Témata
Zdroj: www.nanoasociace.cz

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, zakladatel a CEO firmy nanoSpace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Kůs: Asociace nanotechnologického průmyslu ČR je sdružení firem, z nichž pouze některé, jako např. velká biotechnologická firma Contipro, mají poměrně robustní vlastní výzkum. Větší část firem trvale využívá spolupráci s výzkumnými pracovišti nanotechnologií na vysokých školách a v centrech aplikovaného výzkumu pokročilých materiálů. Takových pracovišť je v ČR několik, např. RCPT v Olomouci, Cxl v Liberci nebo CEITEC v Brně.

Jiří Kůs

Česká republika patří ke špičce v nanotechnologiích aplikovaných do konkrétních produktů, které průmyslově vyrábíme.“ 
(Zdroj: nanoSpace)

Některé české nanotechnologické firmy jsou zapojené i do mezinárodních projektů. Financování jde vždy z části ze soukromých peněz a část pokrývají peníze z grantů. Covidový rok paradoxně sehrál roli investora u firem, které se zabývají výrobou a aplikací nanovlákenných membrán. Byli jsme svědky boomu v používání nanoroušek a nanorespirátorů. Těmto firmám nebývale narostl obrat, a to umožnilo i výrazně posílit budget určený pro vývoj nových produktů.

Reklama
Reklama

MM: Znamená to, že ve vašem oboru je nyní i dostatek financí na výzkum?

J. Kůs: Jak už jsem uvedl, pandemie nečekaně způsobila nárůst zájmu o nanotechnologie jako jednu z účinných technologií boje proti virovým infekcím. Zvýšilo to zájem investorů, státní správy i výzkumných pracovišť o tento obor.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

J. Kůs: Silným tématem současnosti je udržitelnost, cirkulární ekonomika a biodegradabilní materiály. Za nejvýznamnější současné novinky v českém nanotechnologickém průmyslu považuji první prototypy respirátorů s biodegradabilní nanomembránou a cirkulární kosmetiku Naturetics s nanooxidem zinku, který se získává recyklací různých zinkových odpadů.

MM: Existují v rámci výzkumu v oblasti nanotechnologií příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Kůs: Česká republika patří ke špičce v nanotechnologiích aplikovaných do konkrétních produktů, které průmyslově vyrábíme. Dokázali jsme od výzkumu přes prototypy dojít až do stadia průmyslové výroby a prodeje koncovým zákazníkům. V současnosti jsme také jednou z několika největších průmyslových výroben nanovlákenných membrán na světě, v EU jsme jediní. Zhodnocujeme tak český patent týmu vědců Technické univerzity v Liberci, technologie Nanospider na stejnosměrné elektrostatické zvlákňování ze začátku 21. století. V této chvíli je ale už v Liberci vyvinutá zcela nová technologie tzv. střídavého elektrostatického zvlákňování, která bude znamenat velký posun v produktivitě výroby nanovlákna.

Jiří Kůs
je český podnikatel, propagátor nanotechnologií a konceptu třetí průmyslové revoluce amerického ekonoma Jeremy Rifkina. Je technik s humanitním přesahem. Vystudoval průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Dvacet let se věnoval oboru průmyslové automatizace, zahraničnímu obchodu a marketingu. Je zakladatelem firmy nanoSPACE, která využívá nanovlákno v antialergických lůžkovinách. Je duchovním otcem projektu Česko je nano a předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, jejíž založení inicioval.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

J. Kůs: Mladé lidi se snažíme dlouhodobě oslovit propagací nanotechnologických firem, příběhy nanosupermanů, tj. klíčových postav českého nanoprůmyslu a jejich vynálezů. Pořádáme Nanodny, jsme aktivní na sociálních sítích i v médiích. Snažíme se, aby nanotechnologie byly viditelné, aby se staly jednou z věcí, na které je občan České republiky hrdý, že jsme v tom dobří. Chceme motivovat mladé lidi, aby nanotechnologie studovali a podnikali v nich.

Reklama

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Kůs: Vzdělání je podle mne klíčem k prosperitě země. Zároveň si myslím, že stejně jako aplikovaný je důležitý i základní výzkum. Investice do vzdělání a výzkumu by tedy měly být absolutní prioritou. Jinak nebudeme Country Forthe Future, ale Country Forno Future. Jsem optimista a věřím, že si to vláda, která vzejde z nových parlamentních voleb, bude uvědomovat.

Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Platforma pro kolaborativní návrh i výrobu

Každoroční uživatelské setkání společnosti Dessault Systèmes dostalo nové jméno 3DExperience World. Jde o pokračování pravidelné konference Solidworks World pro uživatele softwarových nástrojů Solidworks. Nové jméno odráží nový ekosystém tvořený celou řadou inovativních řešení od společnosti Dassault Systèmes. Akce 3DExperience World 2020 se konala začátkem února v americkém Nashvillu ve státě Tennessee a účastnilo se jí na 6 000 konstruktérů, inženýrů a prodejců z celého světa.

Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Atraktivní projekty: Roboty jako mouchy

Ze všech létajících tvorů na Zemi nás nejvíc fascinuje hmyz. Může se vznášet, snadno pohybovat v libovolném směru a umí se vyhnout šíleně rychle letící plácačce. Není divu, že inspiroval skupinu vědců a inženýrů postavit nejmenší a nejvíce agilní létající roboty.

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní téma se týká otázky personálního obsazení vašich akademických a vědeckých pracovišť. Jak se vám daří je naplňovat jednak z řad absolventů – po kterých firmy bezesporu okamžitě sáhnou, protože s nimi již mají vazby z dob studií, ale i z řad odborníků z praxe, kteří po ukončení aktivní činnosti hledají prostor pro uplatnění svých znalostí a jejich předávání dále?
Odpověď jsme bohužel obdrželi pouze od dvou ze všech oslovených děkanů strojních fakult (…).

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit