Témata
Reklama

Jak na podnikání v Turecku? 2. část

Již druhým rokem pro vás společně s odborníky Citibank Europe připravujeme seriál mapující zajímavé exportní destinace. Při jeho koncepci jsme vycházeli z rozsáhlého průzkumu mezi vybranými obchodními řediteli českých výrobních společností. V dnešním vydání se opět vrátíme do Turecka, letošní partnerskou zemi MSV v Brně. Tento článek představuje turecký trh a možnosti vstupu na něj.

Kdyby Turecko splnilo svůj dlouhodobý cíl a vstoupilo do Evropské unie, bylo by druhou nejlidnatější zemí a šestou největší ekonomikou EU. Rovněž v hospodářském růstu, který se v uplynulém roce pohyboval kolem 2 %, by patřilo mezi pět nejrychleji rostoucích zemí Unie. Turecko v uplynulém desetiletí ve světovém měřítku patřilo mezi perspektivní hospodářství. V období před krizí dosahoval jeho průměrný hospodářský růst 5,2 %, čímž vysoko převyšoval průměr západních zemí. I když globální finanční krize v letech 2008 a 2009 zavedla na Evropě závislou tureckou ekonomiku do recese, ta se z ní rychle zotavila. Turecko rostlo nejrychleji ze zemí OECD a i navzdory jistému zpomalení v minulém roce zůstávají vyhlídky do budoucna příznivé. Tomu budou jistě napomáhat i nízké zadlužení veřejného sektoru, pokračující diverzifikace zahraničního obchodu a státní politika zaměřená na podporu investic a hospodářského růstu.

Reklama
Reklama
„Za uplynulých deset let vzrostl export z České republiky do Turecka více než desetinásobně. Věřím, že tento trend bude i nadále pokračovat,“ říká Dan Krumpolc, ředitel firemního bankovnictví, Citibank Europe plc.

Nejvýznamnějším příkladem takové politiky je program na podporu investic zavedený v dubnu 2012. Jeho cílem je posílení domácích i zahraničních investic, snížení regionálních rozdílů mezi bohatým západem a chudším východem země a snížení tureckého deficitu zahraničního obchodu. Mezi nástroje programu patří investiční podněty v regionech, výjimky a úlevy z cel a DPH nebo daňové úlevy pro velké a strategické investice. V oblasti zahraničního obchodu došlo již v 90. letech ke značné liberalizaci v důsledku vytvoření celní unie mezi Evropskou unií a Tureckem. To vedlo k harmonizaci cel a celních předpisů, i když export mohou ještě stále zkomplikovat mimocelní opatření administrativního charakteru. Dobrou strategií pro exportéra proto může být přenesení celních náležitostí na importéra.

Top obory

Mezi perspektivní odvětví tureckého hospodářství patří civilní doprava a dopravní infrastruktura, energetika a v neposlední řadě automobilový průmysl. Výroba automobilů patřila v uplynulých letech k nejrychleji se rozvíjejícím sektorům turecké ekonomiky. Většina nových závodů je situována v západních regionech blízko hranic s EU a váže se na ně síť subdodavatelů, podobně jako v České republice. Pro české společnosti je vzhledem ke zvyšujícím se nárokům rostoucího tureckého hospodářství také perspektivní oblast výroby, přepravy a distribuce energií a obnovitelných zdrojů. V oblasti dopravy jde především o velké projekty, mezi nimiž přední místo zaujímá výstavba na istanbulském letišti. Mezi další zajímavá odvětví patří infrastruktura, telekomunikace a telekomunikační vybavení a medicínské pomůcky.

Jak proniknout na turecký trh?

Nejčastěji využívanou a jednodušší možností je vstup na trh prostřednictvím tureckého partnera distributora nebo přímo prostřednictvím prodejního agenta. Samozřejmě platí, že je nezbytné zprostředkovatele pečlivě vybírat a dopředu ho prověřit. Zejména v případě technicky náročných produktů nebo státních zakázek se doporučuje využít zástupce přímo v Turecku. Osobní styk a přístup k obchodním tureckým partnerům je přitom vzhledem k místním podmínkám a zvyklostem nevyhnutelný.

Komplikovanější, avšak v některých případech efektivnější možností vstupu na turecký trh je založení nové společnosti. To, podobně jako zahraniční obchod, prošlo výraznou liberalizací a zjednodušením. Doby, kdy bylo pro zahraniční společnosti nutné obstarat si speciální povolení pro založení společnosti, jsou už dávno pryč díky zákonu o přímých zahraničních investicích. Ten zavádí princip stejného zacházení se zahraničními a domácími investory, umožňuje zaměstnávat cizince a také povoluje společnostem se zahraničními vlastníky nabývat a vlastnit nemovitosti.

V Turecku můžete podnikat buď jako fyzická osoba, nebo jako akciová společnost (Joint Stock Company – JSC), společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC), komanditní společnost (Commandite Company) nebo kolektivní společnost (Collective Company). Nejvyužívanějším typem jsou vzhledem k omezenému ručení společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Podle nového tureckého obchodního zákoníku mohou být společnost s ručením omezeným i akciová společnost založeny již jednou fyzickou nebo právnickou osobou, přičemž maximální počet podílníků ve společnosti s ručením omezeným je 50 a v akciové společnosti omezen není. Minimální základní kapitál pro společnost s ručením omezeným je 10 000 tureckých lir (v době psaní článku cca 95 000 českých korun) a pro akciovou společnost 50 000 tureckých lir (cca 475 000 českých korun).

Alternativním způsobem vstupu na turecký trh je pobočka nebo zastoupení. Úlohou zastoupení by měla být příprava vstupu na trh, informační aktivity a průzkum trhu. Kancelář nemůže vyvíjet aktivity přinášející zisk, vystavovat faktury nebo vyvíjet jinou obchodní činnost. Pobočka je právnická osoba, která sice disponuje vlastním kapitálem, ale smí působit jen v oblastech, kde působí její mateřská firma, přičemž po daňové stránce je na ní nezávislá. Bez ohledu na způsob vstupu na trh nebo typ společnosti Turecko zůstává i nadále perspektivním trhem pro české společnosti ze strojírenství i jiných oborů.

Lukáš Martoš

lukas.martos@citi.com

Umístění na MSV: pavilon Z, stánek 19

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 131029
Datum: 01. 10. 2013
Rubrika: Trendy / MSV 2013
Autor:
Firmy
Související články
Jak na podnikání v Turecku?

V dalším díle našeho putování po zajímavých exportních destinacích navštívíme Turecko, letošní partnerskou zemi Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. První ze série dvou článků představí turecký trh a perspektivní odvětví tureckého hospodářství.

Zajímavosti letošního MSV v Brně

Zájem firem je opět velmi vysoký, ve srovnání s rokem 2015, kdy měl veletrh stejnou skladbu, se očekává o sto firem více. Evidováno je 1 630 vystavujících firem z 28 zemí. Přibližně polovina vystavovatelů opět přijede ze zahraničí, nejvíce jako tradičně z Německa. Zajímavé je, že téměř pětina německých firem bude na MSV vystavovat poprvé.

Čínské podnikání

Nedávno založený čínský výrobce dieselových vzduchových kompresorů určených pro trh nákladních vozidel zažívá rychlý růst díky CNC obráběcím strojům Haas. Matt Bailey před časem navštívil sídlo firmy nedaleko Šanghaje, setkal se s ambiciózním ředitelem firmy a vyslechl si jeho příběh o zbohatnutí.

Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 7: Ekonomika a controlling

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou a šestá část nákupu a logistice. Dnes se zaměříme na oblast ekonomiky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 6. Nákup a logistika

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou. Dnes se zaměříme na oblast nákupu a logistiky.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Na cestě ke zrození stroje, část 4.
Prezentace nabídky

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit