MM: Jaký mechanismus zvolila Evropská unie k podpoře investic v zemích středních a východní Evropy?
Ing. Čech: V létě roku 2015 byl v Bruselu za velké pozornosti spuštěn Investiční plán pro Evropu, známý rovněž jako Junckerův investiční balíček. Ten má posílit slabou investiční aktivitu v Evropě, zejména prostřednictvím nových bankovních záruk z rozpočtu EU. Klíčovou roli v tomto mechanismu hraje Evropská investiční banka (EIB), která může díky podpoře z nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) financovat více projektů, a to i s vyšší mírou rizika. Jinými slovy, podpora je určena pro takové investice, které by za normálních okolností nedosáhly na financování, a to zejména vzhledem k možným tržním selháním.
MM: Jaký je rozdíl mezi dotacemi z Evropských strukturálních a investičních fondů a podporou z Investičního plánu pro Evropu?
Ing. Čech: Rozdíl je naprosto zásadní. V případě Investičního plánu jde o půjčky, tedy o instrument, který musí hospodářský subjekt v budoucnu splatit. Pokud Investiční plán uspěje, domnívám se, že lze očekávat další posun od unijních dotací ke kultuře podpory úvěrů a většímu zapojení soukromého kapitálu. To by omezenému rozpočtu EU dovolilo podpořit větší objem investičních projektů a v neposlední řadě rovněž zlepšilo alokaci zdrojů v ekonomice. Nutno však dodat, že je možné, při splnění určitých podmínek, evropské dotace s produkty EIB kombinovat.
MM: Je balíček předsedy Jeana-Clauda Junckera určen velkým průmyslovým závodům, nebo i malým firmám v České republice?
Ing. Čech: Přístup k úvěrům se liší podle velikosti projektu. U projektů v hodnotě zhruba nad 25 milionů eur mohou podniky přímo požádat Evropskou investiční banku o půjčku s podporou z rozpočtu EU. V České republice zatím podobný velký projekt nemáme, i když pevně věřím, že se vhodný projekt brzy najde. Přeměna bývalých průmyslových areálů v Belgii nebo vývoj materiálů pro výrobu autosoučástek ve Španělsku jsou příklady investic, jejichž financování umožňují záruky Investičního plánu. Takové projekty mohou být dobrou inspirací i pro české podniky.
Menší projekty a firmy podporuje EIB prostřednictvím domácích bank. Této formě podpory se v prvním roce plánu v České republice naopak velmi dařilo, přičemž by měla vést k mobilizaci domácích investic zhruba ve výši 20 miliard korun. Garance EIB umožňují bankám nabízet úvěry za mírnějších podmínek zajištění. Toho již dnes využívají korporátní klienti České spořitelny, Komerční banky, Českomoravské záruční a rozvojové banky nebo Equa bank.
MM: Co se podařilo po prvním roce fungování Investičního plánu pro Evropu?
Ing. Čech: EFSI po prvním roce fungování Investičního plánu v celé Evropské unii podpořil 78 velkých projektů (v rámci tzv. infrastrukturního rámce) a schválil 188 dohod zlepšujících financování malých a středních podniků. Z cílové částky 315 miliard eur dodatečných investic pro počáteční tříleté období do roku 2018 se již podařilo aktivovat přes jednu třetinu (zhruba 107 miliard eur, k červnu 2016). Největší díl financování směřuje do vědy, výzkumu a inovací (zhruba 27 %), na podporu malých a středních podniků (25 %), do projektů v oblasti energetiky (22 %) a digitální ekonomiky (12 %). Všechny země EU28, kromě Malty, již využily instrumentů EIB s podporou ze strany Evropského fondu pro strategické investice.
MM: Kromě nových možností financování s sebou přináší Investiční plán pro Evropu také poradenský servis. Kam se mají zájemci obrátit?
Ing. Čech: S přípravou zejména velkých projektů a s žádostí o peníze poradí zájemcům Evropské centrum pro investiční poradenství (//www.eib.org/eiah/). Tato jednotka ustanovená při Evropské investiční bance pomůže žadatelům se všemi fázemi procesu od studie proveditelnosti až po strukturu financování projektu, a to včetně možného zapojení grantové podpory z EU fondů. V případě menších projektů je možné obrátit se na zmíněné domácí banky, které spolupracují se skupinou Evropské investiční banky.