Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Osobnost vývojáře
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Management a řízení

Osobnost vývojáře

Není jedno, koho přijmete za vývojáře. Patrně již nehledáte překreslovače výkresů pro přípravu výroby a technologie. Nejspíš ale hledáte člověka, který vám má vymyslet nový produkt. A zřejmě to nebude obyčejný produkt, ale např. o 10 % lepší než ten předchozí. V posledních letech se určité funkcionality u výrobků stávají standardem. Mají je všichni - rozdíly jsou v nuancích. Dnes se více soutěží v konceptech a designu.

Co tedy od vývojáře očekáváme? Aby přišel s něčím mimořádným, co nebude moc drahé a bude to jednoduché, aby to konkurence nemohla snadno okopírovat. Jak k tomu vývojář dojde?


Vývojář se musí pekelně soustředit. Musí být „flow“: ponořen do problému a nechat se jím unášet. (Foto: William Iven, Pixabay)

Náhoda není dobrá

Nahodilost ve vývoji je málo pravděpodobná. Zpravidla přináší mnoho námahy, velkou nejistotu a zvýšené náklady. Zkoušet něco pořád dokola s nadějí, že to jednou vyjde, není šťastné řešení. I v hledání nápadu může být řád a předvídatelnost. Aby byl úspěch zaručen a vznikla zásadní či skoková inovace, musejí se potkat dva faktory: osobnost vývojáře a znalost metod a technik.

Osobnost vývojáře

Jaké vlastnosti a předpoklady má vývojář mít, aby byly zárukou vzniku inovací? Často jsou důležitější než délka praxe, hloubka znalosti jazyka či vystudovaný konkrétní obor na vysoké škole.

Zvídavost

Na prvním místě je zvídavost. Vývojář by měl mít široké spektrum zájmů. Nejen o svůj obor, ale o více různých oborů: od umělé inteligence přes přírodovědu až k fungování důmyslných systémů. Je dobré, když má zároveň zájem o design, umění a sám to aktivně provozuje – uměleckou fotografii, hru na hudební nástroj apod.
Trpělivost a vytrvalost

Vývoj produktů bývá někdy delší záležitostí, třeba roku či dvou. Vývojář musí mít trpělivost pokračovat, i když nápady nejdou nebo se něco zasekne. Většina velkých konceptů (internet, AI) se rodila dlouho.

Psychická odolnost

Vývojář se nesmí „hroutit“ pod tlakem vedení firmy či zákazníka. Musí v klidu reagovat. Musí se naučit překonávat překážky.

Sebemotivace

Ideální vývojář chce něco dokázat. Udělat „díru do světa“. Celému světu ukázat, co v něm je. Všem to natřít. Mít vizi, pohrávat si s ní. Rozvíjet ji. Dodávat si odvahu a hledat sílu, když se věci úplně nedaří. Musí být doslova posedlý. Musí mít ohromnou víru v sebe a svou vizi. Všichni velcí vynálezci byli posedlí. Nahodilých vynálezů jsou asi jen 3–4 %. Ostatní jsou výsledkem soustředěné práce.

Soustředění

Vývojář se musí pekelně soustředit. Musí být „flow“: ponořen do problému a nechat se jím unášet – prostoupit. Jste-li flow, čas kolem plyne a nevnímáte jej. Nevnímáte žízeň, hlad ani únavu. Jen tak lze skutečně něčeho hodnotného dosáhnout.

Optimismus

Je lepší obklopit se lidmi, jejichž sklenice je poloplná než poloprázdná. Lidé, kteří jsou často smutní, frustrovaní, kteří se zabývají křivdami a nespravedlnostmi, nemohou být v čele vývoje ani v týmu.

Trochu diplomat

Četl jsem několik statí o tom, že manažeři, kteří mají vývojáře na starosti, si na ně často stěžují. Na jejich neukázněnost, nechuť ke struktuře, k závazkům, nechuť k nastaveným procesům. Často nejsou diplomati. Hádají se, jsou nespolehliví, je těžké s nimi vyjít. Aby s nimi mohli manažeři vyjít, musejí si uvědomit, proč tam vlastně jsou. Ne kvůli procesům, ale kvůli inovacím – vynálezům. Ostatní se tomu musejí podřídit. Mohou pracovat několik dnů v měsíci doma, ale musejí nosit výsledky. Jediný tlak, který na ně můžeme vyvíjet, jsou termíny. Domluvit se například na tom, že každý měsíc musejí odevzdat nějaké měřitelné výsledky – etapy fáze projektu. Manažeři by jim měli vytvořit optimální podmínky a sledovat, jak pracují, co dělají a povzbuzovat je. Avšak přílišný tlak je zhoubný. Zabíjí tvořivost. Minutový valčík nelze zahrát za třicet vteřin – pak už to totiž není minutový valčík.

Konceptualista

Vývojář dneška by měl být spíše konceptualista. To znamená, že by měl vymýšlet nové koncepty. Vymýšlet, jak jinak by měl produkt (výrobek či služba) vypadat. Nové koncepty jsou často tzv. modrými oceány – jako například viagra, mikropůjčky Greemen, koncerty Andrého Rieu, Cirque du Soleil, Comic Relief, Salesforce, Stret View, Google Glass (neúspěšný), návratové moduly na palivo SpaceX, 3D tisk, drony pro všechno, bezodpadová výroba, kvantový počítač, léčba buněk informací, bitcoin, podmořský kabel FB kolem Afriky, který má přinést rychlý internet, seznamka pro obézní apod.

Školil jsem už stovky vývojářů a konstruktérů v inovační kreativitě. Vím, že konceptualistů je málo. Velmi málo. Kdo je to konceptualista? Inovátor vylepšuje stávající koncept tak dlouho, dokud to jde, konceptualista přináší nový koncept. Jak se pozná konceptualista? Když budou dva vývojáři koukat na mraveniště, konceptualista v něm bude vidět zdroj informací o fungování města se vším všudy. Ten druhý spíše zmatek a detaily bez souvislostí.

Vývojář a metody a techniky

Když budeme mít vývojáře, který bude mít úžasnou „hlavu“, ledacos vymyslí, ale bude mít problémy s realizací, může se „zaseknout“ na různých oblastech – podle povahy problému. Když bude průměrný, nebo nebude mít vhodné osobnostní předpoklady, nemusí mu pomoci ani špičková znalost metod a technik. Obojí se musí doplňovat. Jak už jsem se zmínil ve své knize Kreativní metody v inovacích (vydala VŠE), existují metody a techniky na:

  • práci s mozkem;
  • získání nápadů;
  • nalezení optimálního řešení;
  • realizaci nápadu.


Když vývojáři využijí metody a techniky pro práci na konceptu či zásadní inovaci, ušetří se mnoho času a peněz. Je moudré nezapomínat na metody a techniky. Nikdy nevíte, zda je využívá i konkurence.

Dejte jim hračky

V minulosti se už mnohokrát stalo, že firma umožnila vývojářům a konstruktérům, aby si brali domů různé komponenty, výkresy i celé makety produktů. Ti si potom s problémem „hráli“ i doma, a často, doma uvolnění, na něco významného přišli. S tím souvisí také možnost home office. Víte, že 95 % nápadů přichází mimo firmu? Na procházce, při čtení časopisu, ve vaně, na toaletě, v galerii apod.

Manažer, který má na starosti vývoj a zlepšovací návrhy, musí lidi řídit nadšením. Nesmí se z toho stát řehole. Tuto práci nemůže dělat kdokoliv. Protože zabít talent i kreativitu a nápady je snadné.


PhDr. Karel Červený, MSc., MBA

Další články

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: