Výzkumné projekty na výsluní

MM: Pane předsedo, jak byste ve stručnosti charakterizoval poslání Technologické agentury ČR?

P. Konvalinka: Technologická agentura České republiky (TA ČR) je ústředním orgánem státu pro podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Podporuje spolupráci výzkumných organizací s firmami prostřednictvím vládou schválených programů. Tyto programy jsou rozděleny na vlastní programy TA ČR (programy Sigma, Théta, NCK), rezortní programy (MPO Trend, MD Doprava 2030, MŽP Prostředí pro život 2, MO Prodef) a také program veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích pro veřejnou správu Beta3. Mimo národní úroveň se poté část programů zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti mezinárodní spolupráce, ať už té multilaterální v rámci unijních spolufinancovaných schémat typu ERA-NET Cofund a Evropská partnerství, nebo (čistě) bilaterální.

MM: V letošním roce slavíte 15. výročí svého založení. Dokázal byste uvést příklady několika z těch všech za tu dobu vámi podpořených projektů, které byste označil jako nejvýznamnější či nejzajímavější?

P. Konvalinka: Vybrat konkrétní příklady nejlepších projektů není jednoduché – všechny projekty jsou zajímavé a něčím výjimečné, nicméně pokusím se o to. Ze starších projektů bych jako příklad uvedl projekt firmy Onsemi, podpořený TA ČR v rámci Programu Alfa, jehož řešení a výsledky jsou důležitou součástí nedávného rozhodnutí mateřské společnosti k masivní investici do české pobočky v řádu miliard Kč. Dále mi v hlavě utkvěla rostoucí tumorózní endoprotéza stehenní kosti, která je určena pro děti s touto diagnózou. Její výhoda je v tom, že umožňuje pozvolný růst kosti do délky, a tím i růst cév, nervů a svalů příslušné končetiny, a to až do dospělosti. Z novějších projektů máme skvělý příklad z mezinárodní spolupráce, který má široké uplatnění v praxi a zdařilou implementaci – vývoj speciálního tkacího stroje na výrobu distančních tkanin, na kterém spolupracovali čeští experti spolu s kolegy z Tchaj-wanu. Distanční tkaniny jsou klíčové konstrukční prvky moderních nafukovacích technologií a můžou nahradit třeba hever při zvedání automobilu, lze z nich stavět plovoucí mola, vyrábět záchranářské čluny či paddleboardy. Dále ještě uvedu projekt, který jsme v loňském roce ocenili Cenou TA ČR v kategorii Business. Jedná se o autonomní robotický systém pro konstrukci stěny pomocí 3D tisku a robotické zdění přímo na staveništi.

MM: Jaké byly začátky činnosti TA ČR a v čem se ve srovnání s minulostí změnila či posunula?

P. Konvalinka: Začátky fungování Agentury byly komplikované. Za prvé bylo potřeba získat zaměstnance, nastavit procesy fungování a získat finanční prostředky ze státního rozpočtu. Za 15 let fungování se z TA ČR stala respektovaná, velmi dobře organizovaná a funkční Agentura, založená na procesním řízení, obsazená vynikajícími řídícími a odbornými zaměstnanci, pro které je výzvou a příležitostí pracovat a tvořit. Tým ředitele Kanceláře TA ČR Martina Bunčeka, složený ze sekčních ředitelů a vedoucích oddělení, je skvělou ukázkou, že i ve státní správě se může pracovat s radostí a nadšením, ve prospěch státu a společnosti. TA ČR se posunula významně k pozici nejschopnějšího poskytovatele dotací na výzkum, vývoj a inovace.

MM: Na které dny v TA ČR vy sám osobně nejraději vzpomínáte?

P. Konvalinka: Osobně vzpomínám na to, když jsem na podzim roku 2018 nastoupil do Agentury, jako její předseda předsednictva, v jak pozitivním a přátelském prostředí jsem se ocitl. Takové jsem do té doby zažil jen částečně, ale zde to bylo v celé Agentuře. Mojí vizí, schválenou Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), bylo začlenit do portfolia existujících programů Agentury programy rezortních ministerstev. A s pomocí kolegyň a kolegů v předsednictvu, a zejména v kanceláři, se to velmi dobře podařilo. Nyní administrujeme programy MPO, MD, MŽP, MO a poskytujeme podporu informačním systémem TA ČR MZe a MV. Samostatným úspěchem, na který vzpomínám, je schválení převratného Programu Sigma, který je natolik výjimečný, že trvalo dva roky, než se podařilo výzkumnou radu a RVVI přesvědčit, že je to inovativní typ programu, který může sehrávat klíčovou roli v poskytování dotací na aplikovaný výzkum, zejména kvůli flexibilitě vypisování veřejných soutěží a efektivitě v administrativních činnostech. A osvědčilo se to dokonale. Jen několik měsíců po schválení programu nastala covidová krize a o dva roky později pak ruské napadení Ukrajiny, a TA ČR byla schopná na obě krizové situace velmi rychle a efektivně zareagovat.

MM: Jako každý podzim se i letos blíží Den TA ČR. Co je cílem této akce? A mohli bychom vaším prostřednictvím maličko nahlédnout pod pokličku příprav té letošní?

P. Konvalinka: Cílem Dne TA ČR je prezentace výsledků projektů aplikovaného výzkumu. Na galavečeru předáváme Ceny TA ČR těm nejlepším řešitelům, kteří dosáhli vynikajících výsledků při řešení projektů. Ceny jsou rozděleny do čtyř kategorií, v nichž v každé udělujeme cenu jednomu vynikajícímu projektu. Navíc ještě udělujeme cenu Český nápad, která je předána jednomu z těch čtyř oceněných na základě veřejného hlasování. Ale není to jen galavečer TA ČR. Den TA ČR znamená také pořádání doprovodného programu k aktuálním a významným tématům aplikovaného výzkumu. Letos jsme se rozhodli upustit od tradičních debat v regionech a chystáme podcastovou minisérii s velmi zajímavými hosty.

MM: Které z vašich současných programů považujete za nejzajímavější či nejvýznamnější a z jakého důvodu?

P. Konvalinka: Nejvýznamnějšími programy TA ČR jsou Program Národní centra kompetence (NCK) a Program Sigma. Program NCK je inspirován dříve realizovanými programy výzkumných záměrů MŠMT a Center kompetence TA ČR a pokračuje v podpoře dlouhodobého financování konsorcií výzkumných organizací a firem, která si sama určují, jaké dílčí projekty budou řešit v návaznosti na strategický záměr projektu. Toto uspořádání se nám velmi osvědčilo v minulosti, proto v něm pokračujeme i v současnosti. Program Sigma je univerzální program, který je členěn do dílčích cílů, zaměřených na transfer technologií a podporu startupů, podporu mladých, začínajících výzkumníků, podporu společenskovědního, humanitního a uměleckého výzkumu, bilaterální zahraniční spolupráce s prioritními zeměmi mimo EU a také dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a firem.

MM: Máte v plánu zavést další program či programy? Pokud ano, lze již nyní říci, na co budou zaměřeny?

P. Konvalinka: V současné době dokončujeme zavedení programu obranného výzkumu Prodef Ministerstva obrany do portfolia Agentury a další ambice budou souviset s tím, jaké budou možnosti státního rozpočtu financovat další aktivity, a současně, zda bude možné navýšit počet zaměstnanců Agentury s přibývajícími aktivitami, které po ní požadují státní instituce. Jde současně i o možnost posuzovat výdaje firem na výzkum, vývoj a inovace v souvislosti s odpočty v rámci daňového systému a jde také o rozvíjející se spolupráce s regiony a fondy (Fond spravedlivé transformace, Fond životního prostředí apod.).

MM: Jak vaše Agentura spolupracuje se školami?

P. Konvalinka: Pokud jsou otázkou míněny vysoké školy, tak s nimi spolupracujeme stejně jako s jinými příjemci podpory na aplikovaný výzkum. Pravidelně informujeme Českou konferenci rektorů o harmonogramu veřejných soutěží a o možnostech podpory v programech TA ČR. Máme zástupce univerzit v orgánech Agentury, a to jak v předsednictvu, tak ve Výzkumné i Kontrolní radě. A využíváme odbornou erudici akademických pracovníků univerzit, stejně jako AV ČR při hodnocení projektů a také v hodnoticích orgánech veřejných soutěží.

MM: A jakou mezinárodní spolupráci realizuje vaše Agentura? Lze uvést konkrétní příklady?

P. Konvalinka: V Programu Sigma a jeho dílčím cíli 4 aktuálně podporujeme bilaterální spolupráci s lokalitami mimo EU, a sice s USA, Jižní Koreou a Tchaj-wanem. Nad rámec této spolupráce podporujeme projekty s Francií či projekty přeshraniční spolupráce se Saskem. Skrze předchůdce programu pro podporu bilaterální spolupráce (Program DELTA 2) byla realizována bilaterální spolupráce, a tím podpořeny společné projekty s dalšími lokalitami, například Brazílií či Izraelem.

Ale to není všechno. Aktivně podporujeme multilaterální spolupráci našich výzkumných organizací a firem v rámci projektů unijních nástrojů typu ERA-NET Cofund a Evropská partnerství. TA ČR tak vystupuje v konsorciích těchto spolufinancovaných projektů a spoluvyhlašuje mezinárodní výzvy pokrývající klíčová témata, jako je například podpora biodiverzity a ochrana ekosystémů (Biodiversa+ Partnership), energetická transformace Evropy (Clean Energy Transition Partnership), materiálový výzkum (M-ERA.NET 3) či kvantové technologie (QuantERA).

MM: Jaké máte plány do budoucna?

P. Konvalinka: Plánů do budoucna by bylo… Jen není dostatek finančních prostředků a zaměstnanců v Agentuře. Zejména počet zaměstnanců je pro nás velmi limitující. Jsme malá a pořád ještě mladá instituce, která se stále rozvíjí, a tím, jak dobře funguje, tak je stále častěji oslovována státními institucemi, aby pomohla, zadministrovala, zanalyzovala a podpořila.

Velmi bych stál o to, aby se naplnila mise Agentury v tom smyslu, aby byla ústřední institucí pro podporu aplikovaného výzkumu v ČR. Myslím, že k tomu má velmi dobře „nakročeno“. Svědčí o tom zejména to, jakým způsobem Agentura přistoupila k vývoji nového informačního systému SISTA, který se bude postupně spouštět a v němž první veřejnou soutěž plánujeme vyhlásit na začátku příštího roku. A bude to moderní modulární systém, který umožní do jisté míry využití umělé inteligence k některým činnostem v rámci procesů zastřešujících práci s projekty. Nemá to být ale pouze usnadnění práce Agentury, ale zejména se má jednat o usnadnění práce a činností příjemců podpory a uchazečů o podporu. Systém minimalizuje administrativní činnosti, omezuje jejich papírovou verzi a dokumentuje celý životní cyklus od návrhu projektu až po realizaci výsledků a jejich implementaci.