Témata
Zdroj: Fosfa

Mezioborové sdílení znalostí,
dnes zaměřeno na skladové hospodářství

Společnost Fosfa, přestože se primárně zabývá potravinářskými a průmyslovými aplikacemi, není našim čtenářům neznámá. A to díky publikovaným myšlenkám a pohledu na podnikání jejího generálního ředitele Ivana Baťky, i citacemi jeho názorů v článcích jiných autorů. Pod jeho vedením vzniká v Břeclavi high-tech technologická společnost se všemi atributy, které k ní patří. Jejím cílem je optimalizace procesů, vedoucí k jejich systémovému zkracování a stabilitě, což se následně odráží v jejich efektivnosti a kvalitě vyráběných produktů. Pojďme postupně nahlížet na výsledky vybraných procesů a inspirujme se zkušenostmi, které zde na jihu Moravy za dlouhá léta nasbírali a díky nimž nabízejí zajímavá profesní uplatnění.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Ve Fosfě se rozhodli vybudovat plně automatizovaný expediční sklad. Na první pohled, díky dostupnosti nepřeberného množství řešení a systémů, by se mohlo zdát, že takový projekt nepředstavuje žádný zásadní problém. Opak je však pravdou. Je třeba velmi pečlivě zvolit experty. Když problém skladu břeclavští řešili, přizvali si jako partnera experty z Linde Material Handling, kteří se specializují právě na intralogistické systémy.

Zadání bylo poměrně jasně formulované – nový sklad měl představovat kapacitu pro budoucí růst. Měl vzniknout de facto na zelené louce uvnitř firemního areálu Fosfy v Břeclavi, počítalo se s rozlohou 2 200 m2 pro až 4 000 palet,“ vzpomíná na začátky projektu Filip Grob, technický ředitel a ředitel výroby fosforečných solí, a pokračuje: „Cílem bylo zvýšení efektivity manipulací uvnitř skladu, zvýšení efektivity skladových procesů a snížení chybovosti skladníků.“ Rozhodně prý ale nesměřovali k nějaké velké automatizaci, protože si byli vědomi, že zvyšuje nároky na obsluhu, servis a další obslužné činnosti. V takovém případě není potřeba běžný skladový operátor, ale mnohonásobně dražší specialista. To se jim ale pro jeden sklad zdálo jako luxus, a tak uvažovali o poloautomatizovaném řešení.

Automatické vozíky manipulující palety do předávacích míst v regálech. (Zdroj: Linde Material Handling)

Pro Linde představoval projekt zajímavou příležitost, na jejíž začátky vzpomíná Michal Václavský, key account manager Linde Material Handling: „Fosfa je velmi dobře organizovaná firma a byla si vědoma, že půjde o větší investici v řádu desítek milionů korun. Zároveň to byla realizace na zelené louce, která na jedné straně nabízí poměrně velkou svobodu, čímž je vše jednodušší, na druhé straně je to větší závazek s mnohem větším důrazem na kvalitu návrhu i samotné realizace.“ Kolega Patrik Gescheidt, vedoucí oddělení intralogistiky, přiznává, že atraktivita projektu byla i v tom, že standardem v Česku jsou stále konvenční systémy s pevnými regály. Modernější přístup se objevuje většinou právě u projektů nových skladů na zelené louce.

Reklama
Reklama
Reklama

Těžce na cvičišti...

Na základě historicky dostupných dat se nový projekt připravuje s perspektivou pěti let. „Držíme se zásady, že pokud podnik v minulých pěti letech rostl v průměru 5 % ročně, musíme počítat s tím, že současný objem výroby za pět let vzroste o 25 %,“vysvětluje Patrik Gescheidt. Realizované řešení vycházelo ze vstupní studie zohledňující čtyři možné varianty, včetně pevných či pohyblivých regálů s nulovou automatizací, které byly do studie zahrnuty spíše pro srovnání. Pozornost Fosfy se od samého začátku upínala k poloautomatizovanému skladu, a to díky výhodám, jako jsou vyšší skladovací hustota, nižší plošná náročnost, lepší průchod, a v neposlední řadě i možnost budoucí automatizace. Avšak slabým místem v této variantě byly personální kapacity a s nimi spojené náklady. Zároveň si Fosfa vytyčila za jeden ze svých strategických cílů dodávky zákazníkovi do 48 hodin po objednávce, což nikdo z její světové konkurence doposud nesplňuje a při současném stavu, kdy Fosfa dodává své produkty zákazníkům do 85 zemí světa se naplnění tohoto cíle může stát výraznou konkurenční výhodou a oceňovanou službou ze strany kupujících. Toto byly nakonec hlavní důvody, proč Fosfa zvolila plně automatizované řešení, a dokonce navýšila původně uvažovanou skladovou kapacitu. K citovaným výhodám můžeme přidat ještě plně automatizovaný provoz a úsporu personálních nákladů.

Víte, že …
Fosfa byla založena v roce 1884, a jako Life Science společnost a největší zpracovatel fosforu v Evropě vyrábí esenciální přísady a funkční směsi pro potravinářské, farmaceutické a jiné sofistikované technické aplikace. Fosfa také vyvíjí a vyrábí vlastní řadu přírodních produktů nejvyšší kvality pro péči o tělo a domácnost Feel Eco a pod značkou Feel Greens pěstuje v první vertikální farmě na území České republiky zejména microgreens, superfood budoucnosti bez použití pesticidů, růstových regulátorů a GMO.

Důvody, které stály za konečným rozhodnutím, jsou z pohledu Filipa Groba jednoznačné: „Když jsme viděli přínosy, rozhodli jsme se pro plnou automatizaci. Sklad s 5 000 paletami obslouží jeden člověk, a to 24 hodin denně. Co už jsme se rozhodli vynechat, byla automatická nakládka kamionů, což jsme sice zvažovali, ale už se nám to nezdálo efektivní. Velkým kladem zvoleného řešení je plně automatizované napojení na výrobu prostřednictvím dopravníku a zakladače. Automatizovaný je i výdej ze skladu, který podle zadaných parametrů připraví v rámci noční směny palety k expedici. Takže skutečně jediná činnost, která se neobejde bez fyzické lidské spolupráce, je ranní nakládka kamionů. Ta však místo hodiny a půl bude trvat 20minut, protože vše bude připraveno u rampy na výdejních pozicích.

Balení hotových výrobků ve Fosfě postupně přebírají robotizované linky. (Zdroj: Fosfa)

Současnost s další perspektivou

Následující technické parametry vypovídají o jedinečnosti realizovaného projektu. Na ploše 2 500 m2a skladové výšce 12,6 m vytvoří dva paletové regály se systémem Esmart Shuttle a výtahem kapacitu pro automatickou manipulaci 5094 palet. Tu obstarají automatické vozíky L-matic manipulující s paletami z výstupu balení na vstupní dopravník nebo do předávacích míst v regálech.

Reklama

V podobných projektech bývá balicí místo finální částí automatizované linky. Zde ve Fosfě ale po nalepení etikety na paletu ji vozík dopraví na určené místo a během tohoto procesu prochází ještě vstupní branou, která automaticky kontroluje kvalitu palety, hmotnost, čitelnost etikety a povolený přesah výrobků. V případě chyby pak systém směruje paletu na tzv. NOK větev, kde se shromažďují palety, které vykázaly nesrovnalosti. Řídicí systém pak určuje zaskladnění a vyskladnění palet dle příslušné kategorizace, velikosti palety a principů FIFO a FEFO.(Pozn. FIFO je zkratkou First In FirstOut a označuje strategii, při které se zboží vyskladňuje vždy od toho nejstaršího, tedy nejdříve naskladněného. FEFO je pak zkratkou strategie First Expired First Out, při které se zboží vyskladňuje podle data jeho expirace.)

Nutno poznamenat, že automatizovaný systém zvládá jak přímou expedici z výroby bez nutnosti zaskladnění, tak přímou expedici bez umístění palet na nakládkové pozice. Při běžné expedici jsou však palety automaticky vyskladňovány na expediční dopravníky a jimi na nakládkové pozice pro jednotlivé kamiony. Jak již bylo v úvodu řečeno, k automatizaci nakládky expedovaného zboží na kamiony Fosfa v tomto projektu nepřistoupila, a tak až na tomto místě teprve do procesu vstupuje lidský faktor.

Filip Grob, technický ředitel a ředitel výroby fosforečných solí ve společnosti Fosfa: „V plně automatizovaném skladovém systému postačuje na nepřetržitou obsluhu více než 5 000 palet pouze jeden specialista.“ (Zdroj: Fosfa)

Vliv mzdových nákladů

Nový automatizovaný sklad, který Fosfa zvolila jako řešení, je technologicky standardem vyspělých západoevropských zemí, za nimiž v tomto směru podle Patrika Gescheidta stále zaostáváme: „Technologicky sofistikovanějším skladům v Německu čive Velké Británii přeje rychlejší návratnost. Přece jenom je tam citelně vyšší cena práce. Je ale pravda, že prozíravé firmy při nových projektech se už i v Česku učí jít cestou automatizace a provozních úspor, ačkoliv investice je samozřejmě nákladnější.

Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Mezioborové sdílení znalostí, dnes zaměřeno na digitální technologie

Společnost Fosfa, přestože se primárně zabývá potravinářskými a průmyslovými aplikacemi, není našim čtenářům neznámá. A to díky publikovaným myšlenkám a pohledu na podnikání jejího generálního ředitele Ivana Baťky, i citacemi jeho názorů v článcích jiných autorů. Pod jeho vedením vzniká v Břeclavi high-tech technologická společnost se všemi atributy, které k ní patří. Jejím cílem je optimalizace procesů, vedoucí k jejich systémovému zkracování a stabilitě, což se následně odráží v jejich efektivnosti a kvalitě vyráběných produktů. Pojďme postupně nahlížet na výsledky vybraných procesů a inspirujme se zkušenostmi, které zde na jihu Moravy za dlouhá léta nasbírali a díky nimž nabízejí zajímavá profesní uplatnění.

Nechceme dodávat produkt, ale službu

Současná doba je plná problémů, ale také výzev. Jak ji prožívá úspěšná břeclavská společnost Fosfa? I ona řeší ceny energií a vstupů. Dokáže v této složité době udržet i investiční projekty a pokračovat v transformaci? A nerezignuje na společenskou odpovědnost, ekologická a sociální témata? O tom všem jsme si povídali s technickým ředitelem Filipem Grobem, diagnostikem Tomášem Kostrůnkem a konstruktérem Jakubem Svobodou.

Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený

Přestože profesor Milan Zelený žije od roku 1967 ve Spojených státech, tvrdí o sobě, že je Čech jako poleno a doma se cítí tam, kde zrovna pobývá. Nejen na téma globalizace, lokální ekonomiky a odkaz Baťů jsme si povídali při jednom z jeho četných pobytů v České republice.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 8. Digitální technologie

Iniciativa Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů, zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky země levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit