Témata
Reklama

Vstup do EU nové zákazníky nepřinese

23. 04. 2003

Ladislav Brynda

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Brynda: Weiler Holoubkov existuje od roku 2000. Od svého vzniku je firma velmi úzce spojena a zapojena do kooperace s mateřskou společností Weiler Werkzeugmaschinen v Německu a následně i do celé skupiny FKE. Mohu tedy konstatovat, že vstup do EU nebude pro chod a řízení naší společnosti žádným překvapením a neočekáváme ani zásadní změny. Činnosti, které v současné době provádíme duplicitně, tzn. podle českých a německých standardů, tedy platných v EU, budou pouze redukovány. Kde vidím zásadní změny, které budou mít podstatný vliv na mnoho tuzemských podniků a způsobí vážné problémy ve struktuře aktiv a pasiv, to je oblast oceňování a přeceňování aktiv. Naše společnost je v převážné míře orientována jako subdodavatel komponentů pro německou sesterskou společnost a vlastní obchodní činnost je prováděná v úzké spolupráci. Vstup do EU v žádném případě nezaručuje v naší komoditě příliv nových zákazníků, pouze změnu v deklaraci v původu zboží. Pozitivní bude zrychlení a zjednodušení celního odbavení zboží při vývozu. Hlavní přínos v oblasti otevření evropského trhu očekávám v oblasti nákupu subdodávek a nástrojů. Stávající systém prostřednictvím výhradních zástupců je pro naše firmy velmi drahou záležitostí.

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Brynda: Odpověď je jednoduchá. Žádný. V tvrdém konkurenčním prostředí se pohybujeme minimálně 5 let. V současné době je na českém trhu zastoupena většina světových výrobců obráběcích a tvářecích strojů, kteří došli k závěru, že náš trh je zajímavý a je schopen splnit jejich představy. Fakt, že zde dosahují předpokládaných nebo i lepších výsledků, je pouze otázkou úrovně péče nás, výrobců, o domácí zákazníky a struktury vyráběného sortimentu.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Brynda: Myslím, že srovnáváme nesrovnatelné. Irsko v období svého vstupu do Společenství evropských národů bylo převážně agrární zemí bez průmyslu, se strukturou průmyslu nesrovnatelnou s naší. Investice vlády byly orientovány hlavně na příliv zahraničních investorů a jejich podporu. Na jedné straně hovoříme o podpoře výzkumu v Irsku, na druhé straně si položme otázku, co bylo vyzkoumáno a jak byly výsledky výzkumu aplikovány ve výrobě a prodeji. Bohužel neznám mimo irské whisky žádný jiný produkt, který byl světovému trhu úspěšně nabídnut. Je nutné, aby stát podporoval vlastní výzkum a vývoj, vytvořil pro něj tvůrčí prostředí. Ale na druhé straně stanovil i pevná pravidla pro čerpání těchto zdrojů. To znamená vyzkoumat, vytvořit a vystavit funkční vzorek a následně ho zavést do výroby a hlavně do objemového prodeje. Pouhá aktivace funkčního vzorku do majetku řešitele je velmi špatnou státní investicí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Brynda: Nejsem schopen odhadnout, jak stát změní nebo podpoří vlastní průmysl. V porovnání se zeměmi EU je zatím podpora velmi slabá. Je skloňována naše výhoda v oblasti personálních nákladů. Tato výhoda platí dnes, ale bude velmi rychle mizet. Při pořízení nového progresivního výrobního zařízení se hodinová sazba stává téměř srovnatelnou se sazbou v EU a konkurenční výhoda mizí.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Brynda: V současné době je jednoznačná orientace na asijský trh. Doba kooperování mechanických skupin strojů nebo zakládání společných podniků s asijskými výrobci se stala minulostí. Rozhodující je na asijském trhu opravdu dynamicky působit a nabídnout stejné nebo i lepší podmínky než tchajwanští, japonští nebo korejští výrobci.
To lze pouze za předpokladu vybudování montážně aplikačního a prodejního centra přímo v centru tohoto trhu. Který český výrobce je však schopen tuto perspektivní investici realizovat? Dle mého názoru bez státní podpory a garance žádný. A to je mé stanovisko k neustále únavnému skloňování pojmu proexportní politiky a podpory státu. Státní příspěvek na účast na veletrhu, účast podnikatelů při vládní misi (ale hrazenou státem) považuji za povinnost státu, která nemá nic společného s exportní politikou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Brynda: Česká republika leží a náleží do středu Evropy. Historicky zaujímala v Evropě vždy důstojné místo, v současné době je na Evropě ekonomicky, obchodně i politicky závislá. Tuto historickou polohu by Česká republika měla zaujmout i jako součást, respektive člen evropského společenství
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30441
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit