Témata
Zdroj: Archiv Gogrou

Digitální průmyslová platforma Gogrou je navržena jako moderní, bezpečné a digitální tržiště, které přítomným umožňuje získávat nové obchodní příležitosti, kontakty, prozkoumávat trhy a najít další možnosti pro své podnikání. Společnost Mazak Česko spatřuje v této platformě velký potenciál, a proto se rozhodla ji podporovat a zahrnout do svých podnikatelských aktivit. V našem rozhovoru hovoříme s Petrem Rychlovským, duchovním otcem projektu Gogrou, a se zástupci společnosti Mazak Česko – Petrem Šimáčkem a Jiřím Mýtinou.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Dana Dvořáková

Jednatelka a spolumajitelka vydavatelství MM publishing. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze pracovala v oblasti financování zahraničního obchodu na centrále Creditanstalt, později HVB Bank v Praze. V roce 2004 společně s manželem Romanem Dvořákem zakládá rodinnou firmu MM publishing, kde zodpovídá především za oblast financí a HR. 

Reklama


MM: Představte našim čtenářům digitální platformu Gogrou.

P. Rychlovský: Digitální platforma Gogrou je cloudová služba, která umožňuje výrobním firmám, dodavatelskému sektoru a poskytovatelům služeb fungovat na jednom digitálním místě, kde je možné řešit problémy a úkoly, jež vyplývají z každodenního života firem. Cílem je získávat maximální objem informací pro firmy, pokud jde o nabídky ke spolupráci a zapojení výrobních kapacit. Nebo naopak, pokud společnost potřebuje pomoci např. z důvodu poruchy na stroji nebo výkyvu zakázek. Firmy si mohou velmi rychle a efektivně najít partnera, se kterým svoji aktuální potřebu vyhodnotí. Mohou tak vznikat i dlouhodobější budoucí spolupráce, které jsme schopni v systému řešit např. vytvářením zájmových uskupení, jež budou na platformě spolu komunikovat. Jako právě v případě našeho partnerství se společností Mazak.

Idea společného rozhovoru o spolupráci společnosti Mazak a digitální platformy Gogrou vznikla během MSV v Brně. Předpokládali jsme osobní setkání, nakonec se během několika dní situace s epidemií koronaviru zásadně změnila a my jsme byli nuceni přistoupit opět k online platformě. Petr Rychlovský, Gogrou, Petr Šimáček společně s Jiřím Mýtinou ze společnosti Mazak, rozhovor vedl Roman Dvořák. (Zdroj: ScreenShot Zoom)

MM: Proč jste se rozhodli realizovat partnerství s projektem Gogrou?

J. Mýtina: Pro nás je velmi zajímavé vybudování partnerské sítě uživatelů značky Mazak. Dlouhodobě jsme propojovali a chceme i nadále propojovat naše zákazníky navzájem, abychom vytvářeli komunitu, která bude moci sdílet zkušenosti či kapacity. Platforma Gogrou je k tomu skvělý nástroj. V minulosti se naši zákazníci často dotazovali na možnost sdílení kapacit a technologií, proto jsme velmi uvítali nabídku pana Rychlovského. Do budoucna plánujeme využívání platformy Gogrou nejen na tuzemském a slovenském trhu, nýbrž v rámci celé Evropy. V současné době máme velmi dobrou zpětnou vazbu od našich zákazníků a věřím, že tento projekt má před sebou velkou budoucnost a my budeme jeho součástí.

MM: Kde konkrétně vidíte roli společnosti Mazak v tomto projektu?

P. Šimáček: Jako dodavatelé do strojního průmyslu máme fantastickou šanci navštěvovat mnoho podniků a jsme v kontaktu se spoustou zákazníků, a v důsledku toho můžeme transformovat změnu, která dnes ve společnosti nastává, a současně reagovat na požadavky naší komunity. Mazak sleduje trendy měnící se ekonomiky a nabízí řešení stávajících potřeb. Inovační projekty jsou nedílnou součástí dobrých organizací. Naši roli spatřujeme v pozici prostředníka mezi Gogrou a zákazníky. Dokážeme ovlivnit, jak bude platforma fungovat, neboť můžeme reflektovat zkušenosti, které z trhu máme. Zákazníci sdílejí kapacity většinou prostřednictvím telefonu a e-mailů na základě osobních vztahů a platforma Gogrou může v těchto případech opravdu pomoci. Rádi bychom do ní zapojili i velké společnosti, které poptávají dodavatele pro své výrobky. Máme vizi, že bychom do komunity Mazak mohli přinášet možnosti další práce. Pokud naše komunita poroste a zákazníci budou spokojeni, my porosteme s ní. Toto prostředí je výhodné pro všechny zúčastněné.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak koncept řešení Gogrou korespondoval s nucenými opatřeními v souvislosti s covid-19?

P. Rychlovský: Současná doba postihuje firmy také tím, že musejí obecně řešit aktuální nedostatek pracovníků z důvodu izolace nemocných či karantén. V takovém případě může firma využít tuto platformu a porozhlédnout se po partnerovi, který by požadovanou kapacitu měl aktuálně k dispozici. To je jeden z příkladů, jak může Gogrou v covidové době pomoci. Vzhledem k současné situaci a tendencím na asijských trzích se bude postupně projevovat snaha, aby se Evropa stala opět soběstačnou. Snahy o lokální výrobu jsou zřejmé. I v tomto směru může platforma Gogrou pomoci a nabídnout velkým firmám možnost získat nové spolehlivé subdodavatele.

MM: Jak se daří v současné době její implementace na trh?

P. Rychlovský: Gogrou aktuálně implementujeme u našich známých zákazníků, jedná se většinou o firmy z oboru klasického obrábění. Náš systém může nabízet spolupráci i v dalších oblastech, např. v gumárenství, plastikářském průmyslu apod. Můžu zmínit příklady společností, které mají zájem propojit několik svých výrobních podniků, kde je třeba odhalit volné výrobní kapacity. Často zde totiž dochází k zadávání výroby externě, aniž by se využilo interních volných kapacit. Vidíme potenciál právě u podniků, které mají několik výrobních závodů, kde bychom mohli synergie velmi dobře implementovat.

Uživatelské prostředí platformy Gogrou. (Zdroj: Archiv Gogrou)

Naším cílem je co nejrychleji přivést jak na jedné straně nabídky výrobních firem, tak i poptávky na straně druhé. Současně také komunikovat s dodavateli nástrojů a nářadí, kteří by měli zájem tímto způsobem oslovovat zajímavou komunitu výrobních společností.

MM: Jaká máte očekávání a kam byste chtěli spolupráci posunout?

J. Mýtina: Byli bychom rádi, aby do budoucna většina našich stávajících i potenciálních zákazníků tuto platformu využívala. A to nejen v její současné podobě, ale aby se podílela i na jejím dalším vývoji. Nápadů, kam ji posunout, je celá řada. Platforma nabízí vytvoření komunikační sítě, která umožní také prezentaci dalších přidružených služeb. Věřím, že nám i našim zákazníkům pomůže k dalšímu rozvoji podnikání. Moc bych si přál, abychom si za dva roky povídali už o konkrétních případech, v rámci nichž jsme mohli pomoci vytvořit nové vazby spolupráce mezi našimi zákazníky.

Gogrou nabízí řešení pro centralizované nákupy, firemní i holdingové skladové hospodářství a průmyslovou kooperaci. Instruktážní video demonstruje, jak v jednotlivých modulech této platformy pracovat.

MM: Jakou spatřujete roli výrobců obráběcích strojů v digitálním prostředí cirkulární ekonomiky?

P. Šimáček: Firma Mazak je v dnešní době schopna nabídnout svým zákazníkům daleko více řešení v digitální rovině, než je na trhu běžné. Například mám na mysli Energy Dashboard, který umožňuje doložit spotřebu energie na daný kus či ji přepočítat na konkrétní hodnotu CO2. Cirkulární ekonomika musí být založena na tom, že firma vyrábí správný produkt, nemá nadnormativní zásoby, své výrobní kapacity má vyvážené a správně využité. Není nutné jet vždy na 100 %. Správné využití je takové, aby stroj byl spolehlivý, aby zákazníkovi produkoval to, co potřebuje, aby mohl generovat rozumný a udržitelný profit.

Reklama

MM: Jaké máte plány s Gogrou na následující období?

P. Rychlovský: Systém Gogrou myslí především na bezpečnost provozu všech účastníků. Naším cílem není mít maximum zákazníků, ale ty skutečně prověřené, kteří mají zájem fungovat na základě všech parametrů, které pan Šimáček v předchozí otázce pojmenoval. Jedna z velmi důležitých věcí, na které jsme zapracovali, je garance peněz. Intenzivně jsme se zapojili do inovativní blockchainové bankovní platformy we.trade, kterou v ČR nabízí ČSOB, Komerční banka a Česká spořitelna. Firmy spjaté s Gogrou udělaly v loňském roce vůbec první transakce v rámci ČR. To je jedna ze zásadních věcí, která nám umožňuje mít ambice realizovat tento projekt minimálně celoevropsky. Díky platformě Gogrou se společnosti mohou vzájemně najít, dohodnout konkrétní obchod, komunikovat spolu, a to bez ohledu na stávající regionální působnost, a ještě navíc jsou schopny si vzájemně garantovat finance. Na we.trade se také nabízí možnosti předfinancování před započetím výroby. V souvislosti s touto garancí financování se zde otevírá jedna z velmi trendových záležitostí dneška, a to jsou společné nákupy, sdružené objednávání zboží a služeb. Dále také chceme chytře řešit skladové hospodářství. Dle našich zkušeností velké firmy, které používají velké ERP systémy, nevěnují dostatečnou pozornost nástrojovému parku. Naším cílem v tomto směru je pokračovat v dalším vývoji systému a docílit toho, že budeme schopni zákazníkům např. spočítat, kolik je daný vyrobený dílec stál z pohledu nákladů na nástroje. Celkově vytváříme takové prostředí, kde se subjekty budou moci komfortně setkávat a vzájemně efektivně řešit svoje každodenní potřeby a úkoly.

Gogrou je v současné spolupráci s Mazakem pilotním projektem. Vítáme všechny jejich spokojené zákazníky a budeme velmi rádi, pokud jim naše moderní řešení pomůže v jejich aktivitách, rozvoji a vstupu do digitálního světa.

MM: Děkujeme vám za rozhovor a přejeme navázanému partnerství splněná očekávání.


Tento rozhovor si můžete poslechnout i v podcastové formě. Vyhledejte si naše vysílání MM Spektrum Podcast ve svém přehrávači ApplePodcast nebo Spotify.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Věřím v sílu českého průmyslu

Globální svět má za sebou celkem náročné dva roky a neméně složité období před sebou. Inovační lídři a ti japonští především, v každé abnormalitě vždy hledají výzvy. Hovoříme s Petrem Šimáčkem, branch manažerem společnosti Yamazaki Mazak Central Europe. Retrospektiva předchozích měsíců, které se staly novým etalonem současné doby, dává nahlédnout právě do oněch výzev, které japonský lídr a jeho světové lokace vnímaly a přetavovaly do reality.

Odpovědnost na prvním místě

Se značkou Mazak spojil celý svůj profesní život. Letos je tomu 35 let od chvíle, kdy nastoupil do tehdy úplně nového závodu, který Mazak otevřel v Anglii jako vůbec první v Evropě a v jehož čele stojí od roku 2017. Jeho profesní dráha je jako z učebnice osobního růstu. Nicméně, jak on sám zdůrazňuje, k úspěchu nestačí jen vlastní schopnosti a ambice, ale nutné je především mít kvalitní tým lidí. A s ním pak správně pracovat. Přinášíme rozhovor s Richardem Smithem, ředitelem evropské skupiny Mazak.

Související články
Made in England

Japonský výrobce obráběcích strojů, společnost Yamazaki Mazak, resp. její evropská pobočka, uspořádala v anglickém Worcesteru první postcovidové novinářské setkání, kde prezentovala své inovační počiny za poslední období s důrazem na snižování uhlíkové stopy a energetickou efektivitu. Jsme rádi, že jsme mohli být při tom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soustruh místo motorky

Cesta na další reportáž referenčního partnerství firmy Mazak směřovala do plzeňských Borských polí. Obchodní manažer Ivan Šedivec ji nevybral náhodou. Jak jsem záhy zjistil, firma KTD Technologies Tomáše Duspivy totiž díky jeho osobě v sobě bezesporu ukrývá obrovský potenciál.

Hodnoty rodinného podnikání

S Miroslavem Vehovským jsem se poprvé setkal před necelými šesti lety v Lovani nedaleko Bruselu při příležitosti slavnostního otevření automatizovaného skladu náhradních dílů společnosti Yamazaki Mazak, které je firma pana Vehovského klíčovým zákazníkem. V nejednom případě instalovali v Oticích u Opavy nový typ stroje jako jedni z prvních v Evropě.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Bezpečné přistání

Za další referenční zákaznickou reportáží společnosti Mazak jsme se vypravili na sever Českého ráje, kde se ve městě Semily nachází jedna z výrobních lokací skupiny Charvat Group, která se zaměřuje na výrobu hydraulických válců a leteckých podvozků. Hostitelem nám byl Michal Dolejš, výkonný ředitel zdejšího závodu, společnost Mazak zastupoval obchodní zástupce Pavel Procházka a Veronika Kvardová z marketingu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit