Témata
Reklama

Perspektivy a rizika využívání jaderné energie

V minulém čísle jsme věnovali pozornost otázkám jaderné bezpečnosti a problematice vyhořelého jaderného paliva. V závěrečné části seriálu se pokusíme zhodnotit JE Temelín a všimneme si životnosti, konkurenceschopnosti a tzv. kultury bezpečnosti jaderných elektráren.

Když bylo před řadou let rozhodováno o výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně, počítalo se, že elektrárna bude mít 4 reaktorové bloky, každý s elektrickým výkonem zhruba 1000 MWe. Hlavní argumentací pro její stavbu tehdy byl očekávaný růst spotřeby elektrické energie, vyčerpání severočeských hnědouhelných pánví a neúnosné životní prostředí, které s sebou klasická energetika v té době nesla. Je zřejmé, že v těchto předpokladech došlo k několika změnám. Předně spotřeba elektrické energie díky úsporám i transformaci našeho průmyslu roste proti dřívějším očekáváním výrazně pomaleji, v několika minulých letech došlo i k jejímu poklesu. Tepelné elektrárny byly vybaveny odsiřovacím zařízením a celkově byl významně snížen jejich negativní vliv na životní prostředí. Hrozící nezaměstnanost v severočeském regionu, která by mohla být způsobena snížením zájmu o uhlí, bývá rovněž uváděna jako argument proti Temelínu, i když to někdy připomíná obrázky ze starých učebnic, na nichž dělníci rozbíjejí stroje, aby nepřišli o práci. Na druhé straně se v současné době ani do budoucna nejeví pro potřeby České republiky jiný dostatečně mohutný energetický zdroj, který by zajišťoval potřebnou míru diverzity i značné nezávislosti na dovozech klasických paliv (např. plynu). K tomu ostatně docházejí i některé země, které se rozhodly postupně nebo zcela jadernou energii nevyužívat.
Reklama
Reklama
Reklama

Zhodnocení JE Temelín

Pokud by měla být JE Temelín přehledně zhodnocena a zařazena na základě již dříve popsaných požadavků, resp. oceněna její rizika, pak je dobré uvést, že:
* jaderná elektrárna Temelín má všechny předpoklady k tomu, aby patřila mezi nejbezpečnější elektrárny v Evropě a dlouhodobě představovala ekologický, spolehlivý a stabilní zdroj elektrické energie;
* pokud bude JE Temelín v provozu po dobu své plánované životnosti, resp. její provoz bude ještě dodatečně prodloužen, půjde o ekonomicky vysoce konkurenceschopný energetický zdroj. Pokud by z nějakého důvodu byla elektrárna provozována kratší dobu, může jít s ohledem na vysoké investiční nároky i o ztrátu;
* je-li jaderná elektrárna bezpečně provozována, včetně nakládání s vyhořelým jaderným palivem, patří mezi ekologicky velmi čisté zdroje. Ve srovnání s jinými zdroji obdobné mohutnosti je její vliv na životní prostředí buď obdobný, např. pokud jde o spotřebu chladicí vody či výpusti kondenzačního tepla, nebo výrazně nižší, zejména v celkových výpustích skleníkových plynů a v množství vyprodukovaných odpadů. To ale neznamená, že ekologická rizika, která se mohou při porušení zásad jaderné bezpečnosti zřetelně projevit, neexistují;
* dobře provozovaná jaderná elektrárna reprezentuje technickou vyspělost dané země;
* i přes svoji často vynikající technickou úroveň, představovanou například plně číslicovým řídicím systémem či moderní koncepcí paliva, a dobré zkušenosti s tlakovodními reaktory VVER patří JE Temelín asi mezi poslední dostavěné elektrárny svého druhu v Evropě. Pokud dojde k renesanci využívání jaderné energie, budou se již patrně využívat tzv. pokročilé typy reaktorů. Ty jsou reprezentovány projekty evropského tlakovodního reaktoru EPR, pokročilých varných reaktorů ABWR či SBWR nebo i intenzivně studovanými vysokoteplotními reaktory s kulovými palivovými články.

Životnost a návratnost JE Temelín

Plánovaná životnost JE Temelín je 30 let. Přitom bude velice pečlivě sledován stav všech zařízení elektrárny, zejména pak zařízení důležitých z hlediska bezpečnosti. Již nyní se počítá s tím, že v průběhu životnosti elektrárny budou některá její zařízení vyměněna nebo nahrazena modernějšími (např. pohony regulačních klastrů, řídicí systém apod.). Přibližně deset let před ukončením plánované životnosti se na základě výsledků pečlivého zhodnocení stavu elektrárny rozhodne, zda a za jakých podmínek může být její provoz prodloužen. Na základě současných zkušeností může délka prodloužení činit patnáct až dvacet let. Např. evropský tlakovodní reaktor EPR má již být projektován s životností dokonce 60 let.
Doba návratnosti JE Temelín bude záležet na dvou základních faktorech: na ceně elektrické energie a na celkovém součiniteli využití elektrárny. Ten bude odrážet jak potřebu elektrické energie, tak i její provozní pohotovost. Podle stávající situace by doba návratnosti měla být rozhodně kratší než 20 let.

Vyřazování JE z provozu

Jedna firma, která nabízí vyřazování jaderných elektráren z provozu, ve svém reklamním materiálu uvádí, že demontáž JE končí až odpalem prvního golfového míčku na místě, kde dříve elektrárna stála. Chce tím říci, že je možné celou stavbu elektrárny odstranit a její lokalitu plně využít k jinému účelu. Vyřazení JE z provozu, které probíhá podle předem připravené a schválené koncepce, zahrnuje dekontaminaci, demontáž, demolici, jakož i úpravu, skladování, přepravu a zneškodnění odpadů. Předpokládaný způsob vyřazení JE z provozu (vyřazování jednorázové, postupné, s demontáží, bez demontáže, ochranné uzavření apod.) pak musí být každých pět let aktualizován již během provozu JE. Běžně se předpokládá, že v první fázi budou z jaderné elektrárny odstraněny ozářené jaderné materiály, především vyhořelé palivo, a aktivované materiály, mezi něž patří vnitřní části reaktoru, tlaková nádoba, zařízení primárního okruhu apod. Na to pak již mohou navázat běžné demoliční postupy. Bezpečné ukončení provozu JE a její vyřazení z provozu je značně náročný proces, a to jak po odborné stránce, tak i pokud jde o celkovou pracnost a finanční náklady. Ty mohou představovat až desítky procent původních investičních nákladů elektrárny.

Kultura bezpečnosti a konkurenceschopnost

Těmito dvěma pojmy lze charakterizovat perspektivu využívání jaderné energie. Cena elektřiny a její skladba (pevné a proměnné náklady) z různých zdrojů v ČR jsou patrné z obrázku. Ukazuje se, že jaderné elektrárny jsou z tohoto pohledu velice dobře konkurenceschopné.
Kulturou bezpečnosti se souhrnně rozumí prostředky prevence selhání lidského faktoru a využití pozitivních hledisek lidského jednání. Většinou bývá kultura bezpečnosti definována jako takový soubor postojů a charakteristik organizací i jednotlivců, který zajišťuje, že problémům bezpečnosti jaderných zařízení je věnována ta nejvyšší priorita, jakou si jejich významnost zasluhuje. Definice tak dává kulturu bezpečnosti do přímé souvislosti s osobními myšlenkovými postoji a zvyky a s celkovým stylem řízení a jednání. Zřetelně se ukazuje, a lze to i doložit, že zřejmě ani přesné předpisy a dobré postupy nemohou být považovány za zcela správné, pokud se používají pouze mechanicky. Kultura bezpečnosti vyžaduje, aby všechny povinnosti důležité pro bezpečnost nebo s bezpečností přímo související byly vykonávány správně, s náležitou pozorností, s uvědomělým logickým myšlením a plnou znalostí, na základě zdravého úsudku a s náležitým smyslem pro odpovědnost. A právě zde vidíme i u nás na jaderné fakultě jednu ze svých hlavních rolí ve vztahu k využívání jaderné energie v naší zemi.
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 10309
Datum: 05. 03. 2001
Rubrika: Výroba / Energetické strojírenství
Autor:
Firmy
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Související články
Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zrod (a znovuzrození) břitové destičky

Prakticky veškeré výrobky z kovů se obrábějí pomocí břitových destiček – ať už se jedná o letecký průmysl, výrobu energetických zařízení, nebo oblast spotřebního zboží. Břitové destičky jsou využívány ve velkém měřítku a pro širokou škálu aplikací, od frézování masivních bloků motorů a tvarového obrábění forem využívaných výrobci sportovní obuvi až po obrábění číselníků. Seznam požadavků na břitové destičky je dlouhý: vysoká odolnost proti opotřebení a dlouhá životnost, vysoké rychlosti úběru kovu a maximální spolehlivost, a to i v náročných podmínkách, jako jsou složité dráhy nástrojů nebo hluboké dutiny, špičková výkonnost při obrábění za sucha i za mokra a vynikající kvalita obrobené plochy při dodržení přísných tolerancí.

Kompletní obrábění rotorů turbín velkých hmotností

Koncem února uvedla společnost Doosan Škoda Power oficiálně do provozu nové horizontální obráběcí centrum řady ultraturn MC od společnosti Georg, kterou v České a Slovenské republice zastupuje firma Stroje JMK. Pomocí tohoto zařízení bude firma Doosan vyrábět rotory turbín o hmotnosti až 140 tun.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit