince a vychovat si z nich „své“ designéry. I to však má jistá úskalí. Vysoká škola má studentům průmyslového designu ukázat celou šíři oboru a vystavit je rozličným úkolům. Cílem tohoto snažení je odhalit studentovy silné stránky a posílit ty slabší.

Průmyslový designér Ivan Dlabač je spoluzakladatel designérského studia Divan Design. Absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, Ateliér architektury a designu na katedře architektury. Zaměřuje se především na průmyslový design – strojírenský, zdravotnický, oděvní a spotřební. Podílí se též i na realizaci interiérů a věnuje se také volné tvorbě.

„Opravdu dobrý designér by měl být komplexní tvůrčí osobnost; vizionář, aplikátor i bravurní tvarovač. U většiny z nás však dominuje jedna z těchto pro profesi nepostradatelných dovedností. To ale vůbec není na škodu. Mým úkolem je odhalit studentovu dominantu a pak se snažím z jednotlivců, které takto odhadnu, sestavit tvůrčí týmy. Ty následně dokážou odvést perfektní práci, jako se nám to nedávno podařilo pro firmu Škoda,“ vypráví Ivan Dlabač a dodává: „Pokud firma angažuje mladého designéra ještě za studia, hrozí, že bude ohrožen jeho komplexní vývoj. Může se sice stát odborníkem v konkrétním segmentu oboru, ale zároveň obětí toho, čemu říkám ,profesní slepotaʻ. Dobrý designér by totiž měl být provokatér. Provokovat výrobce i jejich konstruktéry ke změnám, inovacím, estetice.“

Studenti průmyslového designu jsou na začátku své profesní cesty, kterou není správné předbíhat. Potřebují od firem pomoci „zažít“ proces výroby a sledovat cestu výrobku k zákazníkovi. Ale není dobré je podceňovat, přeceňovat ani využívat.

Michaela Streit Kádnerová

foto: archiv Divan Design

olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Z. Pavlíček, Managing Director
www.divan.cz
Poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.

Reklama
Související články
Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Sázka na design, díl 7.

Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, je zaměřen na oblast inovací. Výzkum a vývoj je živnou půdou pro inovace a je považován za klíčovou oblast budoucího rozvoje naší ekonomiky.

Související články
Sázka na design, díl 5.

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sázka na design, díl 3.

Dnes již potřetí se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro něž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu jsou použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je přestavit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit