Jako znovuzrozený…

Na úvod setkání Vojtěch Marek, jednatel společnosti Heidenhain ČR, poděkoval přítomnému Vladislavu Čítkovi a technickému řediteli Petru Vozábalovi za to, že se společně se svým týmem této velké výzvy nezalekli a vše dokončili precizně a v rekordním čase. V září 2023 došlo k první obhlídce stroje, následně začátkem října sehraný jihočeský tým rozebral stroj, převezl jej do Řepče a za šest měsíců po celkové repasi a s první instalací systému TNC7 v ČR vrátil zpět. „Jsem rád, že máme stroj na další desetiletí,“ uvedl pan Marek. Na jeho slova reagoval Vladislav Čítek též poděkováním za možnost se tohoto výjimečného projektu zúčastnit. Ve svém úvodu vzpomenul šéfa jejich servisu Luboše Kobližku, který společně s Janem Lokočem ze společnosti Heidenhain započali první úvahy o repasi stroje, tehdy ještě velmi smělé v podobě výměny systému, a to dokonce na místě. „Ale již tehdy bylo jasné, že takto lehce to nepůjde. Od začátku jsme měli jasnou představu, jak celá repase proběhne, že vytváříme naši referenční vizitku. A to jsme ještě netušili, jaký pohled se nám naskytne po odkrytování stroje...“ uzavírá pan Čítek. Ale o tom až později.

V roce 2016 si společnost Heidenhain pořídila obráběcí centrum od výrobce Alzmetall, a to jednak pro testování vlastních produktů, ale především pro školení koncových zákazníků. Evidentně se jednalo o vizionářský počin, který českou konkurencí tehdy nebyl a stále není dosažen. A jak říká klasik, protože pokrok nezastavíš, stala se potřeba retrofitu tohoto stroje naprosto nevyhnutelnou. Zelenou pro druhý život stroje tak jednoznačně vystavil TNC7, řídicí systém budoucnosti. Podle Jakuba Vacka, obchodně technického specialisty společnosti Heidenhain, je vždy důležité demonstrovat funkce řídicího systému prakticky přímo na reálném stroji. „Po dobu 35 let nedošlo u našich systémů ke změnám v ovládání, uživatelské rozhraní TNC7 je ale kompletně přepracováno. To činí demonstraci funkcí na reálném stroji ještě důležitější. Zákazník musí mít možnost systém vidět a vyzkoušet si ho. Tím se přesvědčí, že přechod na nové ovládání je rychlý a snadný. Každý si na to musí udělat svůj vlastní názor,“ konstatuje Jakub Vacek a jeho kolega Jan Lokoč na něj navazuje: „To byla prvotní motivace k realizaci repase. Druhá byla nespolehlivost chodu stroje po technické stránce, která nám pochopitelně velmi komplikovala naši práci, z hlediska testů či ukázek funkcí systému. Zejména na rotační ose C jsme měli problémy s přesností. Například po odkrytování stroje jsme zjistili, že snímače byly ponořeny v řezné kapalině,“ uvádí jeden z postřehů k provozu stroje. A že to rozhodně byla cesta správným směrem, tak to dokazuje i zájem o nově koncipované praktické semináře TNC7 pro koncové uživatele. Alzmetall tak zažívá od léta svou velkou premiéru, kdy na stroji v praktické části předvádějí ty nejvýraznější novinky, na výše zmiňovaných kurzech speciálně z oblasti seřizování.

Komplexní přestavba pětisosého stroje Alzmetall na řídicí systém TNC7 byla první zkušeností jihočeských techniků se strojem takového typu. Za několik dosavadních let svého působení již nasbírali bohaté zkušenosti z repasí vřeten, které následně povýšili o repase obráběcích strojů jednodušších konstrukcí. Největší jejich know-how je dle slov pana Čítka v jejich lidech. „Největší hodnotu má lidský potenciál našich lidí, který jsme postupně skládali, od obsluhy strojů přes montéry až po elektro konstruktéry. V současnosti jsme schopni nejen servisovat a opravovat, ale i vyvíjet a realizovat vlastní produkty, a na to se chceme více zaměřit.“

Při své práci vycházejí z osvědčených konstrukcí strojů a ty povyšují o systémy řízení, měření, diagnostiku, tepelné kompenzace, nové panely, zkvalitnění ergonomie, zpříjemnění obsluhy, a za cílovou páskou je pak úplně nový výrobek s jedinečnými vlastnostmi. Podobně jako centrum Alzmetall, které bylo v době svého vzniku považováno za velmi inovativní stroj ověnčený celou řadou ocenění. Ale jeho čas již vypršel a podle slov pana Čítka by byla velká škoda jej sešrotovat a namísto něj si koupit stroj nový. „Proč ale, vždyť jeho koncepce je dobrá?“ ptá se oprávněně a pokračuje výčtem jeho vlastností: „Pětiosé centrum disponuje malou zástavbovou plochou. Ani jeho design není špatný. Ale chyběly mu ty pomyslné třešničky dnešního dortu, které jsme mu dodali, včetně produktů Heidenhain v odměřování, které tehdy dle vyjádření konstruktérů Alzmetall nebylo možné do konstrukce stroje aplikovat.“ Velký respekt za práci lidí pod vedením technického ředitele Petra Vozábala, kteří bez přístupu k rozměrům stroje a jeho komponent požadovaného výsledku dosáhli. Repase totiž proběhla bez výkresové dokumentace, kterou pochopitelně Alzmetall neuvolnil. Museli si vystačit s uživatelským manuálem a veškeré potřebné parametry pro tvorbu digitálního modelu kolébky odměřit z fyzického stroje.

Nový řídicí systém TNC 7 zažil svoji světovou premiéru na veletrhu EMO 2021 v Miláně. Tu českou mohli zákazníci vidět na brněnském MSV 2022. Jaké tehdy byly reakce, je otázka směřující na Jakuba Vacka. „Reakce na nový řídicí systém TNC 7 na MSV 2022 byly velmi pozitivní. Zájemci ocenili možnost vidět systém naživo, a lépe tak pochopit funkčnost a výhody systému. Velkým přínosem tohoto přímého kontaktu byla především možnost nechat návštěvníky osobně si nové funkce vyzkoušet. Za vyzvednutí určitě stojí nové grafické programování, tato funkce vedla k nadšeným ohlasům a zvýšenému zájmu o produkt,“ konstatuje Jakub Vacek a pokračuje: „S takovými novinkami se může zdát, že se snažíme jít proti trendu, kdy je stále populárnější snižovat na CNC stroji potřebu lidského zásahu na pouhé zmáčknutí zeleného tlačítka. TNC7 ale ukazuje, že i v době automatizace a digitalizace je možné kombinovat moderní přístupy s důrazem na uživatelský komfort a intuitivní funkce k zjednodušení práce pro operátory.“ Aby však dokázali funkce využít co nejlépe a nejrychleji, nabízí společnost Heidenhain široké možnosti uživatelských školení. A proto i požadavek na repasi onoho pětiosého centra a osazení nejnovějším řídicím systémem TNC7. Jednatel Vojtěch Marek naše povídání na toto téma uzavírá s tím, že i přes výše zmíněnou skutečnost trendu automatizace a digitalizace se stále snaží svými novými produkty cílit na uživatele.

Zpět k repasi centra. Podle slov pana Čítka bylo při zadání retrofitu původním úkolem zaměřit se na rotační osu C. Po převozu k nim do firmy stroj podrobili detailní analýze a zjistili nedostatky zásadního charakteru. „Bylo to jako detektivka, hledali jsme zdroje různých stop po kapalinách. Veškerá poznání jsme postupně dokumentovali a posílali do Heidenhainu,“ vzpomíná pan Čítek a Vojtěch Marek s humorem cituje některé komentáře, které fotodokumentaci doprovázely, ale nejsou z pochopitelných důvodů vhodné pro zveřejnění :-) . Nakonec zůstal pouze stojan stroje a veškeré mechanické části byly demontovány a buď repasovány, nebo nahrazeny novými. S ohledem na absenci výrobní dokumentace bylo velmi náročné veškeré zpětně smontované díly nastavovat, jako například motory. „Všechno bylo poprvé, nikdo z nás s tím neměl žádné zkušenosti. Výrobci pětiosých strojů veškeré sestavy nakupují. Nezabývají se softwarovým nastavením, vše dostávají přímo od dodavatele,“ popisuje pan Čítek realitu. V našem příběhu repase stojí za zmínku i přístup ke konceptu renovovaného držáku ovládacího panelu. „Od začátku jsem byl přesvědčený, že právě držák musí být tím, co primárně vzbudí pozornost. Musí to být pecka. Měl jsem v hlavě ideu, kterou jsem přednesl Petru Vozábalovi, a on ji naskicoval. Skicu pak předal panu Varvařovskému a ten z ní vytvořil konstrukční návrh, který je po zhmotnění skutečně třešničkou na dortu.“ A opravdu je, jak dokládají i fotografie.

Přesto, že jihočeští technici měli zkušenosti s kompletními repasemi obráběcích strojů po mechanické i softwarové stránce, avšak jednodušších konstrukcí soustruhů a nástrojařských frézek, otevřel se jim tímto projektem prostor pro další rozvoj podnikání. Podle slov pana Čítka před lety pojali rozhodnutí, že pokud repasovat stroje, tak kompletně. „Například na dobře zrepasovaném kovosviťáckém soustruhu Masturn je možné dosáhnout na průměru 50 mm přesnosti h6 s drsností povrchu Ra 0,8 až 1,2. Tím nahrazujeme broušení.“ Na znovuzrozený stroj dávají stejnou záruku jako výrobce na stroj nový. Stroje osazují výhradně systémy Heidenhain, jelikož je prý zde stále obrovské množství techniků, kteří preferují dílenské programování. Pro informaci uveďme, že se aktuálně společnost VOPSS stala oficiálním certifikovaným servisním partnerem produktů Heidenhain, které schvaluje jejich mateřská firma.

Velmi zásadní v této oblasti je otázka legislativy, jak nahlížet na repasovaný stroj, odpověď na ni stále není jednoznačná. Co lze ještě považovat za opravu a kdy původní výrobce nadále zůstává výrobcem, a kdy již provedený retrofiting zásadně změní vlastnosti stroje. Podle diskutujících se podmínky stále více komplikují a ztěžují konkurenceschopnost. Pak prý přijdou do Evropy stroje z Tchaj-wanu, které požadavky nesplňují, a přesto jsou na trh uváděny. „Poklud přidáte čtvrtou osu na tříosou frézku, vyžaduje to novou analýzu rizik za 150 tisíc korun, a pak se repase stává cenově nekonkurenceschopnou,“ uzavírá naše povídání na toto téma Vladislav Čítek.

Na první reakce skalních a velmi konzervativních příznivců tradičních frézovacích systémů TNC čekala společnost Heidenhain skutečně s napětím. A bylo rozhodně proč. Uživatelské rozhraní totiž bylo po 35 letech kompletně přepracováno. Je intuitivní a snadno přizpůsobitelné, rozdíl je jasně patrný už na první pohled. „Nový systém však uživatele snadno přesvědčil,“ říká Jakub Vacek. „A to například díky novým snímacím funkcím i skvělé grafické podpoře, čímž výrazně usnadňuje seřizování strojů.“ Umožňuje tak jejich mnohem efektivnější využití ve výrobním procesu, a navíc díky integrované funkci DCMv2 (Dynamic Collision Monitoring) je dokonale zajištěna bezpečnost a spolehlivost. Důležitým faktorem je podle Jakuba také zpětná kompatibilita systému, která je v případě TNC7 zajištěna oběma směry, a plní tak důležitou úlohu při integraci nových strojů do stávající výroby. Na praktických seminářích, které se díky nově repasovanému stroji mohly rozběhnout, je prý krásně vidět, jak uživatelé dokážou snadno všechny nové i osvědčené funkce systému rychle pochopit a efektivně využívat, což následně výrazně přispěje ke zlepšení jejich každodenní práce.

Progresivní mladé firmy, které díky jedinečnosti svého podnikání s nasbíráním rozsáhlého know-how dosahují akcelerace svého růstu a společně s tím, že dostávají šanci od etablovaných společností získávat na složitých projektech zásadní reference, si vytvářejí silné podpůrné piloty pro svoji stabilní budoucnost. A to je právě příběh jihočeské firmy VOPSS a světové společnosti Heidenhain. S ohledem na aktuální neutěšenou situaci tuzemských výrobců obráběcích strojů, kterých zde zůstalo jako šafránu a kteří jsou drceni světovou konkurencí, je taková spolupráce jednou z možných cest pro udržení po léta budovaných znalostí v konstrukci strojů. Berme si z ní inspiraci.