Témata
Reklama

Termomechanické zpracování

Globální svět s možností volného cestování a neomezeného přístupu k informacím s sebou přináší riziko chybných nebo nepřesných překladů odborných pojmů z jiných jazyků. Ve své praxi vysokoškolského lektora s předchozí zkušeností technologa se setkávám zejména v posledních letech se značným rozvolňováním odborných pojmů, které mohou vést až k matení odborné veřejnosti. V tomto příspěvku se pokusím stručně shrnout přehled a podstatu technologických postupů, označovaných v češtině pojmem termomechanické zpracování (TMZ, resp. TMP, z anglického thermomechanical processing, což odpovídá též pojmu thermo-mechanical treatment – TMT).

Ve studentských pracích, ale nejen v  nich, se setkávám s nepřesným nebo zavádějícím používáním uvedeného pojmu, kdy je jako termomechanické zpracování označováno libovolné zpracování běžnými metodami tváření s následným tradičním způsobem tepelného zpracování. Pokud jde o pouhou nepřesnost studenta v používání pojmů, může se k tomu přistupovat tolerantně. Pokud je ovšem tento pojem nesprávně používán některými firmami záměrně s cílem vydávat tradiční postupy za postupy nové a netradiční, je otázkou, zda se nejedná o úmysl se zištným cílem. Proto se pokusím shrnout, co lze o  termomechanickém zpracování vyčíst z důvěryhodných zdrojů se zaměřením na technologickou stránku procesu.

Reklama
Reklama
Reklama

Základní charakteristika TMP

Vzhledem ke jménům a společnostem, které stojí za svazky ASM Handbooků, lze výše uvedené publikace považovat za důvěryhodné a bez obav z nich citovat. Tyto handbooky vycházejí obvykle v intervalu 20 let a zaznamenávají to nejpodstatnější, co se v konkrétním oboru objevilo. V ASM Handbooku – Forming and forging, Volume 14, z r.

Anglický originál: Thermomechanical working. A general term covering a variety of processes combining controlled thermal and deformation treatments to obtain synergistic effects, such as improvement in strength without loss of toughness. Same as thermal-mechanical treatment.

Překlad: Termomechanické zpracování. Všeobecný pojem zahrnující celou řadu procesů, které kombinují řízené deformační a tepelné zpracování k  získání synergických efektů, jako je například zlepšení pevnosti bez ztráty houževnatosti.

Synergickým efektem podle definice [2] označujeme efekt spolupůsobení, součinnosti více činitelů, který je však kvantitativně či kvalitativně jiný než jejich prostý součet – v  případě TMP současné tepelné a deformační zpracování přináší lepší výsledek a vyšší úroveň často protichůdných vlastností, než kdyby bylo každé prováděno zvlášť v samostatné operaci.

Klasifikace termomechanického zpracování

Na str. 19 v Handbooku [1] je potom věnován termomechanickému zpracování odstavec, kde se uvádí zhruba toto: Jedná se o metodu, která byla původně používána k výrobě vysoce pevné a nebo vysoce houževnaté legované oceli; později se tyto postupy začaly používat i pro jiné slitiny, a to především niklové. Většina termomechanických procesů pro oceli spočívá v deformaci, která je vložena před, během nebo po austenitické transformaci. Klasifikace termomechanického zpracování pro vysoce pevné oceli je tato:

Typ I:

• deformace před austenitickou transformací;
• obvyklé tváření za tepla;
• deformace před transformací austenitu na martenzit.

Typ II:

• deformace během austenitické transformace;
• deformace během transformace na martenzit;
• deformace během transformace na feriticko-karbidickou strukturu.

Typ III:

• deformace po transformaci austenitu;
• deformace martenzitu následovaná temperováním;
• deformace temperovaného martenzitu následovaná stárnutím;
• deformace produktů izotermické transformace.

Toto rozdělení se tedy odvíjí od vzájemné posloupnosti deformace a fázové transformace během zpracování a souvisí s tvarem tahových křivek napětí – deformace, které jsou pro jednotlivé způsoby TMP podobné pro řadu ocelí, a to zejména ve zvýšení meze kluzu v závislosti na rostoucí deformaci. Většina postupů TMP se provádí válcováním, pouze u TMP niklových superslitin se využívá kování, kdy se pečlivé řízení dokončovací teploty využívá k řízenému vylučování sekundární fáze – jedná se o vysoce speciální postupy, popsané v Handbooku na str. 265 – v  kapitole kování slitin na bázi niklu.

Rozdíl mezi metodami konvenčního a termomechanického zpracování

Novější vydání ASM Handbook 14B: Metalworking: Bulk Forming, Schéma vakuového přípravku, už věnuje procesům TMP větší prostor, a to v kapitole Thermomechanical Processing for Ferrous Alloys (Stephen Yue, McGill University, str. 286–296). Základní rozdíl mezi metodami konvenčního zpracování a  termomechanického zpracování je podle této publikace v přesném řízení mikrostruktury ve všech fázích zpracování.

Jako nejstarší typ TMP v souladu s Handbookem z r. 1988 je označováno řízené válcování mikrolegovaných ocelí, podmíněné pečlivým ovládáním struktury austenitu během deformace za tepla, takže austenit transformuje na jemnozrnný ferit, který je finální strukturou válcovaného produktu. Rovněž je zde zmínka o kování mikrolegovaných ocelových tyčí, což vzhledem k výrobě plochých vývalků stojí v pozadí termomechanických procesů. Základním cílem TMP bez ohledu na tvar produktu je tedy řízení mikrostrukturních změn během deformace za tepla a při ochlazování.

Postupy při válcování

Hlavní rozdíl mezi konvenčním válcováním za tepla (conventional hot rolling – CHR) a různými formami termomechanického zpracování je znázorněn na obr. 1. Metoda popsaná jako A na obr. 1 je konvenční válcování za tepla, které ukazuje předehřev, hrubé válcování a dokončovací válcování, jež se provádí při nejvyšších možných teplotách s cílem dosáhnout co nejsnadněji výsledného úběru. Na rozdíl od CHR procesy TMP zahrnují speciální postupy, při kterých se řídí vývoj mikrostruktury austenitu během válcování za tepla. Například pokud se válcování za tepla provádí pod teplotou rekrystalizace (recrystalization stop temperature Trs), austenitická zrna se vysoce protahují a při dostatečně velké deformaci se vyplňují intrakrystalickými defekty, jako jsou deformační pásy a  dvojčata. Austenitická zrna s velkým množstvím defektů uvnitř krystalické mřížky při ochlazování potom transformují na velmi jemná feritická zrna. Tato technika je nazývána jako konvenční řízené válcování (conventional controlled rolling – CCR) – metoda B na obr. 1.

Obr. 1. Porovnání procesů termomechanického zpracování založené na kritické teplotě austenitu, transformačních teplotách a operaci hrubého a dokončovacího válcování (ponecháno v originále). Zdroj: [3].A – konvenční válcování za tepla, B – konvenční řízené válcování, C – interkritické řízené válcování, D – rekrystalizační řízené válcování.T – teplota: TAc3 – teplota, kdy dojde při ohřevu k úplné transformaci feritu na austenit, TAr1 – teplota, kdy je dokončena transformace austenitu na ferit nebo na ferit a cementit po ochlazení, TAr3 – teplota, při které začíná transformace austenitu na ferit při ochlazování, Trs – teplota zastavení rekrystalizace, TGC – teplota hrubnutí zrna, je definována jako teplota, nad kterou dochází ke zhrubnutí zrna sekundární rekrystalizací, a odpovídá teplotě, při níž rozpuštěné precipitáty už neomezují růst zrn.

Interkritické válcování (metoda C na obr. 1) se provádí při teplotách v oblasti feritu a austenitu. Dosahuje se tak velmi jemného feritu a transformace zbytkového austenitu.

Typ řízeného válcování za tepla, kdy jsou válcovací teploty dostatečné k tomu, aby probíhala rekrystalizace, takže deformovaná zrna se mění v jiná, jež se od původních liší ve velikosti, je označován jako válcování za tepla s řízenou rekrystalizací (RCR – recrystallization controlled rolling). Tento způsob TMP zahrnuje opakovanou rekrystalizaci austenitu jak během hrubého válcování, tak při doválcování nad teplotou zastavení rekrystalizace – metoda D na obr. 1. Úspěšnost technologie spočívá ve zjemnění austenitického zrna úplnou statickou rekrystalizací v čase po každém deformačním průchodu a závisí nejenom na dosažení jemné austenitické struktury opakovanou rekrystalizací, ale také v potlačení mechanismů zhrubnutí zrna.

K  dalším metodám patří například řízené válcování s dynamickou rekrystalizací (DRCR), kdy je vyžadována redukce až 100 %, aby bylo umožněno proběhnutí rekrystalizace v celém průřezu během deformace (dynamická rekrystalizace) nebo bezprostředně po deformaci (metadynamická rekrystalizace). Metody CCR a DRCR jsou vhodné pro produkty s tenkým příčným průřezem.

Jinou koncepcí je tzv. warm rolling – válcování za snížené teploty (viz překlad spojení hot forming – do češtiny překládáno jako tváření za tepla, a překlad spojení warm forming – překládáno někdy nejasným výrazem tváření za polotepla), kdy jsou dokončovací válcovací teploty v oblasti vyšších teplot výskytu feritu a využívá se toho, že ferit je při dané teplotě „měkčí“ než austenit při téže teplotě. Nahrazuje válcování za studena s následným žíháním.

Termomechanické faktory

Návrh termomechanického zpracování je založen na předpisu předehřívací teploty, počtu deformačních stupňů, a dále v předepsání teploty, velikosti deformace (strain, obvykle effective strain, což je nutno odlišovat od pojmu deformation, kdy „strain“ představuje vnitřní deformaci, zatímco „deformation“ změnu tvaru a rozměrů) a rychlosti deformace (strain rate) v každém deformačním stupni. Dále jsou přesně předepsány časy prodlev mezi každou deformační etapou a nakonec je součástí technologického předpisu rychlost a způsob ochlazování z  poslední deformační fáze za tepla (z doválcovací teploty) na pokojovou teplotu.


Obr. 2. Příklad komplexního systému modelů úplného TMCP [5]. Překlad: viz tabulka 1.
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Tab. 1. Překlad odborných výrazů použitých na obr. 2 Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Při definování termomechanických faktorů vycházíme z klasické teorie tváření [4], kdy je nutné číselně definovat nejenom teplotu a čas, ale také stupeň deformace a rychlost deformace (pozor, nelze ji zaměňovat za rychlost otáčení válců nebo podobou veličinu, vyjádřenou v mm.s-1 – jednotkou rychlosti deformace je s-1). Termomechanické faktory definujeme v souvislosti se strukturními procesy, takže je nutná jejich velmi dobrá teoretická znalost. V případě dostatečně „homogenního procesu“ se lze spokojit se stanovením střední – průměrné – hodnoty teploty, deformace nebo rychlosti deformace. Je ovšem všeobecně známo, že žádný reálný technologický proces není homogenní. Proto jsou od 90. let minulého století pro plánování termomechanického zpracování běžně využívány numerické modely, které definují přípustný rozsah termomechanických faktorů s ohledem na probíhající strukturní děje. Návrh válcovacího postupu je velmi komplikovaný také proto, že některé termomechanické parametry jsou vzájemně spřažené (například teploty válcování jsou závislé jak na deformaci, tak na rychlosti deformace) [3].

Termomechanické zpracování ocelových plechů

Vzhledem k zákonům o šíření tepla a teorii plastické deformace je obtížné, ne-li nereálné, provádět termomechanické zpracování objemových dílů, neboť nelze dodržet homogenitu termomechanických faktorů. Hlavní těžiště TMP spočívá ve výrobě termomechanicky zpracovaných plechů, případně desek. Typickou technologií je zpracování s řízeným chlazením vodou (water-cooled thermomehanical process control – TMCP), která doznala zřejmě největšího pokroku v Japonsku [5]. Článek [5] mj. předkládá historii technologií TMCP a uvádí některé z nejnovějších příkladů aplikací TMCP oceli v různých průmyslových odvětvích, jako je stavba lodí, konstrukce budov, mostů, potrubí, stavidel a kryogenních nádrží.

Zařízení a výrobní technologie pro TMCP

Základním bodem tohoto vývoje je homogenita a kontrolovatelnost teploty plechů a  plochých desek při chlazení, jakož i produktivita procesu. V současné době je zařízení pro chlazení [6] většinou kontinuálního typu, ve kterém je chladicí zóna rozdělena ve směru pohybu desek (tabulí plechů), kdy vodní chlazení horních a spodních ploch desky může být nezávisle řízeno v  každé zóně. Klíčovou otázkou je dosáhnout velmi rovnoměrného chlazení, aby byla minimalizována vnitřní napětí v desce. V reakci na rostoucí požadavky byly vyvinuty některé nové technologie, komerčně známé jako CLC-μ a Super Olac.

Systém CLC-μ byl vyvinut a zaveden pro komerční použití společností Nippon Steel Corporation a představoval technický průlom v oblasti TMCP. Na základě pokusů a numerických analýz v  oblasti vedení tepla a dynamiky tekutin byla řešena nerovnoměrnost procesu při chlazení, která je u konvenčního chladicího zařízení nevyhnutelná. U nového systému chlazení vodou bylo sníženo kolísání teploty na přibližně poloviční úroveň ve srovnání s běžným zařízením.

Systém Super-Olac byl vyvinut s cílem eliminovat vznik parního polštáře.

Předpokladem vysoké kvality TMCP produktů je vysoká čistota oceli a tomu odpovídající úroveň ocelářského procesu.

Výpočetní technika navrhování TMCP

Výsledné vlastnosti po TMCP mohou kolísat v důsledku třeba i nepatrné odchylky v  procesu. Přesné technologické postupy nelze navrhnout bez výpočetních modelů, které teoreticky předpovídají mikrostrukturní změny a umožňují předpovědět vlastnosti produktů na základě konečné mikrostruktury. Obecná konfigurace modelu v praktickém použití je znázorněna na obrázku 2 [5, 7, 8]. Tento integrovaný model je navržen tak, aby předpovídal vlastnosti (například pevnost, houževnatost) různých mikrostruktur pomocí metalurgických modelů vývoje struktury od předehřevu až po závěrečné chlazení. Počáteční model TMCP modeluje změny austenitické mikrostruktury (tj. deformaci mikrostruktury, rekrystalizaci a následný růst zrn) v průběhu jednoho válcování na základě výchozí velikosti zrn austenitu. Následují modely vývoje mikrostruktury během každého dalšího průchodu při válcování. Rozsáhlá studie, týkající se tvorby a platnosti modelů, byla předložena např. v práci [6].

Reklama

Fyzikální simulace TMP

Vzhledem k velikosti a charakteru výrobních zařízení pro TMP jsou numerické modely ověřovány na speciálních simulátorech, kde jsou termomechanické faktory nastaveny shodně s procesem výrobních linek. V této souvislosti je dobré připomenout jeden ze základních zákonů tváření, zákon podobnosti [9]. V souladu s tímto zákonem je nutno při napodobení reálné technologie v laboratorních podmínkách respektovat geometrickou, mechanickou a fyzikální podobnost. V souvislosti s TMP je nutno zdůraznit zejména pojem fyzikální podobnost, která předpokládá, že:

a) obě tělesa (u technologie i experimentu) mají stejné chemické a fázové složení a strukturní stav;
b) u obou těles je stejná deformační rychlost a teplota při deformaci;
c) napětí u obou těles jsou rozložena obdobně.

Součástí fyzikální simulace je schéma s popisem termomechanických faktorů, kde průchod válcovacími stolicemi je nahrazen stejným počtem deformačních cyklů – prodloužení stlačení – viz obr. 3 [10].


Obr. 3. Příklad schématu TMP simulace – převzato z práce [10] . Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Závěr

Technologické postupy v češtině označované jako termomechanické zpracování patří mezi vysoce sofistikované procesy a nelze je zaměňovat za konvenční způsoby zpracování tvářením s pozdějším tepelným zpracováním. Smyslem procesů TMP je získání speciálních kombinací vlastností, které jsou na vyšší úrovni, než je možné získat klasickými postupy, a to za současné vysoké produktivity, kdy všechny výrobní etapy, které začínají mnohdy už kontinuálním litím, přes ohřev, válcování a tepelné zpracování proběhnou v jednom sledu a ve velmi krátkém čase. Vzhledem k tomu, že základním rysem těchto postupů je přesné řízení teploty, deformace a rychlosti deformace ve vztahu k přesně zmapovaným strukturním procesům v celém průřezu výrobku, je využití TMP při výrobě objemových dílů sporné, ne-li zcela nereálné. Technická veřejnost by ovšem měla konvenční a  termomechanické zpracování rozlišovat, a zejména být na pozoru tam, kde se tento pojem používá účelově s cílem vydávat tradiční zpracování za nové a moderní.

Ing. Soňa Benešová, Ph.D.

sbenesov@kmm.zcu.cz

Literatura:

[1] ASM Handbook, Forming and forging, Volume 14, ASM International, 1988.
[2] Kohoutek, R.: //slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/synergicky-efekt
[3] ASM Handbook, Metalworking: Bulk forming, Volume 14B, ASM International, 2005.
[4] Počta, B.: Základy teorie tváření kovů, SNTL 1966.
[5] Nishioka, K., Ichikawa, K.: Progress in thermomechanical control of steel plates and their commercialization, //iopscience.iop.org/1468-6996/13/2/023001/article, National institute for materials Science, April 2012.
[6] Nakamura, H., Kato, M., Miyawaki, H., Hoshina Y., Yamamoto M. a Uekaji H.: Nippon Steel Technical Report, No. 44 I, 1990.
[7] Watanabe, Y., Shimomura, S., Funato, K., Nishioka, K., Yoshie, A. a Fujioka, M.: ISIJ Int. 32, 1992.
[8] Yoshie, A., Fujioka, M., Watanabe, Y., Nishioka, K. a Morikawa, H.: ISIJ Int. 32 395,1992.
[9] Procházka, J., Zahradník, M., Němec, M., Novotný, J.: Technologie slévání, tváření a svařování. Skripta, ČVUT 1982.
[10] Six, J.: Thermomechanical modelling of continuous casting. Dostupné na WWW: //wwwt.tuwien.ac.at/forschung/lehrstuhl_fuer_werkstofftechnik/projekte/jakob_six/. TU Wien, 2008.

Vydání #6
Kód článku: 150606
Datum: 03. 06. 2015
Rubrika: Inovace / Tváření
Autor:
Firmy
Související články
Česká zbrojovka se světovým zvukem

Pistole ČZ-75 je druhou nejkopírovanější krátkou zbraní na světě, v zámoří se na zbraně z České zbrojovky Uherský Brod stojí fronty. Čeští zbrojaři mají trefu. Neodolali jsme a přijali pozvání do 20hektarové zbrojovky na pomezí Valašska a Slovácka.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Nekonvenční zpracování nové generace vysokopevných výkovků

Vysokopevnostní zušlechtěné výkovky se strukturou popuštěného martenzitu v současné době představují high-end skupinu kovárenských produktů. Díky nejnovějším poznatkům z oblasti fyzikálně-metalurgických dějů probíhajících v materiálu výkovků by skupina vysokopevnostních výkovků mohla být doplněna novou generací výkovků, jejichž struktura je tvořena nekonvenčním CFB (Carbide-Free bainitem) a QP martenzitem.

Související články
Trendy ve výrobě plochých polotovarů tvářených za tepla

Využití plechových dílů tvářených za tepla patří dnes již běžně k produkci karoserií osobních automobilů a od jejich prvního nasazení nás dělí bezmála dvacet let. Tento trvalý trend souvisí s požadavkem na maximální zužitkování pohonných hmot a s tím spojené i redukce samotné hmotnosti karoserie. Dalším aspektem jsou limity snižující objemy škodlivých exhalací při spalování paliva, které nutí dlouhodobě producenty osobních i užitkových vozidel hledat alternativní konstrukční řešení. Emisní limity nastavené Evropskou unií, platné od roku 2020, stanovují průměrnou emisi všech modelů v nabídce na 95 g CO2.km-1. To odpovídá spotřebě 3,54 litru nafty či 4,06 litru benzinu na sto kilometrů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Aditivní výroba ve tváření plechů

Trojrozměrný (3D) tisk, označovaný také jako aditivní výroba (additive manufacturing - AM), zaznamenal v poslední době značný rozvoj. Touto technologií je umožněna výroba i velmi tvarově komplikovaných trojrozměrných produktů. Objekty nebo výrobky jsou vytvářeny z podkladu digitálních 3D modelů nebo jiných elektronických datových zdrojů. Aplikační možnosti 3D tisku se s ohledem na progresivní vývoj této technologie jeví jako neomezené.

Lehké konstrukce automobilů – využití hořčíku

Využití hořčíku a jeho slitin v automobilovém průmyslu má poměrně dlouhou tradici, sahající až do roku 1920, kdy byl tento materiál prvně použit v konstrukci sportovních vozů. O několik desetiletí později se objevil i v komerčních vozech, například u typu Volkswagen Beetle, kde jeho obsah činil téměř 20 kilogramů. Nicméně do popředí zájmu se tento specifický materiál dostává v posledních letech v souvislosti s nárůstem ekologických a legislativních požadavků na provoz vozidel.

Lehké konstrukce automobilů - použití lisů ve výrobě hybridních dílů

V předchozích článcích ze seriálu Lehké konstrukce automobilů o možném použití nových materiálů pro stavbu lehkých konstrukcí a jejich aplikacích na karoseriích osobních automobilů nebyly zpravidla detailně rozebrány možnosti výroby těchto specifických materiálů. Uvedeme je v tomto článku.

Lehké konstrukce automobilů - sendvičové materiály

O prodejnosti a úspěšnosti vozidla v silném konkurenčním prostředí dnes rozhoduje z velké míry tvar a funkčnost karoserie. Mezi technickým vybavením jednotlivých výrobců dnes není propastný rozdíl a proto první, čím automobil promlouvá k zákazníkovi, jsou právě silueta vozu, linie hran, elegance i vizuální dynamika. Na karoserii jsou proto kladeny náročné požadavky v řadě případů z hlediska technologie výroby protichůdné.

Lehké konstrukce automobilů - hybridní materiály

Automobilový průmysl je specifické odvětví, které je významně poháněno společenskými tlaky na ekologický provoz vozidel, tedy na snižování emisní zátěže i obecné spotřeby pohonných hmot a kontinuální vývoj elektromobility. Tyto trendy se dotýkají jak konstrukce vozu, tak i technologické zpracovatelnosti jednotlivých komponentů. Jenom v horizontu 10 let se předpokládá redukce dílů z oceli o 20 % a jejich nahrazení speciálními materiály na bázi kompozitu.

Lehké konstrukce osobních automobilu - použití hliníku

Kontinuální trend v oblasti snižování hmotností karoserií osobních vozů je důsledkem tlaku na eliminaci CO2 do roku 2020 až na 95 g.km-1. Konstrukční úpravy v oblasti hnacích agregátů nebo náprav vozů jsou do určité míry také možné, nicméně stále častěji obtížně realizovatelné. Již od 80. a 90. let se v konstrukci vozu využíval hliník a plastové hmoty, nicméně dominantním materiálem je i nadále ocel.

Lehké konstrukce karoserií osobních automobilů

Rostoucí požadavky na snižování spotřeby pohonných hmot a emisní limity vytvářejí soustavný tlak na snižování hmotnosti karoserií. Druhou alternativou, která se nadále rozvíjí, je rozšířené nasazení alternativních hybridních pohonů automobilů, zejména kombinace spalovacích motorů s elektropohony. Nedodržení emisních limitů osobních automobilů 95 g/100 km by mělo být od roku 2020 navíc finančně postihováno. Jak ukazují aktuální problémy koncernů Volkswagen Group a Citroen, je tato problematika rozšířena ještě o NOx. Je však zřejmé, že se to týká prakticky všech výrobců osobních i nákladních vozů. Tato problematika je zásadní s ohledem na vyráběné množství. V konstrukci letadel, raket a vesmírné techniky je řada nových výrobních technologií již delší dobu používána. Je to nejenom otázka vhodných materiálů, jejich dostupnosti a možností použitých výrobních technologií. V souvislosti s lehkými konstrukcemi všechny tyto oblasti stojí před dlouhodobým a zásadním rozvojem.

Fórum výrobních manažerů

Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

Virtuálně na veletrh

Svět se nám doslova před očima přelévá do online prostoru. To, že se na internet přesune mnoho služeb a komodit bylo jasné už od rozšíření a zvýšení dostupnosti internetu široké veřejnosti. Letošní pandemická situace však tento přerod ještě více umocnila. Ostatně i v průmyslu nás již několik posledních let doprovázejí hesla jako Internet věcí, digitalizace, big data, cloud apod. Oblíbené semináře a konference dostaly virtuální podobu a koncem listopadu si také 17 vystavovatelů a okolo 300 návštěvníků vyzkoušelo první virtuální odborné B2B setkání s názvem Výroba forem 2020.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit