Témata

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly
Reklama

V běžném životě se při koupi výrobku stejné funkce rozhodujeme podle vzhledu. V současnosti se na trhu objevuje mnoho produktů stejného typu a design je tedy vedle ceny nejdůležitějším hlediskem výběru. Jak tomu ale je u velkých strojů? Má smysl navrhovat estetickou podobu velkým průmyslovým zařízením? A je k tomu třeba designérů? Znamená jejich vklad přínos?

Reklama
Reklama
Reklama

Design velkých průmyslových zařízení

Design nebo také „urovnávání“ velkých zařízení – jak procesu říká designér Ivan Dlabač ze studia Divan design – stále ještě nepatří k samozřejmému standardu domácích výrobců. Protože mottem studia je vyhledávání nových možností uplatnění designu na poli průmyslu, oslovilo v roce 2008 firmu Disa, výrobce širokého portfolia formovacích systémů, kompletních integrovaných slévárenských linek a tryskacích zařízení. (Po fúzi s firmou Wheelabrator v roce 2009 přešla poslední jmenovaná divize pod novou patronaci.) Firma na podnět designérů studia Divan zahájila spolupráci na designovém faceliftu svých výrobků. Pro obě strany to byla premiérová zkušenost založená na důvěře a spolupráci.

DISA původní řešení bubnového tryskacího stroje

Zástupci firmy měli původně dojem, že v utváření takových ryze technických strojů zbývá pro designéra jen velmi malé pole působnosti, a proto zůstávali výhradně u spolupráce s konstruktéry. Zároveň ale v té době již začali častěji produkovat drobnější zařízení pro menší provozy. V této oblasti je však větší konkurence, takže bylo třeba zákazníka zaujmout. Právě v té chvíli designéři nabídli firmě své služby. Designéři Ivan Dlabač, Vojtěch Linhart a Filip Streit vytvořili pro klienta nový vzhled tryskacího zařízení, které patřilo spíše k „menším“ produktům firmy Disa.

Vizualizace DISA bubnový tryskací stroj – M.A.Ivan Dlabač, Mg.A. Vojtěch Linhart, Mg.A.Filip St

Konstruktérské řešení průmyslového zařízení představuje funkční spojení více než estetické, je to kompozice funkčních částí v celek, bez většího ohledu na estetickou stránku věci. Každý stroj je však tvořen z určitých prvků, linií a motivů. Ty lze výtvarně upravovat, skrývat, zdůrazňovat, spojovat i rozvíjet ve vizuálně kompaktní celek. „Naším cílem je dát té velké hmotě nějakou fazonu,“ říká designér Vojtěch Linhart. Všechny tyto úpravy, ekonomické dopady a jiné důsledky podrobně konzultovali s konstruktéry. Designéři hledali výrazný prvek, který by definoval podobu stroje. Zásadní změnou, se kterou designéři přišli, bylo nové řešení otevírání dveří do tryskací komory, původně navržené konstruktéry na jeden hydraulický válec. Designéři vyprovokovali změnu mechanismu otevírání dveří použitím dvou válců a jejich vzhledem v obloukovitém tvaru. Dveře se tak staly nejvýraznějším akcentem zařízení a rozpoznávacím motivem strojů této řady.

Pro zadavatele je ovšem nejsilnějším argumentem ekonomická stránka, svou roli také hraje ergonomické řešení. Ekonomické řešení považují designéři za samozřejmost. Facelift výrobku nesmí předcházející model výrazně prodražovat. Pokud dojde k navýšení nákladů, musí mít pádné zdůvodnění, a je pak na úvaze zadavatele, zda takové změny považuje za přínosné. Obecně se dá říci, že jediným prodražením výsledného produktu je honorář designéra, který v objemu výroby představuje v podstatě procenta z výsledné ceny jednoho kusu. Ergonomické řešení vyvinuté designérem ve spolupráci s konstruktéry pak přináší snazší obslužnost, kontrolu i čištění stroje.

DISA bubnový tryskací stroj – M.A.Ivan Dlabač, Mg.A. Vojtěch Linhart, Mg.A.Filip Streit – 2006

Zisk pro zadavatele spočívá také v odlišení výrobku mezi konkurencí. Většina výrobků segmentu průmyslových zařízení si je podobně jako u všech ostatních velmi podobná funkcemi. Firmy proto hledají způsob, jak se odlišit. Design – tvář výrobku – představuje nejsnazší a také nejméně nákladnou cestu, jak na trhu vyniknout. V konkurenčním českém, evropském i světovém kontextu je kultivovaný design výrobků známkou zdravé firmy a zvyšuje její kredibilitu.

Podobně uvažovala i společnost NATE, dodavatel kompletních linek do celého světa určených pro pivovary, mlékárny, výrobce nealkoholických nápojů lihovin a vín. Ta na základě reference od společnosti DISA angažovala designéry studia Divan design k návrhu designu mycí linky – zařízení primárně určeného pro menší pivovary a výrobny. Tito koncoví zákazníci se rádi pochlubí svým vybavením a kultivovaným provozem a ten se také často stává součástí jejich marketingové strategie. Společnost NATE přišla se strategií personalizace svých produktů pro zákazníky. Zadání pro designéry znělo jasně – vytvořit zařízení vynikající na trhu výrazem snadno spojitelným s jeho výrobcem, které bude možné jednoduchým způsobem „obrandovat“ na přání zákazníka. Výsledkem je výrazný tvarový rukopis zařízení i tvar graficky variabilně přizpůsobený pro klienta.

Dá se tedy říci, že design velkých průmyslových strojů je důležitý a estetika hraje svou roli stejně jako u jiných výrobků. I tady platí, že kultivovaný design vypovídá o úspěších a ambicích firmy a dobře prodává její výrobky.

Michaela Streit Kádnerová
foto: archiv Divan Design

olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Z. Pavlíček, Managing Director
www.divan.cz
Poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.

Reklama
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Související články
Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit