Témata
Reklama

Inženýrská akademie ČR - Výzkumná spolupráce v oblasti jaderné energetiky

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Díky projektu SUSEN získala Česká republika pokročilou experimentální infrastrukturu pro oblast jaderné energetiky, která je svou komplexností unikátní nejen v Evropě. Centrum výzkumu Řež, které platformu SUSEN provozuje, využívá s výhodou také synergií s výzkumnou infrastrukturou reaktorů LVR15 a LR0.

Reklama
Reklama
Reklama
Milan Patrík (Zdroj: Archiv autora)

Experimentální technologie jsou zde využívány především k výzkumu a vývoji materiálů a technologií pokročilých reaktorových systémů 4. generace a fúzních reaktorů, nicméně lze je s výhodou využít také pro výzkumnou podporu současných generací jaderných elektráren s cílem udržování vysoké úrovně bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
Nově vzniklá vědecko-výzkumná základna představuje rovněž mimořádnou příležitost pro odborný rozvoj výzkumných pracovníků a dává možnost udržet i dále rozvíjet kompetence v jaderné energetice a dalších technologických oblastech, přičemž jednotlivé experimentální technologie mohou být za stanovených podmínek využívány výzkumnými týmy jak z České republiky, tak i ze zahraničí v rámci přístupu „open access“.

Komplexnost infrastruktury a existující know-how významně posílilo možnosti výzkumné komunity pro účast v mezinárodních projektech jaderné energetiky. Pracovníci CVŘ jsou dnes vyhledávanými partnery a koordinátory projektů, organizovaných např. v rámci H2020 Euratom v oblasti štěpení i fúze. Příkladem těchto aktivit je spolupráce v oblasti vývoje SMR, vývoje rychlých plynem chlazených reaktorů, výzkumu materiálů a chladicích médií pokročilých jaderných technologií, výzkumu v oblasti bezpečnosti provozu a dlouhodobé životnosti stávajících jaderných reaktorů, výzkumu v oblasti zpracování radioaktivních odpadů nebo účast na řešení řady pracovních balíčků projektu EUROfusion pro přípravu fúzní technologie DEMO.

Velmi přínosnou je účast v mezinárodních pracovních skupinách OECD/NEA, SNETP/NUGENIA, ESNII a NC2I, dále např. v joint programu jaderných materiálů EERA JPNM, v aktivitách konsorcia V4G4 na vývoji demonstrátoru reaktoru GFR nebo v pracovních skupinách přípravy provozu a experimentálních programů nově budovaného reaktoru JHR. Významná je také spolupráce s organizací Fusion for Energy v oblasti ověřování vlastností panelů první stěny fúzního reaktoru ITER.

Výzkumná spolupráce probíhá také s řadou institucí mimo EU. S japonskými partnery se jedná např. o spolupráci a experimentální podporu v oblasti výzkumu chování materiálů během těžkých havárií nebo v radiačním zatížení. Unikátní experimenty prováděné při vysokých teplotách umožňuje použití technologie „studeného kelímku“, kterou CVŘ disponuje.

Zajímavá je také spolupráce s národními laboratořemi v USA, a to zejména v oblasti vývoje pokročilých reaktorových technologií na bázi roztavených solí, která probíhá pod záštitou memoranda o spolupráci mezi MPO a US DoE, a dále např. spolupráce s ORNL v oblasti výzkumu vlivu záření na vlastnosti vybraných materiálů.
Neméně zajímavou je připravovaná spolupráce a experimentální podpora výrobce paliva TVEL při vývoji nových slitin pokročilých typů jaderného paliva.

Informace o aktuálních aktivitách a zajímavých výsledcích výzkumu a vývoje jsou také obsahem nového časopisu Jaderná energie https://jadernaenergie.online/, který Centrum výzkumu Řež ve spolupráci s dalšími partnery vydává.

Milan Patrík

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200935
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Letošní Fórum výrobních průmyslníků jde do svého finále. Je konec roku, pro většinu firem se uzavírá i po fiskální stránce. Nabízí se tedy logická otázka: S jakými ekonomickými výsledky uzávíráte letošní rok a jaký vývoj očekáváte v roce příštím?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Fórum výrobních průmyslníků

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit