Témata
Reklama

Včera, dnes a zítra – rodinné firmy

03. 11. 2021

Hospodářství České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli nejrůznějších oblastí podnikání, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost svého oboru. Dalším z nich je Mgr. Jan Pavelka, LL.M., předseda Asociace rodinných firem.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Patří podle vás klasické české rodinné firmy, bez ohledu na své zaměření, mezi oblasti, které byly dopadem anticovidových opatření v ČR postiženy nejvíce, nebo mezi ty, jichž se krize (zatím) fatálně nedotkla?

J. Pavelka: České rodinné firmy se s dopadem covidu a souvisejících vládních opatření vypořádaly velice dobře, i když samotný dopad jednotlivých opatření na jednotlivé firmy byl a je samozřejmě závislý na konkrétní oblasti podnikání, některé firmy byly zasaženy více a jiné méně či téměř vůbec. Velkou výhodu současných českých rodinných firem oproti konkurenci však vnímáme v obrovském osobním nasazení majitelů a jejich rodin při zachování a rozvoji chodu firmy v krizových podmínkách. Schopnost pružně reagovat na neustále měnící se situaci a ochota osobně přijmout přiměřenou míru rizika dávala právě českým rodinným firmám sílu a schopnost krizi nejenom překonat, ale využít ji i jako odrazový můstek pro další rozvoj.

„Oproti velkým nadnárodním společnostem je schopnost pružně a rychle přenastavit firmu jistě výhodou. Oproti tomu však rodinné firmy v současnosti musí bojovat s vysokou mírou byrokracie, ještě navýšené o ‚papírování‘ v souvislosti s covidem,“ říká Jan Pavelka. (Zdroj: archiv J. Pavelky)

MM: Které oblasti či skupiny byznysu v ČR obecně byly podle vašeho názoru covidem postiženy více a které méně?

J. Pavelka: V první vlně bylo samozřejmě veškeré podnikání přímo postižené lockdownem, ať už se jednalo o maloobchod, služby, či kulturu. Pozitivně vnímáme, že i v těchto velmi postižených segmentech došlo k velice rychlému přizpůsobení, a to např. přechodem na distanční služby či akcelerací přechodu do online prostředí, což společně s některými vládními programy, jako byl např. antivirus, pomohlo udržet mnoho firem při životě. Druhotné dopady však pozorujeme stále. Faktory, kterými mám na mysli narůstající ceny vstupů, narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a s tím související nejistotu při plánování, a nedostatek klíčových surovin a komponent, jsou po roce a půl vnímány ze strany nejen rodinných firem jako zásadní rizika, na která je třeba se připravit.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Ve všech oblastech průmyslu i mimo něj bylo podle mých informací ještě donedávna problémem najít kvalifikované pracovníky. Změnila se podle vás nějak tato situace v poslední době? A pokud ano, k lepšímu, nebo k horšímu, a co je důvodem?

J. Pavelka:  Tento problém je zcela zásadní a existoval již před covidem. Pandemie pak situaci prohloubila, když načas téměř zcela zabránila přístupu zahraničních pracovníků na český pracovní trh. Pokud jde o české rodinné firmy, ty si velice dobře uvědomují klíčovou roli zaměstnanců a věnují tomuto tématu velké množství času a energie. Již několik let se mluví o tzv. Průmyslu 4.0, tedy velmi zjednodušeně o průmyslu, jehož základem jsou chytré technologie, automatizace a digitalizace. V tomto kontextu pak v rámci asociace diskutujeme koncept tzv. Zaměstnance 4.0, komplexního pojetí motivace zaměstnanců, jejich odměňování, vzdělávání a podpory spojené se správným nastavením související pracovně právní a daňové agendy.

MM: Jak vidíte budoucnost českých rodinných firem? Nejsou pružnější než například nadnárodní korporáty, nebo mají proti nim naopak nevýhodu?

J. Pavelka: Oproti velkým nadnárodním společnostem je schopnost pružně a rychle přenastavit firmu jistě výhodou. Oproti tomu však rodinné firmy v současnosti musí bojovat s vysokou mírou byrokracie, ještě navýšené o „papírování“ v souvislosti s covidem, nebo třeba složitějším přístupem k bankovnímu financování či obecně nižšímu kapitálu, kdy se samozřejmě nemohou v horších časech spolehnout na bohatou zahraniční matku. V současnosti navíc mnoho rodinných firem připravuje či již realizuje předání firmy nástupcům, ať již potomkům, či profesionálnímu managementu.

Reklama

MM: Myslíte, že tyto firmy patří mezi ty, které potřebují státní podporu? A pokud ano, dělá stát, co může / co by měl? Jak to je u nás ve srovnání se zahraničím?

J. Pavelka: Rodinné firmy je třeba z našeho pohledu maximálně podporovat, neboť jsou silným a tradičním pilířem naší ekonomiky. Velký prostor pro tuto podporu vidíme např. ve zjednodušení již zmíněné byrokracie či v oblasti daňové. V posledních letech se v tomto ohledu podařilo formou zákona prosadit definici rodinného podnikání, na kterou je možno do budoucna navázat další podporu této formy podnikání a pomoct rodinným firmám v oblastech, kde mohou tuto podporu co nejlépe využít.

Jan Pavelka je zakládajícím partnerem společnosti Pavelka, advokátní kancelář, s více než 15letou právní praxí.

Dlouhodobě se zaměřuje především na problematiku korporátního práva se zaměřením na přeměny a prodeje společností, finanční právo a mezinárodní daňové plánování. Podílel se na řadě komplexních restrukturalizací významných lokálních i mezinárodních holdingových uskupení.

Vedle fúzí a akvizic, práva obchodních společností, právního poradenství v rámci transakcí s výrazným daňovým aspektem a evropského práva se specializuje i na poskytování komplexních poradenských služeb pro privátní klientelu a rodinné firmy. Jeho oblíbenou disciplínou je pak oblast mezigeneračního předávání majetku a architektury svěřenských fondů.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Deset zastaveni s JK: Život s Bohem

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Janem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit