Témata
Reklama

EU se nesmí stát byrokratickým molochem

23. 04. 2003

Milan Potenec

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Potenec: Často mám pocit, že se dopady vstupu do EU na české firmy démonizují. CETOS, a. s., je firmou, která 80 % své produkce dodává do zemí EU, a tudíž naše výrobky již dnes musí splňovat veškeré platné normy v EU. Náš systém řízení jakosti byl v roce 1998 certifikován britskou firmou Lloyd's Register Quality Assurance dle norem ISO a koncem roku 2002 jsme provedli novou certifikaci tohoto systému podle novelizované normy ISO 9001:2000. Od 1. ledna 2003 jsme prodloužili záruční lhůty u většiny našich výrobků na 24 měsíců, i když to nebylo zatím naší povinností. Tvrdé podmínky plníme již nyní také v oblasti životního prostředí.
Co tedy od vstupu do EU očekáváme? Především odstranění určitých celních bariér. Jako příklad uvedu situaci, kdy náš zákazník požaduje provedení generální opravy či modernizace svého staršího výrobního stroje v našem závodě. Při dovozu tohoto zařízení do opravy jsme nuceni zcela nesmyslně složit na celnici tzv. celní jistinu ve výši min. 22 % ceny stroje dováženého k opravě a tyto prostředky jsou nám uvolněny až po zpětném vývozu stroje. Dnes se setkáváme i s případy, že náš montér není vpuštěn do Německa k provedení servisního zásahu na námi dodaném stroji bez získání pracovního povolení, i když servisní zásah musíme nabízet do 24 hodin od oznámení závady. Proto často naši servisní montéři jezdí s auty bez firemního označení, aby nebudili pozornost na celnici. Očekávám také, že se zlepší možnost čerpání některých dotací z fondů EU, ale zde bude velmi záležet na naší schopnosti prosadit své záměry.
Na druhé straně lze počítat s tím, že vstupem do EU dojde k růstu cen v oblasti spotřeby, čímž vznikne větší tlak na růst mezd a tudíž našich výrobních nákladů. Bude záležet na tom, jak budeme schopni eliminovat tento růst nákladů nasazením nových investic, které by měly zvýšit naši produktivitu. Pro vývoj našeho obchodu by bylo velmi nevýhodné, kdybychom museli skokově upravit ceny výrobků. Dále od vstupu ČR do EU očekávám, že bude postupně zanikat názor odběratelů ze zemí EU, že český výrobce musí mít nutně své zboží výrazně lacinější než výrobce z EU.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Potenec: Většího otevření českého trhu se nebojíme, neboť už dnes nemá naše konkurence v oblasti výroby brousicích strojů při prodeji na český trh žádné omezení. Naopak mnozí investoři v ČR kupují stroje ze zahraničí, neboť o uvolňování investic se rozhoduje většinou u mateřské společnosti, která má z různých důvodů blíž ke svým dosavadním dodavatelům. Takže naše prodejní úspěchy nebudou výrazně ovlivněny vstupem do EU, ale jedině naší schopností vyvíjet, vyrábět a prodávat naše výrobky.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Potenec: Bohužel tomu moc nevěřím. Nejsem totiž přesvědčen, že naše vlády mají jasno o prioritách naší hospodářské politiky a v obavách z negativního vývoje zaměstnanosti se pak snaží podporovat vše. Tato politika vede k rozmělňování podpory na mnoho "hřišť" a výsledkem je to, že pak máme malou šanci stát se alespoň ve vybraných oborech světovou špičkou.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Potenec: Jde také o podporu rozvoje určitého oboru a i zde jsem spíše pesimista. Znovu opakuji, že nejdříve musí být v ČR zřetelně rozhodnuto o prioritách hospodářské politiky, a pak je teprve možné řešit podporu stanovených priorit. Jinak stávající stav je obrovskou chybou, neboť výrobci potřebují investovat, aby co nejrychleji smazali rozdíl v produktivitě výroby proti firmám v zemích EU. Mám však pocit, že při stavbě státních rozpočtů se dohlédne pouze na nejbližší rok a vůbec se nehledí na podporu rozvoje, což by mohlo výrazně pomoci v řešení rozpočtů v příštích letech.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Potenec: Asi nejsem schopen na tuto otázku odpovědět jednoznačně. Výroba obráběcích strojů je proces vyžadující tradici, stálou reprodukci pracovní síly v oboru, pracovní síly v přiměřené ceně, kvalitní subdodavatele, přiměřené ceny základních energetických vstupů, silné finanční zázemí výrobce atd. Je téměř vyloučeno, aby všechny tyto podmínky byly ideální. Já bych tudíž asi dal přednost podnikání v zemi, která vykazuje makroekonomickou a politickou stabilitu, přičemž bych v ekonomicky potřebné míře kooperoval s výrobci z jiných teritorií. Je to prostě o hledání optimálních podmínek pro zajištění výkonnosti naší firmy.
Pokud však otázka míří do uplatnění našich výrobků, pak se v současné době jeví perspektivně trhy Ruska a Číny. Jde však o trhy obchodně náročně a otázkou také zůstává dlouhodobá stabilita těchto trhů.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Potenec: Na vstup ČR do EU mám kladný názor. Jde o společenství vyspělých států a členství v něm bude na naši společnost působit zcela určitě motivačně, urychlí to náš rozvoj. Z pohledu manažera firmy si myslím, že zásadní negativní vlivy by vstupem neměly vzniknout, ale zároveň nelze očekávat, že vstup do EU vyřeší některé negativní faktory v našich firmách. Otázkou je, jak zabránit tomu, aby se EU nestala v budoucnosti byrokratickým molochem a nestala se tak sama sobě brzdou. Ale i z tohoto pohledu je lepší působit v tomto směru jako člen
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30440
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit