Univerzita a průmysl: dvě spojité nádoby

Není to však pouze o těch, s prominutím, pěšácích. I nejvyšší představitelé univerzity hrají velkou roli. Musí navazovat partnerství s manažery podniků, aktivně se setkávat, hledat společné šance a možnosti. Tato hlediska byla i důvodem, že na Fakultě strojního inženýrství před třemi lety ve spolupráci zdejšího proděkana docenta Březiny a ředitele z Toshulin profesora Marka za mediální podpory MM Průmyslového spektra vzniklo Akademicko-průmyslové fórum, které na svá pravidelná setkávání zve zástupce výrobní, výzkumné a hospodářské sféry a společně formou dialogu řeší aktuální otázky. Nejinak tomu bylo i letos v březnu, kdy termín konání byl spojen s tzv. Dnem firem, který se na půdě zdejší fakulty pravidelně koná. Je to studenty vyhledávaná akce, kdy nejen regionální, ale i celorepublikově působící společnosti nabízejí studentům absolventům perspektivní uplatnění. Bylo obtížné se doslova prodírat davem zájemců, kteří obléhali stánky prezentujících se společností. Průvodcem mi byl děkan FSI profesor Doupovec, jenž šel doslova od pozdravu k pozdravu v přátelské notě.

Ale zpět ke zmíněnému setkání. Úvodního vystoupení se ujal rektor VUT profesor Rais. On je tou relevantní osobou, která i díky svému působení na zdejší Podnikatelské fakultě ví, o čem by na téma vazby mezi akademickými pracovníky a průmyslem měla být řeč. Podle něj na poli výzkumu a vývoje není o tom získat dotační nástroje a za ně postavit betonové pevnosti, ale zejména umět získat mladé inženýry a nabídnout jim perspektivní uplatnění. A toto vše dohromady pak by mělo vytvořit partnera výrobní sféře. S tímto tvrzením pana rektora nelze než souhlasit. Realita však ukáže, zda všechna tato centra excelence a výzkumné instituce budou naplněny dostatečným množstvím relevantních odborníků.

Škola dlouhodobě podporuje vztah s průmyslem a bere to za svoji klíčovou záležitost. Podle slov profesora Raise do jihomoravského kraje přišlo od roku 2004 na jeho rozvoj 19 miliard Kč, z toho na VUT pak 8 miliard. Na jednu stranu lze konstatovat, že financí je poměrně mnoho, na druhou stranu je však s nimi potřeba efektivně nakládat.

Každá mince má však dvě strany. Česká konference rektorů neustále upozorňuje na dlouhodobý pokles finančních prostředků do univerzitního vzdělávání. Před několika lety vysoké školy dostávaly roční dotaci 33 tisíc Kč, nyní 26 tisíc na jednoho studenta. Pro srovnání, dotace na studenta střední školy je o mnoho vyšší a v současné době činí zhruba 57 tisíc Kč za rok (!) Jak rektor Rais uvedl, univerzity budou v rámci reforem každým rokem kráceny o 5 % neinvestičních prostředků určených na pedagogiku, což u VUT konkrétně představuje roční částku přibližně 100 milionů Kč.

Dalším všeobecně platným problémem je získat kvalitní pedagogy a vědecké pracovníky. Například do nyní realizovaného výzkumného centra CEITEC (Central European Institute of Technology) bude nutné získat na 200 nových špičkových vědců. Jedná se o projekt výstavby středoevropského centra excelence, které v Brně společně připravují místní univerzity a výzkumná pracoviště. Jsou zde plánovány laboratoře s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které vytvoří optimální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a v oblasti pokročilých materiálů a technologií. Celkové náklady na projekt činí 6,53 mld. Kč (1,99 mld. stavba vč. pozemků, 3,83 mld. přístrojové vybavení a 0,71 mld. náklady na přípravu projektu). Vše je hrazeno z rozpočtu Evropské unie.

Graf 1- Aktuální zaměstnavatel absolventů FSI VUT v Brně

Graf 2- Nástupní a současné platy – vybrané obory

Univerzita klade silný důraz na to vychovávat si odborníky sama, ale není jednoduché je v akademickém prostředí udržet. Pro srovnání, na Slovensku má student stipendium rovné průměrné mzdě, u nás je to od 4 do 8 tis. Kč, jak konkretizoval profesor Rais. Ten se dále ve svém vystoupení zabýval věcným záměrem zákona o VŠ a shrnul názory ostatních rektorů k jednotlivým zásadním pasážím, jako například k financování, vlivu zákona na omezení akademických svobod či diverzifikaci vysokých škol. Podrobněji pak komentoval návrh profesních profesur a docentur, jejichž zavedení on, jakožto představitel technické školy, velmi vítá.

Závěrem si pak rektor Rais posteskl nad stávajícími kroky naší vlády. „Existuje její strategie konkurenceschopnosti, co vše potřebné je nutné dělat pro její zvyšování, avšak na druhou stranu, pokud chybí finance na příjmové stránce rozpočtu, začne se bez rozmyslu šmahem škrtat. A to je realita, která se projevuje v kvalitě vysokých škol, jež se rok od roku v celosvětovém hodnocení propadá,“ zakončil své vystoupení profesor Rais.

V další prezentaci shrnul emeritní rektor VUT profesor Ondráček dosavadní průběh přípravy věcného záměru zákona o vysokých školách. Před necelým rokem na třetím Akademicko-průmyslovém fóru bylo ústy představitelů výrobní sféry zformulováno osm zásadních připomínek k tomuto věcnému záměru. Ty byly následně v červenci 2011 předány náměstku pro VŠ prof. Wilhelmovi. Nyní po 3/4 roce, po opakovaných urgencích, je k dispozici pouze pracovní vyjádření k předloženým připomínkám, které nebylo zatím verifikováno náměstkem ministra. Přestože redakce má toto vyjádření k dispozici, nelze ho v této chvíli otisknout.

Nejžádanějším absolventem je inženýr, o bakaláře strojaře podle slov děkana profesora Doupovce v podstatě není zájem. „Vy potřebujete inženýry, my je umíme vyrobit, ale ministerstvo nám je nezaplatí,“ posteskl si děkan. Hlavní problém tkví ve financování studentů v magisterském stupni. Nyní jsou nastaveny limity na počty bakalářských a magisterských studentů. Nadlimitní nebudou financované, ale naopak školy jsou za každého studenta na víc penalizovány. V ČR chybí stanovení priorit oborů, které je nutné podporovat.

S ohledem na současnou reformu terciárního vzdělávání Asociace děkanů českých technických fakult vydala v únoru prohlášení (viz přiložený obrázek).

Roman Dvořák

Obr. - prohlášení
V únoru se na FS ČVUT sešla Asociace děkanů technických škol a zformulovala toto prohlášení.

roman.dvorak@mmspektrum.com

Prohlášení Asociace děkanů technických fakult České republiky

Současnou politiku vlády a MŠMT plošného snižování počtů studentů a politiku poklesu financování VŠ spolu s připravovanou kombinaci dvou věcných záměrů (VŠ zákon, podpora financování studentů) považujeme za likvidační pro technické fakulty vysokých škol.
Důvody:
• již dnes jsou počty absolventů technických fakult nízké (narostly v minulých 10 letech minimálně oproti ostatním fakultám VŠ), přičemž počet absolventů je významný kvalitativní ukazatel MŠMT v hodnocení VŠ
• výrazné podfinancování technicky orientovaných vzdělávacích programů - nízké jsou příspěvky na studenty (příspěvek na studenta technické fakulty tvoří např. jen 60 % příspěvku na studenta přírodovědné fakulty)
• projevuje se stále horší připravenost maturantů pro studium technických oborů,
• tzv. školné by mohlo a mělo sloužit jako prostředky navíc pro lepší kvalitu výuky a nepřímo pro podporu výzkumu, vývoje a inovací, ale nemůže nahrazovat částfinancování ze státního rozpočtu pro VŠ (návrh snížení financování VŠ o 6 mld. od roku 2014)
Důvodně se domníváme, že výchova technické inteligence má důležitou roli při zajišťování rozvoje společnosti - konkurenceschopnosti ČR, životní úrovně i pracovních míst. Proto i její finanční zajištění z veřejných prostředků je ve veřejném zájmu. Školné (nebo jiná forma – zápisné) má mít motivační význam.
V původních tezích Finanční podpory studentů při placení školného se objevil termín „státní stipendia“. Domníváme se, že státní stipendia poskytovaná odbornými resorty jsou nezbytnou součástí podmínek pro zavedení platby školného a výrazem skutečného zájmu o mladou technickou inteligenci.
Zásadní podporou k získávání žádaných a kvalitních absolventů technických VŠ by mohla být stipendia, vypisovaná adresně na konkrétní VŠ a obory, z neveřejných, tedy privátních prostředků. Nemáme na mysli dnešní formu podnikových stipendií, ale stipendia ukotvená do daňového systému, přinášející prospěch poskytovatelům (absolvent