Témata
Reklama

Vstup do EU nové zákazníky nepřinese

23. 04. 2003

Ladislav Brynda

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Brynda: Weiler Holoubkov existuje od roku 2000. Od svého vzniku je firma velmi úzce spojena a zapojena do kooperace s mateřskou společností Weiler Werkzeugmaschinen v Německu a následně i do celé skupiny FKE. Mohu tedy konstatovat, že vstup do EU nebude pro chod a řízení naší společnosti žádným překvapením a neočekáváme ani zásadní změny. Činnosti, které v současné době provádíme duplicitně, tzn. podle českých a německých standardů, tedy platných v EU, budou pouze redukovány. Kde vidím zásadní změny, které budou mít podstatný vliv na mnoho tuzemských podniků a způsobí vážné problémy ve struktuře aktiv a pasiv, to je oblast oceňování a přeceňování aktiv. Naše společnost je v převážné míře orientována jako subdodavatel komponentů pro německou sesterskou společnost a vlastní obchodní činnost je prováděná v úzké spolupráci. Vstup do EU v žádném případě nezaručuje v naší komoditě příliv nových zákazníků, pouze změnu v deklaraci v původu zboží. Pozitivní bude zrychlení a zjednodušení celního odbavení zboží při vývozu. Hlavní přínos v oblasti otevření evropského trhu očekávám v oblasti nákupu subdodávek a nástrojů. Stávající systém prostřednictvím výhradních zástupců je pro naše firmy velmi drahou záležitostí.

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Brynda: Odpověď je jednoduchá. Žádný. V tvrdém konkurenčním prostředí se pohybujeme minimálně 5 let. V současné době je na českém trhu zastoupena většina světových výrobců obráběcích a tvářecích strojů, kteří došli k závěru, že náš trh je zajímavý a je schopen splnit jejich představy. Fakt, že zde dosahují předpokládaných nebo i lepších výsledků, je pouze otázkou úrovně péče nás, výrobců, o domácí zákazníky a struktury vyráběného sortimentu.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Brynda: Myslím, že srovnáváme nesrovnatelné. Irsko v období svého vstupu do Společenství evropských národů bylo převážně agrární zemí bez průmyslu, se strukturou průmyslu nesrovnatelnou s naší. Investice vlády byly orientovány hlavně na příliv zahraničních investorů a jejich podporu. Na jedné straně hovoříme o podpoře výzkumu v Irsku, na druhé straně si položme otázku, co bylo vyzkoumáno a jak byly výsledky výzkumu aplikovány ve výrobě a prodeji. Bohužel neznám mimo irské whisky žádný jiný produkt, který byl světovému trhu úspěšně nabídnut. Je nutné, aby stát podporoval vlastní výzkum a vývoj, vytvořil pro něj tvůrčí prostředí. Ale na druhé straně stanovil i pevná pravidla pro čerpání těchto zdrojů. To znamená vyzkoumat, vytvořit a vystavit funkční vzorek a následně ho zavést do výroby a hlavně do objemového prodeje. Pouhá aktivace funkčního vzorku do majetku řešitele je velmi špatnou státní investicí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Brynda: Nejsem schopen odhadnout, jak stát změní nebo podpoří vlastní průmysl. V porovnání se zeměmi EU je zatím podpora velmi slabá. Je skloňována naše výhoda v oblasti personálních nákladů. Tato výhoda platí dnes, ale bude velmi rychle mizet. Při pořízení nového progresivního výrobního zařízení se hodinová sazba stává téměř srovnatelnou se sazbou v EU a konkurenční výhoda mizí.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Brynda: V současné době je jednoznačná orientace na asijský trh. Doba kooperování mechanických skupin strojů nebo zakládání společných podniků s asijskými výrobci se stala minulostí. Rozhodující je na asijském trhu opravdu dynamicky působit a nabídnout stejné nebo i lepší podmínky než tchajwanští, japonští nebo korejští výrobci.
To lze pouze za předpokladu vybudování montážně aplikačního a prodejního centra přímo v centru tohoto trhu. Který český výrobce je však schopen tuto perspektivní investici realizovat? Dle mého názoru bez státní podpory a garance žádný. A to je mé stanovisko k neustále únavnému skloňování pojmu proexportní politiky a podpory státu. Státní příspěvek na účast na veletrhu, účast podnikatelů při vládní misi (ale hrazenou státem) považuji za povinnost státu, která nemá nic společného s exportní politikou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Brynda: Česká republika leží a náleží do středu Evropy. Historicky zaujímala v Evropě vždy důstojné místo, v současné době je na Evropě ekonomicky, obchodně i politicky závislá. Tuto historickou polohu by Česká republika měla zaujmout i jako součást, respektive člen evropského společenství
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30441
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit