MM:
V listopadu loňského roku jste prezentoval výsledky výzkumného záměru týkajícího se rozvoje metod a prostředků integrovaného strojního inženýrství. Své důstojné místo zde měl i komisí České hlavy oceněný prof. Valášek se svým kolektivem, který zde rekapituloval řešení paralelních kinematických struktur a jejich aplikaci na stroji koncepce trijoint. Bohužel i tento úspěšný program, jako mnoho dalších, jež se ocitly na prahu realizace, byl ze záměrů vyškrtnut. Jak na vás celá tato záležitost gesce MŠMT působí a jaký následek bude mít konkrétně na řešení výzkumných záměrů vašeho ústavu?
Prof. Talácko: Programem ministerstva školství ČR byly před pěti lety na vysokých školách zasazeny určité směry výzkumu. Je to podobné, jako když se založí sad. Aby se po několika letech dalo něco kvalitního sklidit, je třeba na stromech odřezávat větvičky, které nemají předpoklady pro vytvoření plodů, a tím více podpořit výhonky, které budou přinášet kvalitní ovoce. Tady byl zvolen v souvislosti s technickými obory postup, kdy byl již vzrostlý sad vykácen a do země se zastrčily nové proutky jakéhosi nového sadu. Plody, které na některých větvích poražených stromů vyrostly, se nechají sklidit někým jiným, protože v pohledu na nový sad o ně již není zájem. Další případná sklizeň ovoce bude možná, pokud se bude dařit a sadba byla dobrá, zase až za několik let.
Jinak řečeno, výběrové řízení na nové výzkumné záměry bylo ukončeno několik měsíců před vyhodnocením záměrů předcházejících, čímž byla vyloučena možnost objektivního posouzení dosažených výsledků v pohledu na efektivní pokračování výzkumu. To se ale již dostávám do situace, kdy bych opakoval, co už bylo kolegy z řady jiných pracovišť řečeno. Jisté rozpaky vyvolává veřejně deklarovaná hrdost zástupců, ale i představitelů ministerstva školství nad dobře vykonaným dílem. A můj pocit z postupu výběru nových výzkumných záměrů, který byl z řady dnes již obecně známých důvodů nešťastně zvláštní? Je srovnatelný jako z účasti v nějaké loterii.
Je však třeba připomenout, že nepřiznání jakékoliv sebemenší chyby v použitém způsobu a provedení výběru nových výzkumných záměrů vyvolává i obavy, že se něco podobného může zase opakovat. Jinak mi připadá, že se i v tomto případě bohužel potvrdila jistá chronická vada českého člověka, a sice neschopnost něco samostatně a efektivně zorganizovat. Tento handicap byl příčinou znehodnocení řady patentů, ale i zániku kvalitních firem v přechodu do nového ekonomického prostředí. Prokazatelně poškozuje možnosti dosažení a zhodnocení výsledků tradičních tvůrčích předností českých techniků, které snad jen na tomto místě pozitivně podporuje zdravá schopnost improvizace. V nesrovnatelně horších podmínkách socialistického systému vznikaly stroje, které v řadě případů důstojně stály na úrovni výrobků vyspělé, tehdy západní ciziny. V oblasti řízení u nás chybí vlastní názor na směry rozvoje průmyslu, a tím tedy i výzkumu. Potřebujeme se stále schovávat za názory zahraničních expertů a uniká nám, do jaké míry je zodpovědně zajímá prosperita našeho průmyslu a také našim možnostem odpovídající směry výzkumu. Samozřejmě že nepopírám důležitost nezávislého názoru pro objektivní rozhodování, ovšem musí mít správné proporce k názoru vlastnímu.
Výzkumný záměr "Rozvoj metod a prostředků integrovaného strojního inženýrství", který jsem čtyři roky vedl, byl oborově průřezový program výzkumu na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V sedmi sekcích byly řešeny dílčí a mezioborové projekty s cílem aktivovat efektivní spolupráci mezi specialisty formálně oddělenými hranicemi ústavů v organizační struktuře fakulty. Výzkum byl zaměřen na nové metodiky navrhování strojů a výsledkem jsou softwarové prostředky, na metody experimentálního výzkumu, na jehož konci vznikla řada specializovaných laboratoří. Velká pozornost byla soustředěna na výzkum nekonvenčních struktur mechanismů strojů, nových technologií, ale i na metody sledování a řízení výzkumu na technické univerzitě.
Důležitým výstupem byly funkční vzory nových technických řešení mechanismů a ověření nových technologických principů. Samozřejmě že ne všechny výhonky na zasazeném a několik let ošetřovaném stromě jsou dále perspektivní.
V rámci programu výzkumu, na kterém se ve zmíněném záměru významně podílel můj ústav, byly dosaženy podle mého názoru pozoruhodné a perspektivní výsledky v oblasti možností aplikace hybridních materiálových struktur v konstrukcích mechanismů strojů, na funkčních vzorech byly ověřeny koncepce zařízení pro výrobu součástí s řízenou materiálovou strukturou. Významné jsou výsledky výzkumu a vývoje vysokotlakých kompozitových membrán, které mohou výrazně ovlivnit konstrukce hydraulických prvků. S velkým zahraničním zájmem se setkala prezentace funkčního vzoru manipulátoru s paralelní kinematikou a s nekonvenčním přímým hydraulickým pohonem vzpěr, dále originální princip převodu pro přenos pohybu na teleskopická ramena.
Na základě dosažených výsledků a zkušeností jsem podal návrh navazujícího záměru s orientací na výzkum nových struktur strojů a jejich mechanismů, který však nebude z rozhodnutí ministerstva školství finančně podporován. Součástí tohoto návrhu záměru byl i navazující výzkum, za jehož výsledky byla prof. Valáškovi udělena nejvyšší cena za tvůrčí činnosti - Česká hlava. Důsledkem vzniklé situace je i skutečnost, že chybí prostředky na silnější právní ochranu dvou udělených patentů. Další technická řešení, která byla připravena pro pokračování výzkumu, zatím nemá smysl patentovat, protože je nelze bez odpovídajících finančních prostředků účinně chránit.
Takže závěrem. Řízení výzkumu na vysokých školách má paralelu v projektování stále nových překážkových drah jako zkoušek odolnosti a vytrvalosti zbylých nadšenců výzkumu. Osobně nesdílím názor, že diskutovaná situace kolem nových výzkumných záměrů je koncem výzkumu na českých vysokých školách. Zatím jsem znovu rozhodnut podávat další návrhy projektů do grantových soutěží. Současně musím ale přiznat, že nešťastné a mnohdy těžko pochopitelné řídicí zásahy znamenají pro můj ústav podstatné okamžité zhoršení podmínek pro výzkum a v každém případě jeho časové zdržení.
MM:
V technických kruzích je známa vaše spolupráce s Porsche Engineering Services na analýze metodou konečných prvků. Jak se tato záležitost vyvíjí v současné době a jaké další spolupráce s průmyslovou praxí ve vašem ústavu řešíte?
Prof. Talácko: Společnost Porsche Engineering Services je součástí organizační struktury Ústavu výrobních strojů a mechanismů. Má za sebou již skoro tříapůlleté období existence, které mohu zodpovědně pokládat za úspěšné. Pro úplnost připomenu některé podstatné údaje. Založení společnosti Porsche Engineering Services neboli zkráceně PES předcházela několikaletá úspěšná spolupráce Ústavu výrobních strojů a mechanismů Fakulty strojní ČVUT v Praze s výzkumným a vývojovým centrem společnosti Porsche AG ve Weissachu nedaleko Stuttgartu. Program činnosti společnosti PES je zaměřen především na technické výpočty a simulace týkající se částí a mechanismů strojů. Přitom nejde jen o části konstrukce automobilů, jejichž výrobou se firma Porsche proslavila, ale i o aplikace výpočtů a simulace na špičkové úrovni ve vztahu k problémům navrhování komponent struktur dalších kategorií strojů. Toto zaměření činnosti úzce koresponduje s posláním odboru částí a mechanismů strojů, který je rovněž součástí mého ústavu. Tento odbor zajišťuje výuku částí a mechanismů strojů v základním studiu na Fakultě strojní a ve stejné oblasti se věnuje i výzkumu. Přítomnost společnosti PES v prostředí technické univerzity je pilotním projektem, který je podložen smlouvou o spolupráci mezi Fakultou strojní ČVUT v Praze a společností Porsche AG Stuttgart. Hlavním motivem tohoto projektu je dosažení co nejtěsnějšího vztahu mezi technickou univerzitou a praxí. Je třeba si uvědomit, že v poslední době dochází k výraznému zkracování period mezi podstatnými změnami v technických oborech. Tyto periody jsou již většinou kratší než tradiční periody vzdělávacích cyklů na vysokých školách. Ty jsou tedy nuceny čím dál pružněji, a tím tedy i rychleji reagovat na vývoj oborů, aby absolventi svým profilem a znalostmi byli co nejrychleji adaptovatelní v praxi. Tato svým způsobem v našich podmínkách do značné míry výstřední koncepce spolupráce přináší významné efekty pro obě strany. Porsche AG má možnost využít kvalitní inženýrské kapacity, kterými disponuje Fakulta strojní v Praze, a pro fakultu je těsný kontakt se špičkovými technologiemi projektování částí mechanismů strojů v konkrétních aplikacích přínosem, neboť umožňuje udržet vysokou odbornou úroveň výuky.
Součástí memoranda, které konkretizuje realizaci smlouvy o spolupráci, je podmínka přímé účasti pracovníků firmy PES na výuce, kam přenášejí své praktické zkušenosti z řešení konkrétních technických problémů. Společnost PES je umístěna v prostoru Ústavu výrobních strojů a mechanismů v Praze 2 v Horské ulici a zaměstnává mladé absolventy Fakulty strojní, doktorandy a asistenty v rámci částečného pracovního poměru. Je zřejmé, že tato část koncepce spolupráce umožňuje udržet mladé kvalifikované pracovníky v prostředí ústavu, kde za stávajících platových podmínek ve školství by jejich stálejší působení bylo silně iluzorní.
PES se na Fakultě strojní ČVUT v Praze v současné době orientuje na řešení problémů spojených s projekcí částí a mechanismů strojů, kterým se věnuje oddělení výpočtů a simulací vývojového centra firmy Porsche ve Weissachu. Jde především o pevnostní výpočty a simulaci poměrů namáhání a deformací částí mechanismů při provozu s ohledem na jejich optimální vytváření, jde o problematiku přenosu tepla s ohledem na identifikaci vlivů na dilatace součástí. V poslední době se rozšiřuje kompetence pracoviště Porsche ES i na aplikace metod mechatronického přístupu analýzy vlastností a na projektování kombinovaných mechanismů. Kromě zatím většiny zakázek ze zahraničí se objevuje zájem o využití uvedené kvalifikace i pro řešení problémů českých firem.
Rozsáhlá řešitelská kapacita vývojového centra Porsche ve Weissachu, se kterým pražské pracoviště úzce spolupracuje, je jednou z výrazných příčin úspěchů firmy Porsche a představuje významný obchodní artikl.
V současných podmínkách vývoje nových výrobků je stabilita firmy na trhu silně závislá na rychlosti inovací, což na druhé straně vyžaduje silně dimenzovanou vývojovou, popřípadě i výzkumnou kapacitu. Tu si ovšem nemůže na požadované úrovni každá firma z ekonomických důvodů dovolit. Tyto souvislosti v prostředí výroby a trhu vyvolávají přirozený rozvoj efektivních kooperačních vztahů jak v procesu výroby, tak i v procesu vývoje. Služby v oblasti vývoje, tedy například výpočty a simulace, jsou již rovněž artiklem na trhu.
Je tedy zřejmé, že firma Porsche je jedním z předních partnerů Ústavu výrobních strojů a mechanismů. Spektrum konkrétních kontaktů s dalšími firmami je však širší. Významná je například několikaletá spolupráce s firmou Zeiss, která má v prostoru mého ústavu specializovanou laboratoř s číslicově řízenými měřicími stroji, kde probíhá i část laboratorní výuky našich studentů. Již tradičně spolupracujeme s firmou Metrostav na konkrétních speciálních zařízeních pro technologické zajištění staveb. Na počátku je spolupráce s firmou Linet - v tomto případě bychom chtěli uplatnit patent na převod tlačeným řetězem, intenzivní je spolupráce s firmou SP-Tech na řešení automatizačních mechanismů pro tvářecí stroje atd.
MM:
Hlavním posláním informačního systému, který byl vybudován vámi řízeným odborem výrobních strojů a zařízení společně s Českomoravskou společností pro automatizaci, bylo nejen pomáhat studentům, ale zejména stát se významným přínosem pro celoživotní vzdělávání specialistů v oboru automatizace. Splnil tento projekt nejen vaše očekávání a je ze strany technické veřejnosti využíván?
Prof. Talácko: Uvedu nejdříve stručnou charakteristiku Českomoravské společnosti pro automatizaci. Je nezávislým dobrovolným odborným sdružením tvůrců a uživatelů automatizace ve strojírenském a zpracovatelském průmyslu. Členy společnosti jsou projektanti, vývojoví pracovníci, pedagogové. Členství ve společnosti je možné buď individuální osobní formou, nebo kolektivní formou celého podniku. Českomoravská společnost pro automatizaci je jedním ze zakládajících členů Českého svazu vědecko-technických společností, který vznikl v roce 1992 na podporu zájmového sdružování odborníků působících v průmyslu. Náplní činnosti společnosti je zprostředkování informací o poznatcích a trendech v oblasti automatizace výroby, zprostředkování kontaktů s předními firmami z oblasti automatizace, dále podpora nových forem automatizace výroby a také působení na výchovu nových odborníků vlastní pedagogickou činností a vydáváním odborných publikací. A teď k vaší otázce. Zmíněný informační systém byl výsledkem řešení grantu na téma "Informační a vzdělávací systém pro transfer poznatků z oboru automatizace". Hlavním cílem bylo vytvoření otevřené organizované databáze úspěšně realizovaných projektů automatizace výroby, která sloužila pro zvýšení rychlosti širšího využití osvědčených koncepcí projektů a pro výměnu zkušeností s jejich provozem. Byla sledována i vzdělávací složka takového systému, který by mohl sloužit jako základna pro doplnění teoretické výuky na školách a v rámci různých forem vzdělávacích kurzů. Ačkoliv byl projekt grantu úspěšně zakončen, byla jeho životaschopnost po určité době narušena. Jako první problém se ukázal jistý nezájem širšího okruhu firem o aktivní spoluúčast na vytváření a společném využívání systému. Daleko vážnějším problémem je však zatím nevyřešená právní situace kolem systému, který byl s ohledem na spoluúčast Ústavu výrobních strojů a mechanismů při řešení grantu uložen na internetové adrese v rámci fakulty, kde je možnost komerčního využívání uložených a zprostředkovaných informací problematická.
Daleko výraznější z hlediska dosaženého efektu je v posledních letech aktivita Českomoravské společnosti v oblasti vydávání odborných vzdělávacích publikací. Konkrétně jde o čtyřdílnou publikaci Automatizace, která je vyhledávanou učební pomůckou nejen na středních školách, pro které byla především určena, ale která se stala i hodnotnou příručkou pro pracovníky z praxe. Další významnou připravovanou publikací je titul Mechatronika, který by měl navázat na obsah zmíněné čtyřdílné knihy. V současné době pracuje autorský kolektiv vytvořený pro záštitou Českomoravské společnosti na rukopisu. Tato publikace by měla významně zaplnit prázdné místo v oblasti učebnic s tímto zaměřením.
MM:
Jaká je podle vás současná úroveň a vyhlídky do budoucna v tuzemské konstrukci výrobních strojů a zařízení, zejména pak nových, převratných konstrukčních řešení? Podle hodnocení EU jsme co do počtu předkládaných originálních řešení na patentových úřadech na jednom z posledních míst...
Prof. Talácko: Technická úroveň výrobních strojů, které jsou produktem českých firem, je pořád velmi dobrá. A to i v situaci nerovného souboje se zahraničními firmami s nesrovnatelně silnějším kapitálovým zázemím a v podmínkách silně podceněného a zanedbaného aplikovaného výzkumu a vývoje. Pro prosazení nových koncepčních prvků v konstrukcích stojů a pro uplatnění progresivních technologií při jejich výrobě je nezbytné finančně silné prostředí firmy. A to je právě velká slabina českých firem. Chybí prostředky na razantní efektivní vývoj, který je v moderních podmínkách akcelerován nakupováním služeb u špičkových firem specializovaných na engineering. Například v Německu je takovou firmou Porsche a v českém prostředí byla s obdobným posláním založena již představená společnosti Porsche Engineering Services. Stroje určené pro provoz za konvenčních podmínek jsou vyráběny v současné době ekonomicky silnými, často nadstandardními firmami a prostor trhu je v dané oblasti se značným překrytím obsazen. Problém se stabilitou menších firem na trhu se zvětšuje, pokud tato firma disponuje jen konvenčním, a ještě hůře konzervativním výrobním programem. Podle mého názoru mají a budou mít české firmy - v mezinárodním měřítku jde převážně o malé firmy - významnější šanci na světovém trhu se stroji pro atypické provozní situace, pro realizaci nových technologií apod. Poptávka po strojích této kategorie je zajišťována produkcí v menších sériích, jejichž rozsah je pro velké firmy většinou ekonomicky nezajímavý. Český průmysl, a to neplatí jen pro obor výrobních strojů, bez korigujícího vlivu dlouhodobě vymezené hospodářské státní politiky, a tím nemyslím plánování, stále hledá svou polohu v novodobém světovém prostředí globalizace. Bylo by chybou hledat v nových podmínkách směry rozvoje nejen strojírenského průmyslu jen ve stopách tradice.
Tradice řady dříve úspěšných oborů může být v dnešní době spíše povzbudivou informací o technických schopnostech a předpokladech českých techniků a dělníků pro pružnou kvalitní činnost.
Ekonomický a efektivní prostor pro naše stávající, ale i nově vznikající firmy může vzniknout jen na solidních základech výzkumu a vývoje s originálními prvky jejich orientace. K tomu jsou potřeba dostatečně dimenzované finanční zdroje a kvalitní mechanismy řízení. Bohužel obě tyto podmínky se nedaří zdaleka zajistit. Roztříštěnost prostředků vynakládaných na výzkum a chaotické zacházení s nimi těžko přinese efekty s potřebnou mohutností pro progresivní rozvoj strojírenství. Výzkum v oboru výrobního strojírenství by měl být podle mého názoru zaměřen na stroje a zařízení speciálních a účelových typů, na unikátní stroje, na nové koncepce strojů multitechnologického charakteru, na nové struktury strojů na bázi špičkových standardních komponent a s novými principy aplikace nových a hybridních materiálů. Výsledkem aplikovaného výzkumu by měl být profit pro oživení výrobního programu existujících firem, motiv pro vznik nových firem, dosažení důstojného postavení v mezinárodních kooperačních vztazích a konečně profit z prodaných patentů a licencí. A tím jsme u druhé části vaší otázky. To, že jsme v rámci měření počtu patentů na konci hodnocení, není podle mého názoru ukazatel neschopnosti českých techniků. Nekoncepční způsob zadávání a řízení výzkumu se mimo jiné projevuje nahodilým přerušením projektů, neexistující organizovanou podporou dosažených výsledků při jejich ochraně. Na mezinárodní úrovni slabě zajištěné patenty jsou bezplatnou databází technických řešení pro zahraniční firmy. Inspirační kvalitu mají nešťastně koncipované formuláře návrhů výzkumných projektů a grantů, které se nechávají posuzovat zahraničními experty. Efektivní tvůrčí činnost v prostoru technických oborů musí v dnešní době vycházet z výzkumu bez uměle vytvářených hranic mezi tzv. základním a aplikovaným výzkumem. Cesta od výchozí myšlenky musí směřovat ke kvalitnímu patentu a dále přes cílený vývoj podpořený nezbytným výzkumem k aplikaci. Aplikací je realizace u konkrétní firmy, podložená finanční hodnotou patentu nebo licence. V oblasti aplikovaného výzkumu je teprve za patentem hodnotná publikace v renomovaném periodiku, prezentace na mezinárodní konferenci. Tlak na publikační činnost techniků v aplikovaném výzkumu před náležitou ochranou řešení může být opět vytvářením bezplatného přístupu do sejfu myšlenek a řešení.
MM:
Toto vydání je věnováno oblasti automatizace, tudíž je namístě otázka, a to i s ohledem na vaše předsednictví v Českomoravské společnosti pro automatizaci, jakým směrem se podle vás bude tato oblast do budoucna vyvíjet?
Prof. Talácko: Automatizace zasahuje do projevů a rozvoje většiny oborů, podporuje vztahy mezi obory, urychluje a precizuje poznání, významně ovlivňuje způsob života lidí a podílí se na zvyšování jeho kvality. Automatizaci nelze v dnešní době uvažovat v izolovaném prostoru vymezeném jednotlivými obory, ale je nutné správně chápat, využívat a dále podporovat pozitivní vlivy automatizace na souvislosti mezi obory.
Význam pojmů automat a automatizace se v závislosti na rozvoji technických systémů rozšiřuje a prohlubuje. S ohledem na své hlavní odborné zaměření se budu držet okolí výrobních strojů. Vývoj automatických výrobních strojů má počátek v aplikaci principů a prostředků programového řízení, které ale mají svůj původ v konstrukcích hracích mechanismů a orlojů. Výrazným mezníkem v rozvoji automatických výrobních strojů s programovým řízením je objev číslicového řízení těsně po druhé světové válce, jehož rozvoj byl akcelerován raketovým vývojem polovodičové techniky. Číslicové řízení v kombinaci s možnostmi řídicí elektroniky otevřelo rozsáhlý prostor pro stavbu strojů s velkou funkční flexibilitou. V současné době je automatizace výrobní techniky na vývojovém stupni číslicově řízených výrobních center, umožňujících soustředěnou realizaci několika druhů technologií obrábění v jednom stroji, číslicově řízených center pro tvarové dělení materiálu pro navazující číslicově řízené ohýbání tvarových přířezů, soustředěné do univerzálních automatických ohýbacích center. Číslicové řízení s moderní řídicí technikou podpořilo rovněž vývoj konstrukcí a rozvoj funkčních možností průmyslových robotů, které jsou pokládány za symboly automatizace ve výrobě. Vývoj automatizace v souvislosti s výrobní technikou nelze oddělovat od vlivu vývoje konstrukcí strojů a jejich komponent. V posledních letech se v konstrukci výrobních strojů výrazně projevil vstup paralelních kinematických struktur. Tato koncepce uspořádání mechanické části stroje v podstatě vymazala dosud poměrně ostré hranice zejména mezi obráběcími stroji a průmyslovými roboty. Stejný pohybový systém s paralelní kinematikou umožňuje podle charakteru zakončení v podobě pracovní hlavice realizaci prostorového frézování nebo přesnou montáž.
Tento stav vývoje potom vyhovuje představě o perspektivních multifunkčních výrobních systémech sestavených z paralelních pohybových modulů, které budou automaticky osazovány pracovními hlavicemi podle požadavku dílčích fází automatického technologického procesu. Je třeba zdůraznit, že v budoucnosti budou mít v souvislosti s automatizací větší šanci nekonvenční technologie, jejichž vývoj a samozřejmě i hledání nejsou ukončeny.
Postavení automatizace v moderních výrobních systémech patří následujícím dvěma koncepcím řešení. Jednak se jedná o systém s plně automatizovanými funkčními moduly ve dvou úrovních - rutinní operace jsou realizovány moduly s pevným programem, náročnější operace jsou realizovány funkčně adaptivními moduly. Druhou koncepcí je automatický systém s plně automatizovanými moduly a s interaktivní účastí člověka.
Názory na postavení automatizace ve výrobě se v závislosti na vývoji techniky, ale i společnosti lidí podstatně mění. Ještě poměrně nedávné odvážné představy o továrnách bez lidí jsou dnes posuzovány s velkou rezervou. Dnes je již považováno za zcela samozřejmé v každém případě ponechat lidem důstojný prostor pro tvůrčí práci na různé úrovni podle intelektuálních schopností jedince, podporující pro člověka nezastupitelný pocit seberealizace. Oprávněná představa budoucnosti automatizace výroby vychází z rozvoje hybridních struktur výrobních systémů, do kterých vedle plně automatických sekcí bude zapojen i člověk. Předmětem úvah se stává problém úrovně kompetence ve vztahu člověk - automat. V podstatě jsou možné dvě základní koncepce podřízenosti. V prvním případě je rozhodovací úloha přiřazena člověku a automat, například robot, je v postavení pomocníka - asistenta. Provádí monotónní, jednoduché, anebo na druhé straně přesné operace, přičemž průběh činnosti systému koordinuje člověk, který se přitom může soustředit na náročnější činnosti. Ve druhém případě je role stratéga v rámci určité činnosti přiřazena automatu, který disponuje výhodnými schopnostmi rychlého vyhodnocení informací s využitím rozhodovacích algoritmů. Předmětem zájmu je způsob řízení hybridních systémů, u kterých je respektována proměnnost vztahu činnosti člověka a činnosti automatu.
MM:
Když jsem si procházel internetové stránky vašeho odboru, nemohl jsem přehlédnout sekci věnovanou osobnosti Járy Cimrmana. Myslíte si, že by tento fenomén měl pro vše, co se okolo nás v poslední době děje a čeho se týkalo i naše povídání, rozumné vysvětlení, či že by byl s odpověďmi v koncích?
Prof. Talácko: Jára Cimrman byl, pokud je mi známo, český génius, který vynikal ve všech oborech. Věnoval se však rozpracování jen takových myšlenek, o kterých byl přesvědčen, že k něčemu užitečnému povedou. Z toho tedy usuzuji, že by se hledání odpovědí na dění, které jsme v úvodu našeho rozhovoru diskutovali, vyhnul. Je ale pravděpodobné, že by principy řízení výzkumu u nás využil jako inspiraci pro návrh nějaké hazardní hry.
MM:
Děkuji vám za rozhovor.
