Témata
Zdroj: Intemac Solutions

Jak inovovat výrobu? Každý krok se počítá

České firmy musejí digitalizovat, automatizovat a robotizovat svou výrobu. Často si toho jsou vědomy a zajímají se o možnosti nových technologií. Nyní pro svou digitální transformaci hledají partnery, sbírají zkušenosti a postupně s ní začínají. Centrum Intemac se proto pro ně snaží vytvořit vhodné podmínky a nabídnout skutečnou podporu při zavádění inovací a investování do nových technologií.

Reklama

Na otázky, za jakým účelem centrum Intemac vzniklo a co potenciálním klientům nabízí, odpovídá ředitel společnosti Radomír Zbožínek.

L. Životská: Jak lze v několika větách charakterizoval centrum Intemac?

R. Zbožínek: Centrum Intemac je výzkumné a inovační centrum zaměřené na pokročilé výrobní technologie a digitalizaci výroby. Věnujeme se osvětě, výzkumu a vývoji. Poskytujeme poradenskou podporu firmám a pomáháme zavádět moderní technologie do výroby.

Vývoj zaměřujeme zejména na zvyšování užitných vlastností výrobních strojů a autonomní výrobní jednotky. Osvětu a poradenství tematicky cílíme na digitalizaci výroby a moderní výrobní technologie. Abych vše shrnul, tak naše služby jsou určeny především pro výrobce strojírenské výrobní techniky, technologické firmy a také výrobní firmy.

Reklama
Reklama
Reklama

L. Životská: Podobných center je v České republice více. Čím se centrum Intemac odlišuje?

R. Zbožínek: Nabízíme především komplexní celek výzkumně vývojových činností a konzultační podpory. Vzhledem k rozsahu našich aktivit a jejich provázanosti považuji centrum Intemac za svého druhu unikátní místo. K dispozici máme také infrastrukturu, která poskytuje prostory a laboratoře pro testování a demonstraci pracovišť (testbed) zaměřených na flexibilní výrobní systémy.

Výrobní buňka 4.0: flexibilní výrobní systém, kterýpropojuje obráběcí stroj s robotem manipulujícím s polotovary a výslednými obrobky mezi dopravníkem, upínacím systémem ve stroji a paletami. (Zdroj: Intemac Solutions)

Na začátku tohoto roku jsme také uspěli v národním kole výzvy na vznik Evropských center pro digitální inovace. Jako konsorcium v čele s centrem Intemac jsme se umístili mezi úspěšnými projekty. Jedná se o jasný signál, že naše práce i v rámci DIH-Digimat (Digital Innovation Hub) má opravdu smysl a že se nám daří velmi efektivně podporovat malé a střední firmy v oblasti digitální transformace. V této souvislosti bychom rádi více rozvinuli oblast flexibilních výrobních systémů a současně sdíleli zkušenosti (a příležitosti) napříč celou Evropou.

L. Životská: Proč centrum Intemac vzniklo?

R. Zbožínek: Jihomoravský kraj má bohatou průmyslovou tradici. Působí zde mnoho významných technologických a průmyslových firem, špičkových univerzitních pracovišť i pestré spektrum malých a středních výrobních firem. Uvědomujeme si velmi dobře tento historicky daný potenciál a svojí činností na něj navazujeme. Od roku 2013 je naším hlavním cílem inspirovat a efektivně podporovat firmy v jejich technickém rozvoji. Pomáháme jim udržet si silnou pozici na trhu a posouváme je dále. V současné době také představujeme důležitý uzel pro vývoj a digitální inovace, který pečuje o rozvoj partnerských vztahů v rámci Jihomoravského kraje. Na rozvoji této spolupracující platformy neustále pracujeme.

Radomír Zbožínek

Průmysl 4.0 a digitalizace je velkou příležitostí pro české strojírenství. Cílem by měla být výroba s možností flexibility, která maximálně usnadní zhotovování individualizovaných produktů.“ (Zdroj: Intemac Solutions)

L. Životská: Jaké jsou hmatatelné výsledky inovačních projektů spojených s digitalizací v centru Intemac?

R. Zbožínek: Momentálně rozšiřujeme naši hlavní laboratoř o další prostory, které nabídnou odpovídající zázemí pro vybudování dalších testovacích a demonstračních výrobních pracovišť (testbedů). Bude zde možné pracovat ve větším měřítku při zapojení více výrobních buněk, které spolu budou moci komunikovat a kooperovat. Navazujeme tímto na náš úspěšný projekt Výrobní buňka 4.0, který byl zaměřen na flexibilní automatizovanou výrobu. Cílem bylo společně s našimi partnery ukázat možné využití technologií, které jsou přímo spjaty s konceptem Průmysl 4.0 a chytrými továrnami. Současně jsme chtěli prokázat, že se jedná o technologie dostupné i pro běžné výrobní firmy a jejich stávající strojní vybavení. V roce 2019 jsme v centru na tyto naše aktivity navázali společným vývojovým projektem se společností Tajmac-ZPS. Naším hlavním záměrem bylo zařazení Výrobní buňky 4.0 do reálné výroby, což vnímám jako velký posun kupředu. Je zde k dispozici již hotový flexibilní výrobní systém. Propojili jsme obráběcí stroj s robotem, který manipuluje s polotovary a výslednými obrobky mezi dopravníkem, upínacím systémem ve stroji a paletami.

Centrum obsahuje několik testovacích a demonstračních výrobních pracovišť (testbedů). (Zdroj: Intemac Solutions)

A proč tento celý projekt vznikl? Reagujeme především na současnou potřebu flexibilní výroby. A jdeme vstříc požadavkům na masovou customizaci průmyslu. Chceme takto docílit vysoké flexibility výroby při snižování výrobních dávek až na velikost 1 – batch size one.

L. Životská: S čím se nejčastěji na poli digitalizace výrobních firem potýkáte?

R. Zbožínek: Řekl bych, že poměrně častá je u zástupců firem jistá opatrnost při rozhodování o dalších inovacích a digitalizaci. Je zde patrná snaha neudělat chybu. Často s výrobními firmami řešíme možnosti jejich digitální transformace a to, kde vlastně s tímto vším začít. Zásadní zde je, nebát se. Každý krok se počítá a představuje posun kupředu. Současně je ale potřeba důsledně sledovat to, co firma skutečně potřebuje a co jí v budoucnu přinese potřebný užitek.

Realizace inovačních projektů reaguje především na současnou potřebu flexibilní výroby. A jde vstříc požadavkům na masovou customizaci průmyslu. (Zdroj: Intemac Solutions)

L. Životská: Jak je Česká republika připravena na Průmysl 4.0?

R. Zbožínek: V současné situaci se domnívám, že české firmy musejí digitalizovat, automatizovat a robotizovat svou výrobu. Firmy si toho jsou velmi dobře vědomy a zajímají se o možnosti nových technologií. Hledají (nejen inovační) partnery, sbírají zkušenosti a postupně začínají digitalizovat svou výrobu. Avšak myslím si, že jsme pořád na začátku. A co je nyní klíčové, to je vytvoření vhodných podmínek pro skutečnou podporu inovací a investování do nových technologií.

L. Životská: Kde vidíte české strojírenství za 10 let?

R. Zbožínek: Průmysl 4.0 a digitalizace je velkou příležitostí pro české strojírenství. Cílem by měla být výroba s možností flexibility, která maximálně usnadní zhotovování individualizovaných produktů. Výroba by měla být propojená se schopností sdílet výrobní kapacity, a to i na mezinárodní úrovni. Za 10 let určitě tyto parametry a vlastnosti u českých firem najdeme. Českému strojírenství přeji, aby takových firem bylo co nejvíce. Rovněž se domnívám, že budoucí strojírenství v České republice bude velmi atraktivní pro novou generaci techniků.

Související články
IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

IoT na infrastruktuře elektrických rozvodů

Průmysl v současné době čelí potřebě transformovat lidskou činnost na činnost tvořivou a fyzicky náročnou rutinní práci na stroje a systémy. Jeho vyšší forma, inteligentní průmysl, pak předpokládá zjednodušené rozhraní mezi zákazníkem, výrobcem, dodavatelem a současně dává předpoklady tvorby komfortních pracovních podmínek.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit