Témata
Zdroj: Mazak

Globální svět má za sebou celkem náročné dva roky a neméně složité období před sebou. Inovační lídři a ti japonští především, v každé abnormalitě vždy hledají výzvy. Hovoříme s Petrem Šimáčkem, branch manažerem společnosti Yamazaki Mazak Central Europe. Retrospektiva předchozích měsíců, které se staly novým etalonem současné doby, dává nahlédnout právě do oněch výzev, které japonský lídr a jeho světové lokace vnímaly a přetavovaly do reality.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

MM: Přesto, že Mazak má již dostatečně dlouhou historii a nejednou krizí si prošel, dopady covidových opatření a nastupující krize v celé řadě odvětví musely ovlivňovat výrobu vašich strojů napříč všemi světovými výrobními závody. Bylo tomu tak?

P. Šimáček: Krize se samozřejmě dotkla i segmentu obrábění, a i když to pro naši výrobu nebylo neřešitelné, určitá zpoždění ve výrobě se objevila. Velmi nám pomohlo, že společnost Yamazaki Mazak má globálně velmi pevné a dlouhodobé vztahy s partnery a dodavateli, kteří se nám snaží v těchto situacích maximálně pomáhat.

Ing. Petr Šimáček, branch manager Yamazaki Mazak Central Europe: „Zvu čtenáře MM Průmyslového spektra do naší expozice na MSV v Brně. Budou zde k dispozici technici i kolegové ze servisu, a tak bude ideální příležitost se potkat s celým naším týmem na jednom místě. Společně s kolegy se na vás těšíme.“ (Zdroj: Mazak)

Problémy, které jsme vnímali citelněji, se týkaly dopravy. Například lodní doprava zaznamenala několik změn v podobě prodloužení tras, a logicky čím delší trasa, tím se prodlužují i termíny dodání, což nás samozřejmě velmi mrzí. V současné době se však situace stabilizovala a vidím i zlepšení v rámci dodávek.

MM: Vaši zákazníci v převážné míře spadají do segmentu výroby s vysokou přidanou hodnotou. Jak se stávající ekonomická situace odráží na jejich investicích do nových technologií?

P. Šimáček: Ano, jsme rádi, že, můžeme spolupracovat převážně s firmami se sofistikovanou zakázkovou výrobou a vysokou přidanou hodnotou. U těchto typů společností je vyšší pravděpodobnost stability a s tím souvisejících investic. I tak ale na trhu vnímám nejistotu. Na druhou stranu se v našem odvětví odehrávají i pozitivní věci. Příkladem může být letecký průmysl, který si velkou krizí prošel během covidových let, ale v současné době vidíme opětovnou chuť investovat. Dále nás pozitivně může ovlivnit i ochota velkých průmyslových podniků opět vyrábět v Evropě. Právě naše část Evropy z tohoto trendu bude jistě těžit.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Z pohledu zpět upřeme náš zrak do blízkého budoucna. Jaké trendové výhledy – jak technického, tak i obchodního rázu, spatřujete v kontextu doby?

P. Šimáček: Co se týká výhledů, jsem optimista. Některé sektory se budou potýkat s problémy, ale jistě také budou sektory, které z krize budou těžit a budou se rozvíjet. Dokazují to také předešlé covidové roky, kdy s krizí přišlo i zlepšení. Firmy i jednotlivci byli nuceni uvažovat jinak, vyjet ze starých kolejí a přizpůsobit se situaci, která nešla ovlivnit. Věřím v sílu českého průmyslu a za pravdu mi dávají i čísla, kdy propad v automotive sektoru byl vyvážen v jiných průmyslových oblastech. Jistě nás čeká nelehké období, ale věřím, že český průmysl to zvládne. My vstupujeme do této nejisté doby se silným, stabilním týmem, špičkovými technologiemi a nadále se rozšiřujícím portfoliem zákazníků.

MM: První říjnový týden se bude v Brně konat tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh. Co připravujete pro návštěvníky vaší expozice?

P. Šimáček: Na letošní MSV se opravdu těšíme, protože můžeme navázat na pravidelnost setkávání se s našimi zákazníky. Veletrh nevnímáme jako jednostrannou komunikaci ze strany vystavovatelů, ale jako místo, kde se můžeme setkat s lidmi z oboru a prodiskutovat aktuální situaci.

Reklama

Expozici proto koncipujeme tzv. uživatelsky přívětivou. Chceme se zaměřit na praktické ukázky a využití našich produktů a služeb. Vedle ukázek technologií pětiosého obrábění a soustružení se budou moci návštěvníci dozvědět více o řídicích systémech SmoothAi, SmoothEz a servisní platformě iConnect, která nabízí širokou škálu služeb určených pro správu informací k provozu strojů Mazak. Nebude také chybět prostor věnovaný tematice řezání laserovým paprskem.


Umístění expozice firmy Yamazaki Mazak na MSV 2022:
pavilon P, stánek 101

Související články
Odpovědnost na prvním místě

Se značkou Mazak spojil celý svůj profesní život. Letos je tomu 35 let od chvíle, kdy nastoupil do tehdy úplně nového závodu, který Mazak otevřel v Anglii jako vůbec první v Evropě a v jehož čele stojí od roku 2017. Jeho profesní dráha je jako z učebnice osobního růstu. Nicméně, jak on sám zdůrazňuje, k úspěchu nestačí jen vlastní schopnosti a ambice, ale nutné je především mít kvalitní tým lidí. A s ním pak správně pracovat. Přinášíme rozhovor s Richardem Smithem, ředitelem evropské skupiny Mazak.

Made in England

Japonský výrobce obráběcích strojů, společnost Yamazaki Mazak, resp. její evropská pobočka, uspořádala v anglickém Worcesteru první postcovidové novinářské setkání, kde prezentovala své inovační počiny za poslední období s důrazem na snižování uhlíkové stopy a energetickou efektivitu. Jsme rádi, že jsme mohli být při tom.

Soustruh místo motorky

Cesta na další reportáž referenčního partnerství firmy Mazak směřovala do plzeňských Borských polí. Obchodní manažer Ivan Šedivec ji nevybral náhodou. Jak jsem záhy zjistil, firma KTD Technologies Tomáše Duspivy totiž díky jeho osobě v sobě bezesporu ukrývá obrovský potenciál.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Bezpečné přistání

Za další referenční zákaznickou reportáží společnosti Mazak jsme se vypravili na sever Českého ráje, kde se ve městě Semily nachází jedna z výrobních lokací skupiny Charvat Group, která se zaměřuje na výrobu hydraulických válců a leteckých podvozků. Hostitelem nám byl Michal Dolejš, výkonný ředitel zdejšího závodu, společnost Mazak zastupoval obchodní zástupce Pavel Procházka a Veronika Kvardová z marketingu.

Hodnoty rodinného podnikání

S Miroslavem Vehovským jsem se poprvé setkal před necelými šesti lety v Lovani nedaleko Bruselu při příležitosti slavnostního otevření automatizovaného skladu náhradních dílů společnosti Yamazaki Mazak, které je firma pana Vehovského klíčovým zákazníkem. V nejednom případě instalovali v Oticích u Opavy nový typ stroje jako jedni z prvních v Evropě.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit