Témata
Reklama

Sázka na design, díl 7.

Dnešní díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, je zaměřen na oblast inovací. Výzkum a vývoj je živnou půdou pro inovace a je považován za klíčovou oblast budoucího rozvoje naší ekonomiky.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly

Stále nízký inovační potenciál České republiky se snaží řešit Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest mimo jiné poskytováním různých forem finančních podpor ze strukturálních fondů, státního rozpočtu a komunitárních zdrojů. Význam inovací si uvědomuje každý, ale v čem vlastně spočívá, jaké může mít přímé důsledky a jak ji řídit – to se stále ještě musíme učit. Na poli designu to platí stejně jako kdekoli jinde.

Reklama
Reklama
Reklama

Inovace jako strategie

Podle Národní inovační strategie ČR je inovací obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. To vše jsou spojité nádoby. U výrobních podniků je hmatatelným výsledkem inovace kvalitní design produktu. Inovace tak vyjadřuje změnu a novinky, zavádění vědeckého a technického pokroku i zcela nových druhů výrobků. V důsledku inovací dochází k úsporám práce a přírodních zdrojů. Inovace znamená zdokonalení či postupný vývoj daného produktu.

Kočárek Terix 3 Tour – MgA. Filip Streit, studio Divan Design

Lehká a maximálně skladná konstrukce. Dobrou ovladatelnost kočárku zaručuje velké přední otočné kolo a systém „clip-A-go“ (jednoduchá výměna autosedačky za sportovní sedačku) pak nabízí možnost kombinace jeho užitných funkcí.

Tvůrčí myšlení či disponování novými myšlenkami a nápady se stává stále důležitější součástí práce ve všech oborech. Inovace však znamenají více než pouhou osobní tvořivost designéra nebo konstruktéra. Je to proces aplikace nových myšlenek, které mají potenciál uspokojit zákazníky a jejich potřeby a očekávání. Objevuje se v každém typu podnikání v průběhu všech fází a může zahrnovat široký tým spolupracovníků. Inovace by měly být základní součástí obchodní strategie každé úspěšné firmy.

Produktová inovace tvoří zhruba 70 % všech inovací, asi čtvrtinu technologické novinky a pouhá dvě procenta tvoří výdobytky v oblasti vývoje nových materiálů. V přeneseném slova smyslu lze synonymem inovace prohlásit design a v mnoha případech designér vystupuje také v roli vynálezce. U výrobců je design špičkou ledovce inovativního managementu. Ale ani kvalitní a novátorský design ovšem nemusí být nutně zárukou, že se výrobek bude dobře prodávat. Úspěch vychází z komplexu hodnot, který kromě kvality produktu, technologického know-how zahrnuje také cenové a výrobní možnosti kombinované – dnes již nutně – s ekologickým myšlením. Tyto hodnoty musejí být v rovnováze, aby přinesly kýžený efekt. Jsou výsledkem komplexní a promyšlené řízené inovace.

Přístroj pro estetickou medicínu – MgA. Filip Streit a M.A. Ivan Dlabač, studio Divan Design

Inovativní stavebnicový design byl navržen tak, aby budil v pacientovi důvěru a  potlačil obavy z invazivního kosmetického zákroku.

Cílem všech výrobců je uspět se svými produkty na trhu. Již po 2. světové válce bylo jasné, že při překotném technickém a technologickém rozvoji a postupující racionalizaci a sériovosti výroby může produkty odlišit a tedy ozvláštnit nadále jen charakteristické tvarové řešení. Způsoby, jak tento jednoduchý poznatek uvést do praxe, se u různých firem lišily. Jeden ze dvou neznámějších a dodnes bohatě rozšířených principů vyvinul americký automobilový průmysl koncem 40. let 20. století. Mezi automobily se po válce v USA stal jednoznačně nejziskovějším artiklem opravdu velký osobní vůz – bylo možné prodávat ho mnohem dráž než malé osobní vozy, a to i přesto, že náklady na výrobu obou se příliš nelišily. Šéfdesignér a viceprezident koncernu General Motors Harvey Earl navíc přišel se strategií tvarově individualizovaných modelů s důmyslně atraktivními detaily, které bylo možné bez větších nákladů pružně měnit. Důsledkem toho bylo tzv. organizované stárnutí modelových řad podpořené umnou reklamou sugerující potenciálním zákazníkům potřebnost takových vozů a naléhavost vlastnit nejnovější typ.


Štětce ERGO - M.A. Ivan Dlabač, studio Divan Design

Design přinesl dva zcela nové inovativní prvky, které posunuly způsob užití náčiní – natočení držadla pro příjemnější uchopení a zakončení držadla ve formě špachtle - stěrky

To je v jednoduchosti popsaný princip, který funguje dodnes. Další osvědčenou strategií je přístup, který zvolili výrobci v poválečné Itálii. Nové firmy se zprvu soustředily na moderní materiály a technologie a velmi úzkou spolupráci s designéry. Design a marketing sloužily jeden druhému, a tak vlastně vznikl fenomén „italský design“. Převrat znamenala 80. léta 20. století a strategie firmy Alessi, která začala uvádět na trh limitované série exkluzivních předmětů do domácnosti vždy se zvýrazněnou osobou designéra. Z tvůrce se tak stala hvězda a design povýšil na úroveň módního návrhářství. I tato metoda je stále velmi účinná a řada firem na ní i dnes staví svůj úspěch.

Nejvhodnějším prostředím, kde je možné otestovat inovace designu, jsou veletrhy. Odborná i laická veřejnost okamžitě zareaguje a výrobce si může velmi rychle udělat obrázek o výsledcích svého snažení. Na druhou stranu je to prostředí vysoce konkurenční, v němž je právě design jednou z nejsilnějších zbraní konkurenčního boje. Novinky v této oblasti jsou často předmětem vědomého i nevědomého zcizení, a proto je nutné tuto hodnotu maximálními možnými právními prostředky chránit. Rozhodně se to vyplatí.

V příštím díle se budeme věnovat typologii inovací, jejich prosazování a ochraně.

Michaela Streit Kádnerová

foto: archiv Divan Design

olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Z. Pavlíček, Managing Director
www.divan.cz
Poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.

Reklama
Související články
Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Související články
Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit