Témata
Zdroj: ???????

Španělské technologie pro francouzského výrobce pod českou taktovkou

Technologická společnost TGS nástroje-stroje-technologické služby zrealizovala dodávku technologie obrábění podvozků kolejových vozidel pro společnost Alstom v České Lípě. Hodnota celého projektu, kterému dominovala tři portálová obráběcí centra Correa, přesáhla 100 mil. korun. Slavnostní předání tohoto jedinečného inženýrského díla se konalo za účasti významných zástupců zainteresovaných společností, včetně Josého Ignacia Nicoláse Correy, majitele společnosti Nicolás Correa, a ekonomického a obchodního rady Velvyslanectví Španělska v ČR Josého Manuela Revuelty.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Třicet let po příjezdu prvního vlaku do České Lípy zde byly v roce 1918 položeny základy tradice výroby kolejových vozidel, která sahá od tehdejší Severočeské vozovny a strojírny až po současný Alstom. Stále stejný závod v průmyslové čtvrti Dubice, jen různí majitelé, kteří jej přejmenovávali na Bohemia, Vagonka Tatra, Deutsche Wagonbau či Bombardier. Přes 100 let jeho brány opouštějí vlaky, tramvaje a další kolejová vozidla či jejich části. V roce 1998 získal závod kanadský koncern Bombardier a začal zde vyrábět pro svoji železniční divizi zjednodušeně řečeno korpusy budoucích vlaků. Jeho zástava zde vlála přes 20 let, než došlo k převzetí vlakové divize Bombardier Transportation francouzským výrobcem vlaků Alstom. Uváděná kupní cena činila 5,5 miliardy eur. Tímto krokem se Alstom stal druhým největším výrobcem vlaků na světě, za čínskou firmou CRRC. Převzetí divize schválila Evropská komise za podmínky, že firma prodá část majetku, aby rozptýlila obavy z narušení hospodářské soutěže. Sloučená skupina aktuálně zaměstnává na 74 000 lidí v 70 zemích světa. Alstom je mimo jiné výrobcem rychlovlaků TGV a jediného vodíkového vlaku na světě.

Výroba jednoho vozu v závodě společnosti Alstom Česká Lípa představuje svaření více než 2 000 různých dílů. Součástí zdejšího závodu je i nová moderní lakovna. (Zdroj: Alstom)

Transformace technologií

K procesu postupné modernizace českolipského závodu se předchozí kanadský vlastník, společnost Bombardier, rozhodl především v oblasti povrchových úprav a technologie obrábění. Svařování korpusů vagonů stále probíhá manuálně, ale vedení závodu uvažuje o zavádění kolaborativních robotů. Avšak rychlejší implementaci brání otázka certifikace takto zhotovených dílů. Českolipský závod se zaměřuje především na svařování podsestav pro vlaky, lehká kolejová vozidla, tramvaje či metro. Na peroně či ve volném prostoru člověk nevnímá ohromný rozměr vagonu. Ten si uvědomí teprve až ve výrobní hale, například při pohledu na svařovaný bok či podvozek ukotvený v přípravcích.

Pro obrábění podvozků kolejových vozidel byly Alstomu do České Lípy dodány portálové stroje s posuvným stolem a posuvným portálem řady FOX španělského výrobce Correa. Stroje disponují vysokou dynamikou v kontextu robustnosti a zajímavými konstrukčními prvky, jako je vodou chlazené kluzné vedení či jedinečné patentované řešení frézovací hlavy s mechanickým polohováním po 0,02 stupně. (Foto: R. Dvořák)
Reklama
Reklama
Reklama
Slavnostního přestřižení pásky se ujali (zleva) José Ignacio Nicolás Correa, majitel společnosti Nicolás Correa, Kamil Nosál, ředitel Alstom Česká Lípa, a Petr Diviš, jednatel a ředitel TGS nástroje-stroje-technologické služby, zástupce společnosti Nicolás Correa pro český a slovenský trh. (Zdroj: TGS)

Zadání projektu

Společnost TGS ve firmě Alstom, resp. Bombardier Transporation, již jako spolupracující partner dříve figurovala. Výrobní portfolio tudíž znali, a tak do vyhlášeného tendru na dodávku technologie obrábění podvozků kolejových vozidel šli s určitou představou. „První informace ohledně vypsání výběrového řízení přišla od kolegů, kteří se starají o dodávky řezných nástrojů. Původně jsme se měli zúčastnit pouze výběrového řízení na dodávku menšího stroje, které jsme nakonec vyhráli a dodali obráběcí centrum Hartford,“ říká s úsměvem teamleader obchodního týmu TGS Václav Simbartl a pokračuje: „Druhý tendr se týkal rozsáhlého projektu sestavy tří strojů – dvě portálová centra větších rozměrů a jedno horizontální pro pomocné činnosti. Naši technologové ale doporučili poptávanou horizontku též nahradit portálem z důvodu efektivnějšího obrábění. Po akceptaci změny jsme tedy připravili nabídku pro tři portálová centra Correa.“ 

„Na realizaci tohoto projektu jsme patřičně hrdí hned z několika důvodů. Tím prvním je samotné projektové a technologické řešení, kdy jsme z technologického procesu vybrali klíčové momenty ovlivňující kvalitu a efektivitu výroby. Ty jsme ošetřili tak, aby chování strojů, personálu, programů i všech obslužných procesů bylo bezpečné a nevyžadovalo nesystémové zásahy techniků nebo managementu. Plynulost výroby je v případě tak velkého výrobku, jako je podvozek vlaku, velmi podstatný parametr pro navazující procesy a logistiku. To vše by nyní obráběcí pracoviště mělo prokázat v efektivitě celé výroby. Zároveň jsme si vědomi historie a bohaté tradice českolipského výrobního závodu, lety naakumulované know-how je zde obrovské,“ říká majitel a zakladatel společnosti TGS Pavel Diviš.

Do druhého kola výběrového řízení postoupili společně s dalšími třemi dodavateli. V této fázi v rámci zadávací dokumentace obdrželi výkresy 12 dílů pro tvorbu časových studií, u kterých museli na každý díl garantovat průměrné 20% navýšení efektivity výroby. Tyto požadavky vycházely z plánu, který si zadavatel stanovoval pro plánovanou roční produkci a příslušné náklady na technologii. Doposud podvozky v České Lípě obráběli na několika strojích, požadavek nového projektu byl jeden stroj na jedno upnutí, společně s navazujícími procesy tak, aby nebyl vyžadován další personál na doplňující operace. Nejednalo se o obrábění tvarově složitých ploch, ale komplikace způsobovalo chování velkého tenkostěnného dílce během obrábění. Především jeho vibrace a prohýbání. Proto byl v projektu kladen velký důraz na návrh přípravků. Společnost TGS nakonec z tendru vyšla vítězně.

Po technické a obchodní stránce jsou za společnost TGS David Václav (vlevo) a Václav Simbartl klíčovými osobami v realizaci projektu tří portálových obráběcích center Correa v objemu přes 100 mil. korun. (Foto: R. Dvořák)

Těžce na cvičišti…

„Bylo překvapivé, že takto velká společnost primárně řešila technickou stránku návrhu. Očekával jsem spíše tlak na cenu, bazírování na obchodních podmínkách,“ říká technický ředitel TGS David Václav a Václav Simbartl jeho slova potvrzuje: „Alstom jako globální společnost nešla pouze po ceně, tušíme, že byli i levnější dodavatelé, ale zaměřila se na robustnost stroje, zákaznické reference a technické řešení jako takové.“ David Václav pokračuje: „Jednali jsme s nákupním oddělením Alstomu v Německu, které se velmi detailně zajímalo o konkrétní výrobní postupy, použité technologie či náklady na nástroje.“ Následně v rámci realizace projektu již byli v kontaktu s českolipským závodem. Velkou výhodou podle Davidových slov bylo to, že podobný stroj mají ve své hale v Mýtě, a tak si vyrobené díly přípravků mohli ověřit přímo na něm a po odladění pak odvézt do České Lípy. Technologové Alstomu trávili s technology TGS v Mýtě mnoho času, společně odlaďovali CAM projekty, procházeli operaci za operací, odlaďovali chyby a hledali, kde by se co dalo vylepšit. Učebnicová ukázka transferu technologií od dodavatele k odběrateli. 

„Jsme velmi pyšní, že jsme mohli dodat několik našich strojů pro takový projekt. TGS je přesně typ společnosti, který potřebujeme pro další rozvoj. Společnosti, která umí nejenom prodat stroj, ale skutečně pomáhat klientům zvyšovat produktivitu a poskytovat špičkový servis,“ říká José Ignacio Nicolás Correa, majitel firmy Nicolás Correa, syn zakladatele společnosti.

„Často bývá zvykem, že daná firma má po léta získané znalosti a zkušenosti s používáním dané technologie, ale čeká, co předvede dodavatel, a nechá jej tzv. vytrápit,“ líčí zkušenosti David Václav a pokračuje: „Je to škoda pro obě strany. Zde tomu tak nebylo, kolegové byli maximálně vstřícní a sdíleli s námi své znalosti a dosažené mety. Na ty jsme pak navázali my a posunuli je dále.“

V popisovaném projektu se nejednalo o obrábění tvarově složitých ploch, ale komplikace mohou způsobovat vibrace a prohýbání velkého tenkostěnného dílce během obrábění. Proto zde byl na návrh přípravků kladen velký důraz. Ty byly vyráběny v prostorech TGS v Mýtě u Rokycan. (Zdroj: TGS)

…lehce na bojišti

Příprava zpracování celého projektu, dosud největšího jak v historii společnosti TGS, tak i samotného španělského výrobce obráběcích strojů Correa, trvala od poptávky až po realizaci pouhých šest měsíců. Projekt čítající přes 100 milionů korun představuje tři portálová obráběcí centra, kompletní návrhy technologií, přípravků a další. V rámci smluvní SLA dokumentace je ze strany TGS garantován servis 24/7, jsou připraveny náhradní obráběcí hlavy, plán garančního servisu, dálková diagnostika, došlo k zaškolení externí servisní firmy a mnoho dalšího. „Velké díky patří kolegům, kteří zde instalovali stroje několik měsíců, především pak hlavnímu programátorovi Pavlu Nerudovi, který za tento složitý projekt nesl břímě po stránce tvorby kompletní technologie a dodržení smluvních časů,“ říká David Václav. Následné předání stroje do provozu proběhlo bez zásadních problémů. Závěrečným krokem je dokončení všech nových přípravků a předělání stávajících na nulové body, aby se díly po obrobení mohly mimo stroj rychle odepnout a nové pro následující obrábění připnout.

Reklama

Pro společnost Alstom, resp. tehdy ještě Bombardier Transportation, to v rámci celosvětového působení byla první zkušenost se stroji Correa. Proto první kroky při zahájení projektu byly pro zástupce TGS velmi náročné. Vše na výbornou zvládli a dá se předpokládat, že tato pozitivní reference jim otevře dveře nejenom k dalším rozsáhlým projektům v rámci skupiny Alstom, ale i u dalších podobně globálních nadnárodních výrobců.

Zástupci společnosti Alstom, Jan Polívka, Process Engineer, a Petr Hromádka, ředitel nových projektů, hovoří o spolupráci s firmou TGS na projektu dodávky technologie obrábění podvozků kolejových vozidel pro Alstom Czech Republic.

Skupina Alstom je velmi inovativní společnost známá svým zaváděním moderních výrobních technologií. V českolipském výrobním závodě lze očekávat další investice, a tím se také otevírají možnosti pro české subjekty.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit