Témata
Reklama

Inženýrská akademie ČR - Výzkumná spolupráce v oblasti jaderné energetiky

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Díky projektu SUSEN získala Česká republika pokročilou experimentální infrastrukturu pro oblast jaderné energetiky, která je svou komplexností unikátní nejen v Evropě. Centrum výzkumu Řež, které platformu SUSEN provozuje, využívá s výhodou také synergií s výzkumnou infrastrukturou reaktorů LVR15 a LR0.

Reklama
Reklama
Milan Patrík (Zdroj: Archiv autora)

Experimentální technologie jsou zde využívány především k výzkumu a vývoji materiálů a technologií pokročilých reaktorových systémů 4. generace a fúzních reaktorů, nicméně lze je s výhodou využít také pro výzkumnou podporu současných generací jaderných elektráren s cílem udržování vysoké úrovně bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
Nově vzniklá vědecko-výzkumná základna představuje rovněž mimořádnou příležitost pro odborný rozvoj výzkumných pracovníků a dává možnost udržet i dále rozvíjet kompetence v jaderné energetice a dalších technologických oblastech, přičemž jednotlivé experimentální technologie mohou být za stanovených podmínek využívány výzkumnými týmy jak z České republiky, tak i ze zahraničí v rámci přístupu „open access“.

Komplexnost infrastruktury a existující know-how významně posílilo možnosti výzkumné komunity pro účast v mezinárodních projektech jaderné energetiky. Pracovníci CVŘ jsou dnes vyhledávanými partnery a koordinátory projektů, organizovaných např. v rámci H2020 Euratom v oblasti štěpení i fúze. Příkladem těchto aktivit je spolupráce v oblasti vývoje SMR, vývoje rychlých plynem chlazených reaktorů, výzkumu materiálů a chladicích médií pokročilých jaderných technologií, výzkumu v oblasti bezpečnosti provozu a dlouhodobé životnosti stávajících jaderných reaktorů, výzkumu v oblasti zpracování radioaktivních odpadů nebo účast na řešení řady pracovních balíčků projektu EUROfusion pro přípravu fúzní technologie DEMO.

Velmi přínosnou je účast v mezinárodních pracovních skupinách OECD/NEA, SNETP/NUGENIA, ESNII a NC2I, dále např. v joint programu jaderných materiálů EERA JPNM, v aktivitách konsorcia V4G4 na vývoji demonstrátoru reaktoru GFR nebo v pracovních skupinách přípravy provozu a experimentálních programů nově budovaného reaktoru JHR. Významná je také spolupráce s organizací Fusion for Energy v oblasti ověřování vlastností panelů první stěny fúzního reaktoru ITER.

Výzkumná spolupráce probíhá také s řadou institucí mimo EU. S japonskými partnery se jedná např. o spolupráci a experimentální podporu v oblasti výzkumu chování materiálů během těžkých havárií nebo v radiačním zatížení. Unikátní experimenty prováděné při vysokých teplotách umožňuje použití technologie „studeného kelímku“, kterou CVŘ disponuje.

Zajímavá je také spolupráce s národními laboratořemi v USA, a to zejména v oblasti vývoje pokročilých reaktorových technologií na bázi roztavených solí, která probíhá pod záštitou memoranda o spolupráci mezi MPO a US DoE, a dále např. spolupráce s ORNL v oblasti výzkumu vlivu záření na vlastnosti vybraných materiálů.
Neméně zajímavou je připravovaná spolupráce a experimentální podpora výrobce paliva TVEL při vývoji nových slitin pokročilých typů jaderného paliva.

Informace o aktuálních aktivitách a zajímavých výsledcích výzkumu a vývoje jsou také obsahem nového časopisu Jaderná energie https://jadernaenergie.online/, který Centrum výzkumu Řež ve spolupráci s dalšími partnery vydává.

Milan Patrík

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200935
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Letošní Fórum výrobních průmyslníků jde do svého finále. Je konec roku, pro většinu firem se uzavírá i po fiskální stránce. Nabízí se tedy logická otázka: S jakými ekonomickými výsledky uzávíráte letošní rok a jaký vývoj očekáváte v roce příštím?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Fórum výrobních průmyslníků

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Kormai a ti druzí …….

V předchozích šesti vydáních MM Průmyslového spektra jsme otiskli seriál článků autora Čechošvýcara Petera Kormaie, věnovaný problematice tvorby obráběcího stroje, které byly pravidelně doplňovány jeho sloupkem „50π slov“. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pamy a celé řadě dalších, vyvolaly u zástupců firem i vysokých škol různé reakce. Jak autor, tak i my do redakce jsme obdrželi několik dopisů či telefonátů. Když dotyční byli požádáni o veřejnou publikaci svého názoru, z různých důvodů nabídku odmítli... Nakonec se nám podařilo získat reakci od zástupců jak výrobní sféry, tak i výzkumně-akademické. Prvním je profesor Marek, technický ředitel Toshulin, druhým doktor Smolík, vedoucí výzkumného centra VCSVTT a zároveň ředitel ústavu na FS ČVUT v Praze. Věřím, že jejich názory a fakta uvedená v daném seriálu vám pomohou dotvořit si vlastní názor.

Ing. Roman Dvořák
šéfredaktor, vydavatel

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit