Témata

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly

V běžném životě se při koupi výrobku stejné funkce rozhodujeme podle vzhledu. V současnosti se na trhu objevuje mnoho produktů stejného typu a design je tedy vedle ceny nejdůležitějším hlediskem výběru. Jak tomu ale je u velkých strojů? Má smysl navrhovat estetickou podobu velkým průmyslovým zařízením? A je k tomu třeba designérů? Znamená jejich vklad přínos?

Design velkých průmyslových zařízení

Design nebo také „urovnávání“ velkých zařízení – jak procesu říká designér Ivan Dlabač ze studia Divan design – stále ještě nepatří k samozřejmému standardu domácích výrobců. Protože mottem studia je vyhledávání nových možností uplatnění designu na poli průmyslu, oslovilo v roce 2008 firmu Disa, výrobce širokého portfolia formovacích systémů, kompletních integrovaných slévárenských linek a tryskacích zařízení. (Po fúzi s firmou Wheelabrator v roce 2009 přešla poslední jmenovaná divize pod novou patronaci.) Firma na podnět designérů studia Divan zahájila spolupráci na designovém faceliftu svých výrobků. Pro obě strany to byla premiérová zkušenost založená na důvěře a spolupráci.

DISA původní řešení bubnového tryskacího stroje

Zástupci firmy měli původně dojem, že v utváření takových ryze technických strojů zbývá pro designéra jen velmi malé pole působnosti, a proto zůstávali výhradně u spolupráce s konstruktéry. Zároveň ale v té době již začali častěji produkovat drobnější zařízení pro menší provozy. V této oblasti je však větší konkurence, takže bylo třeba zákazníka zaujmout. Právě v té chvíli designéři nabídli firmě své služby. Designéři Ivan Dlabač, Vojtěch Linhart a Filip Streit vytvořili pro klienta nový vzhled tryskacího zařízení, které patřilo spíše k „menším“ produktům firmy Disa.

Vizualizace DISA bubnový tryskací stroj – M.A.Ivan Dlabač, Mg.A. Vojtěch Linhart, Mg.A.Filip St

Konstruktérské řešení průmyslového zařízení představuje funkční spojení více než estetické, je to kompozice funkčních částí v celek, bez většího ohledu na estetickou stránku věci. Každý stroj je však tvořen z určitých prvků, linií a motivů. Ty lze výtvarně upravovat, skrývat, zdůrazňovat, spojovat i rozvíjet ve vizuálně kompaktní celek. „Naším cílem je dát té velké hmotě nějakou fazonu,“ říká designér Vojtěch Linhart. Všechny tyto úpravy, ekonomické dopady a jiné důsledky podrobně konzultovali s konstruktéry. Designéři hledali výrazný prvek, který by definoval podobu stroje. Zásadní změnou, se kterou designéři přišli, bylo nové řešení otevírání dveří do tryskací komory, původně navržené konstruktéry na jeden hydraulický válec. Designéři vyprovokovali změnu mechanismu otevírání dveří použitím dvou válců a jejich vzhledem v obloukovitém tvaru. Dveře se tak staly nejvýraznějším akcentem zařízení a rozpoznávacím motivem strojů této řady.

Pro zadavatele je ovšem nejsilnějším argumentem ekonomická stránka, svou roli také hraje ergonomické řešení. Ekonomické řešení považují designéři za samozřejmost. Facelift výrobku nesmí předcházející model výrazně prodražovat. Pokud dojde k navýšení nákladů, musí mít pádné zdůvodnění, a je pak na úvaze zadavatele, zda takové změny považuje za přínosné. Obecně se dá říci, že jediným prodražením výsledného produktu je honorář designéra, který v objemu výroby představuje v podstatě procenta z výsledné ceny jednoho kusu. Ergonomické řešení vyvinuté designérem ve spolupráci s konstruktéry pak přináší snazší obslužnost, kontrolu i čištění stroje.

DISA bubnový tryskací stroj – M.A.Ivan Dlabač, Mg.A. Vojtěch Linhart, Mg.A.Filip Streit – 2006

Zisk pro zadavatele spočívá také v odlišení výrobku mezi konkurencí. Většina výrobků segmentu průmyslových zařízení si je podobně jako u všech ostatních velmi podobná funkcemi. Firmy proto hledají způsob, jak se odlišit. Design – tvář výrobku – představuje nejsnazší a také nejméně nákladnou cestu, jak na trhu vyniknout. V konkurenčním českém, evropském i světovém kontextu je kultivovaný design výrobků známkou zdravé firmy a zvyšuje její kredibilitu.

Podobně uvažovala i společnost NATE, dodavatel kompletních linek do celého světa určených pro pivovary, mlékárny, výrobce nealkoholických nápojů lihovin a vín. Ta na základě reference od společnosti DISA angažovala designéry studia Divan design k návrhu designu mycí linky – zařízení primárně určeného pro menší pivovary a výrobny. Tito koncoví zákazníci se rádi pochlubí svým vybavením a kultivovaným provozem a ten se také často stává součástí jejich marketingové strategie. Společnost NATE přišla se strategií personalizace svých produktů pro zákazníky. Zadání pro designéry znělo jasně – vytvořit zařízení vynikající na trhu výrazem snadno spojitelným s jeho výrobcem, které bude možné jednoduchým způsobem „obrandovat“ na přání zákazníka. Výsledkem je výrazný tvarový rukopis zařízení i tvar graficky variabilně přizpůsobený pro klienta.

Dá se tedy říci, že design velkých průmyslových strojů je důležitý a estetika hraje svou roli stejně jako u jiných výrobků. I tady platí, že kultivovaný design vypovídá o úspěších a ambicích firmy a dobře prodává její výrobky.

Michaela Streit Kádnerová
foto: archiv Divan Design

olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Z. Pavlíček, Managing Director
www.divan.cz
Poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit