Témata
Zdroj: MgC Group

10. díl: Co je produktivita a kde plýtváme lidským potenciálem

Poslední díl seriálu Inspirace a výzvy v rozvoji zaměstnanců, který pro MM Průmyslové spektrum celý loňský rok připravovali odborníci na celoživotní vzdělávání z MgC Group, vysvětluje pojem produktivita a plýtvání lidským potenciálem očima Lubomíra Trejbala ze společnosti Preciosa - Lustry. Nechť je pro vás i tento poslední díl inspirací.

Tento článek je součástí seriálu:
Inspirace a výzvy v rozvoji zaměstnanců
Díly
Miroslav Čáslavský

Lektor, mentor a konzultant spolupracující s MgC Group. „Ověřuji si nejpodstatnější význam toho, co dělám – zavádění změn, snaha zlepšovat, podporuji akce a aktivity, dávám smysl rozvoji funkčních vztahů a hledám proč. Podporuji otevřenost, slušnost, umění vážit si práce své a lidí kolem.“

O uvedeném tématu je možné psát z různých úhlů pohledu. Rozhodl jsem se pro příklad se zaměřením na zakázkovou výrobu, která je z hlediska sledování produktivity často komplikovaná. Z pohledu praxe jsme hovořili s panem Lubomírem Trejbalem, ředitelem pro strategii a vývoj společnosti Preciosa - Lustry, která v Kamenickém Šenově navrhuje a vyrábí svítidla a světelné instalace. Její realizace, které reagují např. na lidský dech či cinknutí skleničkou, si podmanily svět a potvrzují, že společnost Preciosa - Lustry je špičkou ve svém oboru.

Společnost disponuje širokou škálou technologií a pracovišť ve svém vlastním areálu „pod jednou střechou“. Právě tato pestrost jí umožňuje plnit prakticky jakákoliv přání zákazníků a svými výrobky překonávat dosavadní rekordy. Společnost neustále pracuje na rozšiřování svých možností a rozvíjí svůj produkt. Významné specializace dosáhla v oblasti svítidel pro lodě a jachty.

Ve všech svých realizacích firma kombinuje tradiční sklářská řemesla, strojírenství a kovovýrobu i špičková elektrotechnická řešení a programování.

Lubomír Trejbal

Ale zcela jistě platí, že náš velmi sofistikovaný systém řízení projektové výroby je tak dobrý, jak kvalitní lidé jeho možnosti využívají,“ říká Lubomír Trejbal, ředitel pro strategii a vývoj společnosti Preciosa - Lustry. (Zdroj: archiv L. Trejbala)

Pane Trejbale, co je produktivita v zakázkové, resp. projektové výrobě, jako je ta vaše, a jak pracujete s lidským potenciálem?

Začnu od konce – lidský potenciál je pro nás alfa a omega. V zakázkové výrobě je řada činností nových či závislých na schopnostech, znalostech a kreativitě při hledání vhodných řešení. A tyto činnosti jsou především o vybavenosti každého jednoho člena týmu. Proto vzdělávání, sdílení informací a komunikaci řadíme velmi vysoko v aktivitách, kterými o rozvoj lidského potenciálu pečujeme.

Naším typickým projektem je realizace svítidel a světelných instalací „od A do Z“. Svítidla ve spolupráci s partnery – zákazníky a designovými studii – navrhujeme, následně zpracováváme technické podklady a vyrábíme a proces zakončujeme instalací a servisem.

Pravidlem v zakázkové výrobě je individuální přístup k zákazníkům a schopnost (i potřeba) reagovat v čase na řadu změn, které mají vliv na konečný výrobní postup i finální technické řešení. Každý projekt sestává z více položek, z nichž každá musí projít celou firmou od začátku do konce. Takových položek/podprojektů bývá v procesu paralelně i kolem dvou set v různých fázích v jednom čase. Jedno jediné svítidlo pak bývá složeno ze stovek až tisíců dílů.

A právě proto u nás produktivita především znamená připravit vhodné technické řešení a následně správně rozplánovat sled po sobě jdoucích operací, včas předávat informace a eliminovat chyby.

Ve firmě disponujeme stovkou různých technologií a technik. Pro každou z nich je potřeba odborník technolog, díky kterému umíme jednotlivé výrobní fáze velmi dobře technologicky plánovat. Nicméně vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé projekty i položky produktově velmi rozdílné a v jednom okamžiku se ve výrobě setkávají, bylo pro nás velmi složité vytěžovat úzká místa optimálně. Respektive vznikala úzká místa tam, kde se nakumulovala fronta práce, a zároveň byla některá pracoviště využívána pouze částečně.

Tato komplexita procesu v rozměru firmy s pěti sty zaměstnanci je nikdy nekončící úlohou o mnoha rovnicích s velkým množstvím proměnných. Je to ten nejsložitější rébus. Pro nás to není pouze projektový business –navrhujeme, vyvíjíme a prodáváme unikátní řešení, která se neopakují, tzn. při řadě nových instalací je nutný prototyp, vývoj či následné konstrukční a technologické změny.

Přede dvěma lety jsme dospěli k rozhodnutí a následně začali postupně implementovat metodu Dr. Goldratta, postavenou na teorii omezení. Řízení jednotlivých projektů a jejich souběh řešíme SW Concerto od společnosti Goldratt CZ. Systém registruje veškeré projekty i podprojekty ve firmě se snahou co nejvíce zvýšit průtok jednotlivými procesy s ohledem na pořadí priorit projektů a tím snížit dopady úzkých míst. Systém je již implementován a významně přispívá k řízení kapacit i prosté informovanosti a přehledu všech výrobních zakázek. Díky tomuto systému můžeme nyní modelovat řadu situací ve výrobě a realizovat změny v prioritách s jasným identifikovaným dopadem do realizace všech ostatních paralelních projektů a podprojektů. 

Základní filozofie a architektura jsou postaveny na principu jediné projektové časové rezervy (bufferu). Dojde-li k posunu při některých činnostech, systém data překalkuluje a hledá optimální kombinaci termínů a kapacit jednotlivých kroků.

Ještě nás toho hodně čeká, ale jsme na správné cestě. Vysvětlovat lidem smysl, základní ekonomiku projektů a důvody priorit jsou podmínky pro uskutečňování změn a zvyšování disciplinovanosti. Bez té nebudou žádná data správná, bez správných dat nedokážeme řídit ani zlepšovat procesy.

Ale zcela jistě platí, že tento velmi sofistikovaný systém řízení projektové výroby je tak dobrý, jak kvalitní lidé jeho možnosti využívají. Proto i v tomto případě hraje roli právě tým a jeho schopnosti, o kterých jsem mluvil v úvodu. Je podmínkou, aby na sebe vše navazovalo, aby každý věděl, co a kdy se od něj očekává, a nevznikaly chyby a vratky v procesu. Zájem a snaha o řešení je klíčem. Neztrácet čas, peníze, výrobní kapacitu, odbornost lidí a jejich vztah k firmě a zákazníkovi. To je náš návod na dosahování produktivity.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit