O názor a zkušenosti na téma komunikace v týmech, komunikace ve firmě a firemní kultura se s námi podělil Ing. Radovan Havlín, jednatel a spolumajitel společnosti Toors CZ, která vyrábí průmyslová a garážová vrata a dodává je do celé Evropy.
Radovane, jaká jste vlastně firma?
Snažíme se být společností, která se opírá o týmy lidí, jež dělají svoji práci zodpovědně. Naše firemní kultura je založena na zodpovědnosti a otevřené komunikaci. Odpovědnost k sobě samému a také k ostatním členům týmu následně přináší svobodu. Snažíme se být „svobodnou firmou“, tzn. že se snažíme dávat lidem co nejvíce prostoru. Jsem přesvědčen, že svobodný může být pouze ten, kdo je zodpovědný. Proto je také pro nás velmi důležité otevřeně hovořit o tom, kde se právě firma nachází, jak se jí daří, nebo nedaří, a jaké jsou budoucí plány.
Naše strojírenská výroba je relativně těžká, a přesto zde pracuje ve výrobním týmu téměř polovina žen. Dosáhli jsme toho díky tomu, že jsme zkrátili produkční dobu výrobních linek tak, aby to vyhovovalo zaměstnancům, resp. zaměstnankyním. Ukázalo se, že ženy, kterým jsme dali možnost začínat pracovní směnu v sedm hodin ráno namísto v šest (proto, aby měly ráno čas na své děti), umějí dosáhnout stejného objemu výroby za sedm hodin jako původní mužská směna za standardních osm hodin. Vše mohlo proběhnout díky postoji mistrů ve výrobě, rozhodli se svobodně a společně přijali odpovědnost za navržené řešení. Že to bylo řešení velmi dobré, potvrzuje téměř nulová fluktuace v těchto ženských týmech.
Jedním z pilířů naší firemní kultury je také tzv. výchova k nástupnictví, říkáme tomu kultura nástupnictví – tzn. „já jsem tak dobrý, jak dobré nástupce si vychovám“. Platí to pro každou roli v naší společnosti.
Vy jste se se svým společníkem Ing. Ivo Luňákem označili za tzv. „umožňovače“ a „poňoukače“ – co to pro vás znamená?
V první řadě vytvářet prostředí, kde se lidem bude jejich práce dělat dobře. Ale také hledat překážky a odstraňovat je, aby zaměstnanci mohli vykonávat svoji práci. Neříkáme jim, co mají dělat, ale proč to mají dělat. Výsledkem téhle spolupráce nebo říkejme souhry není jenom dobrý výsledek, ale i dobrá nálada. Když je dobrá nálada, pociťuje to i zákazník.
Jak tedy komunikujete uvnitř firmy?
S jistou dávkou nadsázky odpovídá můj společník i já na dotazy zaměstnanců nebo návštěv: „Já nevím, já jsem zde pouze ředitel.“ Vede to k tomu, aby lidé sami přijímali možnost přebírat odpovědnost společně s pravomocí. Samozřejmě to neplatí plošně na každého.
Budeme-li hovořit o komunikaci a odpovědnosti v týmech, musíme začít u tvorby budgetů. U nás je tvoříme zdola. Každý tým na svoji zodpovědnost postaví budget (tzn. co mohou, zvládnou a chtějí), vše se následně konsoliduje v management týmu, z toho vyplynou cíle a úkoly na příští období.
Pokud bychom lidem nenaslouchali a otevřeně s nimi nehovořili, nikdy by se nám nepodařilo vybudovat takové týmy, jaké máme. Snažíme se, aby lidé nejen dostávali odpovědi, ale aby se je také sami snažili nacházet.