Témata
Zdroj: VUPT

Výzkum v Česku - Zemědělství

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své poznatky a názory se s námi podělil RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., jednatel a ředitel firmy Zemědělský výzkum Troubsko.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Nedělník: Český výzkumný prostor je dle mého názoru i přes celou řadu problémů stabilizovaným segmentem. Největším problémem je nyní nedostatek kvalitně připravených mladých výzkumníků a také poměrně roztříštěná řídicí struktura. Ta se projevuje např. v nejednotném postupu v jednotlivých segmentech výzkumu (AV ČR, univerzity, rezortní výzkumné ústavy apod.) k implementaci Metodiky 17+. Samozřejmě lze hovořit i o objemu veřejných financí směrovaných do výzkumu. Celková částka v posledních letech postupně narůstala, přičemž větší část prostředků dnes pochází ze soukromých zdrojů. Podle mého názoru tedy národních prostředků nebyl výrazný nedostatek, naši slabinu vidím spíše v tom, že dosud málo využíváme evropské výzkumné programy a zdroje, které jsou na ně alokovány.

Jan Nedělník

Lidský kapitál je to nejcennější, co v podnicích máme, práce s lidmi je ta nejkrásnější, ale zároveň i ta nejobtížnější.“
(Zdroj: VUPT)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i výzkumu v oblasti zemědělství a zemědělských technologií? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum i nyní, a také potřebné finance?

J. Nedělník: Moderní výzkum vyžaduje vysoké investice do přístrojového vybavení a znalostí. Covidové období znamenalo změnu především v komunikačních návycích. V realizaci výzkumných projektů a aplikaci jejich výsledků nedošlo k zásadnímu zdržení. Toto období ale také ukázalo zranitelnost závislosti na dovozu, význam lokálně vyráběných potravin a nutnost transformace k udržitelnější produkci. Tím mám na mysli především směr EU navázaný na Zelenou dohodu a související strategie. O praktické realizovatelnosti některých cílů v zemědělství mám pochyby, nicméně je to výzva. Je nezbytné lépe využívat biomasu, investovat do nových technologií, využívat biologické zdroje a snižovat využívání fosilních zdrojů. Pevně věřím, že touto cestou půjde také Česká republika. Bylo by nešťastné, kdyby v budoucím období byly realizovány některé úvahy o krácení disponibilních prostředků na výzkum. Efektivnější využívání biologických zdrojů a vývoj technologií umožňujících nahradit neobnovitelné suroviny v průmyslu zdroji na biologické bázi jsou obrovskou příležitostí pro naše zemědělství, průmysl i výzkumný sektor.

Reklama
Reklama

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům výzkumu v této oblasti v poslední době a proč?

J. Nedělník: Nevím, jestli specifická, ale patříme do skupiny soukromých výzkumných organizací, které se snaží přinášet do českého zemědělství aplikovatelné výsledky. Ať již v oblasti tvorby nových odrůd, nových technologií, nebo nových protierozních opatření. Péče o půdu jako o základní výrobní nástroj je jedním z hlavních cílů výzkumu. Také konzervace genetických zdrojů jako zásadní přínos pro budoucí generace je částí našeho programu. Možná čtenáři budou znát spojení troubského pracoviště s chovem čmeláků, kde hlavním cílem je posilovat populace opylovatelů v české krajině. Troubské pracoviště je koordinátorem jediného Národního centra kompetence pro oblasti biologických věd. Snažíme se přinést šlechtitelům a následně farmářům originální informace o genetickém založení vlastností rostlin, ať už jsou to rezistence k biotickým činitelům, nebo informace o kvalitativních parametrech. A v neposlední řadě spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství, které jako první zpracovalo koncepci bioekonomiky. S jeho podporou jsme založili bioekonomický Bioeast Hub CZ, který sdružuje soukromé, neziskové a veřejné organizace se zájmem o bioekonomiku a udržitelný rozvoj.

Moderní výzkum vyžaduje vysoké investice do přístrojového vybavení a do znalostí.

MM: Existují v rámci výzkumu ve vaší oblasti příklady, kterými bychom se mohli či měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Nedělník: Nejviditelnějším výsledkem výzkumu a genetických studií jsou odrůdy, ty můžeme všichni vidět na českých polích. Naše pracoviště se zaměřuje na tvorbu především meziplodin, nektarodárných plodin. To, co je méně vidět, je právě studium genetického založení nových vlastností či studium půdních vlastností a snaha o jejich zlepšení. Česká krajina je krajinou vysoce kulturní a zemědělci jsou jedněmi z hlavních spolutvůrců. Cíle nových evropských strategií, jakkoli se mohou zdát ambiciózní, není možné naplnit bez nových odrůd a technologií.

A příklad ze zahraničí – v Norsku význam bioekonomiky podpořilo založení národního institutu. A francouzská INRA, se kterou spolupracujeme v evropských programech, je příkladem komplexního pojetí výzkumu.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu, konkrétně ve vašem oboru?

J. Nedělník: Těžká otázka. V poslední době se nejen já, ale i mnozí mí kolegové zamýšlíme nad minimálně stagnující úrovní znalostí absolventů našich škol. Stát by měl naslouchat podnikatelské veřejnosti, která ví, jak zaměřit vzdělávací proces. Diskutujme o vzdělávacích plánech, o duálním vzdělávání, snažme se podporovat talentovanou mládež. Jsme velmi rádi, pokud naše pracoviště při dnech otevřených dveří navštěvují děti a mladí lidé od mateřských škol až po univerzity. Aby viděli, jak pestrá a zajímavá je výzkumná práce a jak je perspektivní. Ale je pravda, že pokulháváme v oblasti odměňování, které je jedním z hlavních motivů, a moc nám v tom dnes nepomáhá ani stát. To, že v současné době je výrazně vyšší průměrná odměna ve státní sféře než ve sféře soukromé, není dobře. Již zmiňovaná podpora EK strategie Zelené dohody s sebou nese obrovské příležitosti. Univerzity ze „starých“ členských zemí vytvářejí nové programy zaměřené na bioekonomické vzdělání, což je ze své podstaty interdisciplinární – potřebujete propojit znalosti ze zemědělství, průmyslu, ekonomiky. Tyto země velice dobře vědí, že průmysl bude potřebovat vzdělané mladé lidi. Ačkoli náš výzkumný ústav není převážně zaměřený na vzdělávání, moji kolegové iniciovali v rámci regionu Bioeast tematickou skupinu zaměřenou na vzdělávání a spolupráci s ostatními evropskými partnery. Podařilo se nám zapojit se do prestižního projektu BIObec podpořeného Evropskou komisí a do projektu BioBased Industry (BBI-JU), jehož cílem je vytvořit bioekonomická vzdělávací centra. Snažíme se, aby naší zemi neujel vlak a aby mladí lidé nemuseli odcházet do zahraničí, ale aby zajímavé příležitosti pro vlastní podnikatelskou činnost či zajímavou práci měli v naší zemi. Proto se také angažuji ve Sdružení pro podporu talentované mládeže, které vyhledává aktivity, jak rozvíjet talent mladých nadaných lidí. Pořádáme zajímavé rozhovory, exkurze, a snad se podaří také navázat další spolupráci v této oblasti.

Jan Nedělník je vzděláním biolog se zaměřením na fytopatologii a rostlinolékařství. V současné době jednatel a ředitel soukromé výzkumné organizace. Autor mnoha desítek vědeckých a odborných publikací, certifikovaných metodik, užitných vzorů, patentů, koordinátor národních a mezinárodních výzkumných projektů. Předseda České akademie zemědělských věd, viceprezident Asociace výzkumných organizací, koordinátor Bioeast Hub CZ, zaměřeného na bioekonomiku.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Nedělník: Lidský kapitál je to nejcennější, co v podnicích máme, práce s lidmi je ta nejkrásnější, ale zároveň i ta nejobtížnější. Budoucnost českého výzkumu je v nových kvalitních lidech. Je také ale v tom, že se budeme více než dosud stávat součástí evropských výzkumných konsorcií. Nenechat se odradit názory oponentů i laické veřejnosti a snažit se přicházet s inovativními myšlenkami, které posunou nejen vědění, ale i praktickou stránku věci dále, je budoucnost. I přes všechny problémy, které dnes vnímám, jsem optimista a věřím, že kvalitní český výzkum, kvalitní evropský výzkum, má velkou budoucnost.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Podpora aplikovaného výzkumu je klíčovou otázkou

Technologická agentura České republiky (TA ČR) byla založena v roce 2009 pro zintenzivnění spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporovanými státem a podnikatelskou sférou. V rámci svých devíti programů vybírá a financuje projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Na problematiku jejich financování a implementace výsledků do praxe jsme se zaměřili v rozhovoru s novým předsedou TA ČR Ing. Petrem Očkem, Ph.D.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Výzkumníkem smysluplně a zodpovědně

Vyslovíte-li mezi textiláky na celém světě pojem „tryskové tkaní“, bude více než pravděpodobné, že všichni budou vědět, o jakou technologii se jedná. Pokud se jich však optáte, zda vědí, kde a kým byla tato revoluční metoda tkaní vynalezena, kdy je nit namísto hlučného člunku unášena miniaturním proudem vody či vzduchu, se znalostí odpovědi se již tak často nesetkáte. Vám nezasvěceným prozradím, že tato převratná metoda, která zvýšila produktivitu výroby tkanin o minimálně sto procent, se zrodila ve Výzkumném ústavu textilních strojů v Liberci začátkem šedesátých let minulého století v hlavě Vladimíra Svatého, po jehož boku později stál Miroslav Václavík.

Mezinárodní technologická a výzkumná spolupráce

Na sklonku loňského roku se v hotelu Corinthia Prague v Praze konala výroční konference sítě Enterprise Europe Network v České republice, kterou uspořádalo Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s International Chamrer of Commerce Česká republika a Centrem pro regionální rozvoj. Hlavním mottem konference byla podpora mezinárodní technologické a výzkumné spolupráce se zeměmi mimo EU.

Univerzita a průmysl: dvě spojité nádoby

Není třeba zdůrazňovat aktivity Vysokého učení technického v Brně na poli spolupráce s výrobní sférou. Současným příkladem mohou být jména jako profesor Pochylý - energetika, profesor Píštěk - letectví, profesor Píška - strojírenská technologie či docent Blecha - výrobní strojea řada dalších, jenž jsou ve svých oborech profesně uznávanými akademiky a výrobní sférou respektovanými odborníky. Celá řada společně řešených projektů a výsledky zavedené do praxe nechť jsou toho důkazem.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit