Témata
Reklama

Využití sluneční energie

Slunce svítí zdarma i na naši zem. Přestože cena solárních systémů se během provozu zaplatí energetickými úsporami, jejich většímu rozšíření u nás stále brání nejen výše investičních nákladů, ale i malá informovanost veřejnosti.

Je červen, s ním přichází letní slunovrat a začíná léto. Jistě dobrá příležitost popovídat si o sluníčku. Navštívil jsem proto podnikatele Jiřího Židlického, který má slunce takříkajíc v popisu práce.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pane Židlický, jak dlouho se věnujete využívání sluneční energie a co všechno v tomto oboru podnikáte?

J. Židlický: Sluneční energii se věnuji od roku 1991, zabývám se instalací slunečních kolektorů jak pro ohřev vody v bazénu, tak pro ohřev užitkové vody i pro přitápění. Využíváme veškeré možnosti, které dává sluneční energie k přeměně na teplo. Zároveň se zabýváme i využitím sluneční energie pro přeměnu na elektrickou energii, instalujeme solární panely zejména pro chataře, chalupáře, kteří nemají možnost připojení k rozvodné síti.

MM: Provozujete Aton centrum, což je vlastně i jméno egyptského boha Slunce. Jaká je náplň centra?

J. Židlický: Naše středisko Aton centrum, s. r. o., vzniklo na základě myšlenky, že výstavy jsou sice dosti časté, nicméně trvají jen pár dní a informovanost lidí je stále malá. Proto jsme se spojili s kolegou a dali jsme dohromady informační centrum, kde poskytujeme informace o možnostech využití sluneční energie, v poslední době i o možnostech využití tepelných čerpadel. Jsme schopni vypracovat studii nebo projekt a zajistit realizaci. Kromě toho v Atonu pořádáme přednášky a organizujeme poradenství pro nové montážní firmy. Dále provádíme energetické audity pro zákazníky, kteří chtějí žádat o podporu Fondu životního prostředí. Snažíme se tady dělat vše, co je okolo sluneční energie možné a co v současné době zákazník vyžaduje.

MM: Jaké jsou dnešní možnosti solární energetiky? Objevily se v poslední době nějaké zajímavé novinky?

J. Židlický: V podstatě nic převratného tady není, pro celoroční provoz se používají základní kolektory se selektivní vrstvou, pro sezonní provoz absorbéry. V poslední době se objevuje využívání sluneční energie ve spolupráci s tepelnými čerpadly, kdy se zkouší využití sluneční energie jak na primární straně tepelného čerpadla, to znamená v nízkoteplotním okruhu, tak na sekundární straně, kde tepelné čerpadlo spolupracuje se slunečními kolektory v nabíjení akumulační nádrže. Některé firmy zkoušejí natáčet sluneční kolektory za Sluncem, je to však také otázka finančních nákladů a zatím je tento systém dosti diskutabilní.

MM: Můžete uvést nějakou zajímavou aplikaci solárních kolektorů?

J. Židlický: Rozhodně si myslím, že velmi zajímavou záležitostí je využití sluneční energie pro ohřev vody v panelových domech, protože se v nich nachází zhruba 70 % bytů a navíc se zde nabízejí velmi dobré možnosti pro instalaci slunečních kolektorů. Sami jsme odzkoušeli v Chebu realizaci na dvou objektech: jeden panelový dům má 45 kolektorů, ohříváme tam 5000 l užitkové vody s úsporou kolem 80 % energie, na druhém paneláku máme 30 kolektorů a tam jsme schopni předehřívat vodu z 12 asi na 38 °C, která se dohřeje ve výměníkové stanici. Vzniká tam dosti velká úspora a myslíme si, že v momentě, kdy se provádí rekonstrukce panelových domů, že se to přímo nabízí. Protože panelák má rovnou střechu, není tak důležité, jak je orientován vůči světovým stranám, neboť kolektory lze jednoduše nastavit na jih.

MM: Máte také nějaké aplikace v průmyslové sféře?

J. Židlický: V průmyslové sféře zatím ne. Obvykle jsou to domovy důchodců, panelové domy, rodinné domky. Pro jednu firmu pracujeme na projektu, který by mohl být realizován.

MM: A jaké jsou v oblasti průmyslu možnosti?

J. Židlický: Průmyslová oblast představuje vždy specifickou záležitost, protože pokud jsme dělali energetické audity pro průmysl, tak z 90 % vychází lépe využití odpadního tepla než využití sluneční energie. Odpadního tepla bývá totiž dost velký přebytek, takže instalací slunečních kolektorů bychom tam vlastně energii ještě dodávali. My potřebujeme v průmyslových zónách spíše řešit otázku rekuperace tepla a jeho opětovného využití. Ohřev vody se jeví reálný tam, kde je velký odběr energie, ať jsou to prádelny nebo nějaký průmysl, který spotřebuje například pro mytí velké množství horké vody. Na prvním místě je tedy rekuperace, využití odpadního tepla pomocí výměníků nebo tepelných čerpadel, a pak teprve doplnění slunečními kolektory.

MM: Jak by měl postupovat ten, kdo se rozhodne, že si pořídí sluneční kolektory a co by rozhodně dělat neměl?

J. Židlický: Já začnu s tím, co by neměl. Neměl by se snažit udělat si to sám, protože dnes už to není otázka řešení nějakého zařízení na koleně, dnes už je to skutečně profesionální záležitost, která je složitější než topení. Co by měl udělat - obrátit se na poradenská střediska. Existují energetická konzultační a informační střediska, která spravuje Česká energetická agentura, dále poradenská střediska, jako je například naše Aton centrum, kde získá informace, prospekty, radu, jak postupovat, čeho se má vyvarovat, jakou firmu oslovit. V centru, ať v našem nebo v kterémkoliv jiném, může vyplnit dotazník, kde se ujasní zadání. Potom se vypracuje studie, nad níž lze pobrat všechny problémy. Ceny studií jsou velmi malé oproti nákladům na přepracování nekvalitní realizace.

MM: Mnoho lidí si stále myslí, že sluneční energie je drahá. Jak je to s návratností?

J. Židlický: Otázka je, proti čemu návratnost porovnáváme. Jestli proti zemnímu plynu, pak je to zatím ještě dost drahá záležitost. Je-li to proti elektřině, proti propanu, proti lehkým topným olejům, už je to velice zajímavé a návratnost si můžeme troufnout odhadnout kolem 10 - 12 let. Problém je v tom, že velmi málo lidí si uvědomuje, že navíc v solárním systému jsou vlastně jen kolektory, hnací jednotka, potrubí a nějaká elektronika, ale třeba bojler stejně musí zákazník koupit. Například 200litrový solární komplet i s bojlerem se dnes dá pořídit za 60 000 Kč i s montáží, z toho bojler řádově stojí 10 000 - 12 000 Kč. Návratnost se počítá tedy nikoliv ze 60 000 Kč, ale ze 48 000 Kč. Ale je to dost drahá věc. Proto se snažíme získat pro své klienty dotaci z Fondu životního prostředí - na solární systém poskytuje dotaci až 50 %. Při získání této dotace je pak návratnost velice zajímavá. Můj názor je však ten, že sluneční kolektory jsou spotřebním zbožím, které vám na rozdíl od jiného vrací peníze. U jiného zařízení, například u samotného bojleru, pokud ho chcete provozovat, musíte za energii platit.

MM: Jaká je pravděpodobnost získání dotace? Týká se to spíše větších systémů, nebo i těch menších?

J. Židlický: Na dotaci není nárok ze zákona, Fond životního prostředí a Česká energetická agentura každý rok vyhlašují program na podporu obnovitelných zdrojů. O dotaci může žádat každý, kdo používá sluneční energii k ohřevu užitkové vody nebo k temperaci objektu - pro ohřev vody v bazénu se neposkytuje. Záleží na tom, jak vás agentura vybere. Není podmínkou, že musí jít o velký projekt, požádat může i majitel rodinného domku. Máme případy, kdy naši klienti dotaci získali. Myslím si, že se vyplatí o dotaci požádat. I když je to trochu otázka trpělivosti, neboť vyřízení žádosti trvá 2 až 3 měsíce.

MM: Měl byste ještě nějakou další radu pro toho, kdo by chtěl sluneční energii využívat a není zrovna při penězích?

J. Židlický: Je možné postupovat několika způsoby. Jeden způsob se velmi osvědčuje: v momentě, kdy zákazník o sluneční energii projeví zájem, může se instalace provádět na etapy. Nejprve se připraví kombinovaný boiler s možností napojení solárního systému, který se zatím napojí jen na elektřinu. Potom se připraví potrubí mezi strojovnou a střechou, pak se provede strojovna a nakonec se mohou dát kolektory na střechu. Je to výhodné také při stavbě, kdy se předem připraví potrubí a nemusí se pak dodatečně sekat ve zdi. Druhou možností je využití stavebního spoření, některé spořitelny mají i speciální program pro využití sluneční energie.
---
Když jsem ráno hledal domek pana Židlického, našel jsem jej snadno - podle střechy pokryté kolektory. Z jejich množství jsem usoudil, že slunce u Židlických nejen ohřívá užitkovou vodu, ale i vytápí dům. Jen jsem byl zvědav, co s přebytečným teplem pan Židlický dělá v létě. A tak se po "oficiální" části rozhovoru stočila řeč i na toto téma.
J. Židlický: První solární systém jsem nainstaloval v roce 1991 na svém domě, ale o sluneční energii jsem se zajímal již dříve. Dnes už je to několikátá generace, protože stále zkouším nějaké novinky. Na střeše mám dva solární systémy. Jeden je instalován klasicky ve sklonu 45°, ten ohřívá užitkovou vodu. Druhý systém, který ještě není dokončen, je vestavěn do střechy ve sklonu optimálním pro zimu a zároveň s tepelným čerpadlem vzduch/voda bude dodávat energii do akumulační nádrže o obsahu 1600 l. Vodu v této nádrži ohřívám i kotlem na dřevoplyn, pro který potřebuji suché dřevo a v letních měsících ho bude vysoušet sahara napojená na solární okruh. Tím zkrátím vysoušení dřevní hmoty ze tří let na jeden rok. Ono je to trošku složitější, ale musí se to vyplatit. To jinak nejde.
MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji vám slunce nejen v duši, ale i v teple našich domovů.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 10632
Datum: 06. 06. 2001
Rubrika: Inovace / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Inženýrská akademie ČR - Energie pro udržitelný život

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 1. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Finance pro podnikání - Zaostřeno na úspory energie

„Je lepší dobrý úvěr a podpora úvěru než dotace. Jen tak se prokáže životaschopnost projektu.“ To jsou slova Ing. Vladimíra Fabera, zakladatele a dnes předsedy dozorčí rady české strojírenské společnosti FMP.

Úspory naruby - Obraťme toky řek

Při útlumu uhelných a jaderných elektráren a s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy.

Úspory naruby - Lži o úsporách v domácnostech

Poté, co již máme jasno, jak je to s úsporou v případě úsporných světelných zdrojů. Víme čím, jak a kde svítit, přinášíme další díl seriálu Úspory naruby. Tentokrát se podíváme na zoubek spotřebičům v domácnosti.

Úspory naruby - Zákaz výroby a dovozu halogenových žárovek

Pod tímto nadpisem redakce připravila sérii zásadních článků o odvrácených stranách tzv. úspor, jejichž skutečné výsledky jsou často přinejmenším sporné.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit