Od inovací ke komerčímu úspěchu

S myšlenkou pořádat inovační workshopy přišli pánové Jan Mašek z 3M Česko a prof. Ján Košturiak z IPA Slovakia. Již delší dobu tyto dvě organizace spolupracují na inovačních projektech a nejen z této platformy, ale i z předchozích aktivit získávají mnoho praktických zkušeností, o které se chtějí každy čtvrtek – jak je zatím frekvence nastavena – na Innovation Day s přítomnými podělit.

Během celého dne zde zazněly velmi zajímavé poznatky. Vstupní přednášky se ujal zakladatel IPA Slovakia, inovátor na slovo vzatý, profesor Ján Košturiak, kterého čtenáři MM Průmyslového spektra mimo jiné znají z publikovaných rozhovorů a odborných článků. Podle něho je inovace o tom přijít ve správný čas s něčím, co ani nemusí být dokonalé, ale musí zákazníky oslovit. Obecně prý ve firmách není problémem nedostatek nápadů, ale schopnost dotáhnout je do konce. Tvrzení, aby se inovátoři nebáli veřejně představit prototyp ještě ve fázi zrodu, vyvolá pravděpodobně v celé řadě čtenářů pochybnosti. Profesor Košturiak však argumentuje výhodami. „Jednak získáme zpětný feedback s kritikou toho, co jsme udělali, a dále v případě, že vyvíjený produkt osloví naše potenciální zákazníky, budeme jejich poptávkami motivováni ke zrychlení vývojového procesu,“ uvádí.

Je nutné vytvářet týmy, které mají podnikatelské schopnosti. Není dobré mít desítky projektů, ale pouze tři a ty dotahovat do zdárného konce. Dobré inovační zadání je třeba hledat tam, kde se na první pohled zdá, že řešení není. Je třeba poznat svého zákazníka, jak používá náš produkt, jaké s ním má pozitivní i negativní zkušenosti a to pak promítnout do následných produktových inovací.

Ján Košturiak dále nabádá k heterogenitě v názorech ‒ oprostit se od unifikace, používat svůj rozum a necitovat to, co již někdo někde napsal či řekl. „Sice dokážeme vymyslet skvělý produkt, ale nedokážeme jej prodat, neznáme a neumíme popsat jeho skutečnou hodnotu,“ říká. Namísto minimalizace rizika se prý snažme maximalizovat výkon. Nastavení strategie firmy je potřebná věc, ale v době, kdy ji definujeme, je prý často již zastaralá. Profesor Košturiak si myslí, že manažeři dělají zásadní chyby v tom, že nejschopnějšího a nejaktivnějšího člověka povýší a udělají z něj šéfa. Ten je pak zahlcen celou řadou povinností vyplývajících z vedoucí funkce a jeho schopnosti přijdou vniveč. Vystoupení Jána Košturiaka bylo plné praktických rad a návodů doložených vlastními zkušenostmi, jak vytvořit stabilní inovační strategii firemních procesů.

Následující rozsáhlejší vystoupení patřilo manažeru inovací 3M Česko Janu Maškovi. Historie nadnárodní společnosti 3M spadá do roku 1902, kdy pět investorů v americké Minnesotě koupilo důl s korundem. Bohužel jediné, co s touto nerostnou surovinou tehdy bylo možné udělat, bylo ji rozdrtit. Učinili tak, nalepili na papír a vznikl brusný papír. Následující inovace na sebe nenechaly dlouho čekat a firma prosperovala a i nadále prosperuje ze sdílených synergií napříč všemi obory – od lekařství přes ochranné pomůcky či kancelářské prostředí až po automobilový průmysl. Jak nám historie ukazuje, často k převratným objevům napomůže náhoda. Nutné je pak definovat a nastavit potřebný systém tak, aby výsledný efekt neskončil po krátkém čase, ale měl dlouhodobý efekt.

V současné době patří 3M ke třem celosvětovým nejvíce inovačním společnostem. Počet 3 100 patentů v roce 2012 hovoří za své (pro srovnání, v České republice se průměrně na patentovém úřadě předkládá na 300 až 400 patentových přihlášek ročně). Společnost 3M investuje rozsáhlé finanční prostředky do výzkumu a vývoje a podporuje tak neustálý proud inovací. Zdejší česká lokace, která vznikla z iniciativy generálního ředitele Davida Vrby, nyní zaměstnává na 140 lidí a vytváří obrat 1,5 mld. Kč. Společnost 3M Česko není klasickou pobočkou obchodního charakteru, ale realizuje řadu aktivit v oblasti inovací. Pět let inovací na lokální úrovni, z toho čtyři roky pod vedením Jana Maška. Při výběru partnera pro spolupráci si firma 3M Česko vybírá partnery s lokální působností a místním kompetentním managementem, samozřejmostí je zdejší výzkum, vývoj a výroba a vybudovaná lokální distribuční síť. „Avšak především musejí firmy chtít změny, být na ně připraveny a udělat pro to maximum. Pak je teprve předpoklad realizace úspěšné inovační spolupráce,“ říká Jan Mašek, manažer inovací 3M.

Design a prototypování

V inovativních firmách hrají důležitou roli průmysloví designéři. S rozmachem 3D tisku je nejenom ve fázi prototypování spolupráce těchto dvou profesí velmi synergická a přináší firmám konkurenční výhodu. To ostatně plynulo i z přednášek průmyslového designéra Martina Tvarůžka a odborného konzultanta na oblasti technologií 3D tisku Tomáše Michálka. Je nutné si uvědomit, že design není čistě umělecká discíplína, ale je kladen velký důraz na naplnění ergonomických, funkčních a uživatelských aspektů a samozřejmě i realizovatelnost v rámci současných ekonomických a technologických možností. S ohledem na specifika českého průmyslu ve srovnání s vyspělejšími trhy je podle slov Martina Tvarůžka důležité, aby designér vnímal formou vlastních disciplinárních přesahů celý proces vývoje i jeho následné využití v marketingu a v obchodní činnosti. Domnívá se, že designéři by měli být ve vztahu k firmám podstatně aktivnější a také by měli s ohledem na dnešní nároky zákazníků výrazně zvyšovat kvalitu služby, kterou nabízejí. Jedná se především o schopnost vnímání šíršího kontextu výrobku, než je konstrukce a technologické parametry, což je ve vyspělých společnostech považováno za dávno překonaný přístup. Martin Tvarůžek spatřuje těžiště disciplinárních přesahů designérů především v důsledném studiu koncového zákazníka, aplikaci inovačních principů a podpoře marketingové a obchodní činnosti výrobce, odrazu konstrukčních, technologických a ekonomických souvislostí produktu. Cestu vidí v důsledné definici zákazníka, určení povahy výrobku a shrnutí požadavků výrobce a jeho zákazníka na nově vznikající výrobek či zařízení jeho formálním zpracováním. Designér by prý měl dokázat potlačit své ego a stát se takto skutečnou podpůrnou službou opakované výroby. Toto tvrzení úspěšný designér doložil na výsledcích své práce – kolekci kotlů Viadrus, regulátorů vzduchotechniky Protronix, výdejních stojanů Adast a v současné době realizovaném designu velkých obráběcích strojů Škoda Machine Tool, kde značnou pozornost mj. věnuje hledání možností zvýšení uživatelského komfortu obsluhy strojů a reflexi teritoriálních specifik zařízení.

Jak již bylo řečeno úvodem, technologie 3D tisku má v současné době největší uplatnění v procesu prototypování (38 %), dále pak ve výrobě produkčních dílů (29 %), kde je i největší potenciál růstu, a nakonec i v oblasti výroby nástrojů, kde představuje podíl 27 %. Jak je známo, tato již 25letá technologie se nyní z důvodu vypršení patentové ochrany a možnosti masové výroby zařízení dostává díky cenové dostupnosti do popředí zájmu. Podle slov Tomáše Michálka aditivní technologie 3D tisku umožňuje zrychlení procesu inovací ve fázi prototypování. Například přes den konstruktéři navrhnou tvar výrobku a jeho prototyp se následně přes noc vytiskne. Velkou část svého vystoupení věnoval Tomáš Michálek různým metodám tisku a používaným materiálům. Ale jelikož jsme se těmto záležitostem na stránkách MM Průmyslového spektra v minulosti opakovaně věnovali, nebudeme tyto informace znovu zmiňovat.

Seminář Innovation Day ve své formě poskytl posluchačům ucelený pohled na problematiku inovací a aspektů s ní spojených. Ukázal jim, jak systematicky vyhledávat příležitosti na trhu a ty měnit na úspěšné obchodní případy. Snahou pořadatelů 3M Česko a IPA Slovakia je v rámci workshopů vytvářet určitý ekosystém, jenž bude základnou pro úspěšné partnerství, ze kterého může vzejít zajímavá spolupráce. Pozitivní ohlasy posluchačů utvrdily organizátory ve vhodnosti zvoleného modelu semináře a další zájemci se tak mohou těšit na příští Innovation Day.

Roman Dvořák, foto autor

roman.dvorak@mmspektrum.com