Témata
Foto: R. Dvořák

Repase, retrofiting, renovace. Neboli dávat starým věcem nový život, klíčová zásada udržitelného rozvoje v cirkulární ekonomice. Dlouhodobě o tom něco vědí v Řepči u Sezimova Ústí ve firmě VOPSS, kterou založil hrdý „kovosviťak“ Vladislav Čítek. Firma se zpočátku zabývala repasí vřetenových jednotek, a následně vše povýšila na kompletní retrofity jednoduchých obráběcích strojů. Náš příběh však popisuje další level jejich umu – kompletní generální opravu pětiosého obráběcího centra Alzmetall určeného pro školení uživatelů nového řídicího systému TNC7 společnosti Heidenhain. V jejím sídle v pražské Hostivaři se po předání stroje zástupci obou firem sešli a zhodnotili spolupráci na tomto výjimečném projektu. A naše redakce měla možnost být při tom.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Na úvod setkání Vojtěch Marek, jednatel společnosti Heidenhain ČR, poděkoval přítomnému Vladislavu Čítkovi a technickému řediteli Petru Vozábalovi za to, že se společně se svým týmem této velké výzvy nezalekli a vše dokončili precizně a v rekordním čase. V září 2023 došlo k první obhlídce stroje, následně začátkem října sehraný jihočeský tým rozebral stroj, převezl jej do Řepče a za šest měsíců po celkové repasi a s první instalací systému TNC7 v ČR vrátil zpět. „Jsem rád, že máme stroj na další desetiletí,“ uvedl pan Marek. Na jeho slova reagoval Vladislav Čítek též poděkováním za možnost se tohoto výjimečného projektu zúčastnit. Ve svém úvodu vzpomenul šéfa jejich servisu Luboše Kobližku, který společně s Janem Lokočem ze společnosti Heidenhain započali první úvahy o repasi stroje, tehdy ještě velmi smělé v podobě výměny systému, a to dokonce na místě. „Ale již tehdy bylo jasné, že takto lehce to nepůjde. Od začátku jsme měli jasnou představu, jak celá repase proběhne, že vytváříme naši referenční vizitku. A to jsme ještě netušili, jaký pohled se nám naskytne po odkrytování stroje...“ uzavírá pan Čítek. Ale o tom až později.

Zástupci společnosti VOPSS a Heidenhain před kompletní generálkou pětiosého obráběcího centra Alzmetall určeného pro školení uživatelů nového řídicího systému Heidenhain TNC7. Zleva Vladimír Čítek, jednatel VOPSS, společně s Petrem Vozábelem, technickým ředitelem. Po jeho levici Vojtěch Marek, jednatel společnosti Heidenhain, a na druhé straně ovládacího panelu stroje jsou Jan Lokoč a Jakub Vacek, obchodně techničtí specialisté společnosti Heidenhain. (Foto: R. Dvořák)

Investice do vzdělání

V roce 2016 si společnost Heidenhain pořídila obráběcí centrum od výrobce Alzmetall, a to jednak pro testování vlastních produktů, ale především pro školení koncových zákazníků. Evidentně se jednalo o vizionářský počin, který českou konkurencí tehdy nebyl a stále není dosažen. A jak říká klasik, protože pokrok nezastavíš, stala se potřeba retrofitu tohoto stroje naprosto nevyhnutelnou. Zelenou pro druhý život stroje tak jednoznačně vystavil TNC7, řídicí systém budoucnosti. Podle Jakuba Vacka, obchodně technického specialisty společnosti Heidenhain, je vždy důležité demonstrovat funkce řídicího systému prakticky přímo na reálném stroji. „Po dobu 35 let nedošlo u našich systémů ke změnám v ovládání, uživatelské rozhraní TNC7 je ale kompletně přepracováno. To činí demonstraci funkcí na reálném stroji ještě důležitější. Zákazník musí mít možnost systém vidět a vyzkoušet si ho. Tím se přesvědčí, že přechod na nové ovládání je rychlý a snadný. Každý si na to musí udělat svůj vlastní názor,“ konstatuje Jakub Vacek a jeho kolega Jan Lokoč na něj navazuje: „To byla prvotní motivace k realizaci repase. Druhá byla nespolehlivost chodu stroje po technické stránce, která nám pochopitelně velmi komplikovala naši práci, z hlediska testů či ukázek funkcí systému. Zejména na rotační ose C jsme měli problémy s přesností. Například po odkrytování stroje jsme zjistili, že snímače byly ponořeny v řezné kapalině,“ uvádí jeden z postřehů k provozu stroje. A že to rozhodně byla cesta správným směrem, tak to dokazuje i zájem o nově koncipované praktické semináře TNC7 pro koncové uživatele. Alzmetall tak zažívá od léta svou velkou premiéru, kdy na stroji v praktické části předvádějí ty nejvýraznější novinky, na výše zmiňovaných kurzech speciálně z oblasti seřizování.

VOPSS
Ryze česká strojírenská firma sídlící v Řepči u Sezimova Ústí. Zaměřuje se na servisní činnosti jak u zákazníka, tak především ve svých prostorech. Počátky jejich aktivit sahají k opravám vřetenových jednotek frézovacích strojů, nyní již všech druhů obráběcích strojů. Dále se zaměřuje na repase a následný servis veškerých rotačních aplikací na stroji – od motorů až po otočné sklopné stoly. Další mezník v jejich vývoji představují kompletní generální opravy obráběcích strojů frézovacího i soustružnického typu, a následný servis a diagnostika. Posláním firmy je implementovat své know-how, vylepšovat produkty a dosahovat lepších vlastností repasovaných produktů, než měly původně.

Digitální model bez technické dokumentace

Komplexní přestavba pětisosého stroje Alzmetall na řídicí systém TNC7 byla první zkušeností jihočeských techniků se strojem takového typu. Za několik dosavadních let svého působení již nasbírali bohaté zkušenosti z repasí vřeten, které následně povýšili o repase obráběcích strojů jednodušších konstrukcí. Největší jejich know-how je dle slov pana Čítka v jejich lidech. „Největší hodnotu má lidský potenciál našich lidí, který jsme postupně skládali, od obsluhy strojů přes montéry až po elektro konstruktéry. V současnosti jsme schopni nejen servisovat a opravovat, ale i vyvíjet a realizovat vlastní produkty, a na to se chceme více zaměřit.

Reklama
Reklama
Reklama

Při své práci vycházejí z osvědčených konstrukcí strojů a ty povyšují o systémy řízení, měření, diagnostiku, tepelné kompenzace, nové panely, zkvalitnění ergonomie, zpříjemnění obsluhy, a za cílovou páskou je pak úplně nový výrobek s jedinečnými vlastnostmi. Podobně jako centrum Alzmetall, které bylo v době svého vzniku považováno za velmi inovativní stroj ověnčený celou řadou ocenění. Ale jeho čas již vypršel a podle slov pana Čítka by byla velká škoda jej sešrotovat a namísto něj si koupit stroj nový. „Proč ale, vždyť jeho koncepce je dobrá?“ ptá se oprávněně a pokračuje výčtem jeho vlastností: „Pětiosé centrum disponuje malou zástavbovou plochou. Ani jeho design není špatný. Ale chyběly mu ty pomyslné třešničky dnešního dortu, které jsme mu dodali, včetně produktů Heidenhain v odměřování, které tehdy dle vyjádření konstruktérů Alzmetall nebylo možné do konstrukce stroje aplikovat.“ Velký respekt za práci lidí pod vedením technického ředitele Petra Vozábala, kteří bez přístupu k rozměrům stroje a jeho komponent požadovaného výsledku dosáhli. Repase totiž proběhla bez výkresové dokumentace, kterou pochopitelně Alzmetall neuvolnil. Museli si vystačit s uživatelským manuálem a veškeré potřebné parametry pro tvorbu digitálního modelu kolébky odměřit z fyzického stroje.

Komplexní přestavba pětiosého stroje Alzmetall na řídicí systém Heidenhain TNC7 byla první zkušeností techniků společnosti VOPSS se strojem takového typu. Při zadání retrofitu bylo původním úkolem zaměřit se na rotační osu C. Po převozu z pražské Hostivaře do jihočeské Řepče stroj podrobili detailní analýze a zjistili nedostatky zásadního charakteru. „Bylo to jako detektivka, hledali jsme zdroje různých stop po kapalinách,“ vzpomíná pan Čítek. Nakonec zůstal pouze stojan stroje a veškeré mechanické části byly demontovány a buď repasovány, nebo nahrazeny novými. S ohledem na absenci výrobní dokumentace bylo velmi náročné veškeré zpětně smontované díly nastavovat. V příběhu repase stojí za zmínku i přístup ke konceptu renovovaného držáku ovládacího panelu. Od začátku byl pan Čítek přesvědčený, že právě držák musí být tím, co primárně vzbudí pozornost. Měl v hlavě ideu, kterou přednesl Petrovi Vozábalovi, a on ji naskicoval. Skicu pak předal panu Varvařovskému a ten z ní vytvořil konstrukční návrh, který je po zhmotnění skutečně třešničkou na dortu. (Zdroj: VOPSS, Heidenhain, R. Dvořák)

Zacíleno na uživatele

Nový řídicí systém TNC 7 zažil svoji světovou premiéru na veletrhu EMO 2021 v Miláně. Tu českou mohli zákazníci vidět na brněnském MSV 2022. Jaké tehdy byly reakce, je otázka směřující na Jakuba Vacka. „Reakce na nový řídicí systém TNC 7 na MSV 2022 byly velmi pozitivní. Zájemci ocenili možnost vidět systém naživo, a lépe tak pochopit funkčnost a výhody systému. Velkým přínosem tohoto přímého kontaktu byla především možnost nechat návštěvníky osobně si nové funkce vyzkoušet. Za vyzvednutí určitě stojí nové grafické programování, tato funkce vedla k nadšeným ohlasům a zvýšenému zájmu o produkt,“ konstatuje Jakub Vacek a pokračuje: „S takovými novinkami se může zdát, že se snažíme jít proti trendu, kdy je stále populárnější snižovat na CNC stroji potřebu lidského zásahu na pouhé zmáčknutí zeleného tlačítka. TNC7 ale ukazuje, že i v době automatizace a digitalizace je možné kombinovat moderní přístupy s důrazem na uživatelský komfort a intuitivní funkce k zjednodušení práce pro operátory.“ Aby však dokázali funkce využít co nejlépe a nejrychleji, nabízí společnost Heidenhain široké možnosti uživatelských školení. A proto i požadavek na repasi onoho pětiosého centra a osazení nejnovějším řídicím systémem TNC7. Jednatel Vojtěch Marek naše povídání na toto téma uzavírá s tím, že i přes výše zmíněnou skutečnost trendu automatizace a digitalizace se stále snaží svými novými produkty cílit na uživatele.

Reklama

Detektivní práce

Zpět k repasi centra. Podle slov pana Čítka bylo při zadání retrofitu původním úkolem zaměřit se na rotační osu C. Po převozu k nim do firmy stroj podrobili detailní analýze a zjistili nedostatky zásadního charakteru. „Bylo to jako detektivka, hledali jsme zdroje různých stop po kapalinách. Veškerá poznání jsme postupně dokumentovali a posílali do Heidenhainu,“ vzpomíná pan Čítek a Vojtěch Marek s humorem cituje některé komentáře, které fotodokumentaci doprovázely, ale nejsou z pochopitelných důvodů vhodné pro zveřejnění :-) . Nakonec zůstal pouze stojan stroje a veškeré mechanické části byly demontovány a buď repasovány, nebo nahrazeny novými. S ohledem na absenci výrobní dokumentace bylo velmi náročné veškeré zpětně smontované díly nastavovat, jako například motory. „Všechno bylo poprvé, nikdo z nás s tím neměl žádné zkušenosti. Výrobci pětiosých strojů veškeré sestavy nakupují. Nezabývají se softwarovým nastavením, vše dostávají přímo od dodavatele,“ popisuje pan Čítek realitu. V našem příběhu repase stojí za zmínku i přístup ke konceptu renovovaného držáku ovládacího panelu. „Od začátku jsem byl přesvědčený, že právě držák musí být tím, co primárně vzbudí pozornost. Musí to být pecka. Měl jsem v hlavě ideu, kterou jsem přednesl Petru Vozábalovi, a on ji naskicoval. Skicu pak předal panu Varvařovskému a ten z ní vytvořil konstrukční návrh, který je po zhmotnění skutečně třešničkou na dortu.“ A opravdu je, jak dokládají i fotografie.

Nová kapitola

Přesto, že jihočeští technici měli zkušenosti s kompletními repasemi obráběcích strojů po mechanické i softwarové stránce, avšak jednodušších konstrukcí soustruhů a nástrojařských frézek, otevřel se jim tímto projektem prostor pro další rozvoj podnikání. Podle slov pana Čítka před lety pojali rozhodnutí, že pokud repasovat stroje, tak kompletně. „Například na dobře zrepasovaném kovosviťáckém soustruhu Masturn je možné dosáhnout na průměru 50 mm přesnosti h6 s drsností povrchu Ra 0,8 až 1,2. Tím nahrazujeme broušení.“ Na znovuzrozený stroj dávají stejnou záruku jako výrobce na stroj nový. Stroje osazují výhradně systémy Heidenhain, jelikož je prý zde stále obrovské množství techniků, kteří preferují dílenské programování. Pro informaci uveďme, že se aktuálně společnost VOPSS stala oficiálním certifikovaným servisním partnerem produktů Heidenhain, které schvaluje jejich mateřská firma.

Heidenhain
Společnost je v České republice známa zejména díky svým CNC řídicím systémům pro obráběcí, především pro frézovací stroje všech typů. Dále vyvíjí, vyrábí a implementuje lineární a úhlové snímače polohy a rotační snímače. Portfolio produktů dále doplňují dotykové a kamerové systémy, dotykové sondy, displeje, převodníky signálu a také kontrolní a testovací zařízení. Softwarová řešení pro Digital Shop Floor nabízejí uživatelům praktické pomůcky pro průběžnou digitalizaci výroby. V ČR společnost působí od roku 1991 a celosvětově se její vznik datuje do roku 1889.

Velmi zásadní v této oblasti je otázka legislativy, jak nahlížet na repasovaný stroj, odpověď na ni stále není jednoznačná. Co lze ještě považovat za opravu a kdy původní výrobce nadále zůstává výrobcem, a kdy již provedený retrofiting zásadně změní vlastnosti stroje. Podle diskutujících se podmínky stále více komplikují a ztěžují konkurenceschopnost. Pak prý přijdou do Evropy stroje z Tchaj-wanu, které požadavky nesplňují, a přesto jsou na trh uváděny. „Poklud přidáte čtvrtou osu na tříosou frézku, vyžaduje to novou analýzu rizik za 150 tisíc korun, a pak se repase stává cenově nekonkurenceschopnou,“ uzavírá naše povídání na toto téma Vladislav Čítek.

Zásadní změna po 35 letech

Na první reakce skalních a velmi konzervativních příznivců tradičních frézovacích systémů TNC čekala společnost Heidenhain skutečně s napětím. A bylo rozhodně proč. Uživatelské rozhraní totiž bylo po 35 letech kompletně přepracováno. Je intuitivní a snadno přizpůsobitelné, rozdíl je jasně patrný už na první pohled. „Nový systém však uživatele snadno přesvědčil,“ říká Jakub Vacek. „A to například díky novým snímacím funkcím i skvělé grafické podpoře, čímž výrazně usnadňuje seřizování strojů.“ Umožňuje tak jejich mnohem efektivnější využití ve výrobním procesu, a navíc díky integrované funkci DCMv2 (Dynamic Collision Monitoring) je dokonale zajištěna bezpečnost a spolehlivost. Důležitým faktorem je podle Jakuba také zpětná kompatibilita systému, která je v případě TNC7 zajištěna oběma směry, a plní tak důležitou úlohu při integraci nových strojů do stávající výroby. Na praktických seminářích, které se díky nově repasovanému stroji mohly rozběhnout, je prý krásně vidět, jak uživatelé dokážou snadno všechny nové i osvědčené funkce systému rychle pochopit a efektivně využívat, což následně výrazně přispěje ke zlepšení jejich každodenní práce.

Není školení jako školení
Společnost Heidenhain Praha je součástí Heidenhain Technical Academy (HTA), což pro zájemce o kurzy představuje jistotu vysokého standardu technických školení. Autorizaci od mateřské společnosti totiž nesplní jen tak někdo, ale pouze ti partneři, kteří zvládnou přísné podmínky auditu. Patří mezi ně především schopnost kvalifikovaně reprodukovat know-how společnosti Heidenhain a jednou z podmínek certifikátu HTA je i to, že společnost musí vlastnit pětiosý obráběcí stroj. Jediný pravý originál školení dle standardů HTA lze získat pouze a jen v Heidenhain Praha.

Na závěr

Progresivní mladé firmy, které díky jedinečnosti svého podnikání s nasbíráním rozsáhlého know-how dosahují akcelerace svého růstu a společně s tím, že dostávají šanci od etablovaných společností získávat na složitých projektech zásadní reference, si vytvářejí silné podpůrné piloty pro svoji stabilní budoucnost. A to je právě příběh jihočeské firmy VOPSS a světové společnosti Heidenhain. S ohledem na aktuální neutěšenou situaci tuzemských výrobců obráběcích strojů, kterých zde zůstalo jako šafránu a kteří jsou drceni světovou konkurencí, je taková spolupráce jednou z možných cest pro udržení po léta budovaných znalostí v konstrukci strojů. Berme si z ní inspiraci.

Související články
CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Související články
Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Obráběcí centra pro rotační obrobky na EMO 2017

V našem poohlédnutí za přelomovým okamžikem letošní veletržní sezony v oblasti výrobních strojů se zaměříme na zajímavé exponáty z oblasti technologie obrábění rotačních dílů. Obráběcí centra pro tyto obrobky byla umístěna hlavně v hale 13, dále pak 12, 14, 26, 27 a 27. Ve východních halách 4 až 7 byly k nalezení firmy, které tyto stroje svými produkty nějakým způsobem více či méně doplňují.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Koncept ve spektru dynamiky a inovací

V roce 2007 bylo na veletrhu EMO poprvé prezentováno obráběcí centrum Grob G350 s horizontálním uložením vřetene. Dnes, o více než deset let později, je na trhu etablováno nejen pětiosé univerzální obráběcí centrum, ale spolu s ním se ve strojírenství v celosvětovém měřítku rozšířila i pětiosá technologie. Úspěšný vývoj založený na vysoké dynamice a velké inovativnosti konceptu „G-Modul“ udělal z univerzálních obráběcích center Grob, nyní již ve druhé generaci, leadera světového trhu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit