Témata
Reklama

Podpora strojírenských investic z Bruselu

Mezi přednosti členství České republiky v Evropské unii patří kromě celé škály dotačních podniky i titulů zaměřených na možnost účastnit se od roku 2015 rovněž iniciativa Investiční plán pro Evropu. Jejím cílem je překlenout hluboký investiční propad napříč Evropou, k němuž dochází od roku 2008 v důsledku hospodářské krize. Podle odhadů Evropské komise se roční objem hrubých investic v EU pohybuje asi 300 miliard eur pod „dlouhodobým“ normálem. Představitelé Evropské unie jsou si vědomi nebezpečí, že by „Evropě mohl ujet vlak“, a právě podpora investic je jednou z možností, jak podpořit ekonomický růst. Investiční plán má proto zmobilizovat 315 miliard eur do roku 2018 a české podniky již dnes mohou využívat nové možnosti financování svých projektů (viz MM 4/2016).

O možnostech podpory strojírenských investic z Bruselu jsme hovořili s Ing. Zdeňkem Čechechem, Ph.D., M.A., ekonomickým poradcem Zastoupení Evropské komise v České republice.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Zdeněk Čech, Ph.D., M.A., ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice

MM: Jaký mechanismus zvolila Evropská unie k podpoře investic v zemích středních a východní Evropy?

Ing. Čech: V létě roku 2015 byl v Bruselu za velké pozornosti spuštěn Investiční plán pro Evropu, známý rovněž jako Junckerův investiční balíček. Ten má posílit slabou investiční aktivitu v Evropě, zejména prostřednictvím nových bankovních záruk z rozpočtu EU. Klíčovou roli v tomto mechanismu hraje Evropská investiční banka (EIB), která může díky podpoře z nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) financovat více projektů, a to i s vyšší mírou rizika. Jinými slovy, podpora je určena pro takové investice, které by za normálních okolností nedosáhly na financování, a to zejména vzhledem k možným tržním selháním.

MM: Jaký je rozdíl mezi dotacemi z Evropských strukturálních a investičních fondů a podporou z Investičního plánu pro Evropu?

Ing. Čech: Rozdíl je naprosto zásadní. V případě Investičního plánu jde o půjčky, tedy o instrument, který musí hospodářský subjekt v budoucnu splatit. Pokud Investiční plán uspěje, domnívám se, že lze očekávat další posun od unijních dotací ke kultuře podpory úvěrů a většímu zapojení soukromého kapitálu. To by omezenému rozpočtu EU dovolilo podpořit větší objem investičních projektů a v neposlední řadě rovněž zlepšilo alokaci zdrojů v ekonomice. Nutno však dodat, že je možné, při splnění určitých podmínek, evropské dotace s produkty EIB kombinovat.

MM: Je balíček předsedy Jeana-Clauda Junckera určen velkým průmyslovým závodům, nebo i malým firmám v České republice?

Ing. Čech: Přístup k úvěrům se liší podle velikosti projektu. U projektů v hodnotě zhruba nad 25 milionů eur mohou podniky přímo požádat Evropskou investiční banku o půjčku s podporou z rozpočtu EU. V České republice zatím podobný velký projekt nemáme, i když pevně věřím, že se vhodný projekt brzy najde. Přeměna bývalých průmyslových areálů v Belgii nebo vývoj materiálů pro výrobu autosoučástek ve Španělsku jsou příklady investic, jejichž financování umožňují záruky Investičního plánu. Takové projekty mohou být dobrou inspirací i pro české podniky.

Menší projekty a firmy podporuje EIB prostřednictvím domácích bank. Této formě podpory se v prvním roce plánu v České republice naopak velmi dařilo, přičemž by měla vést k mobilizaci domácích investic zhruba ve výši 20 miliard korun. Garance EIB umožňují bankám nabízet úvěry za mírnějších podmínek zajištění. Toho již dnes využívají korporátní klienti České spořitelny, Komerční banky, Českomoravské záruční a rozvojové banky nebo Equa bank.

MM: Co se podařilo po prvním roce fungování Investičního plánu pro Evropu?

Ing. Čech: EFSI po prvním roce fungování Investičního plánu v celé Evropské unii podpořil 78 velkých projektů (v rámci tzv. infrastrukturního rámce) a schválil 188 dohod zlepšujících financování malých a středních podniků. Z cílové částky 315 miliard eur dodatečných investic pro počáteční tříleté období do roku 2018 se již podařilo aktivovat přes jednu třetinu (zhruba 107 miliard eur, k červnu 2016). Největší díl financování směřuje do vědy, výzkumu a inovací (zhruba 27 %), na podporu malých a středních podniků (25 %), do projektů v oblasti energetiky (22 %) a digitální ekonomiky (12 %). Všechny země EU28, kromě Malty, již využily instrumentů EIB s podporou ze strany Evropského fondu pro strategické investice.

MM: Kromě nových možností financování s sebou přináší Investiční plán pro Evropu také poradenský servis. Kam se mají zájemci obrátit?

Ing. Čech: S přípravou zejména velkých projektů a s žádostí o peníze poradí zájemcům Evropské centrum pro investiční poradenství (//www.eib.org/eiah/). Tato jednotka ustanovená při Evropské investiční bance pomůže žadatelům se všemi fázemi procesu od studie proveditelnosti až po strukturu financování projektu, a to včetně možného zapojení grantové podpory z EU fondů. V případě menších projektů je možné obrátit se na zmíněné domácí banky, které spolupracují se skupinou Evropské investiční banky.

MM: Investiční plán rovněž přináší novou iniciativu, která propojuje zadavatele projektů s finančními investory. Jak přesně funguje?

Ing. Čech: Evropská komise v červnu spustila tzv. Evropský portál investičních projektů (EIPP). Cílem této online platformy sdružující evropské navrhovatele projektů a investory z EU i mimo ni je mít na jednom místě přehled připravených projektů. EIPP je dobrou příležitostí ke zviditelnění projektů, což může vést ke snížení nákladů financování, a to nejen pro vysoce rizikové investice.

Evropská komise zveřejnila za první tři měsíce fungování na Evropském portálu investičních projektů již 103 projektů připravených k financování z řady členských zemí EU. Z České republiky však zatím žádný projekt na portálu EIPP nefiguruje, i když i toto je jeden z možných kanálů pro české podniky ucházet se o alternativní způsob financování.

Evropský investiční fond (EIF) a Equa bank podepsaly v České republice smlouvu v rámci programu COSME, která využívá podporu EFSI – klíčového pilíře Investičního plánu pro Evropu. Smlouva umožňuje Equa bank poskytnout malým a středním podnikům úvěry ve výši 1,8 miliardy Kč (přibližně 66,5 milionu eur) během dvou let.
Evropský investiční fond (EIF) a Česká spořitelna podepsaly smlouvu o garanci zvýhodněných úvěrů pro start-up projekty. Nová smlouva umožňuje České spořitelně poskytnout českým firmám a podnikatelům na rozjezd podnikání finanční prostředky až do celkové výše 550 milionů Kč po dobu dvou let.
Komerční banka ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) podporuje firmy v České republice, které zaměstnají mladé lidi do 30 let. Společně s EIB nabízí těmto společnostem zvýhodněné financování v objemu 95 milionů eur (více než 2,5 miliardy Kč). Firmy po splnění jednoduchých kritérií získají zvýhodněnou úrokovou sazbu, která je nižší o 0,3 % p. a. v porovnání s běžným úrokem. Zvýhodněné financování lze doplňovat s evropskými dotacemi.

Ve středu 5. října 2016 se v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně uskuteční seminář o Investičním plánu pro Evropu. Účastníci budou seznámeni s produkty Evropské investiční banky, které lze využít pro financování investic průmyslových podniků, a s problematikou jejich kombinace s dotacemi z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Další informace a aktuality o Investičním plánu pro Evropu, včetně seznamu podpořených projektů, lze nalézt na:
//ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-and-investment/investment-plan_en, //www.eib.org/efsi/efsi-projects/.

Karel Sedláček

Sedlacek.Kar@seznam.cz

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 161026
Datum: 27. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora aplikovaného výzkumu je klíčovou otázkou

Technologická agentura České republiky (TA ČR) byla založena v roce 2009 pro zintenzivnění spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporovanými státem a podnikatelskou sférou. V rámci svých devíti programů vybírá a financuje projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Na problematiku jejich financování a implementace výsledků do praxe jsme se zaměřili v rozhovoru s novým předsedou TA ČR Ing. Petrem Očkem, Ph.D.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaký má na vaše podnikání vliv státní byrokracie a jak ji vnímáte vy osobně? Můžete případně doložit na konkrétním příkladu z firemního života, kdy jste byli pod tlakem státních úřadů a různých regulací, které jste ze svého pohledu považovali za bezpředmětné?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit