Témata

Strojírenské forum 2017: Zaměřeno na Aditivní technologie

První ze tří konferencí letošní série Strojírenského fóra je již minulostí. Konala se poslední květnový den za přítomnosti více než 80 posluchačů a 12 přednášejících na půdě Vysoké školy báňské – TU Ostrava a tématem byly aditivní technologie ve strojírenství. Dopolední blok byl věnován kovovým materiálům, odpolední pak aplikacím nekovových materiálů – plastů a především kompozitů – v moderních konstrukcích. Smyslem akce byla osvěta aktuálních trendů v oblasti aditivních technologií a jejich postavení po boku konvenčních výrobních technologií, především obrábění a slévání.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Zástupci světových firem, kteří zde vystoupili, se podělili o své aplikační zkušenosti. Následující diskuzní panel se pak mj. zaměřil na nalezení místa pro tyto technologie ve struktuře tuzemské výroby. Celodenní konferenční jednání bylo završeno exkurzí po vybraných laboratořích zdejší univerzity.

Akce se konala pod záštitou děkana FS VŠB-TU doc. Ivo Hlavatého a vedoucího katedry materiálů FS TU v Liberci prof. Petra Loudy za odborné garance zdejší Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava a dále Moravskoslezského automobilového klastru a Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Jednotlivé přednášky je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Zahájení konference – úvodní proslovy pronesli zástupci odborných garantů: prorektor VŠB-TU prof. Noskievič, děkan zdejší Fakulty strojní doc. Hlavatý, ředitel Moravskoslezského automobilového klastru Ing. Glogar a na závěr pak dlouholetý děkan Fakulty strojní TU v Liberci a současný vedoucí katedry materiálů prof. Louda.
Vstupní přednášky se ujal doktor Marek Pagáč, který přítomným představil zdejší laboratoř aditivní výroby, která je společným pracovištěm FS VŠB-TU Ostrava se společností Renishaw, jež pro zdejší vědecké účely poskytla tiskárnu AM 400. Prezentace nastínila témata výzkumných činností, dosavadních zkušeností s 3D tiskem kovů a vize, ve kterých sleduje zdejší univerzita vysoký potenciál.
Docent Paloušek z Netme Centre při VUT v Brně přítomným jednak zrekapituloval stávající technologie aditivní výroby, které jsou nejčastěji používány v komerčních aplikacích, a jejich účel, ve druhé části svého vystoupení se pak věnoval budoucnosti v aditivní a hybridní výroběm – jak z pohledu technologií a materiálů, tak i vývoje softwarových platforem.
Po dvou úvodních přednáškách následoval blok firem, které ve svém výrobním portfoliu stroje na aditivní výrobu nabízejí. Německá společnost Concept Laser patří k leaderům a doktor Onřej Svoboda, jednatel její zastupující společnosti Misan, představil inovační potenciál promítnutý do konkrétních aplikací – např. nové generace modulárních vy´robních zařízení umožňujících vytvářet individuální vy´robní jednotky až po pružné vy´robní systémy s řadou vestavěny´ch funkcí.
Technický ředitel Petr Heinrich a aplikační inženýr Lukáš Libovický uvedli první tuzemský stroj na hybridní technologii WeldPrint, který na bázi integrace modifikovaného MIG navařování vznikl v Kovosvitu MAS za spolupráce výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Posluchači byli informováni o vhodném použití této technologie podle současného stavu poznání a zároveň byla zmíněna problematika programování a směr budoucího vy´voje.
Anglická společnost Renishaw je známá především jako metrologický leader, ale delší dobu má ve svém portfoliu i stroje na aditivní výrobu, které v první fázi byly především nasazeny v lékařství, konrétně ve stomatologii. Prezentace jejího jednatele Josefa Slámy přítomným představila kritéria, která je nutné brát v potaz při výběru vhodného aditivního stroje, jelikož jeho úspěšné zavedení u nového zákazníka potřebuje mnohem více než jen předání stroje a standardní zaškolení obsluhy.
Společnost DMG Mori patří v současnosti mezi největšího výrobce obráběcích strojů na světě. Ve svém portfoliu má i stroje na hybridní výrobu pod označením Lasertec. Jiří Marek v úvodu pohovořil o strategii firmy v aditivních technologiích a následně aplikační inženýr Miroslav Prajer představil hybridní stroj Lasertec 65 3D. Jeho výrobní možnosti byly demonstrovány na konkrétních ukázkách vyrobených dílců a jejich vlastností. V závěru byl pak prostor věnován i aktuálně používaným kovovým práškům a jejich výhledům do budoucna.
Aplikační inženýr Filip Plch ze společnosti Trumpf byl posledním vystoupivším před následujícím diskuzním panelem. Zabýval se průmyslovými aplikacemi aditivní technologie metodou LMF (3D tisk) a LMD (generativní navařování), které ve výrobním portfoliu Trumpfu zaujímají důležité místo. Společnost patří k průkopníkům zavádění aditivní výroby do praxe, již v roce 2005 představila předchůdce dnešní LMF technologie. Vedle konstrukce strojů si firma Trumpf vyvíjí I svůj řídicí system.
Diskuzní panel mezi přednášejícími dopoledního bloku byl věnován tématu role aditivní a hybridní výroby z kovových materiálů na inovační strategii firem. Vystoupivší reagovali na otázky z publika, závěrečná diskuze se pak zaměřila na připravenost stávající struktury tuzemské průmyslové (a nejenom jí) výroby akceptovat tzv. disruptivní technologie.
Odpolední blok zaměřený na nekovové materiály svojí přednáškou otevřel jeho grarant, prof. Petr Louda z Technické univerzity v Liberci. Věnoval se budoucnosti nekovových materiálů v průmyslové výrobě. Mnohé kompozitní materiály umožňují ekvivalentní náhradu klasicky´ch kovovy´ch dílů při nižších vy´robních nákladech. Zmínil, že nástup novy´ch technologií přinesl novy´ pojem nanomateriály a s tím i kvalitativně vyšší využití vlastností materiálů pevné fáze s řízenou organizací vnitřní struktury v atomární úrovni.

Roman Malíšek ze společnosti Engel CZ se věnoval využití kompozitních materiálů především v oblasti automotive. Popsal základní rozdíly mezi technologiemi PAC (Prepreg Autoclave Curing) a PCM (Prepreg Compression Molding), které se liší celou řadou aspektů, mj. dobou zpracování, objemem odpadu při zpracování, výší sériovosti atd. Závěrečnou částí svého vystoupení demonstroval široké spektrum aplikace moderních materiálů u prémiových značek automobilů.

Závěrečné vystoupení pak patřilo senior konzultantce společnosti EY Ivaně Hrbkové, která přítomné informovala o současném stavu, vývojových trendech a budoucích výzvách 3D tisku, jež tato konzultační společnost na základě šetření mezi podniky spatřuje. Prezentovala zde zkušenosti výrobních firem s aditivní výrobou a její přínos pro společnost jako takovou. Nemalý prostor věnovala i bariérám, které brání implementaci 3D tisku ve společnostech.

Účastníci konference si mohli vybrat laboratoře, které v rámci exkurze hodlají navštívit. Největší zájem byl pochopitelně o laboratoř aditivní výroby a taktéž o laboratoř CNC obráběcí techniky.

Podle následných ohlasů účastníků přinesla první konference z letošního cyklu Strojírenského fóra odpovědi na celou řadu otázek, které měli ve spojení s aditivními a hybridními technologiemi. Přítomní ocenili možnost interaktivní diskuze s přednášejícími i podrobné analýzy přinesených ukázkových dílců.

Na tuto konferenci organizátoři (Exponex a vydavatelství MM publishing) navážou v září v Brně, kde se zaměří na aspekty rodinných firem, a v listopadu v Praze s tématem Cyber Factory – konkurenční nástroj výroby. Sledujte www.strojirenskeforum.cz.

Roman Dvořák, foto: Tomáš Trojan

roman.dvorak@mmspektrum.comUložit

Uložit

Vydání #7,8
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit