Témata
Reklama

Lehké konstrukce osobních automobilu - použití hliníku

Kontinuální trend v oblasti snižování hmotností karoserií osobních vozů je důsledkem tlaku na eliminaci CO2 do roku 2020 až na 95 g.km-1. Konstrukční úpravy v oblasti hnacích agregátů nebo náprav vozů jsou do určité míry také možné, nicméně stále častěji obtížně realizovatelné. Již od 80. a 90. let se v konstrukci vozu využíval hliník a plastové hmoty, nicméně dominantním materiálem je i nadále ocel.

Úvodem je nutné podotknout, že tento článek se nevěnuje hořčíku, umělým hmotám nebo jejich kombinacím. Je patrné, že hliníkové materiály se stále častěji uplatňují v konstrukci vozu právě na úkor ocelových dílů, a to i přes vysoké náklady vynaložené v oblasti výzkumu a vývoje speciálních ocelových materiálů. Ty přinesly např. rozvoj nabídky ocelových slitin s vysokou nebo extrémně vysokou pevností.

Pozornost byla věnována také recyklaci. V rámci četných programů ULSAB v roce 1998, ULSAC v roce 2001, AVV v roce 2002 a FSV v roce 2013 byla prokázána použitelnost ocelí s vysokou pevností AHSS (Advanced High Strength Steel). Z vývoje nových typů oceli však vyplývala nutnost rozvoje nových zpracovatelských technologií, jako například tváření ocelových plechů za tepla s procesem kalení v lisovacím nástroji.

Reklama
Reklama
Reklama

Použití Al snižuje hmotnost, ale…

Odpovědi na tyto vývojové směry v automobilového průmyslu přinesl 4. program SLC (Super Light Car) v letech 2002 až 2006 v rámci programu EU. Koncept SLC prokázal možnost úspory hmotnosti až 37 % oproti ocelovým karoseriím, se zajímavou finanční úsporou – až 5 eur na jeden kilogram. U povrchových dílů karoserií je možná úspora až 50 % na hmotnosti. S použitím materiálů na bázi Al musely být logicky sledovány další problémy, jako možnosti spojování, problematika lakování nebo odolnost proti UV záření atp. Zásadním problémem je ovšem vysoká cena hliníku na trhu a není doposud vyřešena ekologická i ekonomická recyklace. V dnešní době existuje řada firem, které vyrábějí plechy, nebo lépe řečeno svitky z běžných či nově vyvinutých hliníkových slitin. Běžně používané získávání hliníku recyklací přináší pouze 5 % úspor nákladů v porovnání se získáváním slitin prvním tavením. Použití slitin hliníku je zatím omezeno na viditelné díly luxusních, zejména sportovních automobilů. Předními výrobci hliníkových karoserií nebo jejich komponent jsou firma Audi, následuje Mercedes, BMW a Jaguar-LandRover. Ve světě jsou to dále Ford, General Motors a Toyota s plánovaným velkoobjemovým Camry (2017). Největším výrobcem Al plechů v současné době je Čína s cca 53 miliony tun primárního Al. Očekávaný zlom bude ještě nějaký čas trvat, a to i přes poměrně velké surovinové zásoby hliníku na zemi. Nicméně i nadále bude stále platit filozofie, že správný materiál má být na správném místě a lze očekávat, že hliník a ocel budou i nadále využívány paralelně s progresivním vývojem obou typů materiálů.


Obr. 1. Diagram závislosti pevnosti na tažnosti pro různé hliníkové legované slitiny (Zdroj: Constellium)
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Rozvoj nových i stávajících technologií

Z literatury Blech Rohre Profile jsou patrny další konkrétní cesty k hledání nových možností dalších úspor hmotnosti. Namátkou z nich za posledních pět let: Byla vyvinuta technologie pro svařování CMT (Cold Metal Transfer) pro spojování střech, podélníků a dalších tenkých plechů. Výrazný rozvoj technologií profilování s možností změny průřezu profilu nebo vývoj klinčovaných spojů a hybridního spojování. Zajímavou oblastí je i vývoj technologie výroby hliníku vyztuženého uhlíkovými vlákny. Výrazný je rozvoj v konstrukci lisů pro zpracování oceli, hliníku a CFK s uhlíkovými vlákny nebo rozvoj textilních kompozitů pro výrobu plechů. Použití temperovaných nástrojů pro tváření Al a jeho slitin a vůbec linek pro zpracování hliníku ve formě svitků nebo např. hliníková pěna ve stavbě sendvičových konstrukcí.

Klíčem k řešení dalšího vývoje jsou čtyři oblasti nutné k řešení: snižování hmotnosti, zvyšování bezpečnosti – crashové zkoušky, tvařitelnost a dále také design.

Karoserie mohu být z různých materiálů, které ovšem musejí být dobře tvařitelné. Podporu při náročném tažení lze zajistit okrajovými podmínkami, např. procesním mazivem na bázi suchých nebo minerálních olejů. V případě použití hliníkového plechu musí být jeho povrch definován s použitím pasivace. V dnešní době se běžně používají plechy s mezí kluzu 250 MPa, ale vyvíjejí se plechy s mezí kluzu 400 MPa a je možné, že se v budoucnu budou používat plechy s mezí kluzu 500 až 600 MPa. Vždy je nutné volit kompromis mezi nejvyšší pevnosti, možnými korozními problémy a technologickou zpracovatelností. Inovativní cestou ke zvýšení tvařitelnosti vysokopevnostních materiálů je tváření za vyšších teplot. Na obr. 1 je diagram závislosti A80 [%] na Rp0,2 [MPa] pro různé používané hliníkové slitiny. Používají se slitiny typu Al-Mg (5xxx) a slitiny o vyšší pevnosti typu 6xxx.


Obr. 2. Crashový test a jeho vyhodnocování u firmy Constellium
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Bezpečnost lehkých materiálů při nárazu

Jednotlivé díly musejí při nárazu zajistit schopnost absorpce energie a možnosti ohýbání a lemování. Je nutné rozlišovat laterální a axiální crash. Díly zatěžované laterálním crashem musejí mít vysokou pevnost při nejvyšší tvařitelnosti. Pro zjišťování axiálního zatěžování byla vyvinuta speciální zkouška, kde je profil – trubka s přesně definovaným tvarem– zatěžován pěchováním na speciálním zařízení při vyšších rychlostech. Vyhodnocování probíhá vizuálně na crashové zkoušce – zkouška po napěchování je na obr. 2. Tvárná deformace bez trhlin garantuje maximální pohlcení energie a jisté lemování. Řešením by mohly být slitiny typu 6xxx s dobrou tvárností a pevností (obr. 1) o pevnosti přes 280 MPa až k 300 MPa.


Porovnání křivek mezních deformací pro ocel a slitiny hliníku
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Vývoj v tvařitelnosti Al slitin

Ve firmě Constellium řešili problematiku tvařitelnosti vedlejšího bočního rámu a jednodílného rámu vnitřních dveří, našli tři. Za prvé zvolili přetvárně optimalizovanou variantu pro slitinu určenou pro vnější povrchové díly. Za druhé vyvinuli inovativní slitinu, která se chová podobně jako ocel. Zde byl zvolen kompromis mezi nejvyšší přetvárnou schopností a s ní spojenou pevností. Za třetí vyvinuli optimalizovanou slitinu Formalex Plus, která má lepší tvařitelnost než standardně používaná slitina Surfalex 5182. Porovnání naměřených deformací s diagramy mezních deformací FLD pro uklidněnou ocel, standardní slitinu 5182 a optimalizovanou slitinu Formalex Plus je na obr. 3.

Otázka designu se týká pouze vnějších povrchových dílů. Použitím slitiny Formalex Plus byly vylepšeny všechny předchozí vlastnosti než u slitiny Surfalex 5182. Tento materiál splňuje požadavky na charakteristické ostré linie, tzv. tornado linie.

Článek byl vytvořen za použití podkladů firmy Constellium ze sborníku EFB-Tagungsband Nr. 40 Intermezzo der Werkstofflösungen: Hat Blech eine Zukunft?, ISBN: 978-3-86776-452-0, a článků publikovaných v posledních pěti letech v časopise Blech Rohre Profile.

ČVUT FS v Praze, Škoda Auto

Doc. Ing. Jan Šanovec, CSc., Ing. Tomáš Pilvousek, IWE

jan.sanovec@fs.cvut.cz

Reklama
Firmy
Související články
Trendy ve výrobě plochých polotovarů tvářených za tepla

Využití plechových dílů tvářených za tepla patří dnes již běžně k produkci karoserií osobních automobilů a od jejich prvního nasazení nás dělí bezmála dvacet let. Tento trvalý trend souvisí s požadavkem na maximální zužitkování pohonných hmot a s tím spojené i redukce samotné hmotnosti karoserie. Dalším aspektem jsou limity snižující objemy škodlivých exhalací při spalování paliva, které nutí dlouhodobě producenty osobních i užitkových vozidel hledat alternativní konstrukční řešení. Emisní limity nastavené Evropskou unií, platné od roku 2020, stanovují průměrnou emisi všech modelů v nabídce na 95 g CO2.km-1. To odpovídá spotřebě 3,54 litru nafty či 4,06 litru benzinu na sto kilometrů.

Lehké konstrukce automobilů – využití hořčíku

Využití hořčíku a jeho slitin v automobilovém průmyslu má poměrně dlouhou tradici, sahající až do roku 1920, kdy byl tento materiál prvně použit v konstrukci sportovních vozů. O několik desetiletí později se objevil i v komerčních vozech, například u typu Volkswagen Beetle, kde jeho obsah činil téměř 20 kilogramů. Nicméně do popředí zájmu se tento specifický materiál dostává v posledních letech v souvislosti s nárůstem ekologických a legislativních požadavků na provoz vozidel.

Lehké konstrukce automobilů - použití lisů ve výrobě hybridních dílů

V předchozích článcích ze seriálu Lehké konstrukce automobilů o možném použití nových materiálů pro stavbu lehkých konstrukcí a jejich aplikacích na karoseriích osobních automobilů nebyly zpravidla detailně rozebrány možnosti výroby těchto specifických materiálů. Uvedeme je v tomto článku.

Související články
Lehké konstrukce automobilů - sendvičové materiály

O prodejnosti a úspěšnosti vozidla v silném konkurenčním prostředí dnes rozhoduje z velké míry tvar a funkčnost karoserie. Mezi technickým vybavením jednotlivých výrobců dnes není propastný rozdíl a proto první, čím automobil promlouvá k zákazníkovi, jsou právě silueta vozu, linie hran, elegance i vizuální dynamika. Na karoserii jsou proto kladeny náročné požadavky v řadě případů z hlediska technologie výroby protichůdné.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lehké konstrukce automobilů - hybridní materiály

Automobilový průmysl je specifické odvětví, které je významně poháněno společenskými tlaky na ekologický provoz vozidel, tedy na snižování emisní zátěže i obecné spotřeby pohonných hmot a kontinuální vývoj elektromobility. Tyto trendy se dotýkají jak konstrukce vozu, tak i technologické zpracovatelnosti jednotlivých komponentů. Jenom v horizontu 10 let se předpokládá redukce dílů z oceli o 20 % a jejich nahrazení speciálními materiály na bázi kompozitu.

Lehké konstrukce karoserií osobních automobilů

Rostoucí požadavky na snižování spotřeby pohonných hmot a emisní limity vytvářejí soustavný tlak na snižování hmotnosti karoserií. Druhou alternativou, která se nadále rozvíjí, je rozšířené nasazení alternativních hybridních pohonů automobilů, zejména kombinace spalovacích motorů s elektropohony. Nedodržení emisních limitů osobních automobilů 95 g/100 km by mělo být od roku 2020 navíc finančně postihováno. Jak ukazují aktuální problémy koncernů Volkswagen Group a Citroen, je tato problematika rozšířena ještě o NOx. Je však zřejmé, že se to týká prakticky všech výrobců osobních i nákladních vozů. Tato problematika je zásadní s ohledem na vyráběné množství. V konstrukci letadel, raket a vesmírné techniky je řada nových výrobních technologií již delší dobu používána. Je to nejenom otázka vhodných materiálů, jejich dostupnosti a možností použitých výrobních technologií. V souvislosti s lehkými konstrukcemi všechny tyto oblasti stojí před dlouhodobým a zásadním rozvojem.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Požadavky na lisy a nástroje při výrobě převodovek

Stoupající požadavky na redukci CO2 ve výfukových plynech automobilů vedly k jejich narůstající hybridizaci a elektrifikaci. Z těchto důvodů se výrazně zvyšují nároky na plechové díly nejenom v konstrukci karoserií osobních automobilů, ale také v jejich pohonech. Jsou to především požadavky na kvalitu a rozměrovou přesnost. Zvyšuje se komplexnost těchto dílů, a proto také nabývají na významu nároky na tvářecí stroje a nástroje.

Aditivní výroba ve tváření plechů

Trojrozměrný (3D) tisk, označovaný také jako aditivní výroba (additive manufacturing - AM), zaznamenal v poslední době značný rozvoj. Touto technologií je umožněna výroba i velmi tvarově komplikovaných trojrozměrných produktů. Objekty nebo výrobky jsou vytvářeny z podkladu digitálních 3D modelů nebo jiných elektronických datových zdrojů. Aplikační možnosti 3D tisku se s ohledem na progresivní vývoj této technologie jeví jako neomezené.

Moderní způsoby ochrany vysokopevných ocelí

V posledních letech je v automobilovém průmyslu kladen stále větší důraz na snižování hmotnosti vozu, potažmo spotřeby a z ní plynoucích emisí, za současného zvýšení bezpečnosti posádky. Jednou z možností, jak splnit tyto požadavky, je nahrazení starých materiálů používaných pro výrobu určitých komponentů za nové, pevnější. Díl z pevnějšího materiálu může být tenčí a potažmo i lehčí oproti dílu původnímu, ale současně je schopen vydržet stejné, nebo i větší namáhání.

Nekonvenční zpracování nové generace vysokopevných výkovků

Vysokopevnostní zušlechtěné výkovky se strukturou popuštěného martenzitu v současné době představují high-end skupinu kovárenských produktů. Díky nejnovějším poznatkům z oblasti fyzikálně-metalurgických dějů probíhajících v materiálu výkovků by skupina vysokopevnostních výkovků mohla být doplněna novou generací výkovků, jejichž struktura je tvořena nekonvenčním CFB (Carbide-Free bainitem) a QP martenzitem.

Termomechanické zpracování

Globální svět s možností volného cestování a neomezeného přístupu k informacím s sebou přináší riziko chybných nebo nepřesných překladů odborných pojmů z jiných jazyků. Ve své praxi vysokoškolského lektora s předchozí zkušeností technologa se setkávám zejména v posledních letech se značným rozvolňováním odborných pojmů, které mohou vést až k matení odborné veřejnosti. V tomto příspěvku se pokusím stručně shrnout přehled a podstatu technologických postupů, označovaných v češtině pojmem termomechanické zpracování (TMZ, resp. TMP, z anglického thermomechanical processing, což odpovídá též pojmu thermo-mechanical treatment – TMT).

Nové perspektivy v obrábění titanových draků letounů

Rostoucí využití titanu pro aplikace v leteckém průmyslu je za poslední léta velmi dobře zdokumentováno. Stejně tak se tématem diskuze a zkoumání staly i problémy spojené s efektivním, produktivním a vysoce kvalitním obráběním tohoto oblíbeného materiálu. Každá obrobna chce samozřejmě při frézování titanu optimalizovat výkonnost použité frézy, ale bez vhodných technologií a správného know-how to nemusí být až tak snadné. Díky převratnému objevu se však v současnosti začínají v této oblasti věci měnit.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit