Témata
Reklama

Stát nepodporuje majoritní exportéry

13. 11. 2002

Václav Moulis

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Moulis: Naše společnost Intos, spol. s r. o., v Žebráku je v současné době součástí rakouské průmyslové skupiny navazující na společnosti, např. EMCO, Magdeburger Werkzeugmaschinen a další. Jako tradiční a dlouhodobě světoznámý výrobce zejména nástrojařských frézek si naše společnost vytvořila široký okruh zákazníků, a to na základě velkých prodejců strojírenské techniky, jako jsou firmy Moser v rakouském Spittalu, Maveg v Kamenici, sesterská společnost EMCO v Halleinu, nebo nová a vlastní společnost Mexpol Werzeugmaschinen v Hildenu a řada dalších. K těmto prodejcům a velkoodběratelům patří desítky menších lokálních dealerů prakticky z celé Evropy a mnohdy dnes samostatných a privatizovaných společností z původních československých podniků zahraničního obchodu.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

Ing. Moulis: Současnou technickou a aplikační úrovní stojí dnes naše frézky v konkurenci vůči ostatním výrobcům ve světě, měřeno ročním odbytem bezmála 500 strojů, na více než dobrém místě. Přesto naše společnost usiluje na základě marketingového průzkumu o stále větší a postupné rozšiřování odbytu ve všech částech světa. K tomu by měla přispět zejména nová koncepce rychlovřetenových strojů s výměnou nástrojů a nový ergometrický design. Část z této vývojové činnosti našich konstruktérů a technologů byla letos již prezentována na IMT v Brně.

MM:Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Moulis: Předně vyjdeme s novou řadou malých a moderních soustruhů, které budou přecházet až do provedení NC. K tomu již dneska studujeme ergometrické a moderně funkční parametry nástrojářských a produkčních frézek samozřejmě i se zaměřením na technologickou odezvu vyvíjejících se potřeb zákazníka. Dominantní je vývoj strojů s vysokou produktivitou práce, kterou dnes umožňují nové typy řezných nástrojů.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Moulis: Spolupráci s centrem na širší úrovni postupně připravujeme. Vycházíme z toho, že centrum musí svou širokou kvalifikační úrovní a přístrojovou vybaveností pomoci firmám zejména při řešení jejich dílčích vývojových potřeb. Tyto potřeby a trendy budeme detailně s odborníky z centra projednávat a následně zadávat.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Moulis: Naše konstrukční a technologická oddělení mají mnohaletou tradici, máme vynikající odborníky a pracovité a spolehlivé lidi. Úroveň technické mobility práce zlepšujeme prohlubováním technik podporovaných počítači. Spolu s tím umožňujeme další cílené vzdělávání pracovníků včetně jejich kontaktů s odborníky našich dceřiných společností v zahraničí.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Moulis: Z pohledu exportních teritorií usilujeme systematicky o obnovení dodavatelské činnosti v Rusku, ale také v Indii, střední a východní Asii a v Číně. Ukazuje se nám, že v těchto částech je možné z důvodu celních omezení spíše obchodně proniknout transferem určitého druhu úrovně technologií včetně zřizování lokálních společných podniků. Realitu těchto záměrů ukáže ale teprve nejbližší budoucnost.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Moulis: Vlastní export naší firmy za posledních 10 let činil vždy více než 80 % celkové roční výrobní kapacity. Z pohledu našeho státu to bylo vždycky vysoce ceněno. Ten se nám však nyní nepěkně odvděčuje, protože podniká velmi málo nebo spíše nepodniká nic pro posílení majoritních exportérů připuštěním časově příliš rychlého posilování české koruny vůči zahraniční měně. Z hlediska převažujících exportérů s malým podílem zahraničního nákupu je rychlé zhodnocování koruny naprosto nesmyslné a státnicky neuvážené. Tento stav přivede postupně náš exportní průmysl do trvalé záhuby. Problém podle mého názoru není v samotné skutečnosti posilující koruny, ale v tom, co se v hospodářství děje a jak rychle se to děje. Rychle posilující kurz koruny totiž neumožňuje realizovat příslušná technologická opatření ve výrobních závodech, která by odpovídala nárůstu produktivity práce a udržela tak podnik v existenčním a konkurenceschopném stavu alespoň z pohledu evropského trhu. Kdyby takovýto finanční kolaps nastal v některé jiné evropské zemi, například v Rakousku, zcela jistě by rakouský stát zasáhl ve prospěch podniků a nepřenechal by řešení na mediálních projevech teoretiků, kteří nikdy žádný průmyslový podnik nevedli.Pokud se dál připustí tento trend, povede vzniklá situace k zániku řady našich exportujících a jinak dobrých podniků, k rychlému nárůstu nezaměstnanosti a k trvalé škodě České republiky.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Moulis: S externími dodavateli pracujeme na různých úrovních, dobrých, horších a špatných. Co bohužel při této příležitosti musím říci, je to, že mnohý z našich dodavatelů nedosahuje úrovně dodavatelské věrnosti k naší firmě svou průběžnou seriózností v kvalitě subdodávky i v její časové realizaci. To prodlužuje možnosti přechodu naší výroby a montáže na systém dodávek, které by bylo možné převzít ze zkušeností například v automobilovém průmyslu. Zde stojí před námi ještě mnoho práce v oblasti vyjednávání, dohadování, prohlubování myšlenek a uskutečňování těchto cílů.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Moulis: Marketingově procházíme v současné době celým světem. Efektivnost těchto postupových kroků je různá, ale ve své podstatě kladná. Zůstáváme u stávajících, osvědčených marketingových metod a těžko se při velikosti naší firmy budeme jako praktický výrobce zabývat teoretickými otázkami marketingového výzkumu a vývoje. Spíše budeme tyto výsledky přejímat a eventuálně aplikovat do našich marketingových aktivit.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Moulis: Ve finanční podpoře bank se již delší dobu opíráme o Komerční banku v Praze, která s námi spolupracuje. Podle mého názoru a mých zkušeností vede tato spolupráce k oboustrannému prospěchu. To je také důvod, proč nehodláme tuto banku měnit.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Václav Moulisgenerální ředitel Intos, spol. s r. o.
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 21124
Datum: 13. 11. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit