Témata
Reklama

Strojírenské forum 2017: Zaměřeno na Aditivní technologie

První ze tří konferencí letošní série Strojírenského fóra je již minulostí. Konala se poslední květnový den za přítomnosti více než 80 posluchačů a 12 přednášejících na půdě Vysoké školy báňské – TU Ostrava a tématem byly aditivní technologie ve strojírenství. Dopolední blok byl věnován kovovým materiálům, odpolední pak aplikacím nekovových materiálů – plastů a především kompozitů – v moderních konstrukcích. Smyslem akce byla osvěta aktuálních trendů v oblasti aditivních technologií a jejich postavení po boku konvenčních výrobních technologií, především obrábění a slévání.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Zástupci světových firem, kteří zde vystoupili, se podělili o své aplikační zkušenosti. Následující diskuzní panel se pak mj. zaměřil na nalezení místa pro tyto technologie ve struktuře tuzemské výroby. Celodenní konferenční jednání bylo završeno exkurzí po vybraných laboratořích zdejší univerzity.

Akce se konala pod záštitou děkana FS VŠB-TU doc. Ivo Hlavatého a vedoucího katedry materiálů FS TU v Liberci prof. Petra Loudy za odborné garance zdejší Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava a dále Moravskoslezského automobilového klastru a Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Jednotlivé přednášky je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Reklama
Reklama
Zahájení konference – úvodní proslovy pronesli zástupci odborných garantů: prorektor VŠB-TU prof. Noskievič, děkan zdejší Fakulty strojní doc. Hlavatý, ředitel Moravskoslezského automobilového klastru Ing. Glogar a na závěr pak dlouholetý děkan Fakulty strojní TU v Liberci a současný vedoucí katedry materiálů prof. Louda.
Vstupní přednášky se ujal doktor Marek Pagáč, který přítomným představil zdejší laboratoř aditivní výroby, která je společným pracovištěm FS VŠB-TU Ostrava se společností Renishaw, jež pro zdejší vědecké účely poskytla tiskárnu AM 400. Prezentace nastínila témata výzkumných činností, dosavadních zkušeností s 3D tiskem kovů a vize, ve kterých sleduje zdejší univerzita vysoký potenciál.
Docent Paloušek z Netme Centre při VUT v Brně přítomným jednak zrekapituloval stávající technologie aditivní výroby, které jsou nejčastěji používány v komerčních aplikacích, a jejich účel, ve druhé části svého vystoupení se pak věnoval budoucnosti v aditivní a hybridní výroběm – jak z pohledu technologií a materiálů, tak i vývoje softwarových platforem.
Po dvou úvodních přednáškách následoval blok firem, které ve svém výrobním portfoliu stroje na aditivní výrobu nabízejí. Německá společnost Concept Laser patří k leaderům a doktor Onřej Svoboda, jednatel její zastupující společnosti Misan, představil inovační potenciál promítnutý do konkrétních aplikací – např. nové generace modulárních vy´robních zařízení umožňujících vytvářet individuální vy´robní jednotky až po pružné vy´robní systémy s řadou vestavěny´ch funkcí.
Technický ředitel Petr Heinrich a aplikační inženýr Lukáš Libovický uvedli první tuzemský stroj na hybridní technologii WeldPrint, který na bázi integrace modifikovaného MIG navařování vznikl v Kovosvitu MAS za spolupráce výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Posluchači byli informováni o vhodném použití této technologie podle současného stavu poznání a zároveň byla zmíněna problematika programování a směr budoucího vy´voje.
Anglická společnost Renishaw je známá především jako metrologický leader, ale delší dobu má ve svém portfoliu i stroje na aditivní výrobu, které v první fázi byly především nasazeny v lékařství, konrétně ve stomatologii. Prezentace jejího jednatele Josefa Slámy přítomným představila kritéria, která je nutné brát v potaz při výběru vhodného aditivního stroje, jelikož jeho úspěšné zavedení u nového zákazníka potřebuje mnohem více než jen předání stroje a standardní zaškolení obsluhy.
Společnost DMG Mori patří v současnosti mezi největšího výrobce obráběcích strojů na světě. Ve svém portfoliu má i stroje na hybridní výrobu pod označením Lasertec. Jiří Marek v úvodu pohovořil o strategii firmy v aditivních technologiích a následně aplikační inženýr Miroslav Prajer představil hybridní stroj Lasertec 65 3D. Jeho výrobní možnosti byly demonstrovány na konkrétních ukázkách vyrobených dílců a jejich vlastností. V závěru byl pak prostor věnován i aktuálně používaným kovovým práškům a jejich výhledům do budoucna.
Aplikační inženýr Filip Plch ze společnosti Trumpf byl posledním vystoupivším před následujícím diskuzním panelem. Zabýval se průmyslovými aplikacemi aditivní technologie metodou LMF (3D tisk) a LMD (generativní navařování), které ve výrobním portfoliu Trumpfu zaujímají důležité místo. Společnost patří k průkopníkům zavádění aditivní výroby do praxe, již v roce 2005 představila předchůdce dnešní LMF technologie. Vedle konstrukce strojů si firma Trumpf vyvíjí I svůj řídicí system.
Diskuzní panel mezi přednášejícími dopoledního bloku byl věnován tématu role aditivní a hybridní výroby z kovových materiálů na inovační strategii firem. Vystoupivší reagovali na otázky z publika, závěrečná diskuze se pak zaměřila na připravenost stávající struktury tuzemské průmyslové (a nejenom jí) výroby akceptovat tzv. disruptivní technologie.
Odpolední blok zaměřený na nekovové materiály svojí přednáškou otevřel jeho grarant, prof. Petr Louda z Technické univerzity v Liberci. Věnoval se budoucnosti nekovových materiálů v průmyslové výrobě. Mnohé kompozitní materiály umožňují ekvivalentní náhradu klasicky´ch kovovy´ch dílů při nižších vy´robních nákladech. Zmínil, že nástup novy´ch technologií přinesl novy´ pojem nanomateriály a s tím i kvalitativně vyšší využití vlastností materiálů pevné fáze s řízenou organizací vnitřní struktury v atomární úrovni.

Roman Malíšek ze společnosti Engel CZ se věnoval využití kompozitních materiálů především v oblasti automotive. Popsal základní rozdíly mezi technologiemi PAC (Prepreg Autoclave Curing) a PCM (Prepreg Compression Molding), které se liší celou řadou aspektů, mj. dobou zpracování, objemem odpadu při zpracování, výší sériovosti atd. Závěrečnou částí svého vystoupení demonstroval široké spektrum aplikace moderních materiálů u prémiových značek automobilů.

Závěrečné vystoupení pak patřilo senior konzultantce společnosti EY Ivaně Hrbkové, která přítomné informovala o současném stavu, vývojových trendech a budoucích výzvách 3D tisku, jež tato konzultační společnost na základě šetření mezi podniky spatřuje. Prezentovala zde zkušenosti výrobních firem s aditivní výrobou a její přínos pro společnost jako takovou. Nemalý prostor věnovala i bariérám, které brání implementaci 3D tisku ve společnostech.

Účastníci konference si mohli vybrat laboratoře, které v rámci exkurze hodlají navštívit. Největší zájem byl pochopitelně o laboratoř aditivní výroby a taktéž o laboratoř CNC obráběcí techniky.

Podle následných ohlasů účastníků přinesla první konference z letošního cyklu Strojírenského fóra odpovědi na celou řadu otázek, které měli ve spojení s aditivními a hybridními technologiemi. Přítomní ocenili možnost interaktivní diskuze s přednášejícími i podrobné analýzy přinesených ukázkových dílců.

Na tuto konferenci organizátoři (Exponex a vydavatelství MM publishing) navážou v září v Brně, kde se zaměří na aspekty rodinných firem, a v listopadu v Praze s tématem Cyber Factory – konkurenční nástroj výroby. Sledujte www.strojirenskeforum.cz.

Roman Dvořák, foto: Tomáš Trojan

roman.dvorak@mmspektrum.comUložit

Uložit

Reklama
Vydání #7,8
Firmy
Související články
CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit