Témata

„Financování projektů aplikovaného výzkumu se v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně mění. Současná vláda chce cílit výzkumné programy na formulované priority, jako jsou energetika, soběstačnost v potravinách a odolnost společnosti vůči krizím,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum prof. Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR). Ve vlastních programech TA ČR, která má podle zákona plnit roli centrální instituce pro podporu aplikovaného výzkumu, ročně obhospodařuje více než 1 600 projektů. Od počátku existence v roce 2009 podpořila projekty za více než 30 miliard korun. Výsledkem většiny jsou aplikace v průmyslu.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Můžete uvést příklady dosud podpořených projektů?

P. Konvalinka: Zmínit mohu například nové kloubní implantáty z titanové slitiny, které vyvinulo konsorcium složené ze společností Beznoska, Comtes FHT a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Dále pak vývoj 3D tiskových materiálů specifických vlastností, kde byla řešitelem firma Průša Polymers, či projekt eliminace jazykových bariér hendikepovaných diváků České televize, spočívající v automatickém titulkování mluveného slova, autory projektu jsou Západočeská univerzita v Plzni a společnost Speech Tech. Patří sem nové typy lopatek turbín v energetice vyvinuté První brněnskou strojírnou Velká Bíteš a Ústavem fyziky materiálů AV ČR nebo zavedení ochranné bariéry z neprůstřelného betonu do výroby. To je společný projekt konsorcia složeného z KŠ Prefa a Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT v Praze.

MM: Jak jste spokojen s výdaji na aplikovaný výzkum?

P. Konvalinka: Dostatečné nebudou zřejmě nikdy. V současnosti se ale financování výrazně změnilo v souvislosti s válkou na Ukrajině, a to v tom smyslu, že současná vláda chce velmi intenzivně cílit výzkumné programy na formulované priority. Mezi nimi je jako první energetika, zejména obnovitelné zdroje a jaderná energetika. Druhou je pak soběstačnost v potravinách a geneticky modifikované potraviny. Třetí prioritou je odolnost společnosti vůči krizím, válkám a podobným těžko předvídatelným situacím. Kvituji, že se v době, kdy svět vynakládá peníze na řešení krizových témat a není úplně dostatek finančních prostředků v rozpočtech, zaměříme na aktuální cíle.

MM: V TA ČR současně končí hned čtyři programy, a to Éta, Zéta, Gama a Delta. Připravujete náhradu a bude v něčem nová?

P. Konvalinka: Ano, připravili jsme nový program s názvem Sigma, který je nahradí. Je navržen s cílem zrychlit a zjednodušit vyhlašování veřejných soutěží a umožnit potřebnou průřezovost a flexibilitu při realizaci výzkumných aktivit. Vláda by měla program Sigma schvalovat ještě v květnu. Společnost a ekonomika jsou podrobovány neustálým změnám, které silně ovlivňují sociální, kulturní, environmentální, vzdělávací, ekonomické i společenské vztahy a vazby. Několik posledních let ukázalo skutečnou hodnotu výzkumu a jeho zásadní přínos pro zvládnutí nečekaných situací. Musíme však být schopni na změny flexibilně reagovat a správně využít výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu českých firem a výzkumných institucí v multidisciplinárních projektech.

MM: V čem tkví jeho hlavní změna?

P. Konvalinka: Právě pro větší flexibilitu reakce na dění ve společnosti jsme SIGMU nastavili tak, že nemá zcela striktně schválené mantinely, jako tomu bylo dříve, kdy programy neměly příliš velkou flexibilitu, veřejné soutěže musely být vyhlašovány s rigidně nastavenými cíli, tak jak byly schváleny vládou. V SIGMĚ jsou tedy jen dílčí cíle, ale veřejné soutěže bude možné cílit na cokoliv aktuálně potřebného. Samozřejmě to pak musí schválit Výzkumná rada TA ČR a potvrdit vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Když se tedy objeví potřeba vyhlásit soutěž zaměřenou na energetiku, materiály či sociální aspekty války na Ukrajině, budeme schopni operativně reagovat během měsíce. Zatímco v původních programech by to bylo opravdu komplikované, ne-li nemožné.

Reklama
Reklama

MM: Můžete nám nový program ještě více přiblížit?

P. Konvalinka: Program je navržen s dobou trvání 11 let a první veřejná soutěž by mohla být vyhlášena již v tomto roce. Máme v něm stanoveno pět dílčích cílů. Ty odpovídají aktuálním a tematickým výzvám, společensko-vědnímu výzkumu, podpoře mladých pracovníků do 35 let, transferu technologií, zahraniční spolupráci, včetně zapojení do aktivit Evropského výzkumného prostoru a v neposlední řadě spolupráci s regiony. Představa je taková, že v posledně jmenované oblasti bychom se spojili s některým z krajů. Vyhlásili bychom veřejnou soutěž cílenou pro tento kraj s tím, že zúčastnit by se jí mohly výzkumné týmy z celé republiky, ale výstupy jejich projektů by musely sloužit rozvoji tohoto konkrétního kraje, a navíc odpovídat jeho stanoveným prioritám. O financování soutěže by se pak TA ČR s krajem podělila. Záměr jsme zatím projednali se Zlínským krajem. Předběžně jsme hovořili o tom, že každá strana by do soutěže v rámci programu Sigma vložila cca 50 milionů korun. Zlínský kraj má zájem o soutěž zaměřenou na podporu kreativního průmyslu, tedy filmařského průmyslu, výstavnictví atd.

MM: České firmy dlouhodobě investují do výzkumu více peněz než stát. Změní se nějak v budoucnu tento poměr?

P. Konvalinka: Platí to stále, myslím, že poměr se pohybuje zhruba 40 mld. stát a 80 mld. firmy. V Evropě je to podobné. Rozdíl je nicméně v tom, že v ČR dotačně podporujeme i velké firmy, zatímco v Evropě běžně velké firmy dotace nedostávají, mohou si ale vzít garantovaný úvěr. Je to systém, který by v budoucnu mohl být zaveden i u nás, úvěry by mohla nabízet Národní rozvojová banka a zajišťovat EGAP. Časem zřejmě také přejdeme na tento model a budeme dotacemi podporovat jen malé a střední podniky. Velké firmy se také budou moci účastnit projektů, ale kromě vlastních prostředků budou moci využít půjčky s tím, že úroky těchto půjček by mohl hradit stát. V tom bude zřejmě v budoucnu spočívat jeho podpora.

„V současnosti se financování výrazně změnilo v souvislosti s válkou na Ukrajině, a to v tom smyslu, že vláda chce velmi intenzivně cílit výzkumné programy na formulované priority. Mezi nimi je jako první energetika, zejména obnovitelné zdroje a jaderná energetika,“ říká Petr Konvalinka.
(Zdroj: TA ČR)

MM: V prosinci končí Národní centra kompetence (NCK). Osvědčila se? A co bude dál?

P. Konvalinka: Třináct stávajících center má za sebou výborné výsledky. Vytvořila prostředí spolupráce s firmami a dalšími subjekty i mimo konsorcium, a to i v oblasti financování. Soukromý podnikatelský sektor se tím učí více spolupracovat s výzkumnými organizacemi. Postupně by to mohlo vést k tomu, že by podniky omezovaly vlastní výzkumné programy a orientovaly se na spolupráci s výzkumnými organizacemi. Výhodou je, že výzkumné organizace disponují veškerým potřebným zařízením i úplnou znalostí možností výzkumu, včetně nových světových poznatků. Podobná symbióza je užitečná pro všechny.

Od začátku příštího roku by měla začít fungovat nová centra. Do soutěže se nám přihlásilo 44 NCK ve 12 prioritních oblastech, přičemž v první soutěži před čtyřmi lety se přihlásilo 17 center, a 13 jich tehdy bylo financováno. Nová konsorcia budeme vybírat v prosinci a nebude to vůbec jednoduché. Pro tak vysoký počet uchazečů totiž máme k dispozici téměř stejný objem peněz jako v první soutěži. Navíc se mezi přihlášenými objevilo několik projektů za vysoké stovky milionů korun každý. Nějaké redukce budou nutné, to je jisté.

MM: Jak reagovala TA ČR na uprchlickou krizi v souvislosti s válkou na Ukrajině?

P. Konvalinka: Poskytli jsme zatím téměř 14 milionů korun z národních prostředků a z prostředků takzvaných Norských fondů na navýšení finanční podpory ukrajinských vědeckých, akademických a dalších pracovníků a studentů nově začleněných do financovaných projektů. Jejich zařazení je důležité zejména z toho důvodu, že téměř 25 % uprchlíků z válkou devastované Ukrajiny jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, převážně ženy, a z nich je celá řada vědeckých a akademických pracovníků s výzkumnými zkušenostmi. Jejich zařazení do výzkumu je přitom velmi jednoduché, výzkum je internacionální a není v něm ani jazyková bariéra vzhledem k tomu, že se používá ke komunikaci angličtina.

Reklama

MM: V posledních letech se mluví o velkém problému odlivu doktorandů do zahraničí především z finančních důvodů. Máte připravenu nějakou strategii?

P. Konvalinka: Prostředky na mladé lidi jsme měli v rámci programu Zéta. Bohužel, z důvodu krácení finančních prostředků (rozpočet TA ČR byl v letech 2021, 2022 krácen v součtu o 1 mld. Kč – pozn. red.), nebyla vyhlášena veřejná soutěž. S podporou mladých týmů počítáme i v chystaném programu Sigma, tentokrát ale budeme trvat na tom, že bude celý tým složený z výzkumníků do 35 let věku. Mohou mít případně mentora, ale na něj se finanční podpora vztahovat nebude. Mladé týmy by si určitě zasloužily více prostředků. Bohužel i v novém programu Sigma je v rozpočtu na rok 2024 jen cca 100 milionů korun, takže bychom mohli vypsat veřejnou soutěž až v příštím roce. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace hledá spolu s ministryní pro vědu možnosti financování již v roce 2023. Tak by mohla být soutěž vyhlášena již letos na podzim.

Není to však jen otázka získání či nezískání dotace na projekt. Jde o komplexnější záležitost. Na ministerstvu školství i na vládní Radě se projednává záměr podpořit doktorandy tím, že budou mít vyšší institucionální doktorské stipendium. Mohlo by dosáhnout až výše minimální mzdy. Když pak k tomu přibydou dotační finance z projektů, mohla by to být pro mladé doktorandy již akceptovatelná částka.

MM: Daří se TA ČR rozšiřovat zahraniční spolupráci?

P. Konvalinka: Ano, kromě stávajících partnerů Jižní Korey, Izraele, Vietnamu, Číny, Nigérie, Brazílie a jiných se nově přidávají i Francie a Spojené státy. Jsme ve fázi podepisování memoranda o spolupráci v oblasti jaderného výzkumu. Tyto dvě země jsou totiž spolu s Jižní Koreou uchazeči o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a všechny zároveň projevily zájem podporovat bilaterální spolupráci ve výzkumu.

MM: Češi stále zaostávají v zakládání tzv. startup společností. Co s tím?

P. Konvalinka: Už jsem naznačil, že prostor v programu Sigma určitě dostanou zejména firmy vznikající na univerzitách. Větší intenzita vzniku těchto firem podle mě jednoznačně vázne na nedostatečné podpoře fáze ‚ověření konceptu‘, tedy zjištění, zda má nápad šanci na využitelnost v praxi. Nebudeme-li podporovat tuto fázi, tak výsledky výzkumu využitelné v praxi budou ojedinělé a nové startupy budou vznikat jen omezeně. Proto by se dotační podpora státu měla zaměřit na tuto fázi výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. To má existující program podpory.

Podle slov Petra Konvalinky není umělá inteligence pouze záležitostí technologickou, ale také významně sociální, kulturní a společenskou. A jako takovou je nezbytné ji rozvíjet komplexně, ve spolupráci výzkumníků různých zaměření. (Zdroj: TA ČR)

MM: Umělá inteligence. Kdo je dnes lídrem ve vývoji v ČR?

P. Konvalinka: Její rozvoj je stále úzce spjat s výzkumem, který provádějí týmy na univerzitách, v Akademii věd ČR a ve výzkumných organizacích. Stále více se ale na vývoji a výzkumu podílejí progresivní firmy, což je jedině dobře. Ideální by byla větší symbióza akademicko-technického sektoru s podnikatelským. Umělá inteligence ale není pouze záležitostí technologickou, ale také významně sociální, kulturní a společenskou. A jako takovou je nezbytné ji rozvíjet komplexně, ve spolupráci výzkumníků různých zaměření. Rozhodně máme v České republice pro pokrok v této oblasti vysoce erudované vědce a inovátory.

MM: Zpomalil nějak covidový lockdown práci TA ČR?

P. Konvalinka: V souvislosti s covidovou pandemií a zhoršující se mezinárodní situací jsme v uplynulém roce prokázali vysokou flexibilitu. Během covidu se některé úřady téměř zastavily, my jsme naopak uskutečnili 13 veřejných soutěží za rok, a to bez posouvání termínů. Naši lidé pracovali z domova opravdu efektivně.

MM: Co čeká TA ČR v letošním roce?

P. Konvalinka: Letos nás, kromě jiného důležitého, čeká prosincové vyhlášení výsledků veřejné soutěže Národních center kompetence, vybrat ze 44 projektů ty nejlepší bude komplikované. Dále první menší veřejná soutěž ve společensko-vědním výzkumu v rámci programu Sigma, pokud bude v květnu vládou schválen. Jinak budeme fungovat standardně, což už pomalu přestává být, v této pohnuté době, normálem.

Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng. (62)
Vystudoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze, obor Konstrukce a dopravní stavby. V roce 2002 se stal docentem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. O šest let později byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Od roku 2014 je členem Inženýrské akademie ČR. Na ČVUT přednášel od roku 1984 předměty stavební mechaniky a soustavně se zabýval výzkumnou a experimentální činností, zejména v oblasti mechaniky, analýzy vlastností stavebních materiálů, destrukcí stavebních konstrukcí a také v oblasti statických a dynamických zatěžovacích zkoušek mostů a inženýrských konstrukcí. V letech 2014–2018 působil ve funkci rektora ČVUT. V září 2018 ho vláda jmenovala předsedou Technologické agentury ČR. Svůj post se rozhodl nyní obhájit.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit