Prioritou je upevnit postavení nejlepší technické univerzity

České vysoké učení technické v Praze je nejstarší technická univerzita ve střední Evropě a nejstarší nevojenská technická univerzita na světě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 24 tisíc studentů. Přibližně 25 % z nich studuje stavební obory a 20 % strojní obory.

O významu této technické univerzity v současnosti a o možném dalším rozvoji jsme si povídali s jejím rektorem prof. Ing. Petrem Konvalinkou, CSc.

Český materiálový inženýr a vysokoškolský pedagog, vedoucí Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT a od roku 2014 rektor ČVUT v Praze.

Autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika konstrukcí a zkoušení a diagnostika staveb. Autor pěti skript a čtyř desítek prestižních publikací. Uskutečnil několik přednášek na zahraničních univerzitách (v Německu, Velké Británii, USA, Číně a Indii). Je spoluautorem patentů a užitných vzorů. Autorsky se podílel na několika vybudovaných konstrukcích jak v  České republice, tak v zahraničí (například rozhledna Kadlín, lávka pro pěší v Berouně nebo tři mosty na britské dálnici spojující Gatwick s  Londýnem).

Vrcholný představitel ČVUT a jeho reprezentant ve vztahu k jiným vysokým školám v České republice i v zahraničí, k veřejným institucím a  státním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podnikatelské sféře i občanům. Rektor je z titulu jmenování odpovědný prezidentu republiky a ve věcech stanovených zákonem ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Za výkon své činnosti, upravené zákonem a  Statutem ČVUT, odpovídá Akademickému senátu ČVUT. Rektor ČVUT jmenuje a  odvolává děkany fakult ČVUT, ředitele vysokoškolských ústavů, kvestora, kancléře a ředitele dalších součástí ČVUT.

MM: Pane rektore, jednou z vašich priorit při nástupu do funkce rektora bylo vytvoření otevřené a přátelské atmosféry, vstřícné komunikace a vize, kterou by se ČVUT mělo rozvíjet. Jak se vám tuto vizi podařilo naplnit?

Prof. Konvalinka: Myslím, že se podařilo vytvořit tu správnou atmosféru. Naše vize je společná – upevnit postavení nejlepší technické univerzity v České republice a posílit její postavení v evropském a světovém měřítku, vybudovat silnou a jednotnou univerzitu s kvalitní pedagogickou, vědeckou, inženýrskou, uměleckou a tvůrčí činností. Instituci, kde se ctí tradice, symboly a značka. V programovacím období 2007 až 2013 jsme však ze strukturálních fondů Evropské unie nemohli čerpat finanční prostředky z operačního programu, protože je Praha považována za bohatý region a tyto prostředky nedostala. Mrzí mě, že ČVUT nemělo šanci získat projekty, v rámci kterých by mohlo zrekonstruovat laboratoře, učebny, koleje a menzy tak, jak to mohly udělat mimopražské vysoké školy, například Vysoké učení technické v Brně.

MM: Proč by si měli zájemci o studium techniky vybrat právě ČVUT?

Prof. Konvalinka: ČVUT zaručuje studentům kvalitu, kterou nenabízí žádná jiná technická univerzita v České republice. Poskytujeme vynikající teoretické a odborné vzdělání a nabízíme studentům spolupráci se špičkovými firmami ve všech technických oborech. Absolventům pak zaručujeme stálé zaměstnání a uplatnění nejen v České republice, ale také v zahraničí. V podstatě nemáme nezaměstnané absolventy. V současnosti máme některé obory, jejichž studium nenabízejí jiné vysoké technické školy – například materiálové inženýrství, biomedicínu. ČVUT je také jedinou vysokou školou v České republice, která vyučuje jadernou energetiku a má vlastní jaderný reaktor. Patříme mezi 5 % nejlepších univerzit na světě.

MM: Jak probíhá proces sbližování ČVUT s Akademií věd České republiky?

Prof. Konvalinka: ČVUT spolupracuje s Akademií věd České republiky dlouhá léta. Naše pracoviště nejenže spolupracovala na projektech a grantech, řada pracovníků Akademie věd České republiky působila a stále působí na částečný úvazek na ČVUT a obráceně. Je to korektní a vyvážená spolupráce a mám z ní velikou radost. Za zmínku jistě stojí společné projekty s celou řadou ústavů, například s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Máme projekty na ochranu kulturního dědictví, zkoumáme vliv klimatických změn na degradaci stavebních materiálů, ať už historických nebo současných.

MM: Přednášel jste v USA, Velké Británii, Německu, Číně i Indii. V čem spatřujete rezervy, pokud jde o spolupráci ČVUT se zahraničím?

Prof. Konvalinka: Potřebovali bychom více zahraničních studentů a zahraničních akademických pracovníků. Abychom toho mohli dosáhnout, měli bychom nabídnout stipendia v případě zahraničních studentů a vyšší platy v případě zahraničních profesorů. A na to zatím nemáme dostatek finančních prostředků. Přesto k nám přicházejí a ve stále větší míře. V současnosti máme více než 3,5 tisíce zahraničních studentů, což je přibližně 16 % z celkového počtu studentů ČVUT, a více než 100 zahraničních profesorů. Usilujeme také o větší zapojení do zahraničních projektů a grantů. I když jsme například v počtu získaných projektů Horizont 2020 na prvním místě v České republice, zatím je to stále málo. Pokud jde o prestižní ERC granty, máme dva a jeden ERCCZ. A to je také oblast ke zlepšení.

MM: V dubnu letošního roku jste se na Yale University v New Havenu v USA zúčastnil významného kolokvia věnovaného ochraně kulturního dědictví. O čem se konkrétně diskutovalo?

Prof. Konvalinka: Toto kolokvium financovala OSN. Z Evropy tam bylo šest rektorů z vybraných univerzit, které mají ve svých studijních programech ochranu kulturního dědictví, z České republiky bylo zastoupeno pouze ČVUT. Z jednotlivých univerzit se kolokvia zúčastnili vždy rektor (prezident) a profesor. Jednání probíhala ve dvou sekcích – sekci rektorů (prezidentů) a sekci profesorů. Diskutoval se globální přístup k záchraně památek z hlediska klimatických změn, důsledků masové turistiky nebo následků teroristických útoků. Jedním ze závěrů kolokvia je vize vytvoření jakéhosi konsorcia univerzit, které by mohly vysílat své odborníky do míst, kde je zapotřebí rekonstruovat poškozené historické památky – například poškozené antické stavby v Palmyře v Sýrii nebo egyptské pyramidy. Závěry kolokvia budou publikovány na webu Yaleovy univerzity.

MM: Jak hodnotíte oblast propojení vědy, výzkumu a praxe? Prohlubování spolupráce s praktiky v technických oborech (firmy, manažeři), podporování inovací a transfer technologií?
Prof. Konvalinka: To je jedna z mých priorit. Spolupracovat s průmyslovými firmami je nutnost. Prostředky získané z takové spolupráce jsou nesmírně důležité. Navíc máme šanci pracovat na reálných problémech, které průmysloví partneři potřebují řešit a přináší to nejen finanční prostředky pro vysokou školu, ale také příležitosti pro studenty. Jsme univerzita, která založila inkubátor pro vznik spin-off a start-up firem jako první v České republice již v roce 1990. Ročně vzniká na ČVUT více než pět desítek patentů. Například letošní Evropskou cenu za nejlepší patent má velkou šanci převzít náš pracovník doc. Sedláček dne 9. června v Lisabonu. Cena by mohla být udělena za fluidní turbínu, která má patentovou ochranu ve více než 35 zemích celého světa. Místem pro přenos technologií do průmyslu je také náš Český institut informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC). Na ČVUT byl založen 1. července 2013. Pro CIIRC se v současnosti stavějí prostory ve dvou budovách v dejvickém areálu ČVUT, které mají být dokončeny a osídleny v létě letošního roku. Chceme zde představit Průmysl 4.0, což je v podstatě čtvrtá průmyslová revoluce, zaváděná do praxe. Úplné digitální propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty, od vývoje výrobku až po logistiku.

MM: Máte zpětnou vazbu, pokud jde o uplatnění studentů a využití jejich znalostí v praxi? Odpovídají znalosti absolventů současným požadavkům zaměstnavatelů?

Prof. Konvalinka: Zpětnou vazbu máme a je jednoznačná. Naši absolventi jsou výborní, jejich odborné znalosti jsou na úrovni současných poznatků, některé firmy dokonce nechtějí jiné absolventy než ty naše. Ale stále je co zlepšovat. Například prezentační techniku, manažerské dovednosti, jazykové znalosti, znalosti matematiky. V této souvislosti bych se rád zmínil o fenoménu povinné maturity z matematiky. Bez povinné maturity z matematiky se Česká republika jako průmyslová země dále nepohne. Je nutné dále rozvíjet logické a matematické myšlení lidí ve všech oborech.

MM: Svůj profesní život jste zasvětil oboru stavebních konstrukcí a materiálů. Co konkrétně považujete ve světovém měřítku v této oblasti za převratné?

Prof. Konvalinka: Za převratný považuji například vývoj kompozitních materiálů a konstrukcí z nich. Umíme vyrobit cementový kompozit, který má mimořádné vlastnosti – pevnost v tlaku je 10x vyšší než pevnost v tlaku konstrukčního betonu, také pevnost v tahu je vysoká a konstrukce z tohoto materiálu vykazují takové parametry, že jimi lze nahradit i konstrukce ocelové. Cementový kompozit se označuje UHPFRCC a je to ultra vysokohodnotný, vlákny vyztužený cementový kompozit, který má úžasné vlastnosti – například v tloušťce 40 mm je neprůstřelný klasickými zbraněmi, odolává rázu a výbuchu. Máme ho patentován a v současné době jednáme o prodeji licencí.

MM: Jaké změny vyplývající z novely zákona o vysokých školách považujete pro technické univerzity za pozitivní a jaké za nedostatečné?

Prof. Konvalinka: Upřímně, podle mého názoru, novela zákona o vysokých školách nepřináší mnoho nového. Snad s výjimkou institucionální akreditace, která umožní kvalitním vysokým školám vytvářet pružněji než dosud nové studijní obory. Jinak se ale mnoho nezměnilo, jsme konzervativní instituce a bude ještě nějakou dobu trvat, než se odhodláme k větším změnám.

MM: Jaké máte priority do budoucna?

Prof. Konvalinka: Jednoznačnou prioritou je dokončení výstavby budovy ČVUT – CIIRC v dejvickém areálu, ukončení 18 let trvajících sporů o výstavbu komerčního a akademického komplexu na Vítězném náměstí a dohoda s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) o uvolnění prostor v objektu v Zikově ulici a kompenzace za toto uvolnění. Rádi bychom vybudovali velké datové centrum, které bychom si operovali sami, a také modelovou laboratoř, kde bychom mohli pracovat ve virtuální realitě a modelovat různé konstrukce, části strojů, fyzikální procesy ve 3D nebo i 4D realitě. Jinak samozřejmě mezi priority patří prosperita a kolegiální prostředí pro všechny naše studenty a pracovníky. A také důstojné připomenutí 310. výročí založení naší univerzity v lednu příštího roku. Za zmínku stojí, že před rokem 1953 byla naše škola velkou univerzitou, ze které byly politickým rozhodnutím odděleny její tři součásti. Současná VŠCHT, současná Česká zemědělská univerzita v Praze a současná Vysoká škola ekonomická v Praze. Dlouhá léta se pokoušíme domluvit s VŠCHT na možné integraci do jedné instituce. Bylo by zajímavé znovu vytvořit naši univerzitu ze všech čtyř uvedených složek. Pak bychom byli větší než Univerzita Karlova.

MM: Pane rektore, děkuji vám za rozhovor a také za redakci přeji do dalších let mnoho profesních i osobních úspěchů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com