Prof. Šooš: Zameriavame sa na propagáciu štúdia netradičnými formami. Napríklad Strojárska olympiáda či Študentská formula okolo Slovenska – to sú len dve najviac populárne celoštátne akcie, ktoré organizuje naša fakulta. Súťaž je určená všetkým študentom stredných škôl, ktorí majú záujem súťažiť a overiť si svoje vedomosti v súťažných oblastiach matematika, fyzika a základy strojárstva. Študenti súťažia v prvých troch kolách cez internet a tí najlepší prídu na finále na našu fakultu. Na Strojárskej olympiáde sa za osem rokov zúčastnilo viac ako 80 tisíc stredoškolákov.
Naša fakulta je zapojená aj do celosvetových súťaží stavby študentských formúl. Naši študenti už niekoľko rokov stavajú tri typy vozidiel – benzínová formula AM Team, elektro formula Stuba Green Team a úsporná ECO Shell formula. Súťažia na okruhoch po celej Európe a na Slovensku ich študenti poznajú veľmi málo. Preto sme sa už čtvrtý rok rozhodli s našimi študentmi putovať po slovenských mestách a takto popularizovať technické vzdelanie. Čo môže byť lepšia popularizácia? (Detaily projektů jsou dohledatelné na internetu, pozn. redakce.)
MM: Je pedagogický sbor na vašich fakultách dostatečně odborně erudovaný a znalý současných trendů, aby byl schopen vychovávat studenty srovnatelné s celosvětovou konkurencí jejich vrstevníků a aby znalosti absolventů byly dostatečné pro plnohodnotné uplatnění v pracovní kariéře?
Doc. Hlavatý: Dovolím si říct, že mnoho z našich pedagogů je erudovaných a znalých v konkrétních oborech svého působení. Bohužel, mnozí z nich jsou ve zralém věku a i u nás dochází ke generační výměně. Nastupují mladí pedagogové, zpravidla absolventi doktorského studia, kteří však nepůsobili v praxi. Proto jsme v rámci vzdělávacích projektů ESF zahájili v letech 2012–2014 na Fakultě strojní vysílání pedagogů a studentů na stáže do firem v rámci České republiky a EU. Další aktivitou byly jazykové kurzy, jejichž cílem bylo zvýšit úroveň jazykové vybavenosti pedagogů i studentů. Projekty pomohly zvýšit úroveň ve třech oblastech – v kvalitě přednášek po zkušenostech z praxe, v jazykových znalostech pro připravovanou internacionalizaci výuky a došlo k většímu propojení výuky s praxí formou závěrečných prací a exkurzí. To bylo a stále zůstává cílem rozvoje FS.
Prof. Šooš: Nie, nie som celkom spokojný. Pedagóg výskumník musí mať projekty, aby mal čo bádať a následne o čom publikovať. To je najlepšia cesta kontinuálneho odborného a kariérneho rastu pedagogického zboru. Máme šikovných pedagógov a výskumníkov. Naša smola a často najväčšia prekážka je nedostatočné materiálne vybavenie našich laboratórií. To je nezbytné pri riešení niektorých projektoch, náročných na vysokokvalitnú techniku. Naša univerzita, so sídlom v hlavnom meste, má v tomto smere o problém navyše, pretože Bratislava nemôže prijímať financie zo štrukturálnych fondov.
MM: Jakou má mít roli vysoká škola ve vzdělávacím procesu? Má připravit studenta s obecnými znalostmi na vyšší úrovni a on se ve své specializaci pak dovzdělá v průběhu pracovního procesu, či má vychovávat špičkové odborníky v úzké specializaci, kteří se v krátké době po nástupu stanou plnohodnotnými členy týmu a přínosem pro zaměstnavatele?
Doc. Hlavatý: Vysoké školy technických směrů patří k základním kamenům vzdělávání v České republice. Důvod je zcela jasný a známý. V České republice tvoří strojírenství a doprava až 40 % hrubého domácího produktu. Jsme nejprůmyslovější země z EU, která potřebuje techniky pro její úspěšný chod a rozvoj. Technické vysoké školy jsou přeurčeny k přípravě absolventů technicky zdatných. Z obecných znalostí bych preferoval hlavně jazykovou úroveň. Z vysoké školy technického zaměření by měli odcházet absolventi s danou úrovní technických znalostí při úzké odbornosti v rámci diplomové či doktorské práce. Absolvent, který nastoupí do firmy, se musí vždy „dovzdělat“ v oblasti, ve které firma působí. Asi nikomu se nepodaří optimalizovat jednu úroveň znalostí absolventů pro různé obory, např. automobilní průmysl, těžké strojírenství, energetiku, dopravu, obecně technologie a konstrukce. Jmenované obory jsou tak široce rozkročené, že nelze připravit obecného absolventa. Platí však zásada, že ze strojaře umíme (např. kurzy) získat ekonoma, manažera apod. Z ekonoma či manažera nikdy nezískáme dobrého strojaře.
Prof. Šooš: Podľa mňa je optimálna tretia cesta. V zmysle Bolonskej deklarácie z 19. júna 1999 o založení Európskeho vysokoškolského priestoru, prebieha vysokoškolské štúdium dvoch hlavných cykloch – pregraduálnom a graduálnom. Prvý stupeň univerzitného technického vzdelania (Bc.) má poskytnúť všeobecné technické základy a naučiť študenta študovať. Druhý stupeň má poskytnúť vedomosti a podmienky pre prípravu absolventov pre vedecké bádanie, teda teoreticky pripraviť špičkových odborníkov s úzkou špecializáciou pre konkrétnu vednú oblasť.
MM: Absolventům technických škol je především vytýkána jejich odtažitost od výrobního prostředí. Pokud on sám během studia nemá osobní příležitost se v praxi pohybovat (například rodinná firma), škola mu tuto možnost až na pár čestných výjimek v rámci exkurzí nezajistí. Proč, co tomu brání?
Doc. Hlavatý: Není v možnostech univerzity zajistit praxi všem, na VŠB-TUO studuje v současné době kolem 20 000 studentů, z toho na Fakultě strojní cca 2 000 studentů. Tolik pozic pro praxi u partnerů z praxe nenajdeme. Ale chceme umožnit praxi alespoň těm studentům, kteří o ni mají zájem a sami ji aktivně vyhledávají. Na FS jsme udělali kroky eliminující odtažitost od výrobního prostředí. Ve vybraných předmětech jsou definovány kreditní body (systém hodnocení na VŠ) za praxi ve firmách. Celá univerzita vytvořila volitelný předmět (1–6 kreditů) za praxi pro všech sedm fakult. Dále studenti zpracovávají závěrečné práce ve velké míře na témata definovaná z praxe, kde v průběhu posledního ročníku získávají zkušenosti ve firmách. Studenti se účastní trainee programů jako přípravu na budoucí zaměstnání v konkrétních firmách. Kontakt s praxí mají studenti i na naší každoroční akci „Kariéra“, kde se firmy představují a diskutují o možnostech stáží, a praxí a nabízejí budoucí zaměstnání našim studentům.
Prof. Šooš: Viac ako 90 % absolventov pokračuje v druhom – inžinierskom – stupni vysokoškolského vzdelávania, aj napriek tomu, že na to intelektuálne nemajú. Univerzita ich príjme, pretože je to opäť o financiách či prostriedkoch na prežitie. A tých 10 %, čo skončia po prvom stupni, sú pre podniky praktický nezamestnateľní, pretože nemajú žiadnu prax. Preto vítam iniciatívu vlády pre podporu prípravy tvz. odborne orientovaného bakalára. Základom legislatívnej úpravy VŠ zákona je, že bakalár musí v priebehu štúdia absolvovať minimálne dva semestre praxe v podniku.
Dva príklady z automobilového priemyslu. S firmou Volkswagen Slovakia sme pripravili zameranie Automobilová produkcia v rámci študijného programu Výrobné systémy a manažérstvo kvality. Základom tohto zamerania je, že všetky prednášky a teoretické vedomosti získavajú študenti na fakulte, všetky praktické cvičenia priam vo Volkswagene.
Druhý príklad je príprava profesne orientovaného bakalára s automobilkou PSA Peugeot Citroën. Firma požaduje v rámci trojročného systému vzdelávania až tri semestre praxe. Pri súčasne platnom systéme vzdelávania to ale nie je akceptovateľné, pretože táto požiadavka neumožňuje splniť požadovaný rozsah pedagogického procesu.
Riešením by bolo predĺženie dĺžky bakalárskeho štúdia na štyri roky a po druhom ročníku urobiť veľmi tvrdý výber študentov na druhý, inžiniersky stupeň štúdia. Časť študentov by pokračovala na „profesijnom štvorročnom bakalárskom štúdiu“. Pedagogickú časť súčasného tretieho ročníka by mali rozdelenú do dvoch ročníkov, v každom roku jeden semester a vždy jeden semester v každom roku by mali odbornú prax. Takéto riešenie umožňuje pripraviť bakalárov podľa potrieb praxe. Na strane druhej poskytuje možnosť tým najlepším, aby mohli, po úspešnom absolvovaní štvorročného profesijného bakalára, pokračovať aj na druhom, inžinierskom stupni univerzitného vzdelávania, pretože splnia obsah a rozsah pedagogického procesu, ktorý je v súčasnosti akreditovaný.
MM: Jaký způsobem udržujete kontinuální kontakt s výrobními podniky a komerční sférou?
Doc. Hlavatý: Při mém nástupu do funkce děkana FS stagnovala spolupráce s výrobními podniky a komerční sférou, která se omezovala na uzavřené pasivní smlouvy a v některých případech na témata bakalářských, diplomových a doktorských prací. V roce 2012 jsem zřídil tzv. Průmyslovou radu FS jako poradní orgán děkana FS. Tato rada dnes čítá 29 členů – ředitelů, personálních ředitelů a zástupců průmyslové sféry včetně Automobilového a Národního strojírenského klastru. Celkem 29 zástupců hovoří za zhruba 130 firem. Členové Průmyslové rady FS se vyjadřují a navrhují změny obsahů předmětů, zajištují exkurze a praxe studentů, zajišťují trainee programy apod. Firmy mají eminentní zájem spolupracovat s VŠ, takže spíše je to otázka zájmu a řešení spolupráce ze strany VŠ. Fakultě strojní se dnes daří rozvíjet spolupráci s firmami na výborné úrovni.
Prof. Šooš: Naša fakulta je členom profesijných združení strojárskeho a automobilového zväzu. Ja osobne som viceprezident Zväzu strojárskeho priemyslu a členom Výkonného výboru Zväzu automobilového priemyslu. Výrobné zväzy na Slovensku sa postupne, podľa vzoru z Českej republiky, zlučujú a vzniká Aliancia priemyselných zväzov, ktorej zakladajúcimi členmi sú aj spomenuté dva zväzy. Okrem ich je to Hutnícky zväz, Zväz elektrotechnikov a Zväz inžinierov v stavebníctve. Aktívne napojenie školy či fakulty na „Aliancu“ je podľa mňa dobré premostenie vzdelávania a praxe.
MM: Otázka pro doc. Hlavatého: Jak zatraktivnit vaši školu, Ostravu a její region, aby lákala ke studiu mladé lidi z celé České republiky?
Doc. Hlavatý: V naší moci je přičinit se o propagaci strojních oborů, prezentovat jejich potenciál, aktivity studentů i pedagogů fakulty, chlubit se úspěchy našich studentů a absolventů, kterých není málo. Jak učinit Ostravu atraktivním místem pro studium, to už není zcela v našich silách a nezbývá než doufat, že nově zvolení zastupitelé Ostravy budou tento cíl také pokládat za jednu ze svých priorit. Já sám jsem o dobré perspektivě a potenciálu Ostravy přesvědčen.
MM: Otázka pro prof. Sooše: Proč vám maturanti odcházejí studovat do České republiky?
Prof. Šooš: V Českej republike sú vytvorené lepšie podmienky na štúdium. Patrí sem lepšie vybavenie škôl, príspevok na bývanie či cestovné. To vám môžeme naozaj len závidieť.
MM: Pokud byste byli v pozici ministra školství, jaké hlavní kroky v rámci svých kompetencí byste realizovali během prvního roku vašeho působení?
Doc. Hlavatý: To není jednoduchá otázka. Z pohledu vysokého školství bych v prvé řadě řešil problematiku jejího financování, protože současný systém poskytování prostředků na studenta je demotivující a nepřispívá ke zvyšování kvality absolventů, naopak rozhoduje kvantita, a to je špatně. Ve druhé řadě bych, na základě známých analýz, okamžitě zahájil úzkou spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu na společném tématu, kterým je zajištění odborníků pro strojírenství nejen na úrovni vysokého školství, ale i středního a učňovského školství, z již uvedených důvodů (tvorba 40 % HDP). Ve třetí řadě bych se zabýval problematikou nezaměstnaných absolventů vysokých škol v souvislosti s požadavky trhu. Nejsme přece tak bohatý stát, abychom investovali do studií některých oborů veřejné prostředky a jejich absolventi pak končili na úřadech práce nebo u pokladen supermarketů. To je jen malý výčet problémů, které je nutné řešit okamžitě a jejichž výsledky se projeví přibližně za pět let.
Prof. Šooš: Zmenil by som systém financovania vysokých škôl. Nemôže byť jedným z hlavných kritérií financovania škôl počet študentov. Určite by som do hodnotenia univerzít pri delení finančných prostriedkov zahrnul kritérium zohľadňujúce uplatnenie absolventov v odbore, ktorý vyštudovali a celkovú nezamestnanosť absolventov .
MM: Oba dva se pohybujete ve své funkci děkana poměrně dlouho, máte tedy mnoho zkušeností z tohoto působení, bezesporu jste i prozřeli z prvotního opojení. Naplňuje tato práce vaše profesní představy? Jsou energie a čas jí věnovaný odměněny očekávanými výsledky? Jaká je vaše profesní vize, pokud byste se nepohybovali ve školství? Uvažujete o případné změně?
Doc. Hlavatý: Mé ještě ani ne tříleté působení ve funkci děkana se nedá pokládat za příliš dlouhé. Po nástupu do funkce jsem se musel seznámit se všemi předpisy a postupy, i situací na jednotlivých pracovištích fakulty, a řešit hlavně operativní problémy. Začátek nebyl jednoduchý a o opojení se vůbec nedá mluvit. Fakulta strojní se musela v roce 2012 vyrovnat s krácením rozpočtu a přes nedostatek financí zajistit všechny veškeré vzdělávací i výzkumné a vývojové aktivity bez snížení kvality. Teprve poté jsem mohl přistoupit k řešení koncepčních úkolů na fakultě. Díky rozvoji vědecko-výzkumné činnosti našich pracovníků se podařilo dosáhnout v roce 2013 a 2014 nárůstu rozpočtu o 12 %, tedy za dva roky zvýšení financí o cca 24 %. Veškeré akreditace oborů máme na maximální možnou dobu 8 let. Spolupráce s praxí je na výborné úrovni. Našim studentům se daří získávat různá ocenění v daných oborech. Právě před několika dny se student FS Ing. Zdeněk Šmída stal absolutním vítězem studentské kategorie soutěže Českého energetického a ekologického projektu (ČEEP). Fakulta strojní VŠB-TUO byla vyhlášena jako třetí nejlepší (po FS ČVUT a FSI VUT) v anketě „Doporučeno zaměstnavateli – škola s kvalitní přípravou na zaměstnání“, zde jasně vyhrály fakulty strojní před jinými fakultami. To je malý výčet našich úspěchů. Co nás čeká v dalších letech? Akreditace vybraných studijních oborů v angličtině (jaro 2015) umožňující internacionalizaci výuky, popularizace vědy a techniky s cílem navýšení počtu absolventů z gymnázií, kroky vedoucí ke zvýšení jazykové vybavenosti studentů, pokračování ve vědecko-výzkumné činnosti včetně patentových řízení. Z pohledu těchto kroků mohu konstatovat, že práce děkana naplňuje mé profesní představy a postupně se daří dosahovat očekávaných výsledků, ale někdy to jde pomaleji, než bych si přál. Vážím si našich pracovníků a studentů, a mohu zodpovědně říci, že atmosféra na Fakultě strojní se hodně zlepšila ze strany pracovních vztahů a konečně mám pocit, že „táhneme“ za jeden provaz, o čemž svědčí naše výsledky.
Co se týká mého profesního zaměření, pokud bych nepůsobil v technickém školství, je zcela jasné, že bych zůstal věrný strojírenství. Sedmnáct let jsem působil (při pedagogické činnosti na VŠB-TUO) na Českém svářečském ústavu při VŠB-TU Ostrava jako VaV pracovník, inspektor podle vyhlášky 309/2005 – bezpečnost speciálně navrhovaných vybraných zařízení jaderných elektráren, evropský svářečský inženýr (EWE), mezinárodní svářečský inspektor – inženýr (IWI-C), auditor a technický expert pro posuzování managementu kvality systémů ISO 9001 a ISO 3834. VaV a inspekční činnost se týkala svařování, navařování, pájení a řezání kovů a plastů atd. Jsem spoluautorem šesti patentů a dvou ověřených technologií. Není tedy těžké hádat, kde bych hledal uplatnění. V současné době neuvažuji o změně, mám před sebou ve funkci děkana ještě mnoho úkolů a pevně věřím, že až budu hodnotit své funkční období, budu si moci říct „Fakulta strojní je v dobré kondici, připravená na další rozvoj“.
Prof. Šooš: Za tri mesiace končím po ôsmych rokoch vo funkcii dekana, pretože na Slovensku, podobne ako v Čechách, môžete funkciu rektora či dekana vykonávať maximálne dve štvorročné funkčné obdobia. Takže nechajme sa prekvapiť, čo bude po tom. Sám to dnes neviem presne povedať. Uvidíme. Za ten čas som pochopil, že dekanom je človek 24 hodín denne a sedem dní v týždni. V práci bývam 12 až 13 hodín denne a najmä odborne pracujem aj cez víkendy. Túto funkciu som vykonával s láskou, bavila ma a stále ma baví, a keby som sa mal vrátiť v čase, nemenil by som.
MM: Vážení pánové, děkuji vám oběma za rozhovor a do dalších let vám přeji mnoho osobních i profesních úspěchů.
Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com