Témata
Reklama

Vstup do EU nové zákazníky nepřinese

23. 04. 2003

Ladislav Brynda

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Brynda: Weiler Holoubkov existuje od roku 2000. Od svého vzniku je firma velmi úzce spojena a zapojena do kooperace s mateřskou společností Weiler Werkzeugmaschinen v Německu a následně i do celé skupiny FKE. Mohu tedy konstatovat, že vstup do EU nebude pro chod a řízení naší společnosti žádným překvapením a neočekáváme ani zásadní změny. Činnosti, které v současné době provádíme duplicitně, tzn. podle českých a německých standardů, tedy platných v EU, budou pouze redukovány. Kde vidím zásadní změny, které budou mít podstatný vliv na mnoho tuzemských podniků a způsobí vážné problémy ve struktuře aktiv a pasiv, to je oblast oceňování a přeceňování aktiv. Naše společnost je v převážné míře orientována jako subdodavatel komponentů pro německou sesterskou společnost a vlastní obchodní činnost je prováděná v úzké spolupráci. Vstup do EU v žádném případě nezaručuje v naší komoditě příliv nových zákazníků, pouze změnu v deklaraci v původu zboží. Pozitivní bude zrychlení a zjednodušení celního odbavení zboží při vývozu. Hlavní přínos v oblasti otevření evropského trhu očekávám v oblasti nákupu subdodávek a nástrojů. Stávající systém prostřednictvím výhradních zástupců je pro naše firmy velmi drahou záležitostí.

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Brynda: Odpověď je jednoduchá. Žádný. V tvrdém konkurenčním prostředí se pohybujeme minimálně 5 let. V současné době je na českém trhu zastoupena většina světových výrobců obráběcích a tvářecích strojů, kteří došli k závěru, že náš trh je zajímavý a je schopen splnit jejich představy. Fakt, že zde dosahují předpokládaných nebo i lepších výsledků, je pouze otázkou úrovně péče nás, výrobců, o domácí zákazníky a struktury vyráběného sortimentu.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Brynda: Myslím, že srovnáváme nesrovnatelné. Irsko v období svého vstupu do Společenství evropských národů bylo převážně agrární zemí bez průmyslu, se strukturou průmyslu nesrovnatelnou s naší. Investice vlády byly orientovány hlavně na příliv zahraničních investorů a jejich podporu. Na jedné straně hovoříme o podpoře výzkumu v Irsku, na druhé straně si položme otázku, co bylo vyzkoumáno a jak byly výsledky výzkumu aplikovány ve výrobě a prodeji. Bohužel neznám mimo irské whisky žádný jiný produkt, který byl světovému trhu úspěšně nabídnut. Je nutné, aby stát podporoval vlastní výzkum a vývoj, vytvořil pro něj tvůrčí prostředí. Ale na druhé straně stanovil i pevná pravidla pro čerpání těchto zdrojů. To znamená vyzkoumat, vytvořit a vystavit funkční vzorek a následně ho zavést do výroby a hlavně do objemového prodeje. Pouhá aktivace funkčního vzorku do majetku řešitele je velmi špatnou státní investicí.
Reklama
Reklama

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Brynda: Nejsem schopen odhadnout, jak stát změní nebo podpoří vlastní průmysl. V porovnání se zeměmi EU je zatím podpora velmi slabá. Je skloňována naše výhoda v oblasti personálních nákladů. Tato výhoda platí dnes, ale bude velmi rychle mizet. Při pořízení nového progresivního výrobního zařízení se hodinová sazba stává téměř srovnatelnou se sazbou v EU a konkurenční výhoda mizí.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Brynda: V současné době je jednoznačná orientace na asijský trh. Doba kooperování mechanických skupin strojů nebo zakládání společných podniků s asijskými výrobci se stala minulostí. Rozhodující je na asijském trhu opravdu dynamicky působit a nabídnout stejné nebo i lepší podmínky než tchajwanští, japonští nebo korejští výrobci.
To lze pouze za předpokladu vybudování montážně aplikačního a prodejního centra přímo v centru tohoto trhu. Který český výrobce je však schopen tuto perspektivní investici realizovat? Dle mého názoru bez státní podpory a garance žádný. A to je mé stanovisko k neustále únavnému skloňování pojmu proexportní politiky a podpory státu. Státní příspěvek na účast na veletrhu, účast podnikatelů při vládní misi (ale hrazenou státem) považuji za povinnost státu, která nemá nic společného s exportní politikou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Brynda: Česká republika leží a náleží do středu Evropy. Historicky zaujímala v Evropě vždy důstojné místo, v současné době je na Evropě ekonomicky, obchodně i politicky závislá. Tuto historickou polohu by Česká republika měla zaujmout i jako součást, respektive člen evropského společenství
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30441
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Včera, dnes a zítra – IT společnosti

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, na koho jsme se obrátili, je prof. Vladimír Smejkal, z Fakulty podnikatelské VUT v Brně, odborník v oblasti práva a bezpečnosti informačních systémů a kyberkriminality.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Související články
Podíl architektury na konkurenceschopnosti firmy

Česká architektura zažívá po letech stagnace svůj restart. Poptávka po kvalitním designu a funkčnosti staveb je na vzestupu. Jak si stojí česká komerční a průmyslová architektura, jak ovlivňuje image firmy, její kulturu, včetně mediálního obrazu, na to se naše redakce zeptala Ing. arch. Jiřího Opočenského.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Krize není kataklyzma: posilte resilienci své firmy

Pandemie onemocnění covid-19 přinesla tolik obávané neznámo a nejistotu. Zahýbala s exportem, finanční bilancí a také investicemi. V případě České republiky jako exportně orientované ekonomiky budou podle Ing. Jiřího Jemelky, interim manažera a jednatele společnosti J.I.P. pro firmy, důsledky mnohem závažnější. Přesto jim lze čelit.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Pracovat pro lidi a s lidmi

Globální hráč v oblasti digitální transformace, automatizace a řízení energií. Tak lze stručně charakterizovat společnost Schneider Electric, která poskytuje řešení pro domácnosti, budovy, datová centra, infrastrukturu i průmysl. Využili jsme příležitosti vyzpovídat jejího senior vice prezidenta pro oblast lidských zdrojů, pana Manuela Angel Sanchez Vivase, který v rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích a  v září zavítal do Prahy. V rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit