Témata
Reklama

Jak na podnikání v Turecku? 2. část

Již druhým rokem pro vás společně s odborníky Citibank Europe připravujeme seriál mapující zajímavé exportní destinace. Při jeho koncepci jsme vycházeli z rozsáhlého průzkumu mezi vybranými obchodními řediteli českých výrobních společností. V dnešním vydání se opět vrátíme do Turecka, letošní partnerskou zemi MSV v Brně. Tento článek představuje turecký trh a možnosti vstupu na něj.

Kdyby Turecko splnilo svůj dlouhodobý cíl a vstoupilo do Evropské unie, bylo by druhou nejlidnatější zemí a šestou největší ekonomikou EU. Rovněž v hospodářském růstu, který se v uplynulém roce pohyboval kolem 2 %, by patřilo mezi pět nejrychleji rostoucích zemí Unie. Turecko v uplynulém desetiletí ve světovém měřítku patřilo mezi perspektivní hospodářství. V období před krizí dosahoval jeho průměrný hospodářský růst 5,2 %, čímž vysoko převyšoval průměr západních zemí. I když globální finanční krize v letech 2008 a 2009 zavedla na Evropě závislou tureckou ekonomiku do recese, ta se z ní rychle zotavila. Turecko rostlo nejrychleji ze zemí OECD a i navzdory jistému zpomalení v minulém roce zůstávají vyhlídky do budoucna příznivé. Tomu budou jistě napomáhat i nízké zadlužení veřejného sektoru, pokračující diverzifikace zahraničního obchodu a státní politika zaměřená na podporu investic a hospodářského růstu.

Reklama
Reklama
Reklama
„Za uplynulých deset let vzrostl export z České republiky do Turecka více než desetinásobně. Věřím, že tento trend bude i nadále pokračovat,“ říká Dan Krumpolc, ředitel firemního bankovnictví, Citibank Europe plc.

Nejvýznamnějším příkladem takové politiky je program na podporu investic zavedený v dubnu 2012. Jeho cílem je posílení domácích i zahraničních investic, snížení regionálních rozdílů mezi bohatým západem a chudším východem země a snížení tureckého deficitu zahraničního obchodu. Mezi nástroje programu patří investiční podněty v regionech, výjimky a úlevy z cel a DPH nebo daňové úlevy pro velké a strategické investice. V oblasti zahraničního obchodu došlo již v 90. letech ke značné liberalizaci v důsledku vytvoření celní unie mezi Evropskou unií a Tureckem. To vedlo k harmonizaci cel a celních předpisů, i když export mohou ještě stále zkomplikovat mimocelní opatření administrativního charakteru. Dobrou strategií pro exportéra proto může být přenesení celních náležitostí na importéra.

Top obory

Mezi perspektivní odvětví tureckého hospodářství patří civilní doprava a dopravní infrastruktura, energetika a v neposlední řadě automobilový průmysl. Výroba automobilů patřila v uplynulých letech k nejrychleji se rozvíjejícím sektorům turecké ekonomiky. Většina nových závodů je situována v západních regionech blízko hranic s EU a váže se na ně síť subdodavatelů, podobně jako v České republice. Pro české společnosti je vzhledem ke zvyšujícím se nárokům rostoucího tureckého hospodářství také perspektivní oblast výroby, přepravy a distribuce energií a obnovitelných zdrojů. V oblasti dopravy jde především o velké projekty, mezi nimiž přední místo zaujímá výstavba na istanbulském letišti. Mezi další zajímavá odvětví patří infrastruktura, telekomunikace a telekomunikační vybavení a medicínské pomůcky.

Jak proniknout na turecký trh?

Nejčastěji využívanou a jednodušší možností je vstup na trh prostřednictvím tureckého partnera distributora nebo přímo prostřednictvím prodejního agenta. Samozřejmě platí, že je nezbytné zprostředkovatele pečlivě vybírat a dopředu ho prověřit. Zejména v případě technicky náročných produktů nebo státních zakázek se doporučuje využít zástupce přímo v Turecku. Osobní styk a přístup k obchodním tureckým partnerům je přitom vzhledem k místním podmínkám a zvyklostem nevyhnutelný.

Komplikovanější, avšak v některých případech efektivnější možností vstupu na turecký trh je založení nové společnosti. To, podobně jako zahraniční obchod, prošlo výraznou liberalizací a zjednodušením. Doby, kdy bylo pro zahraniční společnosti nutné obstarat si speciální povolení pro založení společnosti, jsou už dávno pryč díky zákonu o přímých zahraničních investicích. Ten zavádí princip stejného zacházení se zahraničními a domácími investory, umožňuje zaměstnávat cizince a také povoluje společnostem se zahraničními vlastníky nabývat a vlastnit nemovitosti.

V Turecku můžete podnikat buď jako fyzická osoba, nebo jako akciová společnost (Joint Stock Company – JSC), společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC), komanditní společnost (Commandite Company) nebo kolektivní společnost (Collective Company). Nejvyužívanějším typem jsou vzhledem k omezenému ručení společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Podle nového tureckého obchodního zákoníku mohou být společnost s ručením omezeným i akciová společnost založeny již jednou fyzickou nebo právnickou osobou, přičemž maximální počet podílníků ve společnosti s ručením omezeným je 50 a v akciové společnosti omezen není. Minimální základní kapitál pro společnost s ručením omezeným je 10 000 tureckých lir (v době psaní článku cca 95 000 českých korun) a pro akciovou společnost 50 000 tureckých lir (cca 475 000 českých korun).

Alternativním způsobem vstupu na turecký trh je pobočka nebo zastoupení. Úlohou zastoupení by měla být příprava vstupu na trh, informační aktivity a průzkum trhu. Kancelář nemůže vyvíjet aktivity přinášející zisk, vystavovat faktury nebo vyvíjet jinou obchodní činnost. Pobočka je právnická osoba, která sice disponuje vlastním kapitálem, ale smí působit jen v oblastech, kde působí její mateřská firma, přičemž po daňové stránce je na ní nezávislá. Bez ohledu na způsob vstupu na trh nebo typ společnosti Turecko zůstává i nadále perspektivním trhem pro české společnosti ze strojírenství i jiných oborů.

Lukáš Martoš

lukas.martos@citi.com

Umístění na MSV: pavilon Z, stánek 19

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 131029
Datum: 01. 10. 2013
Rubrika: Trendy / MSV 2013
Autor:
Firmy
Související články
Zajímavosti letošního MSV v Brně

Zájem firem je opět velmi vysoký, ve srovnání s rokem 2015, kdy měl veletrh stejnou skladbu, se očekává o sto firem více. Evidováno je 1 630 vystavujících firem z 28 zemí. Přibližně polovina vystavovatelů opět přijede ze zahraničí, nejvíce jako tradičně z Německa. Zajímavé je, že téměř pětina německých firem bude na MSV vystavovat poprvé.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit