Témata
Reklama

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na duben: Průlomové technologie, automatizace a digitalizace

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Tento článek je součástí seriálu:
Mysleme globálně, jednejme lokálně
Díly
Prof. Milan Zelený

Česko-americký ekonom, který se zabývá zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Patří k nejcitovanějším českým ekonomům, je autorem řady odborných publikací a působí na několika zahraničních vysokých školách. Se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách.

Prof. Ján Košturiak

Vystudoval strojírenství a průmyslové inženýrství, dlouhoudobě spolupracoval s největší evropskou společností pro aplikovaný výzkum Fraunhofer, spolupracoval na vývoji systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a na desítkách inovací s nadnárodními i domácími firmami – např. VW, Mercedes, Siemens. Je spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia, zemědelského družstva Agrokruh, spolupracuje na vývoji customizovatelného eBiku a jeho aditivní výrobě, buduje vlastní Podnikatelskú univerzitu (www.podnikatelskauniverzita.sk) ve které propojuje inovátory a podnikatele, pracuje v komunitě Dobrý pastier (ozdobrypastier.eu), ve které se nachází 350 lidí z okraje společnosti návrat do života s pomocí podnikatelských aktivit. Inicioval založení partnerské sítě Inovato, jejíž je prezidentem. Žije mezi Varínem na Slovensku a Měrůtkami na Moravě s manželkou Milenou a dětmi Jánem, Lucii a Zuzanou. Věnuje se jízdě na horském kole, turistice a psaní knih.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pod hlavičkou Nadace ZET bude po celý rok 2016 realizovaná série článků, ve kterých se budeme snažit:

1. Pochopit, co se děje a proč?
2. Ukázat, jak se přizpůsobit této rychlé změně odpovídající akcí.
3. Hledat, jak využít rozpoznaných příležitostí k novému podnikání, produktům, službám a podnikatelským modelům.

Témata článků podle vydání:
MM 1, 2: Transformační trendy
MM 3: Odstraňování mezičlánků
MM 4: Průlomové technologie, automatizace a digitalizace
MM 5: Lokální výroba, decentralizace, autonomie
MM 6: Masová customizace
MM 7, 8: Samoobsluha a sítě sdílení
MM 9: Fungování v kruhu, ekologie a recyklace
MM 10: Hledání vlastní cesty
MM 11: Podniková kultura a prostředí, generace Y
MM 12: Strategie prvního kroku

Vydavatelství MM publishing je hrdým partnerem Nadace ZET. Na základě společného memoranda o spolupráci budeme mj. realizovat regionální setkání po celé ČR s místními podnikateli a společně diskutovat nejen na téma nového světa inovací, autonomie a podnikatelství v současné éře akcelerace změn.

Reklama
Reklama
Reklama

Téma na duben: Průlomové technologie, automatizace a digitalizace

Za průlomovou (disruptivní) technologii nebo inovaci se označuje technologie nebo její radikální změna, která překonává a vytlačuje technologii stávající. Autorem tohoto pojmu je profesor Clayton M. Christensen. Průlomová inovace přináší nová řešení pro zákazníka, která zpočátku nemají výkonnost stávajících produktů, služeb nebo podnikatelských modelů, ale postupně je překonávají a snižují nebo úplně eliminují jejich význam a podíl na trhu.

Obr. 1. Průlomové technologie

Koncem osmdesátých let pracovníci Fraunhoferova institutu v Erlangenu experimentovali s komprimací zvuku. Tehdy ještě netušili, na co to bude dobré a vymysleli pro své řešení typické německé označení – MP3. Zásluhou této technologie klesl mezi lety 2004 a 2008 prodej CD s hudbou z 800 milionů kusů na 400 milionů a tržby z prodeje hudby z 12,3 miliardy USD na 7,4 miliardy. Lidé si však dnes užívají hudbu z internetu více než kdykoliv předtím a rostou služby typu YouTube, Pandora nebo Spotify.

Firmu Kodak prý zničila digitální fotografie. Za dvě minuty dnes na světě vznikne více digitálních fotografií než počet analogových fotografií v celém 19. století. 15 lidí vymyslelo Instagram, na kterém dnes téměř 200 milionů lidí sdílí miliardy fotografii a tato firma má dnes 4 600 lidí. V Kodaku pracovalo v nejlepším období 145 tisíc pracovníků a tisíce dalších lidí byly zaměstnány v obchodní síti a službách při výrobě fotografii. Kodak vyhlásil bankrot, Instagram přebrala firma Facebook.
Toto jsou průlomové technologie, které vytvářejí nové hodnoty pro zákazníky i nové byznysy a rychle pohřbívají stará podnikatelská odvětví, firmy a pracovní místa – patří sem například mobilní telefony, internet, počítače a různé počítačové programy, nové výrobní technologie, materiály apod. A nastupují další – 3D tiskárny, nanotechnologie, elektromobilita apod.

Na obr. 2 lze vidět, jakou roli v pronikání technologie i v odmítání či ignorování změny hraje rezistence. Aktivní a nákladná rezistence proti nové technologii (jako Kodak proti digitalizaci) vede k dočasnému útlumu nové technologie a tak k posílení přesvědčení, že nová technologie nebude mít dlouhého trvání a je spíše jen dočasným výkyvem. Rezistenční podnik pak není připraven na průlomovou technologii a velmi rychle podlehne (často skončí i v bankrotu). Dnes se podobné „věci“ odehrávají v GM, GE, VW a mnoha dalších standardních podnicích, které se dávají cestou rezistence.

Vstoupili jsme do on-line světa digitalizace a automatizace

Každý den se sbírá z internetu, z různých senzorů a mobilních aplikací množství údajů a výrobci procesorů a počítačů vyvíjejí stále výkonnější systémy na jejich zpracování pro různé oblasti lidské činnosti. Před pěti lety říkal šéf Googlu Eric Schmidt, že jde o údaje v objemu 2 exabytů (1 exabyt = 1018 bytů) každé dva dny. Odborníci tvrdí, že dnes je tento objem dat dvojnásobný. Marketing, poznání trhu, zákazníků a rozhodování ve firmách budou mít zcela nové možnosti.

Počítače se umějí učit, rozpoznávají lidské tváře, emoce, mimiku a psychické rozpoložení, stále lépe překládají mezi různými jazyky. V posledních letech se hovoří o inteligentních městech, domech, strojích a automobilech bez řidiče. Stále více se ve spojení s počítači a stroji používá slovo, které bylo vždy spojováno se schopnostmi lidí – inteligence.

Když po druhé světové válce vytvářel Alan Turing test na odlišení stroje od inteligentní bytosti, netušil, že počítače v dnešní době dokážou jeho test překonat a přesvědčit lidi, že komunikují s člověkem (2014, počítačový program Eugene Goostman, který simuloval 13letého ukrajinského chlapce). Auta bez řidiče se stávají realitou, umělá inteligence proniká do výroby, obchodu i logistiky; hranice, která rozdělovala práci počítačů a lidí, se rychle mění. Počítačům se přiřazovaly činnosti, které se daly popsat algoritmy, a člověk byl dobrý v rozpoznávání množství měnících se informací, které přijímáme našimi smysly. Například amygdala v našem mozku umožňuje rychlou reakci v propojení na některé emocionální události z naší minulosti, aniž jsme použili jasnou logiku a algoritmus. Je zřejmé, že počítače už nejsou „počítači“, ale hlavně osvobozením a doplněním, ne-li rozšířením člověka.

V poslední době se mnoho hovoří o čtvrté průmyslové revoluci nebo internetu věcí. Pojem Industrie 4.0 byl poprvé propagován před pár lety na veletrhu v Hannoveru. Co nám tato „revoluce“ přinese? Především to není „revoluce“, ale organická fáze ve vývoji průmyslové technologie. Množství článků, knih, konferencí, seminářů a peněz je dostupné pro firmy, které se k tomuto sloganu přihlásí. Tak jak to vždy bylo i při podobných vývojových fázích či „revolucích“ v minulých desetiletích – např. FMS (Flexible Manufacturing Systems), CIM (Computer Integrated Manufacturing) nebo Digital Factory. Vždy šlo hlavně o přirozenou a zcela organickou evoluci zcela přirozených a organických technologií. Přelomová změna není revolucí, ale prostou, i když stále akcelerující změnou.

Je naším štěstím, že se svět, ekonomika i podniky vyvíjejí nezávisle na sloganech, veletrzích, konferencích a revolučních projevech úředníků. Nelze popřít, že prožíváme průlomové období v lidských dějinách a že je lepší snažit se tyto změny pochopit, přizpůsobit se jim a využít je, než se snažit vymýšlet marketingová hesla a manipulovat davy. Technologická evoluce, transformace a metamorfóza nejsou revoluce: průmyslová revoluce už byla a další už nikdy nebude.

Internet je průlomová technologie, ale největší a nejsložitější síť na světě nosíme ve své nervové soustavě a dodnes je podstatně nevyužitá. Digitalizace, umělá inteligence, automatizace a robotizace je přirozenou evoluční fází a označovat ji za čtvrtou průmyslovou revoluci je zavádějící. Průmyslová revoluce představovala uvolnění pracovní síly ze zemědělství do nového ekonomického sektoru průmyslu. Rozvoj odpovídajících technologií tak dostal potřebný prostor k invenci, inovaci a akceleraci. Proto přišla průmyslová revoluce v Anglii, a ne v Somálsku. Jinými slovy, technologie nepadá z nebe, ale je důsledkem a reakcí na potřebu zaměstnat a hlavně uživit uvolněné pracovní síly.

Připomeňme, že Němci za první průmyslovou revoluci označují období, kdy začala mechanizace a využití energie vody a páry. Po parním stroji přišla druhá průmyslová revoluce, která přinesla hromadnou výrobu, kde elektřina, výrobní pásy, dokonalá organizace a dělba práce umožnily obrovské zvýšení produktivity a snížení nákladů. Třetí průmyslová revoluce přichází s elektronikou, počítači a automatizací, které dodaly výrobě vysokou pružnost, rychlost a další zvyšování produktivity. Při troše pozornosti k detailu by se těchto „revolucí“ dalo vymyslet „patnáct“. Nestojíme před nekonečným řetězcem takových průmyslových „revolucí“, ale před dalším přesunem pracovní síly do nového sektoru, který smazává rozdíly mezi zemědělstvím, průmyslem a službami v lokálních a regionálních podmínkách. Samozřejmě že se objevují nové, odpovídající (appropriate) technologie, opět jako následek uvolnění pracovních sil z poválečné revoluce služeb.

Německé marketingové označování „Industrie 4.0“ tedy není revoluce, ale přirozená fáze technologického vývoje směrem k robotizaci, automatizaci, digitalizaci, internetu věcí atp. nejen v průmyslu, ale hlavně i v zemědělství a službách. Jejím klíčovým znakem je vyšší produktivita, snížená potřeba zaměstnanců a nižší náklady na jednotku. (Revoluce by to byla, kdyby potřeba zaměstnanců v novém sektoru byla vyšší, ne prudce nižší). „Revolučním“ se může jevit účelové německé lpění na průmyslu a průmyslové sféře.

Nové objevy a inovace potřebuji vhodné prostředí pro své komerční rozšíření a zdá se, že dnes nastává čas sklizně v oblasti informačních a automatizačních technologií. Charles Babbage vymyslel první počítač v roce 1837, ale lidstvo muselo čekat sto let, než funkce složitých a pomalých mechanických částí převzaly elektronické součástky. 3D tisk pod názvem Selective Laser Sintering (SLS) vznikl na základě zkušenosti s karbonátovým tiskem xeroxu. Stereolitografie (SLA) byla patentována už v r. 1984 a teprve dnes zaznamenáváme průlom v jejích průmyslových aplikacích. „Inteligentní“ továrny částečně máme již dnes, obzvláště v inteligentních společnostech. Je zřejmé, že podobné technologie se budou rozvíjet i dále – jako digitální produkce, inteligentní materiály, univerzální roboty, samořídicí výrobní a logistické systémy, umělá inteligence, 3D tisk apod. Je třeba si uvědomit, že 3D tisk není jen o průmyslu a průmyslových produktech. Dnes již lze „tisknout“ i živé a funkční lidské orgány, stejně jako budovy, brýle nebo zemědělské produkty. Ani zde nejde o nějaké „revoluce“, ale přirozené disruptivní technologie, odvozující svůj původ z poválečné xeroxové mašiny. Dnešní průlomová změna tedy nespočívá ani tak v daných technologiích, jako spíše v dopadech jejich reálného použití v nových podmínkách decentralizace, rychlosti, lokální produkce a menších „stolních“ rozměrech.

Průlomová technologie a podpůrná síť

V první části nazvané Transformační trendy našeho seriálu jsme uvedli, že veškerá technologie může být rozdělená do jasně definovatelných komponent:
1. Hardware. Fyzikální struktura nebo logická platforma, provoz nebo zařízení stroje či mechanismu. To jsou prostředky k uskutečňování požadovaných úloh transformace na dosažení smyslu a cílů. Proto se hardware nevztahuje pouze na zvláštní fyzikální strukturu komponent, ale i na jejich logické uspořádání.

2. Software. Soubor pravidel, směrnic a algoritmů potřebných pro používání hardwaru (program, stanovy, normy, pravidla na použití) na uskutečnění úloh. Je to know-how, jak uskutečnit úkoly vedoucí k dosažení cílů.

3. Brainware. Smysl (cíle), důvod a zdůvodnění pro použití a rozvinutí hardwaru/softwaru určitým způsobem. Toto je know-what (vědět co) a know-why (vědět proč) součást technologie. Toto je určení, co použít nebo rozvinout, kdy, kde a proč.

Tyto tři komponenty jsou nezávislé a stejně důležité. Tvoří jádro technologie. Komponenty jádra technologie jsou spolurozhodujícími faktory, jejich vztahy jsou kruhové (nelineární a nehierarchické) a vzájemně se podporující.

Podle těchto tří komponentů bychom mohli podobně definovat automobily, počítače, satelity nebo internet. Existuje ovšem čtvrtý a nejdůležitější aspekt technologie:

4. Technologická podpůrná síť (infrastruktura). Nezbytné fyzikální, organizační, administrativní a kulturní prostředí: pravidla práce a zadání, obsah práce, normy, energie, styly, kultura, právo a organizační vzory.

Aby jakékoli jádro technologie (hardware, software a brainware) fungovalo jako technologie, musí být zakořeněné v podpůrné síti fyzikálních, informačních a socioekonomických vztahů, které umožňují a podporují správné použití a fungování dané technologie. Je to struktura nazývaná technologická podpůrná síť (angl. Technology Support Network, TSN).

Je to ale právě podpůrná technologická síť, která, pokud se plně etabluje a zafixuje, představuje významné překážky pro prosazení přelomové inovace. Těžiště nespočívá ani tak v hardwaru, který postupně komoditizuje, ani v softwaru či brainwaru, ale právě v omezení a architektuře podpůrné sítě samotné.

Povaha technologie se v éře globalizace změnila: zvyšuje se její integrace, je více znalostně orientovaná, je k dispozici na celé zeměkouli a zahrnuje logické systémy, postupy a software, nejen nástroje a stroje. Má tendenci doplnit a rozšířit obzor uživatele, nejen z něj jednoduše „udělat příslušenství“. Pojem technologie musí být předefinovaný: na technologii by se mělo pohlížet jako na určitou formu společenského vztahu, s tím, že brainware a technologická podpůrná síť umožňují fungování hardwaru a softwaru.

Technologie je jedním z hlavních motorů ekonomického rozvoje od dob průmyslové revoluce. Avšak její operativní definice se zanedbává a většina lidí ji z makroekonomie zná jednoduše jako „T“ (v některých tajemných vzorcích) nebo ze záznamů hardwaru či „strojních zařízení“ (jako vrtačka, počítač, robot nebo jeřáb). Taková úroveň chápání je v éře vysoké technologie – tj. formy technologie, která musí být ve stále větší míře řízená manažery a zákazníky, nejen navržená inženýry – silně nepřiměřená. Manažerský pohled na technologii prozatím chybí.

Není ani tak důležité, co používáte a jak, ale spíše na co a  proč. Posun od „co a jak“ k „na co a proč“ je virtuálně definující faktor vysoké technologie. Je to právě ta technologie, která je charakterizovaná nikoliv změnou v hardwaru nebo softwaru, nýbrž změnou potřeb v podpůrné síti, jež umožňuje přelomové fungování: vyžaduje dělat věci jinak a dělat odlišné věci, nejen dělat lépe a efektivněji věci stejné. Prof. Ján Košturiak

Koncepce technologické podpůrné sítě nám dovoluje oddělit jádro technologie hard-soft-brainware z jeho pevné pozice. Různá jádra mohou mít stejnou síť, různé sítě mohou vyzkoušet stejné jádro atp. V tomto smyslu může být jakákoli technologie charakterizována jako „nesprávně umístěná“ nebo „nehodící se“, stejně jako „správná“, „hodící se“ nebo „vhodná“. V případech neshody musejí být oba dva aspekty technologie (jádro a TSN) přizpůsobeny, aby se zajistilo správné fungování.
Různé změny v jádru, ať už hardwaru, softwaru nebo brainwaru, budou mít rozdílné účinky na TSN. Podle povahy a rozsahu těchto změn můžeme nabídnout následující definice: High-tech je jakékoli jádro technologie, které mění samotnou architekturu (strukturu a organizaci) komponentů technologické podpůrné sítě. Špičková technologie proto transformuje kvalitativní povahu potřeb TSN a jejich vztahů, stejně jako jejich náležité fyzikální, energetické a informační toky. Ovlivňuje také požadované zručnosti, úlohy, styly řízení a koordinaci – samotnou organizační kulturu. Zkrátka dovoluje (a často vyžaduje) nejen dělat věci jinak, ale dělat jiné věci.

Zavedení elektrického psacího stroje do podpůrné sítě ručního psacího stroje vyžaduje pouze kvantitativní změny a úpravy: proto je elektrický psací stroj jen technologie. Zavedení jádra slovního procesoru do TSN elektrického (nebo ručního) psacího stroje vyžaduje fundamentální změny v architektuře sítě: úlohy, vstupy, zručnost a kulturu. Dokonce i podpůrní zprostředkovatelé (písařky) jsou eliminováni. Slovní procesor jasně splňuje podmínky klasifikace – high technologie.
High technologie se nedá hodnotit a porovnávat s existující technologií na základě nákladů, současné hodnoty nebo návratnosti investic – bylo by to jako srovnávat jablka a pomeranče. Jen v rámci neměnné a relativně stabilní TSN by měla tato finanční srovnatelnost význam. Jinými slovy, můžete přímo porovnat manuální psací stroj s lepším (elektrickým) psacím strojem, ale nikoliv se slovním procesorem. Zde spočívá výzva high technologie.

Vhodná technologie implikuje, že spíše než zlepšení provozu je to ochrana TSN samotná, co představuje hybnou sílu implementace technologií. Proto je pojem high technologie relativní vzhledem k technologii, která prochází změnou. Žádná technologie nezůstává neměnná, ale – jelikož je formou společenského vztahu – vyvíjí se. Technologie se rodí, rozvíjí, přetrvává, mutuje, stagnuje a zaniká – právě tak jako živý organismus.

Existuje evoluční životní cyklus vnímaný v používání a vývoji každé technologie: objeví se nové jádro high technologie a vyprovokuje existující TSN, které jsou tím přinuceny vyvíjet se spolu s ní. Nové verze jádra jsou konstruované a přizpůsobované k příslušné TSN se stále se zmenšujícími účinky high technologie. Špičková technologie se stává (běžnou) technologií s účinnějšími verzemi odpovídajícími stejné podpůrné síti. Nakonec se sníží efektivita, důraz se přenese na terciální vlastnosti produktu (podoba, styl) a technologie se stane „komoditní“ technologií ochraňující existující TSN. Tento technologický stav rovnováhy se ustálí a stabilizuje, chrání se před narušováním technologickými mutacemi – objeví se tedy nová high (disruptivní) technologie a cyklus se opakuje.

Automobil byl high technologií vzhledem ke koňskému povozu, pak se stal technologií a nakonec běžnou technologií se stabilní, neměnnou TSN. Hlavní pokrok technologie, který je na obzoru, představuje některá forma elektrického automobilu – ať už bude zdrojem energie slunce, vodík, voda, tlak vzduchu nebo induktivní elektřina. Elektrický automobil předběhl benzínové motory o několik desetiletí, a tak je jeho dnešní návrat z pohledu porovnatelných nákladů celkem přirozený, ale aktivně brzděný a omezovaný.

Implementaci high technologie se často házejí „klacky pod nohy“. Tento odpor se dá pochopit ze strany aktivních účastníků existující TSN. Proti automobilům s elektrickým pohonem budou bojovat provozovatelé benzinových čerpadel, stejně jako proti bankomatům bojovali agenti a pokladníci v bankách a proti automobilům výrobci koňských bičů. Prostá technologie TSN kvalitativně nerestrukturalizuje, a proto se proti ní nebude bojovat a ani se nikdy nebojovalo.

Příslovečný „odpor vůči změnám“ není univerzální lidská vlastnost. Ve skutečnosti má člověk změnu rád, hledá ji a má z ní potěšení – pokud změna chrání podpůrnou síť, které je součástí. Člověk se nikdy nebránil elektrickému psacímu stroji, elektrickému zubnímu kartáčku nebo výkonnějšímu traktoru. Nebrání se technologiím a běžným technologiím, ale jen špičkovým „disruoptivním“ technologiím. Střední management se brání reengineeringu podnikových procesů (BPR), protože BPR reprezentuje přímý útok na podpůrnou síť (koordinující hierarchii), která již nevyhovuje. Týmové práci a multifunkčnosti se brání ti, kterým TSN poskytuje pohodlí úzké specializace a práce podle příkazů.

V rámci toho, co je zde uvedené, není možné si nevšimnout, že moderní technologie, založené na informacích a znalostech (včetně technik a metodik), mají v současnosti tendenci být high technologiemi s high technologickými účinky. Integrují úlohu, práci a znalosti, překračují klasické oddělení mentální a manuální práce, urychlují systémové aspekty a prosazují sebejistotu, digitalizaci, inovaci a kreativitu. „Nízké“ technologie, bez ohledu na to, nakolik jsou nové, komplexní nebo vyspělé, jsou ty, které stále vyžadují dělbu a atomizaci úlohy, práce a znalostí, zvyšují specializaci, prosazují rozdělení a závislost, podporují zprostředkovatele a snižují iniciativu.

Ne všechny moderní nebo pokrokové technologie jsou high technologiemi: důležité je použití „jako“ high technologie, tj. fungovat jako high technologie a být zakořeněné ve svých TSN. Musejí zaujmout jedince, protože pouze přes jedince mohou přenést vědomosti. Bylo by přehnané tvrdit, že všechny „informační“ nebo „informující“ technologie (IT/S) mají integrační účinky. Některé informační systémy mají stále ještě za úkol „zlepšovat“ tradiční příkazovou hierarchii a tím chránit a pevně etablovat již existující TSN: administrativní model managementu. Také zhoršují oddělení úlohy a práce, specializují znalosti, oddělují management od dělníků a koncentrují informace a znalosti ve specifických centrech.

Prof. Milan Zelený: „Když znalosti předstihnou kapitál, práci a suroviny jakožto dominantní ekonomické zdroje, rovněž technologie začnou takový posun odrážet. Protože znalosti nejsou „věci“ sídlící v superpaměti, superknize nebo v superdatabázi, ale je to komplexní soustava sítí ke koordinaci lidské akce a činnosti, přesouvající technologie z centralizovaných hierarchií do distribuovaných sítí.“(Foto: Vojtěch Vlk)

Dobrý příklad poskytuje používání počítačů. Původní centralizovaný koncept (jeden počítač, mnoho osob) je myšlenkou naší výpočtové prehistorie vzdorující znalostem i nedostatečnosti a chybám systému, které byly zjevné. Éra osobních počítačů přinesla silné stroje „na každý stůl“ (jedna osoba, jeden počítač). Toto krátké a přechodné období bylo potřebné k tomu, abychom si zvykli na nové výpočtové prostředí, ale bylo neadekvátní z pohledu tvorby znalostí. Přiměřená tvorba znalostí a řízení přicházejí hlavně z tvorby sítí a distribuovaného užívání počítačů: jedna osoba, mnoho počítačů v moderním „cloud“ systému. Počítač každé osoby musí umožnit přístup do celé výpočtové ekologie: internet škály počítačů, databází, „cloud“ počítačů, stejně jako výrobní, distribuční a maloobchodní zařízení atp.

Technologická podpůrná síť (TSN) je primární kritérium pro technologickou inovaci. Bez toho, aby se shodovala s podpůrnou sítí, má jakákoli nová technologie malou šanci na úspěch. Moderní inovační proces musí věnovat větší pozornost tomu, aby se patřičná podpůrná síť shodovala (technologie) nebo kvalitativně měnila (high technologie). Podpůrná síť samotná musí být navržena co nejpružnějším, nejmobilnějším, nejminimálnějším a zákazníky kontrolovatelným způsobem. Pokračující snahy „akcionářů“ a držitelů podpůrné sítě maximalizovat svůj příjem pomocí jeho technické, ekonomické, společenské a politické fixace, jsou hlavní příčinou povrchních inovací hardwaru a nedostatku skutečně paradigmatického pokroku v mnoha oblastech technologií a jejich podpůrných síti. Globální konkurence vyžaduje ve stále větší míře výzkum orientovaný na podpůrnou síť, design a implementaci high technologických inovací. Své podpůrné sítě dnes hledají aditivní technologie (jejich výrobci se stávají také distributory materiálů pro tisk), drony (jejich technické možnosti jsou daleko vyšší než stávající infrastruktura a legislativa), problémy mají také automobily bez řidiče, které se dostávají do interakce s automobily dosud řízenými lidmi.

Nadace ZET vítá asociaci vzájemně výhodné spolupráce se spřízněnými podniky, vzdělávacími institucemi a místní i regionální samosprávou, měst a obcí. Účelem efektivního pracovního propojení a sdílení je posílení všech zúčastněných stran: čím úspěšnější bude jednotlivec, instituce nebo region, tím silnější bude Nadace ZET a tím efektivnější bude její podpora a pomoc v podnikatelském, vzdělávacím a společensko-kulturním rozkvětu místních a regionálních ekonomik.

Prof. Milan Zelený, zpracoval prof. Ján Košturiak

kostur@ipaslovakia.sk

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Výběr nejlepšího vývojáře

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Související články
Jak má být organizován úspěšný R&D?

Jaké modely řízení R&D se osvědčily? Alfou omegou pro výzkum a vývoj jsou rychlost, správnost bádání, produktivita výzkumníků a rozumné náklady. V této době je tím hlavním kritériem čas, protože když konkurence vyjde s novou inovací o čtvrt roku dříve, může na sebe strhnout trh. Uvádí se, že když přijdete s inovací jen o 10 % lepší než konkurence, můžete získat o 50 až 100 % vyšší tržby i ziskovost. Jak tedy řídit R&D, aby to vše fungovalo a nedocházelo ke ztrátám?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 6.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali motivací, ale i talenty, které neumíme využít. Dnes, v závěrečném dílu našeho seriálu, se zaměříme na principy vlastní transformace a přechod do skutečné akce.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 5

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali inovacemi, které jsou často jen halucinací. Dnes se zaměříme na nábor a motivaci.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Od školního ukazovátka až na vrchol v osvětlovací technice

Tentokrát jsme se vydali na Slovensko do městečka Dojč, ležícího v blízkosti hranic s Českou republikou mezi městy Holíč a Senica, na jihovýchod od Hodonína, za panem Vladimírem Levárskym, šéfem společnosti OMS, která se zaměřuje na problematiku osvětlení. K tomu patří designování svítidel i jejich výroba.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit