Témata
Zdroj: www.nanoasociace.cz

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, zakladatel a CEO firmy nanoSpace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Kůs: Asociace nanotechnologického průmyslu ČR je sdružení firem, z nichž pouze některé, jako např. velká biotechnologická firma Contipro, mají poměrně robustní vlastní výzkum. Větší část firem trvale využívá spolupráci s výzkumnými pracovišti nanotechnologií na vysokých školách a v centrech aplikovaného výzkumu pokročilých materiálů. Takových pracovišť je v ČR několik, např. RCPT v Olomouci, Cxl v Liberci nebo CEITEC v Brně.

Jiří Kůs

Česká republika patří ke špičce v nanotechnologiích aplikovaných do konkrétních produktů, které průmyslově vyrábíme.“ 
(Zdroj: nanoSpace)

Některé české nanotechnologické firmy jsou zapojené i do mezinárodních projektů. Financování jde vždy z části ze soukromých peněz a část pokrývají peníze z grantů. Covidový rok paradoxně sehrál roli investora u firem, které se zabývají výrobou a aplikací nanovlákenných membrán. Byli jsme svědky boomu v používání nanoroušek a nanorespirátorů. Těmto firmám nebývale narostl obrat, a to umožnilo i výrazně posílit budget určený pro vývoj nových produktů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Znamená to, že ve vašem oboru je nyní i dostatek financí na výzkum?

J. Kůs: Jak už jsem uvedl, pandemie nečekaně způsobila nárůst zájmu o nanotechnologie jako jednu z účinných technologií boje proti virovým infekcím. Zvýšilo to zájem investorů, státní správy i výzkumných pracovišť o tento obor.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

J. Kůs: Silným tématem současnosti je udržitelnost, cirkulární ekonomika a biodegradabilní materiály. Za nejvýznamnější současné novinky v českém nanotechnologickém průmyslu považuji první prototypy respirátorů s biodegradabilní nanomembránou a cirkulární kosmetiku Naturetics s nanooxidem zinku, který se získává recyklací různých zinkových odpadů.

MM: Existují v rámci výzkumu v oblasti nanotechnologií příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Kůs: Česká republika patří ke špičce v nanotechnologiích aplikovaných do konkrétních produktů, které průmyslově vyrábíme. Dokázali jsme od výzkumu přes prototypy dojít až do stadia průmyslové výroby a prodeje koncovým zákazníkům. V současnosti jsme také jednou z několika největších průmyslových výroben nanovlákenných membrán na světě, v EU jsme jediní. Zhodnocujeme tak český patent týmu vědců Technické univerzity v Liberci, technologie Nanospider na stejnosměrné elektrostatické zvlákňování ze začátku 21. století. V této chvíli je ale už v Liberci vyvinutá zcela nová technologie tzv. střídavého elektrostatického zvlákňování, která bude znamenat velký posun v produktivitě výroby nanovlákna.

Jiří Kůs
je český podnikatel, propagátor nanotechnologií a konceptu třetí průmyslové revoluce amerického ekonoma Jeremy Rifkina. Je technik s humanitním přesahem. Vystudoval průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Dvacet let se věnoval oboru průmyslové automatizace, zahraničnímu obchodu a marketingu. Je zakladatelem firmy nanoSPACE, která využívá nanovlákno v antialergických lůžkovinách. Je duchovním otcem projektu Česko je nano a předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, jejíž založení inicioval.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

J. Kůs: Mladé lidi se snažíme dlouhodobě oslovit propagací nanotechnologických firem, příběhy nanosupermanů, tj. klíčových postav českého nanoprůmyslu a jejich vynálezů. Pořádáme Nanodny, jsme aktivní na sociálních sítích i v médiích. Snažíme se, aby nanotechnologie byly viditelné, aby se staly jednou z věcí, na které je občan České republiky hrdý, že jsme v tom dobří. Chceme motivovat mladé lidi, aby nanotechnologie studovali a podnikali v nich.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Kůs: Vzdělání je podle mne klíčem k prosperitě země. Zároveň si myslím, že stejně jako aplikovaný je důležitý i základní výzkum. Investice do vzdělání a výzkumu by tedy měly být absolutní prioritou. Jinak nebudeme Country Forthe Future, ale Country Forno Future. Jsem optimista a věřím, že si to vláda, která vzejde z nových parlamentních voleb, bude uvědomovat.

Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit