Výzkum v Česku - Zemědělství

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Nedělník: Český výzkumný prostor je dle mého názoru i přes celou řadu problémů stabilizovaným segmentem. Největším problémem je nyní nedostatek kvalitně připravených mladých výzkumníků a také poměrně roztříštěná řídicí struktura. Ta se projevuje např. v nejednotném postupu v jednotlivých segmentech výzkumu (AV ČR, univerzity, rezortní výzkumné ústavy apod.) k implementaci Metodiky 17+. Samozřejmě lze hovořit i o objemu veřejných financí směrovaných do výzkumu. Celková částka v posledních letech postupně narůstala, přičemž větší část prostředků dnes pochází ze soukromých zdrojů. Podle mého názoru tedy národních prostředků nebyl výrazný nedostatek, naši slabinu vidím spíše v tom, že dosud málo využíváme evropské výzkumné programy a zdroje, které jsou na ně alokovány.

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i výzkumu v oblasti zemědělství a zemědělských technologií? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum i nyní, a také potřebné finance?

J. Nedělník: Moderní výzkum vyžaduje vysoké investice do přístrojového vybavení a znalostí. Covidové období znamenalo změnu především v komunikačních návycích. V realizaci výzkumných projektů a aplikaci jejich výsledků nedošlo k zásadnímu zdržení. Toto období ale také ukázalo zranitelnost závislosti na dovozu, význam lokálně vyráběných potravin a nutnost transformace k udržitelnější produkci. Tím mám na mysli především směr EU navázaný na Zelenou dohodu a související strategie. O praktické realizovatelnosti některých cílů v zemědělství mám pochyby, nicméně je to výzva. Je nezbytné lépe využívat biomasu, investovat do nových technologií, využívat biologické zdroje a snižovat využívání fosilních zdrojů. Pevně věřím, že touto cestou půjde také Česká republika. Bylo by nešťastné, kdyby v budoucím období byly realizovány některé úvahy o krácení disponibilních prostředků na výzkum. Efektivnější využívání biologických zdrojů a vývoj technologií umožňujících nahradit neobnovitelné suroviny v průmyslu zdroji na biologické bázi jsou obrovskou příležitostí pro naše zemědělství, průmysl i výzkumný sektor.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

J. Nedělník: Nevím, jestli specifická, ale patříme do skupiny soukromých výzkumných organizací, které se snaží přinášet do českého zemědělství aplikovatelné výsledky. Ať již v oblasti tvorby nových odrůd, nových technologií, nebo nových protierozních opatření. Péče o půdu jako o základní výrobní nástroj je jedním z hlavních cílů výzkumu. Také konzervace genetických zdrojů jako zásadní přínos pro budoucí generace je částí našeho programu. Možná čtenáři budou znát spojení troubského pracoviště s chovem čmeláků, kde hlavním cílem je posilovat populace opylovatelů v české krajině. Troubské pracoviště je koordinátorem jediného Národního centra kompetence pro oblasti biologických věd. Snažíme se přinést šlechtitelům a následně farmářům originální informace o genetickém založení vlastností rostlin, ať už jsou to rezistence k biotickým činitelům, nebo informace o kvalitativních parametrech. A v neposlední řadě spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství, které jako první zpracovalo koncepci bioekonomiky. S jeho podporou jsme založili bioekonomický Bioeast Hub CZ, který sdružuje soukromé, neziskové a veřejné organizace se zájmem o bioekonomiku a udržitelný rozvoj.

MM: Existují v rámci výzkumu ve vaší oblasti příklady, kterými bychom se mohli či měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Nedělník: Nejviditelnějším výsledkem výzkumu a genetických studií jsou odrůdy, ty můžeme všichni vidět na českých polích. Naše pracoviště se zaměřuje na tvorbu především meziplodin, nektarodárných plodin. To, co je méně vidět, je právě studium genetického založení nových vlastností či studium půdních vlastností a snaha o jejich zlepšení. Česká krajina je krajinou vysoce kulturní a zemědělci jsou jedněmi z hlavních spolutvůrců. Cíle nových evropských strategií, jakkoli se mohou zdát ambiciózní, není možné naplnit bez nových odrůd a technologií.

A příklad ze zahraničí – v Norsku význam bioekonomiky podpořilo založení národního institutu. A francouzská INRA, se kterou spolupracujeme v evropských programech, je příkladem komplexního pojetí výzkumu.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

J. Nedělník: Těžká otázka. V poslední době se nejen já, ale i mnozí mí kolegové zamýšlíme nad minimálně stagnující úrovní znalostí absolventů našich škol. Stát by měl naslouchat podnikatelské veřejnosti, která ví, jak zaměřit vzdělávací proces. Diskutujme o vzdělávacích plánech, o duálním vzdělávání, snažme se podporovat talentovanou mládež. Jsme velmi rádi, pokud naše pracoviště při dnech otevřených dveří navštěvují děti a mladí lidé od mateřských škol až po univerzity. Aby viděli, jak pestrá a zajímavá je výzkumná práce a jak je perspektivní. Ale je pravda, že pokulháváme v oblasti odměňování, které je jedním z hlavních motivů, a moc nám v tom dnes nepomáhá ani stát. To, že v současné době je výrazně vyšší průměrná odměna ve státní sféře než ve sféře soukromé, není dobře. Již zmiňovaná podpora EK strategie Zelené dohody s sebou nese obrovské příležitosti. Univerzity ze „starých“ členských zemí vytvářejí nové programy zaměřené na bioekonomické vzdělání, což je ze své podstaty interdisciplinární – potřebujete propojit znalosti ze zemědělství, průmyslu, ekonomiky. Tyto země velice dobře vědí, že průmysl bude potřebovat vzdělané mladé lidi. Ačkoli náš výzkumný ústav není převážně zaměřený na vzdělávání, moji kolegové iniciovali v rámci regionu Bioeast tematickou skupinu zaměřenou na vzdělávání a spolupráci s ostatními evropskými partnery. Podařilo se nám zapojit se do prestižního projektu BIObec podpořeného Evropskou komisí a do projektu BioBased Industry (BBI-JU), jehož cílem je vytvořit bioekonomická vzdělávací centra. Snažíme se, aby naší zemi neujel vlak a aby mladí lidé nemuseli odcházet do zahraničí, ale aby zajímavé příležitosti pro vlastní podnikatelskou činnost či zajímavou práci měli v naší zemi. Proto se také angažuji ve Sdružení pro podporu talentované mládeže, které vyhledává aktivity, jak rozvíjet talent mladých nadaných lidí. Pořádáme zajímavé rozhovory, exkurze, a snad se podaří také navázat další spolupráci v této oblasti.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Nedělník: Lidský kapitál je to nejcennější, co v podnicích máme, práce s lidmi je ta nejkrásnější, ale zároveň i ta nejobtížnější. Budoucnost českého výzkumu je v nových kvalitních lidech. Je také ale v tom, že se budeme více než dosud stávat součástí evropských výzkumných konsorcií. Nenechat se odradit názory oponentů i laické veřejnosti a snažit se přicházet s inovativními myšlenkami, které posunou nejen vědění, ale i praktickou stránku věci dále, je budoucnost. I přes všechny problémy, které dnes vnímám, jsem optimista a věřím, že kvalitní český výzkum, kvalitní evropský výzkum, má velkou budoucnost.