Témata
Reklama

Modely národního bilaterálního exportního financování

Při vývozu investičního zboží a investičních celků nalézají své uplatnění dva základní modely středně- a dlouhodobého exportního financování: ze strany exportéra poskytovaný vývozní dodavatelský úvěr, kdy jde o přímé financování exportu, přičemž předmětem úvěru je zboží, jehož protihodnota je v peněžních prostředcích předmětem splácení; nebo finanční půjčka, kdy předmětem úvěrování stejně jako splácení jsou peněžní prostředky, a půjčka úvěru. V tomto případě se jedná o nepřímé exportní financování.

Zdroje refinancování vývozních dodavatelských úvěrů (tedy nepřímého exportního financování) mohou být zajišťovány ze strany různých subjektů (bank, exportních úvěrových agentur, forfaitingových společností, leasingových společností, kapitálových trhů, mezinárodních finančních institucí?), které jsou, jak je patrné z obrázku, účastníky národního finančního trhu vývozce (komerční banky, exportní úvěrové agentury, stát), mezinárodního finančního trhu (mezinárodně působící komerční banky, mezinárodně či regionálně působící specializované finanční instituce, např. ze skupiny Světové banky) anebo finančního trhu země importéra (komerční banky, stát).

Krytí kapitálové potřeby exportéra v souvislosti s vývozem investičního zboží a investičních celků je na úrovni národního finančního trhu nejčastější v rámci tradičního národního exportního financování. Setkat se zde lze s klasickými finančními modely, jakými jsou vývozní dodavatelský úvěr (suppliers credit), vývozní odběratelský úvěr (buyers credit) a předexportní úvěr (pre-export credit), kde v roli poskytovatele vystupuje nejčastěji některá z komerčních bank, případně exportní úvěrová agentura (v podmínkách ČR tedy Česká exportní banka, a. s.). Protože jsou aplikace těchto modelů na podmínky obchodních případů obecně dostatečně známy, směřujme nyní svoji pozornost na problematiku tzv. národního bilaterálního exportního financování. Mezinárodní exportní financování a zvláštní formy exportního financování zůstanou v tomto vydání rovněž blíže nespecifikovány, avšak budeme se jim věnovat v některém z následujících čísel.

Reklama
Reklama
Reklama

Národní bilaterální exportní financování

Národní bilaterální exportní financování je spojeno s termínem rozvojových zemí a s nimi svázané rozvojové pomoci. Počátek rozvojové pomoci lze datovat do období po ukončení druhé světové války, kdy stále více kolonií, mandátních území a zemí Commonwealthu získávalo svoji nezávislost. Synonymem pro označení těchto států se stalo spojení třetí svět, jak jej nazval Pandit Nehru, první ministerský předseda nezávislé Indie.Neexistuje sice celosvětově uznávaný seznam rozvojových zemí, hrubým měřítkem pro zařazení do této skupiny je průměrný příjem na hlavu, resp. hrubý domácí produkt na hlavu (důležitými ukazateli jsou dále průměrná očekávaná délka života, podíl analfabetů, úroveň zdravotnictví aj.). Existují různé definice/kategorie rozvojových zemí. Např. výbor pro rozvojovou pomoc OECD (The Development Assistance Committee/DAC) zveřejňuje seznam méně rozvinutých zemí (Less Developed Countries/LDC) a Generální sekretariát OSN vydává dokonce dva druhy seznamů - seznam nejméně rozvinutých zemí (Least Developed Countries/LLDC) a seznam nejvážněji postižených zemí ve vztahu k mezinárodnímu růstu cen, jakým byl svého času ropný šok (Most Seriously Affected Countries/MSAC). Evropské společenství podepsalo v roce 1975 "Konvenci z Lomé" společně s tzv. ACP zeměmi (ACP Countries), jež se dotýká rozvojové pomoci ve prospěch 69 států ze zemí Afriky, karibské a tichomořské oblasti (odtud anglická zkratka ACP), která je prostřednictvím termínových dohod pravidelně obnovována.

Pod pojmem rozvojové pomoci se skrývá na jedné straně přesvědčení, že země třetího světa mají morální nárok na pomoc ze strany bohatých průmyslových států. Ve vyspělých zemích dominují na druhé straně i hospodářsko-politické cíle, jako získávání nových zahraničních trhů, zajištění přístupu ke zdrojům surovin, vytváření pracovních míst nebo odbyt zemědělské nadprodukce. Cílem rozvojové pomoci je multiplikativní efekt - získání maximální hodnoty za vložené prostředky. Při výběru příjemců pomoci se vychází z priorit dárcovské země nejen v oblasti zahraničně obchodní, ale i zahraničně politické. Z pohledu přijímající strany by rozvojová pomoc měla skutečně přispívat rozvoji ekonomiky rozvojové země a minimalizovat porušení principů volné soutěže. Projekty rozvojové pomoci by proto měly být v obecné rovině orientovány na uspokojování základních potřeb a boj proti absolutní chudobě, rozvoj venkova, zejména výstavbu vlastní potravinářské základny, výrobu energie, zachování životního prostředí a šetrné zacházení se surovinami, vzdělávání, podporu soukromé iniciativy v průmyslu a řemeslech.

Z pohledu vývozců představuje rozvojová pomoc v každém případě další možnost, jak financovat export investičního zboží a investičních celků. A podobně jako u komerčních a oficiálně podporovaných úvěrů dle Konsensu OECD, jsou exportéři do značné míry zbavováni finanční zátěže spojené úvěrováním zahraničního kupujícího. Úvěry poskytované v rámci rozvojové pomoci však jsou obtížněji vymahatelné, pokud se zhorší platební schopnost přijímající země. Proto bývají často předmětem restrukturalizace a renegociace.V bilaterálních dohodách o rozvojové pomoci je zpravidla sjednána výše poskytnutého úvěru, jeho splatnost, výše úrokové sazby, měna, ve které je úvěr poskytován, povaha zboží a služeb, k jejichž nákupu je úvěr určen, způsob čerpání úvěru apod. Podrobné podmínky pro čerpání, evidování a splácení úvěru bývají předmětem zvláštních mezibankovních protokolů uzavíraných ke sjednaným mezivládním dohodám. Nejvýznamnějšími formami bilaterální rozvojové pomoci jsou technická a kapitálová pomoc. Technická pomoc, resp. technická spolupráce (technical co-operation) je orientována na vzdělávání v rozvojové zemi a je financována formou grantů. Zahrnuje dále úhradu nákladů spojených s činností konzultantů, poradců stejně jako učitelů a administrativních pracovníků.

Naproti tomu kapitálová pomoc, resp. finanční spolupráce, coby hlavní instrument rozvojové pomoci, spočívá v poskytnutí půjček, grantů nebo programů sdruženého financování s vyšší mírou zvýhodnění (concessionality level) než nula procent a slouží především k financování projektů, programů a dovozů. Poskytována je ve formě výhodných půjček (soft loans) a ve formě nenávratných půjček (grants). Způsob výpočtu míry zvýhodnění u půjček je přesně stanoven Konsensem OECD. Největší část kapitálové pomoci připadá na projektové financování, které se vztahuje na jednotlivé, přesně definované investiční záměry, tedy exportní kontrakty.Ujednání o oficiálně podporovaných vývozních úvěrech (Konsensus participantů při OECD) a Ex Ante Směrnice pro vázanou pomoc OECD harmonizují podmínky pro poskytování rozvojové pomoci. Definují mj.:

  • formy vázané pomoci (tied aid), jimiž mohou být Official Development Assistance Loans (tedy půjčky, ODA-loans), ODA grants (tedy granty), other official flows (zahrnují půjčky a granty, nikoliv však oficiálně podporované úvěry, které jsou v souladu s Konsensem OECD) a mixed credits (tj. smíšené úvěry, které jsou složeny ze dvou komponentů - oficiálně podporovaného úvěru a komerčního úvěru či akontace ze strany kupujícího). Vázaná pomoc je zcela nebo zčásti financována z prostředků státního rozpočtu. Půjčky jsou poskytovány za podmínek pro příjemce výhodnějších (zejména pokud jde o výši úroků, délku splatnosti, případně odklad splátek), než jsou standardní státem podporované vývozní úvěry (proto se hovoří o tzv. měkkých úvěrech - soft loans). Konkrétně jde o úrokové sazby v rozmezí 0,5 - 2,5 % a dobu splatnosti až 30 let s odkladem splátek až 10 let;
  • podmínky pro způsobilost země být příjemcem vázané pomoci. Vázaná pomoc nesmí být poskytována zemím, které nejsou podle kritéria hrubého národního důchodu na obyvatele způsobilé získávat půjčky od Světové banky se 17letou dobou splatnosti. Světová banka kalkuluje tuto prahovou úroveň na roční bázi;
  • podmínky pro způsobilost projektu být financován formou vázané pomoci. Vázaná pomoc nesmí sloužit financování projektů soukromého či veřejného projektu, které by bylo možné financovat za tržních podmínek či za podmínek platných pro oficiálně podporované vývozní úvěry dle Konsensu OECD.
  • minimální úroveň zvýhodnění (Minimum Concessionality Level) a způsob její kalkulace. Účastník Konsensu OECD nesmí poskytovat vázanou pomoc, jejíž míra zvýhodnění (Concessionality Level) je nižší než 35 %, případně 50 %, je-li dlužníkem země ze skupiny Least Developed Countries/LLDC.
  • Výběr projektu. Rozvojová země v pravidelných termínech prezentuje seznam projektů, na jejichž realizaci má zájem. Dárcovská země (zastoupená Spolkovým ministerstvem pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung) podrobí jednotlivé projekty analýze z hlediska jejich shody s konceptem rozvojové pomoci, který je předmětem bilaterální dohody mezi dárcovskou a přijímající zemí. Projekty jsou společně projednávány a vybírány a na závěr fixovány v podobě protokolu. Zvolené projekty jsou následně zohledněny v plánu státního rozpočtu Spolkové republiky.
  • Audit ze strany Rozvojové banky (Kreditanstalt für Wiederaufbau/KfW) a Spolkové vlády. Auditem jednotlivých projektů je pověřena KfW, která vypracuje zprávu, jež je podstoupena k projednávání ze strany spolkové vlády. Je-li projekt schválen, obdrží KfW příkaz uzavřít s ministerstvem financí rozvojové země, v níž má být zakázka realizovaná, úvěrovou smlouvu.
  • Vládní smlouva mezi spolkovou vládou a vládou rozvojové země vytváří právní základ pro poskytnutí prostředků rozvojové pomoci a pro soukromoprávní smluvní vztahy mezi KfW a příjemcem.
  • KfW podepisuje s rozvojovou zemí smlouvu o půjčce a smlouvu o projektu (obě smlouvy se již vztahují na konkrétní zakázku). Ministerstvo financí rozvojové země může následně s investorem uzavřít smlouvu o přenosu smluvních úvěrových podmínek KfW ve prospěch investora; KfW ze své strany podepisuje s investorem smlouvu o realizaci projektu.
  • Investor (tedy konečný zákazník) vyhlašuje tendr, veřejnou soutěž na realizaci projektu, nejpozději v okamžiku uzavření smlouvy o půjčce a smlouvy o projektu. Projekt není automaticky přidělen dodavateli z dárcovské země (tj. ze SRN), při rozhodování hraje stěžejní roli nejlepší nabídka předložená všemi účastníky tendrového řízení. Následuje čerpání půjčky v závislosti na pokroku projektu, který KfW sleduje (zpracovává pro Spolkovou vládu roční zprávu). V okamžiku dokončení projektu je předkládána kontrolní zpráva.
  • V podmínkách České republiky mohou vývozci žádat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) o poskytnutí měkkého úvěru (soft loan). Za tímto účelem byl vládou ČR projednán materiál Podpora vývozu poskytováním dlouhodobých vládních úvěrů za výhodných podmínek pro jednotlivé vývozní projekty v souladu s Konsensem OECD. Při MPO byla ustavena skupina pro realizaci vládních úvěrů. Členy této pracovní skupiny byli jmenováni zástupci orgánů státní správy, tj. Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva financí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a dalších zainteresovaných organizací, tj. České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a Sdružení dodavatelů investičních celků. Jako vlastní realizátor celého financování byla stanovena ČEB, přičemž vláda ČR si vyhradila právo konečného rozhodnutí o poskytnutí jednotlivých vládních úvěrů.

    Dle pravidel pro financování vybraných exportních projektů poskytováním dlouhodobých vývozních úvěrů schválených vládou ČR jsou úvěry zaměřeny především na podporu vývozu investičních celků. Prioritní obory, kde lze dnes získat podporu soft loans, tvoří především energetika, projekty plynofikace, obnovitelné zdroje energie, projekty z oboru dopravy a telekomunikací plus další výrobní projekty. Závěrem je třeba konstatovat, že poskytování dlouhodobých vládních úvěrů podle pravidel OECD (soft loans) je v celkovém kontextu české proexportní politiky chápáno jako doplňkový produkt.

    Ing. Marek Zinecker, Ph.D.

    Ing. Romana Nývltová, Ph.D.

    VUT v Brně, Fakulta podnikatelská

    [email protected]

    www.fbm.vutbr.cz

    Reklama
    Vydání #7,8
    Kód článku: 60720
    Datum: 17. 07. 2006
    Rubrika: Management / Finance
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Internetový vyhledávač dotací

    Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

    Variabilní produkt a zkušená pojišťovna

    Každý, kdo někdy zkusil podnikat, potvrdí, že to mnohdy není nic pro slabé povahy. Nástrah, rizik a komplikací čeká na podnikatele mnoho, přitom univerzální recept na úspěch neexistuje. S vhodně zvoleným pojištěním, které se přizpůsobí přesně potřebám podnikatele, se však dá spolehlivě předejít celé řadě problémů.

    Finance pro podnikání - Aby byly krásné a lesklé

    Dokonalé povrchové úpravy kovů. Tak lze stručně charakterizovat činnost společnosti Seven-K se sídlem ve východočeských Králíkách. Jde o společnost poměrně mladou, ale velmi úspěšnou. Za jejím úspěchem však, kromě samotné kvality její práce, kterou oceňuje více než 400 aktivních zákazníků ze všech oblastí průmyslu, stojí i spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

    Související články
    Finance pro podnikání - Prostory, v nichž můžeme růst

    Průmyslové lepení. Tak se nazývá oblast, bez které se dnes neobejde prakticky žádné odvětví. Přitom lidí, kteří mu opravdu rozumí, u nás není mnoho. O těch, kteří patří k západočeské firmě Kaletech, působící v této oblasti již 16 let, se však bez váhání dá říci, že jsou skutečnými odborníky. A o zakladateli firmy a jejím jednateli, kterým je Ing. Martin Kaše, to platí dvojnásob. I to bylo důvod, proč růst této firmy opakovaně podpořila Českomoravská záruční a rozvojová banka.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Finance pro podnikání - Když pomoc přijde včas

    Psal se rok 2007, když byla ve východočeské obci Sloupnice založena soukromá česká strojírenská firma Šimůnek. Jejího zakladatele a majitele Jana Šimůnka vedl k jejímu založení prostě zájem o strojařinu, a hlavně - víra v budoucnost tohoto oboru.

    Finance pro podnikání - Pomoc při poklesu odbytu

    Českomoravská záruční a rozvojová banka – ČMZRB – je první institucí, která začala podnikatelům, jejichž aktivity byly negativně ovlivněny koronavirovou infekcí nebo opatřeními s nimi spojenými, reálně vyplácet podporu. K 8. dubnu 2020 schválila bezúročné úvěry v objemu 500 mil. Kč. Žádosti, u nichž bude možné úvěr poskytnout, pak plánuje schválit v průběhu dubna.

    Finance pro podnikání - Když firma vyrůstá z dětských botek

    Menší, rodinná firma, z níž okamžitě vycítíte profesionalitu, soudržnost i úctu k zákazníkovi. To je, v kostce řečeno, Elektra Týn - společnost, která se zabývá výrobou kabelových svazků, akumulátorových připojovacích kabelů a ovládacích panelů. Firma disponuje strojovým vybavením, ale především padesátkou šikovných lidí, včetně dvou dcer majitelů a zakladatelů Milana Pavlíčka a Lenky Pavlíčkové. Nyní Pavlíčkovi, díky záruce od ČMZRB, snáz dosáhli na prostředky od své komerční banky a zainvestovali do nového sídla.

    Podpořit šikovné a podnikavé - Finance pro podnikání

    Podpora pro firmy všech velikostí. Tímto heslem se řídí Českomoravská záruční a rozvojová banka, která již od raných 90. let minulého století pomáhá firmám k úspěchu v jejich podnikání. Proč tomu tak je i na mnoho dalšího jsme se zeptali Jiřího Jiráska, předsedy představenstva a generálního ředitele banky.

    Jiný pohled na věc?

    Předpokladem udržení konkurenceschopnosti a rozvoje výrobní firmy jsou investice do strojního vybavení. Využití vlastních zdrojů je považováno za relativně drahou variantu, navíc pořizovací ceny některých strojů převyšují aktuální možnosti cash flow dané firmy.

    Finance pro podnikání – Schody z Čech do Evropy

    Přední český výrobce dřevěných a kombinovaných schodišť společnost SWN Moravia pro vytápění všech svých prostor, to znamená výroby, skladu, sušáren dřeva a administrativní budovy, využívá teplo, které vzniká ze spalování dřevěného odpadu. V současné době za využití programu Úspory energie od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) pořizuje nové kotle, díky nimž sníží cca o 16 % spotřebu energie.

    Finance pro podnikání - Partnerství úspěšných

    Výroba přesných dílů pro rozvod a regulaci plynů, upínacích držáků a čepů pro zásobníky nástrojů v obráběcích centrech, dílů pro nemocniční lůžka, ale i součástí pro pneumatické systémy, luxusní nábytek i traktory, a dalších dílů dle dokumentace dodané zákazníky. Tím vším se zabývá Společnost AR-Kovo, která navíc v kooperaci zajišťuje povrchové úpravy dílů, jako je niklování, zinkování, eloxování, pískování a kalení. Tato úspěšná společnost letos k financování nových technologií využila program Expanze od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

    Finance pro podnikání - Podpořit mladou, rostoucí firmu

    Poskytování komplexních služeb v oblasti dodávek strojních dílů, zámečnických a montovaných sestav a funkčních celků. To je v kostce řečeno náplň činnosti společnosti MESgroup Czech. Tato úspěšná česká firma, k jejímž zákazníkům patří převážně firmy ze západní Evropy, je již od roku 2014 klientem Českomoravské záruční a rozvojové banky. V současné době jí ČMZRB pomáhá realizovat největší investiční projekt v historii firmy – výstavbu vlastní výrobní haly.

    Finance pro podnikání - Podpořit špičkovou strojařinu

    V moravské obci Traplice již dlouhou řadu let sídlí společnost Mipexa. Tým zdejších pracovníků dnes tvoří 65 lidí, kteří obsluhují téměř 40 produktivních CNC strojů. Firma se specializuje na sériové obrábění odlitků, výkovků a dělených materiálů.

    Finance pro podnikání - Pomáhat k úspěchu

    Pomáháme podnikatelům a obcím růst. To je motto Českomoravské záruční a rozvojové banky, která právě za tímto účelem byla již v raných 90. letech minulého století založena. Na podrobnosti jsme se zeptali Jiřího Jiráska, předsedy představenstva a generálního ředitele banky.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit