Témata
Reklama

Otevření technologického centra Mazak

Není třeba zdůrazňovat, že firma Mazak patří ke špičce, ne-li k tomu nejlepšímu, co ve světě obráběcích strojů existuje. Za svoji 93-letou existence v čase fúzí a globalizací si stále zachovává statut rodiné firmy, jenž po celém světě zaměstnává přes 7 000 zaměstnanců. Českou republiku považuje za klíčovou ve střední a východní Evropě a proto již před 4 lety se majitelé rozhodli zde postavit technologické centrum.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Tomuto kroku předcházelo v roce 2004 vytvoření firmy Yamazaki Mazak Central Europe (YMCE), která od samého počátku pod vedením pana Kiyotaka Saito a Rostislava Koláře vytvořila obchodního partnera pro okolní země (Polsko, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a státy bývalé Jugoslávie) i pro ČR, jež pod toto uskupení samozřejmě též organizačně patří. Vyvrcholením jejich dosavadní práce byla realizace technologického centra blízko Říčan u Prahy, k jehož slavnostnímu otevření za účasti topmanagementu firmy Yamazaki Mazak a více než 100 VIP hostů došlo v polovině dubna. Následující dva dny se pak konaly zákaznické dny v klasické podobě, jak je známe u ostatních výrobců či obchodních zástupců obráběcích strojů.

Reklama
Reklama
Reklama

Strategie technologických center

Jak pan Takashi Yamazaki, spolumajitel a zároveň výkonný ředitel prodeje a marketingu jeho rodiné firmy Yamazaki Mazak, při svém zahajovacím projevu uvedl, jejich cílem vždy bylo inovovat stávající produkci a rozvíjet širokou škálu modelů strojů s takovým řešením, jež nabídne zákazníkům produktivitu daleko za předchozími technologiemi. Stále si v Mazaku uvědomovali, že je nezbytné být partnerem a ne pouze dodavatelem. Povaha jejich obchodního vztahu se podle jeho slov musí vyvíjet tak, že Mazak vyvine taková řešení, jež zákazníkům umožní plně pochopit a realizovat výhody, které jejich nové stroje přináší.

Obr.1. Na předváděcí ploše necelých 600 metrů čtverečních je v současné době vystaveno sedm strojů značky Mazak včetně novinky v podobě multiprofesního obráběcího centra z oblíbené řady Integrex označeného i-300S. Celý showroom je v nádherném designovém vzhledu ve shodných barevných tónech a prvcích jako současný futuristický vzhled strojů Mazak. Firma Yamazaki Mazak zahájila v roce 2009 spolupráci v oblasti designu krytování a celkové ergonomičnosti konstrukce strojů s proslulým japonským designérem Kenem Okuyamou, mezi jehož nejznámější projekty například patří automobilové realizace Masserati Quattroporte či Ferrari Enzo nebo Scaglietti (podrobněji o této spolupráci v článku v MM 3/2009, resp. na www.mmspektrum.com/090332). Poprvé byla tato koncepce designu představena na veletrhu Jimtof v roce 2010.

Proto začali vytvářet síť technologických center jako podporu svých zákazníků na globální úrovni. Podle jeho mínění se nesmí jednat pouze o dobře vypadající budovy, ale musejí mít především srdce a duši unikátního konceptu v takové podobě, kdy firma Mazak přinese technickou podporu blíže k zákazníkovi a pomůže mu osvojit si technologii moderních obráběcích strojů. “Chceme, aby naši obchodní partneři, dodavatelé nástrojů a SW podpory se spojili takovým způsobem, který umožní plně využít zvýšení produktivity a zvýšit zisk investic našich zákazníků.” Koncept technologických center (nyní jich mají 77 na celém světě, minulý měsíc otevřeli v Katovicích a Düsseldorfu a do léta plánují Brazílii a Moskvu) je navržen tak, aby povolil efektivně implementovat nové stroje a tím zvýšit konkurenceschopnost zákazníků na trhu.

Zákazník na prvním místě

Vytváření technologických center přikládá firma Yamazaki Mazak velký důraz. Jak v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum pan Takashi Yamazaki uvedl, je pro ně nezbytné být svým zákazníkům co nejblíž. “Pro nás je velmi důležitý zpětný feed-back od našich zákazníků. Musíme znát detailně jejich potřeby a na základě nich pak navrhovat řešení pro ně. Pokud však tyto informace od zákazníků nezískáváme, ať vinou příslušných obchodních zastoupení či z jiných důvodů, je pro nás velmi obtížné odhadnout jejich požadavky, jenž následně promítáme do koncepce našich strojů,” konstatuje pan Yamazaki. Každá země je specifická v potřebách svých producentů, kterým dodavatelé strojů a komponent musejí maximálně vycházet vstříc. Přítomný ředitel divize pro Evropu Marcus Burton připomněl například francouzský trh, který se zejména soustředí na oblast letectví, či italský, kde v poslední době roste poptávka po laserových strojích. Nejen z tohoto důvodu nyní uváději na trh kombinovaný stroj pro třískové a laserové obrábění a kvůli jeho prezentaci následně po pražské návštěvě odjeli do Itálie.

Obr.2. “Vím, že Česká republika vždy patřila k nejvyspělejším zemím světa. Když Karel Čapek v roce 1920 ve své divadelní hře poprvé uvedl ve známost pojem robot, celý svět v této době trpěl nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a u vás každým rokem promovalo na 5 000 inženýrů. Nejen proto cítím, že je pro nás velmi významné otevřít toto techologické centrum právě zde,” říká Takashi Yamazak spolumajitel a zároveň výkonný ředitel prodeje a marketingu firmy Mazak. Po jeho pravici je ředitel divize Mazak Europe pan Marcus Burton.

Kdo bude prodávat v ČR?

Od loňského MSV veletrhu v Brně, kdy se stroje Mazak prezentovaly na dvou místech, se stále častěji mezi technickou veřejností diskutuje, kdo bude nadále nabízet stroje Mazak na českém trhu. Využili jsme přítomnosti těch nejpovolanějších, aby se k této záležitosti vyjádřili. Na dotaz, kdo bude do budoucna zodpovědný za prodej strojů na českém trhu, sdělil MM Průmyslovému spektru pan Burton, že společně s YMCE má možnost stroje nabízet firma Misan při použití parametrů, které jsou nastaveny u  podobných organizačních struktur, jejichž produkty prodávají a servisují. Jeho slova potvrdil i spolumajitel pan Yamazaki. “Misan je náš obchodní partner, se kterým chceme při vyjasnění dalších záležitostí i nadále spolupracovat. Vše tedy záleží na dohodě mezi oběma subjekty a jak nám pan Yamazaki sdělil, podle výsledku se pak rozhodne.

Obr.3. Slavnostní přestřižení pásky za účasti Takashiho Yamazakiho (třetí generace zakladatele firmy Mazak pana Sadakichiho Yamazakiho). Po jeho levici je Marcus Burton, ředitel evropské divize. Na odvrácené straně úplně vlevo na fotografii je pan Kiyotaka Saito, jenž středoevropskou pobočku zde v Praze společně s ing. Kolářem (úplně vpravo) zakládal. Aktu se účastnili i zástupci státní sféry – ředitel CzechInvestu a z TV obrazovek známý Vladimír Kořen, starosta Říčan, pod nějž centrum lokálně spadá.

Konkurenční prostředí

Uzavření úzké spolupráce na poli konstrukčním, výrobním i prodejním mezi Mori Seiki a skupinou DMG vyvolalo určité obavy u nejednoho výrobce obráběcích strojů. Tímto spojením vzniká velké uskupení, jemuž na první pohled bude těžké konkurovat. Je však třeba se na celou záležitost podívat reálným pohledem. Vše je vždy o lidech a nikdy se při sebelepších interních pravidlech a nastavených mechanismech nový subjekt neubrání podvědomě se v případě doublovaných produktů klonit k tomu “svému”. Pravděpodobně tak bude docházet k tomu, že exprodejci Mori Seiki budou i přednostně před DMG tyto stroje nabízet a naopak. Je to logické a nelze se tomu divit. Jak celou záležitost vidí pan Yamazaki, sdělil našemu časopisu v rozhovoru: “Jsou to naši konkurenti a my se na ně tak i díváme. Budeme seriózně bojovat se zbraněmi, které máme v podobě vazeb na zákazníky, kvalitních produktů a servisu, vývoje, výzkumu – vše v centralizované podobě. Oni se bezesporu potýkají s existencí širokého portfolia výrobků a řeší otázku, který stroj zákazníkovi nabídnout. My máme trumfy např. v podobě integrace laserových strojů do obráběcích v jeden celek, se kterými právě přicházíme na trh. Je nutné kombinovat technologie a ty zákazníkům nabízet.” Marcus Burton nehodlal tuto záležitost komentovat argumentem, že je to každého věc, přesto uvedl: “Naše společnost je rodinný byznys a musíme se dívat s dlouhodobou perspektivou do budoucnosti pěti deseti let.” Pan Yamazaki v sobě nezapřel japonského ducha. “Všude se střetáváme s konkurencí – v Americe, Číně, Indii, na Tchaj-wanu... kdekoliv a v jakýchkoliv komoditách. Se všemi se musíme seriózně utkávat. Je na zákazníkovi, pro jaký stroj se rozhodne. Máme tu úžasnou šanci ho přesvědčit pro nás, leží před námi obrovská výzva dokázat mu, že jsme dobří,” zakončil svůj komentář k jejich současnému postavení na trhu.

Data a fakta: Technologická centra Mazak

77 lokací ve světě, 11 v Evropě (4xNěmecko, Itálie, Francie, Belgie, Dánsko, Nizozemí, Polsko a Česká republika)
Yamazaki Mazak central Europe (YMCE) bylo založeno v roce 2004 v Praze (zodpovědné za obchod v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Slovensku, států bývalé Jugoslávie a samozřejmě ČR). V každé zemi je pak budováno příslušné technické centrum. V těchto centrech pracuje na 65 osob, 19 pak v pražské YMCE.
Generálním ředitelem YMCE je pan Gaku Takechi, Rostislav Kolář a Stanislav Kovanda jsou manažeři zodpovědní za obchod.
Technologické centrum Mazak ČR
• Plocha pozemku 3 204 m2
• Zastavěná plocha: 1 085 m2
• Vnitřní prostor: 1 350 m2
• Showroom: 585 m
2

Stroje Mazak mají mezi zákazníky jeden z nejlepších punců kvality a spolehlivosti. Realizací takových technologických center, jaké bylo otevřeno u Říčan, se vazba dodavatel – zákazník ještě více upevňuje a poskytuje tolik potřebnou zpětnou zákaznickou reflexi pro inovaci dalších typových řad.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 120509
Datum: 15. 05. 2012
Rubrika: Servis / Reportáž
Firmy
Související články
Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Češi v říši středu

Čínský trh patřil historicky společně s ruským a indickým mezi ty, kam českoslovenští výrobci obráběcích a tvářecích strojů směřovali nejvíce své produkce. Značky jako Škoda, TOS či ČKD dodnes představují pečeť kvality a spolehlivosti, na kterou se snaží současní pokračovatelé těchto českých symbolů navazovat. Někde se jim to celkem daří, někde zasahuje vyšší moc v podobě restrikcí a někde se teprve investiční boom zavádění nových technologií očekává. Čína patří do té první skupiny a firmy se mohou právem těšit z úspěchů, které zde sklízejí.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

Z Aše do celého světa

Podkrušnohorský výběžek má nejen své kouzlo turisticko-lázeňského charakteru, ale i z historického hlediska, kdy se zde nacházela celá řada výrobních firem, odkud do světa putovalo zboží rozmanitého charakteru. Bohužel odsunem sudetských němců se tradice textilní, porcelánové a sklářské výroby zásadně přerušila a následný komunistický režim krizi nadále prohluboval. Nyní se zde však nachází několik zdravých prosperujících firem, které vám čas od času na stránkách MM Průmyslového spektra představujeme. Nyní jsme se vydali až na nejzápadnější cíp naší země, do ašské společnosti ASTOS Machinery.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit