Minimalizujeme teritoriální rizika

Tímto počinem firma nabízí téměř kompletní technologickou nabídku pro firmy z oblasti těžkého obrábění. Prvním strategickým místem koncepčně řešené komplexní prezentace celého výrobního sortimentu je letošní výstava EMO Hannover. To bylo důvodem, proč  naše redakce opět po několika měsících požádala o exkluzivní rozhovor  předsedu představenstva společností TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko-OS a Škoda Machine Tool (ŠMT) Ing. Martina Belzu, MBA, a na stránkách MM Průmyslového spektra tak máte jedinečnou možnost jako první obdržet ucelené informace nejen o chystané koncepci prezentace na hannoverském výstavišti, ale také být detailněji informováni o krocích, jež se nyní v tomto uskupení odehrávají.

MM: Letošní veletrh EMO Hannover je premiérový pro společnou prezentaci vašich tří výrobních značek. Jak jste tento fakt pojali, na co především v koncepci prezentace kladete důraz?

Ing. Belza: Premiérová společná prezentace našich tří výrobních značek proběhla již na květnové výstavě Metaloobrabotka v Moskvě, kde jsme spojili plochy, které byly původně objednány zvlášť pro ŠMT a skupinu Alta, do jedné prezentace zastřešené společností Alta, která všechny společnosti zastupuje na ruském trhu. EMO Hannover je však první společnou expozicí od počátku takto koncipovanou.

Hlavním mottem je prezentovat zákazníkům schopnost nabízet řešení v celém segmentu středních až největších obráběcích strojů od jedné vzájemně integrované skupiny a zároveň tuto skupinu prezentovat jako dynamického a za pochodu se tvořícího významného hráče v tomto oboru.

Vlajkovou lodí skupiny je jednoznačně společnost Škoda Machine Tool (ŠMT). Ta se bude prezentovat svým tradičním výrobním sortimentem, průběžně inovovaným a prověřeným desítkami zákazníků. Na MSV Brno pak ŠMT představí i novou vlastní koncepci koaxiálního vřeteníku a naznačí tak, jakým směrem se ubírá její vývoj.

TOS Kuřim-OS představí další členy své rodiny portálových frézek s posuvným stolem (typ FRP) a posuvným portálem (typ FRUF) s průchodnosti mezi stojany do 7 100 mm a výkonem od 45 do 100 kW. Stroje jsou vybaveny automatickou výměnou frézovacích hlav, kterých má TOS Kuřim-OS aktuálně v nabídce cca 35 typů a v případě potřeby nabízí i zhotovení jejich zákaznického řešení.

ČKD Blansko-OS bude prezentovat inovovanou řadu svých karuselů řady SKD s plně hydrostatickým uložením lineárních os, možností opracování obrobků až do průměru 10 000 mm (místo dosavadních 8 000 mm) a především vyřešením posuvu v ose Y - jak formou pojízdného stolu, tak odsuvného portálu.

MM: Výstava EMO, to je především prezentace cílená na evropské zákazníky, i když pořadatel dělá maximum pro to, aby šlo o veletrh se světovou působností; každý kontinent má však svůj etablovaný veletrh v branži obráběcích strojů. Co pro vás evropský, resp. západoevropský trh v současné době znamená z hlediska stability, potenciálu, specifik zákazníků a jejich požadavků?

Ing. Belza: Domnívám se, že snaha organizátorů o „světovost" je docela úspěšná a my EMO chápeme jako globální výstavu, tzn. že naše nabídka není specifikovaná pouze pro evropské zákazníky. Evropský trh považujeme za trh domácí, s velmi vyspělými zákazníky, kteří přesně vědí, co chtějí. Instalace především v západní Evropě považují zákazníci v Číně, Rusku i Indii za velmi dobré reference. Zároveň je Evropa „domácím" trhem všech našich hlavních konkurentů a světových lídrů.

V segmentu velkých strojů se v době krize evropský trh velmi hluboce propadl, nyní však již pomalu dochází k jeho oživení. Zajímavým a pro nás pozitivním vývojem prochází trh zemí východní Evropy, kde řada strojů byla objednávána s využitím různých dotačních titulů, a jak se v jednotlivých „nových" zemích EU s těmito dotacemi  učili pracovat,  „posouvala"  se poptávka a následně i kontrakty - z ČR a SR přes Pobaltí a Polsko až dnes na Balkán. Považujeme-li za evropský trh i trhy Ruska a Ukrajiny, tak ty byly z našeho pohledu krizí zasaženy asi nejvíc. Zde však také nastalo zřetelné oživení.

MM: Prosím specifikujte exportní teritoria vaší produkce. Která jsou vaší „baštou" a která se pro váš segment vyvíjejí jako velmi potenciální?

Ing. Belza:  Těžiště našich dnešních dodávek leží v Číně a Indii a zemích RUB (Rusko, Ukrajina , Bělorusko) V Číně má historicky silné postavení ŠMT díky svému dlouhodobě provozovanému zastoupení a též dceřiné společnosti v Dallienu. V Indii se TOSu Kuřim daří prorážet i s novými velkými portálovými stroji.

Naším cílem však je, aby trhy byly v produkci zahrnuty pokud možno rovnoměrně a tak byla nižší teritoriální rizika. Z tohoto důvodu se snažíme rozvíjet i doposud poněkud opomíjené trhy Jižní a Severní Ameriky a také ostatních asijských států, kde vidíme pro uplatnění velkých obráběcích strojů prostor.

MM: Nejen branže obráběcích strojů se obává postupně sílící role asijských výrobců. Jak jejímu tlaku odoláváte vy ve vaší komoditě? Čím vynikáte v porovnání s asijskými výrobci, kteří začínají pomalu útočit i do segmentu sofistikovanějších strojů?

Ing. Belza:  Zatím jsme „odolávali" posunem do segmentu větších strojů. Tuto „taktiku" realizovaly všechny tři firmy skupiny nezávisle na sobě. To však má své hranice.

Proto se snažíme dnes nabízet jednak vyšší podíl technologie, možnost vzájemné kombinace všech produktů skupiny a především investujeme do technického rozvoje a nových technologií. Důkazem toho je například zvládnutí aplikace hydrostatiky na celou rodinu strojů TOS Kuřim a nyní aplikace těchto zkušeností na stroje ČKD, a také vývoj koaxiálního vřeteníku v ŠMT, jež se má stát základem celé modernizované řady strojů HCW. Stranou nezůstává ani snaha o vyšší efektivitu provozu strojů (ekodesign) a o vyšší efektivitu a technologičnost výroby strojů.

Asijští výrobci také dosud nedosahují špičkových technických parametrů a vysokých přesností, rovněž mají určité problémy s kvalitou a tím související spolehlivostí jimi produkovaných strojů.

MM: Na jaře letošního roku jste vaše stávající výrobní portfolio rozšířili o akvizicí produkce těžkých obráběcích strojů značky Škoda (viz rozhovor Alta technologicky posiluje, MM Průmyslové spektrum 4/2011, www.mmspektrum.com/110407). Jak se takováto skutečnost promítne do chodu celé výrobní společnosti? Centralizace obchodních oddělení, změna strategie v prodeji, využívání společných dodavatelů, unifikace konstrukčních uzlů atd. - to je několik základních aspektů, které nezainteresovaného člověka napadnou. Musí se bezesporu jednat o velmi promyšlené kroky. V jakém stadiu cesty jste nyní, čeho jste dosáhli, co máte ještě před sebou?

Ing. Belza:  Vlastní proces byl nastartován v dubnu letošního roku. V současné době realizujeme kroky přinášející rychle své efekty především v oblasti nákupu, vzájemných kooperací atd.; lidé a firmy se seznamují. Zároveň pracujeme na krocích náročnějších s dlouhodobější působností. Především zavádíme jednotný informační systém SAP a jednotné CAD/PLM řešení Siemens NX/Teamcenter. V návaznosti na zavádění SAP se unifikuje organizační struktura a jednotlivé procesy. Ty se na první pohled zdají velmi podobné, nicméně při podrobnějším pohledu je odlišností celá řada a obecnou pravdou je, že ďábel se skrývá v detailu.

Podařilo se nám technicky vymezit prostor pro působení jednotlivých firem a omezit případné duplicity, takže postup na trhu je samostatný, avšak koordinovaný. Důležitým krokem, který se bude odehrávat do závěru letošního roku, je přesun ČKD Blansko-OS do Kuřimi  a zahájení využívání nové těžké montážní haly.

MM: Jste členové profesního sdružení Svazu strojírenské technologie. Jakou konkrétní roli spatřujete pro vás, výrobní podniky, operující jak na světových, tak i tuzemských trzích? Jak se mu daří nastavená kritéria plnit a kde by mohl být více důslednější?

Ing. Belza: Roli Svazu strojírenské technologie  lze specifikovat od „pouhé" platformy k setkávání a komunikaci vzájemně na podobném trhu působících firem, sdílení informací a statistik přes nástroj ke kultivaci prostředí, prosazování společných zájmů vůči státní správě, podpoře exportu, školství, výzkumu a vývoje a zastupování členů na mezinárodní svazové úrovni formou členství v Cecimo až po instituci pomáhající v exportu svým členům.

Mně osobně je nejbližší „střední cesta", tzn. činnost zaměřená především k řešení „vnitřních" problémů zde doma a vytváření prostoru pro členské firmy. V této oblasti SST pod vedením nového ředitele Petra Zemánka vykonává velký kus práce - i když v současné době škrtů je velmi obtížné získávat podporu pro výzkum, vývoj, technické školství atd.

Snahy některých firem, které by v SST nejraději viděli něco jako trochu jinou PeZetku (podnik zahraničního obchodu) a chtějí po něm, aby otevíral a mapoval nové trhy, organizoval zahraniční mise,... mi připadají jako nesprávné a ve svém důsledku kontraproduktivní. Jako klíčovou vidím v současné době snahu o zajištění podpory výzkumu a vývoje pro „klasickou" strojařinu, přímo provázanou s aplikací do praxe - v rámci probíhající změny systému financování prostřednictvím TA ČR, kde je již tradičně velmi silná akademická sféra, je nezbytné silně formulovat zájem „reálné" ekonomiky a jejich potřeb.

MM: Jak vidíte vývoj segmentu těžkých obráběcích strojů v horizontu tří až pěti let. Kudy se bude ubírat konstrukce, jak se budou měnit požadavky zákazníků?

Ing. Belza:  Domnívám se, že v segmentu těžkých obráběcích strojů můžeme očekávat spíše evoluci a postupné zdokonalování již zavedených technologií než nějaký převratný objev. Do segmentu se tlačí řada výrobců, dříve nabízejících menší stroje (jako např. TOS Kuřim), kteří sem přinášejí kratší dodací lhůty, unifikaci, ... Trendem je kombinace různých technologií a postupné sbližování jednotlivých typů strojů, tlak na efektivitu a náklady, při zachování či mírném zlepšení přesnosti. Zákazníci čím dál tím víc chtějí „řešit problém". Často je jim jedno, zda nabízíte horizontku, karusel nebo portálku - důležité jsou garance na efektivitu výroby určitého typu výrobku.

Věřím však, že právě v tomto segmentu jsou schopni čeští výrobci (obecně) prodat svoji flexibilitu, invenci a občas i schopnost improvizace a tím také dlouhodobě konkurovat z jedné strany konkurenci asijské, z druhé šlapat na paty tradičním výrobcům německým.

Děkuji za rozhovor.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete zakoupit v digitální trafice PUBLERO.COM