Témata
Reklama

Stát nepodporuje majoritní exportéry

13. 11. 2002

Václav Moulis

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Moulis: Naše společnost Intos, spol. s r. o., v Žebráku je v současné době součástí rakouské průmyslové skupiny navazující na společnosti, např. EMCO, Magdeburger Werkzeugmaschinen a další. Jako tradiční a dlouhodobě světoznámý výrobce zejména nástrojařských frézek si naše společnost vytvořila široký okruh zákazníků, a to na základě velkých prodejců strojírenské techniky, jako jsou firmy Moser v rakouském Spittalu, Maveg v Kamenici, sesterská společnost EMCO v Halleinu, nebo nová a vlastní společnost Mexpol Werzeugmaschinen v Hildenu a řada dalších. K těmto prodejcům a velkoodběratelům patří desítky menších lokálních dealerů prakticky z celé Evropy a mnohdy dnes samostatných a privatizovaných společností z původních československých podniků zahraničního obchodu.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

Ing. Moulis: Současnou technickou a aplikační úrovní stojí dnes naše frézky v konkurenci vůči ostatním výrobcům ve světě, měřeno ročním odbytem bezmála 500 strojů, na více než dobrém místě. Přesto naše společnost usiluje na základě marketingového průzkumu o stále větší a postupné rozšiřování odbytu ve všech částech světa. K tomu by měla přispět zejména nová koncepce rychlovřetenových strojů s výměnou nástrojů a nový ergometrický design. Část z této vývojové činnosti našich konstruktérů a technologů byla letos již prezentována na IMT v Brně.

MM:Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Moulis: Předně vyjdeme s novou řadou malých a moderních soustruhů, které budou přecházet až do provedení NC. K tomu již dneska studujeme ergometrické a moderně funkční parametry nástrojářských a produkčních frézek samozřejmě i se zaměřením na technologickou odezvu vyvíjejících se potřeb zákazníka. Dominantní je vývoj strojů s vysokou produktivitou práce, kterou dnes umožňují nové typy řezných nástrojů.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Moulis: Spolupráci s centrem na širší úrovni postupně připravujeme. Vycházíme z toho, že centrum musí svou širokou kvalifikační úrovní a přístrojovou vybaveností pomoci firmám zejména při řešení jejich dílčích vývojových potřeb. Tyto potřeby a trendy budeme detailně s odborníky z centra projednávat a následně zadávat.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Moulis: Naše konstrukční a technologická oddělení mají mnohaletou tradici, máme vynikající odborníky a pracovité a spolehlivé lidi. Úroveň technické mobility práce zlepšujeme prohlubováním technik podporovaných počítači. Spolu s tím umožňujeme další cílené vzdělávání pracovníků včetně jejich kontaktů s odborníky našich dceřiných společností v zahraničí.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Moulis: Z pohledu exportních teritorií usilujeme systematicky o obnovení dodavatelské činnosti v Rusku, ale také v Indii, střední a východní Asii a v Číně. Ukazuje se nám, že v těchto částech je možné z důvodu celních omezení spíše obchodně proniknout transferem určitého druhu úrovně technologií včetně zřizování lokálních společných podniků. Realitu těchto záměrů ukáže ale teprve nejbližší budoucnost.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Moulis: Vlastní export naší firmy za posledních 10 let činil vždy více než 80 % celkové roční výrobní kapacity. Z pohledu našeho státu to bylo vždycky vysoce ceněno. Ten se nám však nyní nepěkně odvděčuje, protože podniká velmi málo nebo spíše nepodniká nic pro posílení majoritních exportérů připuštěním časově příliš rychlého posilování české koruny vůči zahraniční měně. Z hlediska převažujících exportérů s malým podílem zahraničního nákupu je rychlé zhodnocování koruny naprosto nesmyslné a státnicky neuvážené. Tento stav přivede postupně náš exportní průmysl do trvalé záhuby. Problém podle mého názoru není v samotné skutečnosti posilující koruny, ale v tom, co se v hospodářství děje a jak rychle se to děje. Rychle posilující kurz koruny totiž neumožňuje realizovat příslušná technologická opatření ve výrobních závodech, která by odpovídala nárůstu produktivity práce a udržela tak podnik v existenčním a konkurenceschopném stavu alespoň z pohledu evropského trhu. Kdyby takovýto finanční kolaps nastal v některé jiné evropské zemi, například v Rakousku, zcela jistě by rakouský stát zasáhl ve prospěch podniků a nepřenechal by řešení na mediálních projevech teoretiků, kteří nikdy žádný průmyslový podnik nevedli.Pokud se dál připustí tento trend, povede vzniklá situace k zániku řady našich exportujících a jinak dobrých podniků, k rychlému nárůstu nezaměstnanosti a k trvalé škodě České republiky.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Moulis: S externími dodavateli pracujeme na různých úrovních, dobrých, horších a špatných. Co bohužel při této příležitosti musím říci, je to, že mnohý z našich dodavatelů nedosahuje úrovně dodavatelské věrnosti k naší firmě svou průběžnou seriózností v kvalitě subdodávky i v její časové realizaci. To prodlužuje možnosti přechodu naší výroby a montáže na systém dodávek, které by bylo možné převzít ze zkušeností například v automobilovém průmyslu. Zde stojí před námi ještě mnoho práce v oblasti vyjednávání, dohadování, prohlubování myšlenek a uskutečňování těchto cílů.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Moulis: Marketingově procházíme v současné době celým světem. Efektivnost těchto postupových kroků je různá, ale ve své podstatě kladná. Zůstáváme u stávajících, osvědčených marketingových metod a těžko se při velikosti naší firmy budeme jako praktický výrobce zabývat teoretickými otázkami marketingového výzkumu a vývoje. Spíše budeme tyto výsledky přejímat a eventuálně aplikovat do našich marketingových aktivit.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Moulis: Ve finanční podpoře bank se již delší dobu opíráme o Komerční banku v Praze, která s námi spolupracuje. Podle mého názoru a mých zkušeností vede tato spolupráce k oboustrannému prospěchu. To je také důvod, proč nehodláme tuto banku měnit.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Václav Moulisgenerální ředitel Intos, spol. s r. o.
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 21124
Datum: 13. 11. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit