Témata
Reklama

Prioritou je upevnit postavení nejlepší technické univerzity

České vysoké učení technické v Praze je nejstarší technická univerzita ve střední Evropě a nejstarší nevojenská technická univerzita na světě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 24 tisíc studentů. Přibližně 25 % z nich studuje stavební obory a 20 % strojní obory.

České vysoké učení technické v Praze je nejstarší technická univerzita ve střední Evropě a nejstarší nevojenská technická univerzita na světě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 24 tisíc studentů. Přibližně 25 % z nich studuje stavební obory a 20 % strojní obory.

O významu této technické univerzity v současnosti a o možném dalším rozvoji jsme si povídali s jejím rektorem prof. Ing. Petrem Konvalinkou, CSc.

Reklama
Reklama
Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.(*18. října 1960 Most)


Český materiálový inženýr a vysokoškolský pedagog, vedoucí Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT a od roku 2014 rektor ČVUT v Praze.

Autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika konstrukcí a zkoušení a diagnostika staveb. Autor pěti skript a čtyř desítek prestižních publikací. Uskutečnil několik přednášek na zahraničních univerzitách (v Německu, Velké Británii, USA, Číně a Indii). Je spoluautorem patentů a užitných vzorů. Autorsky se podílel na několika vybudovaných konstrukcích jak v  České republice, tak v zahraničí (například rozhledna Kadlín, lávka pro pěší v Berouně nebo tři mosty na britské dálnici spojující Gatwick s  Londýnem).

Vrcholný představitel ČVUT a jeho reprezentant ve vztahu k jiným vysokým školám v České republice i v zahraničí, k veřejným institucím a  státním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podnikatelské sféře i občanům. Rektor je z titulu jmenování odpovědný prezidentu republiky a ve věcech stanovených zákonem ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Za výkon své činnosti, upravené zákonem a  Statutem ČVUT, odpovídá Akademickému senátu ČVUT. Rektor ČVUT jmenuje a  odvolává děkany fakult ČVUT, ředitele vysokoškolských ústavů, kvestora, kancléře a ředitele dalších součástí ČVUT.

MM: Pane rektore, jednou z vašich priorit při nástupu do funkce rektora bylo vytvoření otevřené a přátelské atmosféry, vstřícné komunikace a vize, kterou by se ČVUT mělo rozvíjet. Jak se vám tuto vizi podařilo naplnit?

Prof. Konvalinka: Myslím, že se podařilo vytvořit tu správnou atmosféru. Naše vize je společná – upevnit postavení nejlepší technické univerzity v České republice a posílit její postavení v evropském a světovém měřítku, vybudovat silnou a jednotnou univerzitu s kvalitní pedagogickou, vědeckou, inženýrskou, uměleckou a tvůrčí činností. Instituci, kde se ctí tradice, symboly a značka. V programovacím období 2007 až 2013 jsme však ze strukturálních fondů Evropské unie nemohli čerpat finanční prostředky z operačního programu, protože je Praha považována za bohatý region a tyto prostředky nedostala. Mrzí mě, že ČVUT nemělo šanci získat projekty, v rámci kterých by mohlo zrekonstruovat laboratoře, učebny, koleje a menzy tak, jak to mohly udělat mimopražské vysoké školy, například Vysoké učení technické v Brně.

MM: Proč by si měli zájemci o studium techniky vybrat právě ČVUT?

Prof. Konvalinka: ČVUT zaručuje studentům kvalitu, kterou nenabízí žádná jiná technická univerzita v České republice. Poskytujeme vynikající teoretické a odborné vzdělání a nabízíme studentům spolupráci se špičkovými firmami ve všech technických oborech. Absolventům pak zaručujeme stálé zaměstnání a uplatnění nejen v České republice, ale také v zahraničí. V podstatě nemáme nezaměstnané absolventy. V současnosti máme některé obory, jejichž studium nenabízejí jiné vysoké technické školy – například materiálové inženýrství, biomedicínu. ČVUT je také jedinou vysokou školou v České republice, která vyučuje jadernou energetiku a má vlastní jaderný reaktor. Patříme mezi 5 % nejlepších univerzit na světě.

MM: Jak probíhá proces sbližování ČVUT s Akademií věd České republiky?

Prof. Konvalinka: ČVUT spolupracuje s Akademií věd České republiky dlouhá léta. Naše pracoviště nejenže spolupracovala na projektech a grantech, řada pracovníků Akademie věd České republiky působila a stále působí na částečný úvazek na ČVUT a obráceně. Je to korektní a vyvážená spolupráce a mám z ní velikou radost. Za zmínku jistě stojí společné projekty s celou řadou ústavů, například s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Máme projekty na ochranu kulturního dědictví, zkoumáme vliv klimatických změn na degradaci stavebních materiálů, ať už historických nebo současných.

MM: Přednášel jste v USA, Velké Británii, Německu, Číně i Indii. V čem spatřujete rezervy, pokud jde o spolupráci ČVUT se zahraničím?

Prof. Konvalinka: Potřebovali bychom více zahraničních studentů a zahraničních akademických pracovníků. Abychom toho mohli dosáhnout, měli bychom nabídnout stipendia v případě zahraničních studentů a vyšší platy v případě zahraničních profesorů. A na to zatím nemáme dostatek finančních prostředků. Přesto k nám přicházejí a ve stále větší míře. V současnosti máme více než 3,5 tisíce zahraničních studentů, což je přibližně 16 % z celkového počtu studentů ČVUT, a více než 100 zahraničních profesorů. Usilujeme také o větší zapojení do zahraničních projektů a grantů. I když jsme například v počtu získaných projektů Horizont 2020 na prvním místě v České republice, zatím je to stále málo. Pokud jde o prestižní ERC granty, máme dva a jeden ERCCZ. A to je také oblast ke zlepšení.

MM: V dubnu letošního roku jste se na Yale University v New Havenu v USA zúčastnil významného kolokvia věnovaného ochraně kulturního dědictví. O čem se konkrétně diskutovalo?

Prof. Konvalinka: Toto kolokvium financovala OSN. Z Evropy tam bylo šest rektorů z vybraných univerzit, které mají ve svých studijních programech ochranu kulturního dědictví, z České republiky bylo zastoupeno pouze ČVUT. Z jednotlivých univerzit se kolokvia zúčastnili vždy rektor (prezident) a profesor. Jednání probíhala ve dvou sekcích – sekci rektorů (prezidentů) a sekci profesorů. Diskutoval se globální přístup k záchraně památek z hlediska klimatických změn, důsledků masové turistiky nebo následků teroristických útoků. Jedním ze závěrů kolokvia je vize vytvoření jakéhosi konsorcia univerzit, které by mohly vysílat své odborníky do míst, kde je zapotřebí rekonstruovat poškozené historické památky – například poškozené antické stavby v Palmyře v Sýrii nebo egyptské pyramidy. Závěry kolokvia budou publikovány na webu Yaleovy univerzity.

MM: Jak hodnotíte oblast propojení vědy, výzkumu a praxe? Prohlubování spolupráce s praktiky v technických oborech (firmy, manažeři), podporování inovací a transfer technologií?
Prof. Konvalinka: To je jedna z mých priorit. Spolupracovat s průmyslovými firmami je nutnost. Prostředky získané z takové spolupráce jsou nesmírně důležité. Navíc máme šanci pracovat na reálných problémech, které průmysloví partneři potřebují řešit a přináší to nejen finanční prostředky pro vysokou školu, ale také příležitosti pro studenty. Jsme univerzita, která založila inkubátor pro vznik spin-off a start-up firem jako první v České republice již v roce 1990. Ročně vzniká na ČVUT více než pět desítek patentů. Například letošní Evropskou cenu za nejlepší patent má velkou šanci převzít náš pracovník doc. Sedláček dne 9. června v Lisabonu. Cena by mohla být udělena za fluidní turbínu, která má patentovou ochranu ve více než 35 zemích celého světa. Místem pro přenos technologií do průmyslu je také náš Český institut informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC). Na ČVUT byl založen 1. července 2013. Pro CIIRC se v současnosti stavějí prostory ve dvou budovách v dejvickém areálu ČVUT, které mají být dokončeny a osídleny v létě letošního roku. Chceme zde představit Průmysl 4.0, což je v podstatě čtvrtá průmyslová revoluce, zaváděná do praxe. Úplné digitální propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty, od vývoje výrobku až po logistiku.

V této chvíli finalizují práce na stavbě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v kampusu ČVUT v Praze v celkové hodnotě 1,18 mld. Kč. Jeho posláním je vytvořit vědecko-výzkumnou infrastrukturu a tvůrčí otevřené akademické prostředí, které by mimo jiné mělo přivést špičkové odborníky z ciziny i tuzemska, zaměstnance, doktorandy, studenty i spolupracovníky a poskytnout jim pracovní prostředí, jaké hledají. Centrum také využívá podpory rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky a jeho záměru směrovat jej jako pracoviště realizující horizontální prostupnost na ČVUT.

MM: Máte zpětnou vazbu, pokud jde o uplatnění studentů a využití jejich znalostí v praxi? Odpovídají znalosti absolventů současným požadavkům zaměstnavatelů?

Prof. Konvalinka: Zpětnou vazbu máme a je jednoznačná. Naši absolventi jsou výborní, jejich odborné znalosti jsou na úrovni současných poznatků, některé firmy dokonce nechtějí jiné absolventy než ty naše. Ale stále je co zlepšovat. Například prezentační techniku, manažerské dovednosti, jazykové znalosti, znalosti matematiky. V této souvislosti bych se rád zmínil o fenoménu povinné maturity z matematiky. Bez povinné maturity z matematiky se Česká republika jako průmyslová země dále nepohne. Je nutné dále rozvíjet logické a matematické myšlení lidí ve všech oborech.

MM: Svůj profesní život jste zasvětil oboru stavebních konstrukcí a materiálů. Co konkrétně považujete ve světovém měřítku v této oblasti za převratné?

Prof. Konvalinka: Za převratný považuji například vývoj kompozitních materiálů a konstrukcí z nich. Umíme vyrobit cementový kompozit, který má mimořádné vlastnosti – pevnost v tlaku je 10x vyšší než pevnost v tlaku konstrukčního betonu, také pevnost v tahu je vysoká a konstrukce z tohoto materiálu vykazují takové parametry, že jimi lze nahradit i konstrukce ocelové. Cementový kompozit se označuje UHPFRCC a je to ultra vysokohodnotný, vlákny vyztužený cementový kompozit, který má úžasné vlastnosti – například v tloušťce 40 mm je neprůstřelný klasickými zbraněmi, odolává rázu a výbuchu. Máme ho patentován a v současné době jednáme o prodeji licencí.

MM: Jaké změny vyplývající z novely zákona o vysokých školách považujete pro technické univerzity za pozitivní a jaké za nedostatečné?

Prof. Konvalinka: Upřímně, podle mého názoru, novela zákona o vysokých školách nepřináší mnoho nového. Snad s výjimkou institucionální akreditace, která umožní kvalitním vysokým školám vytvářet pružněji než dosud nové studijní obory. Jinak se ale mnoho nezměnilo, jsme konzervativní instituce a bude ještě nějakou dobu trvat, než se odhodláme k větším změnám.

MM: Jaké máte priority do budoucna?

Prof. Konvalinka: Jednoznačnou prioritou je dokončení výstavby budovy ČVUT – CIIRC v dejvickém areálu, ukončení 18 let trvajících sporů o výstavbu komerčního a akademického komplexu na Vítězném náměstí a dohoda s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) o uvolnění prostor v objektu v Zikově ulici a kompenzace za toto uvolnění. Rádi bychom vybudovali velké datové centrum, které bychom si operovali sami, a také modelovou laboratoř, kde bychom mohli pracovat ve virtuální realitě a modelovat různé konstrukce, části strojů, fyzikální procesy ve 3D nebo i 4D realitě. Jinak samozřejmě mezi priority patří prosperita a kolegiální prostředí pro všechny naše studenty a pracovníky. A také důstojné připomenutí 310. výročí založení naší univerzity v lednu příštího roku. Za zmínku stojí, že před rokem 1953 byla naše škola velkou univerzitou, ze které byly politickým rozhodnutím odděleny její tři součásti. Současná VŠCHT, současná Česká zemědělská univerzita v Praze a současná Vysoká škola ekonomická v Praze. Dlouhá léta se pokoušíme domluvit s VŠCHT na možné integraci do jedné instituce. Bylo by zajímavé znovu vytvořit naši univerzitu ze všech čtyř uvedených složek. Pak bychom byli větší než Univerzita Karlova.

MM: Pane rektore, děkuji vám za rozhovor a také za redakci přeji do dalších let mnoho profesních i osobních úspěchů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160661
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Odemykání lidského potenciálu podle Jana Mühlfeita

Jan Mühlfeit začínal u Microsoftu na pozici o třídu vyšší než asistentka. Po 22 letech odcházel jako prezident Microsoftu pro Evropu. Přestože svoji práci miloval, spadl až na samé dno. Prošel tvrdou sebereflexí a prací na sobě. Dnes je vyhledávaným koučem a mentorem. O mentální odolnosti a otevírání lidského potenciálu přednáší po celém světě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Energetičtí inovátoři – studenti pracují na originálních projektech

Studium technických oborů má obrovskou perspektivu, přesto nejsou u studentů příliš populární. Bojí se náročného studia i případného neúspěchu. „Kdo má však techniku rád, ten se bát nemusí,“ vysvětluje Dr. Ing. Jaroslav Synáč, vedoucí katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Podpora aplikovaného výzkumu je klíčovou otázkou

Technologická agentura České republiky (TA ČR) byla založena v roce 2009 pro zintenzivnění spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporovanými státem a podnikatelskou sférou. V rámci svých devíti programů vybírá a financuje projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Na problematiku jejich financování a implementace výsledků do praxe jsme se zaměřili v rozhovoru s novým předsedou TA ČR Ing. Petrem Očkem, Ph.D.

Vždy dbám na vztah pedagoga se studentem

Jméno Petra Zuny je odjakživa spjato s českým technickým školstvím, oblastí výzkumu, vývoje a inovací a problematikou materiálového inženýrství. Celou profesní kariéru věnoval těmto oblastem a bezesporu tomu tak bude i nadále. Následující rozhovor s profesorem Petrem Zunou se konal při příležitosti udělení Zlaté medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy, kterou obdržel v letošním roce.

Buďme více ambiciózní

Podpora exportu a jeho financování ‒ to bylo téma, které otevřelo druhý ročník Strojírenského fóra, které se uskutečnilo v polovině března v Obecním domě v Praze a my jsme vás o něm podrobněji informovali v minulém vydání MM Průmyslového spektra.

Dal jsem si za cíl vybudovat zajímavou firmu

Šumperský Pramet Tools se zabývá vývojem, výrobou a prodejem obráběcích nástrojů ze slinutého karbidu. Navazuje na dlouhou tradici zdejší výroby tohoto materiálu, jejíž kořeny sahají do roku 1933, kdy tehdejší společnost Stellwag zahájila výrobu slinutých karbidů a nástrojů s přírodním diamantem. Za tu dobu tímto téměř třicetitisícovým městem z okolních zasněžených Jeseníků proteklo mnoho vody, která s sebou přinesla naději v podobě jarních dnů a musela i odolávat šlehání mrazivého větru v předtuše blížící se zimy.

České vs. slovenské studium strojařiny

Na jaře letošního roku jsme při příležitosti ukončení osmiletého působení na pozici děkanů největších tuzemských strojních fakult přinesli společný dvojrozhovor s profesorem Hrdličkou (FS ČVUT v Praze) a profesorem Doupovcem (FSI VUT v Brně). Tento materiál se setkal s velkým zájmem nejen u čtenářů z akademické obce, ale i z výrobní sféry. Rozhodli jsme se podobný koncept dvojrozhovoru s představiteli strojních fakult zrealizovat znovu, ale tentokrát mimo jiné i s informačním přesahem v podobě přeshraničního.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit