Témata
Zdroj: MEC

Digitální management pro energie

Moravskoslezské energetické centrum bezesporu patří k organizacím pro naši zemi velmi důležitým. Zejména to platí nyní, kdy energie jsou snad nejskloňovanějším tématem vůbec. Ředitelem této organizace je Ing. Rostislav Rožnovský, jeden z vítězů soutěže Manažer roku 2021.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Když jste se na podzim loňského roku dozvěděl, že jste byl oceněn jako vítěz kategorie Manažer digitálního věku v soutěži Manažer roku 2021, překvapilo vás to?

R. Rožnovský: Překvapilo. Mě totiž překvapila, a samozřejmě mile potěšila, už skutečnost, že mě do této soutěže nominovali mí nadřízení.

MM: Co bylo podle vás hlavním důvodem tohoto ocenění, respektive proč právě v této kategorii?

R. Rožnovský: Tohle je pro mě velmi těžká otázka, protože bojovat o umístění s uznávanými manažery velkých soukromých společností je z pozice ředitele krajské příspěvkové organizace těžké obecně. Ale možná tento fakt ve spojení se zavedením IT technologií do našich činností v oblasti energetiky (digitálně řešený energetický management pro cca 1 300 budov, dálkové odečty energií, využívání softwarových nástrojů pro analýzy a následnou modelaci energetických řešení atd.) mohly být důvodem k získání tohoto ocenění.

„V českém průmyslu působí mnoho chytrých, schopných a dobrých lidí, takže věřím, že byť bude budoucnost energetiky českého průmyslu více decentralizovaná a soběstačná, tak český průmysl přežije a bude stále hybnou silou české ekonomiky,“ říká Rostislav Rožnovský. (Zdroj: MEC)

MM: Jaké jsou podle vás tři nejdůležitější vlastnosti dobrého manažera?

R. Rožnovský: Respekt k ostatním, jít dobrým příkladem a kvalifikace v oboru.

MM: Můžete našim čtenářům v krátkosti přiblížit svoji profesní dráhu?

R. Rožnovský: Po studiu na vysoké škole – Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava – jsem pracoval v různých odvětvích. Vedl jsem pobočku zdravotní pojišťovny, byl jsem ředitelem hypermarketu Kaufland a Tesco, nicméně velká část mé profesní kariéry a posledních 17 let jsou spojeny s energetikou. Nejdříve v pozici ředitele firemních zákazníků pro oblast Moravy ve společnosti ČEZ Prodej, později jsem pracoval i v zahraničí na několika manažerských pozicích jak v Bulharsku, tak i v Rumunsku. Od roku 2015 se plně věnuji organizaci Moravskoslezské energetické centrum, souběžně nějakou dobu i Krajské energetické agentuře.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Dnes jste ředitelem Moravskoslezského energetického centra. Co je hlavním úkolem této organizace?

R. Rožnovský: Hlavní činností naší organizace je zajišťování odborného poradenství v oblasti energetiky, energetických služeb, energetického managementu, čisté mobility a dalších služeb zejména pro potřeby Moravskoslezského kraje a jeho příspěvkových organizací.

Již delší dobu nás zaměstnávají také projekty, díky kterým začínáme poskytovat své služby mimo hranice příspěvkových organizací. Od roku 2021 jsme partnerem v integrovaném projektu Life Coala, což je regionální projekt spolufinancovaný z prostředků EU. V únoru tohoto roku jsme podali žádost do výzvy Operačního programu Spravedlivá transformace s projektem Centrum veřejných energetiků (CVE), který je jedním ze 13 strategických projektů Moravskoslezského kraje, jenž má za cíl bezplatně poskytovat energetické poradenství za účelem vysvětlení odborné tematiky, doporučení osvědčených postupů, nasměrování, sdílení znalostí, vysvětlení moderních trendů, sdílení dobré praxe, poskytování aktuálních informací týkajících se financování případných projektů ad.

Moravskoslezské energetické centrum má dlouhodobě období, kdy zdejší lidé doslova neví, kam dřív skočit. (Zdroj: MEC)

MM: Jak ze své pozice vidíte současnou dobu, potažmo budoucnost energií ve spojení s firmami?

R. Rožnovský: Pro firmy, a zejména průmysl byla energetická krize velmi těžká. Mnoho subjektů krizi neustálo a mnoho z nich přežilo jen za cenu velkých ztrát. Na druhou stranu se v období krize ukázalo, že zavedením a následnou kontrolou energetických opatření lze ušetřit nemalé finanční prostředky. Je to krok správným směrem, neboť se domnívám, že i cena energií v této dekádě bude vyšší, než na kterou jsme bývali zvyklí v minulých obdobích před krizí.

Důležité je, že se nám podařilo přežít zimu bez výpadku dodávky energií a daří se snižovat závislost na ruském plynu. V současné době nejen firmy řeší možnost většího využití energií z obnovitelných zdrojů a snaží se být energeticky soběstačné, určitý potenciál také spatřuji například v zapojování firem do komunitní energetiky, což vidím jako správný krok.

Reklama

MM: Co plánujete vy osobně a také MEC pro nejbližší i vzdálenější budoucnost?

R. Rožnovský: Na MEC máme dlouhodobě období, že nevíme, kam dřív skočit. V příspěvkových organizacích pracujeme na energetických úsporách a zároveň pomáháme připravovat větší projekty (fotovoltaika, výměny zdrojů vytápění apod.) Podílíme se na zpracování strategických dokumentů, jsme partnery v projektech zaměřených na využívání malých modulárních reaktorů, využívání potenciálu geotermálních zdrojů, fotovoltaiky atd.

Pokud uspějeme s projektem CVE, rozšíříme své služby napříč celým krajem a věřím, že díky zavedení systematické a dlouhodobé spolupráce s obcemi pomůžeme zajistit transformaci Moravskoslezského kraje.

MM: A jak obecně vidíte budoucnost českého průmyslu?

R. Rožnovský: Že průmysl už nikdy nebude jako dřív, je zřejmé. Průmysl je pod neustálým tlakem být ekologicky šetrnější, energeticky úspornější, což v případě dnešních cen energií a v kombinaci s inflací není vůbec lehký úkol. Ale jsem optimista a vím, že v českém průmyslu působí mnoho chytrých, schopných a dobrých lidí, takže věřím, že byť bude budoucnost energetiky českého průmyslu více decentralizovaná a soběstačná, tak český průmysl přežije a bude stále hybnou silou české ekonomiky.

Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit