Témata
Reklama

Štíhlý podnik - iluze a realita

Mnohé firmy mají za sebou dvacet - dvacet pět let "zavádění" konceptu štíhlé výroby nebo štíhlých principů v celém podniku. Prvotním impulzem byly obvykle práce autorů J. Womacka, D. Jonese, M. Rothera, J. Likera, H. Takeda nebo M. Imaie, kteří poukázali na zásadní rozdíly ve výkonnosti japonských, amerických a evropských výrobců. Základem se stal tzv. výrobní systém Toyota, jehož prvky se mnozí manažeři za pomoci konzultantů snažili uvést do života.

Prof. Ján Košturiak

Vystudoval strojírenství a průmyslové inženýrství, dlouhoudobě spolupracoval s největší evropskou společností pro aplikovaný výzkum Fraunhofer, spolupracoval na vývoji systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a na desítkách inovací s nadnárodními i domácími firmami – např. VW, Mercedes, Siemens. Je spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia, zemědelského družstva Agrokruh, spolupracuje na vývoji customizovatelného eBiku a jeho aditivní výrobě, buduje vlastní Podnikatelskú univerzitu (www.podnikatelskauniverzita.sk) ve které propojuje inovátory a podnikatele, pracuje v komunitě Dobrý pastier (ozdobrypastier.eu), ve které se nachází 350 lidí z okraje společnosti návrat do života s pomocí podnikatelských aktivit. Inicioval založení partnerské sítě Inovato, jejíž je prezidentem. Žije mezi Varínem na Slovensku a Měrůtkami na Moravě s manželkou Milenou a dětmi Jánem, Lucii a Zuzanou. Věnuje se jízdě na horském kole, turistice a psaní knih.

Autor článku měl možnost být se svými spolupracovníky z IPA Slovakia a IPA Czech při projektech ve více než 200 velkých i menších firmách v oblasti automobilového průmyslu, strojírenství, elektrotechniky, chemie, zpracování dřeva a spotřebního průmyslu. Osobně diskutoval tuto problematiku s Jeffem Likerem, Mikem Rotherem, Jimem Womackem, Bodo Wiegandem, Mikem Gnamem a dalšími experty a od roku 1987 k této oblasti přečetl stovky článků, studií a knih.

Reklama
Reklama
Reklama

Krátká bilance

Proveďme na tomto základě několik závěrů k tomu, v jakém stavu se nachází problematika „lean“ (dále budeme používat pojem štíhlý podnik) ve firmách v České republice a na Slovensku (včetně mnoha závodů mezinárodních koncernů u nás).

Mnohé podniky nepochopily filozofický a teoretický fundament štíhlého podniku a používaly tento pojem úplně nesprávně jako nástroj snižování nákladů. Podstatou štíhlého podniku jsou však flexibilita, kvalita a rychlost bez plýtvání. Jinými slovy – dát zákazníkovi přesně to, co chce (hodnota pro zákazníka) bez zbytečného plýtvání (činnosti, které nepřidávají hodnotu). Už z této definice vyplývá, že štíhlý podnik začíná v oblasti inovací, tj. návrhu hodnoty pro zákazníka. Jedná se o rozdíl mezi tím, co zákazník dostane z produktu, a co vydal za to, aby ho získal.

Hodnota pro zákazníka

Často vznikly Potěmkinovy vesnice vyznačené vizuálními standardy, schránkami na sběr zlepšovacích návrhů, nástěnkami a čárami na podlaze, bez jasné vazby k měřitelným výsledkům výkonnosti.

Prvky štíhlého podniku se objevily většinou ve výrobě ve formě 5S, vizuálního managementu, mapování toku hodnot (VSM), zlepšování procesů (kaizen), chybuvzdorných systémů (Poka Yoke), rychlých změn (SMED), totálně produktivní údržby (TPM), výrobních buněk, kvality v procesu (Andon, Jidoka), týmové práce, tahových systémů (kanban, CONVIP, POLCA) a později nastoupil systém LCIA (nízkonákladová automatizace), Karakuri apod.

Ve většině podniků se nepodařilo to nejdůležitější – štíhlé myšlení, kultura spolupráce a respektu, proniknutí do myšlení, konání, návyků a DNA pracovníků. Většina podniků nepochopila, že podstata štíhlého podniku je právě v inovacích, ve způsobu analýzy zákazníka a jeho práce, ve štíhlých principech vývoje výrobků. Mnohá „štíhlá“ řešení jsou jen „tlusté“ manuály, audity, standardy a pravidla, která někdy potlačují flexibilitu, jak ji podporují, audity, byrokracie a koordinátoři, kterým nikdo nerozumí.

Štíhlý podnik a jiné koncepty

V posledních letech se vzájemně kombinovaly tři významné metodiky zvyšování výkonnosti podniku:

1. Štíhlý podnik (lean) se snaží uspokojit zákazníka bez plýtvání, přičemž plýtvání definuje jako činnosti, které spotřebovávají zdroje, ale netvoří hodnotu.
2. Six Sigma se snaží přesně definovat požadavky zákazníka eliminovat rozptyl procesů (stabilizace), které je plní, čím eliminuje zbytečné opravy a kontroly (plýtvání).
3. TOC (Theory of Constraints – teorie omezení) se orientuje na omezení (interní a externí) organizace, které jí brání dosahovat svůj cíl.
Základem všech těchto tří metodik Lean, Six Sigma a TOC je především:
- eliminovat plýtvání (odstranit všechno zbytečné);
- přesně definovat, co chce zákazník a eliminovat chyby v procesu při plnění jeho požadavků (stabilní proces produkuje požadované výstupy bez plýtvání);
- orientovat se na omezení a nezabývat se ostatním.

1. Co omezuje systém v dosahování jeho cíle? Kde jsou omezení?
2. Jak je možné snížit variabilitu procesů a dostat je pod kontrolu?
3. Jak je možné synchronizovat procesy a redukovat plýtvání?

Lean, Six Sigma a TOC – významné metodiky zvyšování výkonnosti podniku

Americký spisovatel Leo Babatua píše: „Věřím v jednoduchost. Můj život je lepší, když si ho zjednodušuji, když z něho odstraňuji chaos a jsem schopný užívat si věci, které mám rád. Moje práce je kvalitnější, když odstraňuji rozptylování a jsem schopný soustředit se. Moje texty jsou účinnější, když v nich nepoužívám zbytečná slova a soustředím se jen na ta, která umí jasně vyjádřit mé myšlenky.“ Jednoduchost pak můžeme shrnout do dvou kroků: Rozpoznat podstatu a Eliminovat zbytek.

Lean Six Sigma TOC

Otevřenost – problém je příležitost Všechno, co není ideální, je příležitostí na zlepšení Každá změna začíná od omezení v organizaci, které jí brání dosáhnout cíle
Problém se detailně zkoumá a řeší tam, kde vznikl – gemba Důležité je dokonalé porozumění procesům a faktům Třeba hledat klíčový problém a jeho příčiny a následky

Snaha o dokonalost – zlepšování nikdy nekončí Six Sigma procesy produkují jen 3,4 chyby z milionu Nestačí zvýšit klíčový parametr procesu o 1 %, ani o 10 % ale o 100 %, o 1 000 %

Důvěra a spolupráce vytváří synergii Důležitá je spolupráce v projektovém týmu Lokální „optima“ se musejí podřídit celku

Minimalizujme plýtvání (nepřidanou hodnotu) a maximalizujme přidanou hodnotu Minimalizujme variabilitu procesu. Stabilnější proces = vyšší přidaná hodnota Maximalizujme průtok, tj. přidanou hodnotu v procesu, za jednotku času


Principy metodik Lean, Six Sigma a TOC pro zvyšování výkonnosti podniku. Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Lean Six Sigma TOC

„Rozpoznání problému je důležitější než nalezení řešení, protože přesné definování problému vede automaticky ke správnému řešení,“ řekl Albert Einstein. Kolik času věnujete operativním úlohám a snižování nákladů v podnikových procesech? A kolik času věnujete příležitostem v okolí vašeho podniku a vydělávání peněz? Je bohatství výsledkem šetření nebo vydělávání peněz? Kolik lidí ve vašem podniku se naplno zabývá vyděláváním peněz? Kde je zákazník? Kdo ho opravdu zná a připravuje pro něj perfektní řešení? Nikdo? Váš zákazník si možno říká toto: Nevíte, kdo jsem? Nevíte, co chci? Nevíte, jaké mám plány? Jsem ten, kdo vás může zničit – váš zákazník a pán. Když neznáme zákazníka, může se stát naším neomezeným pánem. Chce od nás často věci, které neumíme, v ceně, za kterou nedokážeme vyrábět. Nakonec nás opustí. Je lepší mít partnera, kterému rozumíme, jako pána, který si s námi dělá, co chce.

O tom, co je inovace, rozhoduje jen zákazník tím, že si naše řešení koupí a je ochoten platit více, déle a častěji než za konkurenční řešení. Na konci inovačního projektu tedy není idea, patent, inovační cena, ale peníze na účtu a spokojený zákazník. Steve Jobs nevymyslel tablet, ale vytvořil celý podnikatelský systém.
Podnikatelský svět se rychle mění a některé trendy těchto změn jsou naznačené v tabulce.


Postupy metodik Lean, Six Sigma a TOC pro zvyšování výkonnosti podniku .
Transformace byznysu a některé změny v podnicích.
Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Uvedené změny způsobují, že dnes už nestačí optimalizovat podnikové procesy a redukovat náklady. Ani štíhlé a flexibilní procesy, které dokážou rychle a bez plýtvání vyřizovat měnící se požadavky zákazníka, už nejsou významnou konkurenční výhodou.

Podniky nejdříve budovaly štíhlé procesy ve výrobě a v logistice, v současnosti řeší administrativu, technické a vývojové procesy, ale ani to dnes není nic výjimečného. Ano zaměření se na zlepšování a inovace podnikových procesů nebo inovace produktu a služby nezaručuje dnes dostatečný konkurenční náskok. Inovace probíhají na úrovni podnikatelských modelů, které reagují na rychlé a přelomové změny v technologiích, materiálech a dalších oblastech byznysu. Ash Maurya, autor podnikatelského modelu Lean Canvas, říká: „Váš produkt není „produkt“, produktem je váš „podnikatelský model“.“ Dnes nestačí ptát se zákazníka, co chce, musíme ho předběhnout, musíme poznat jeho svět, rychle objevit příležitosti, musíme se naučit rychle vynalézat, tvořit, inovovat, testovat, experimentovat…


Změny v podnikatelských modelech. Pro zvětšení klikněte na obrázek.


Klasický přístup "inovování s plýtváním" a rychlé interace se zákazníkem.
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Štíhlý podnik vs. štíhlé podnikání

Zatímco má štíhlý podnik definovaného zákazníka a ten ví, co chce, i když to neustále mění, štíhlé podnikání je zaměřeno na rychlé objevování příležitostí, inovace a jejich proměňování na úspěšné byznysy.

Štíhlý podnik používá nástroje na obsloužení zákazníka bez zbytečného plýtvání (mapování toku hodnot, 5S, TPM, rychlé změny, výrobní buňky, týmová práce, kanban, milk run aj.).

Při štíhlém podnikání máme k dispozici také sadu nástrojů na rychlé skenování trhu a příležitostí na něm, analýzu procesu zákazníka a jeho klíčových problémů, inovace a jejich uvedení na trh (lean canvas, empatickou mapu, validation board atd.).

Blíže k zákazníkovi

Hlavní plýtvání při objevování příležitostí a uvádění hodnotové nabídky na trh jsou spojena s tím, že podnikatel nebo inovátor si často vymyslí svoje řešení a produkt a v poměrně dlouhém a drahém procesu připravují jeho uvedení na trh. Zákazníka však většinou nezajímá naše řešení ani náš produkt, ale jeho vlastní problém. Málokdy se stává, že první varianta řešení, která byla vymyšlena, je i úspěšná. Důvodů je víc, ale obvykle je v tomto řešení více nadšení a pohledů jeho tvůrce než skutečných potřeb zákazníka. Čím déle trvá tento proces od nápadu po uvedení na trh, tím víc plýtvání v něm vzniká. Důležité je, abychom první variantu dokázali přepracovat tak, aby ji zákazníci přijali, neutratili jsme přitom všechny finance a přišli s úspěšným řešením ve správném čase. obr. 5: Klasický přístup „inovování s plýtváním“ a rychlé iterace se zákazníkem

Není teda vůbec důležité, zda je naše první řešení správné, důležité je, jak rychle a efektivně ho dokážeme předělat tak, aby ho zákazníci kupovali. Podnikatelé se často utápějí v podnikatelských plánech, kterým většinou téměř nikdo nerozumí a nikdo je nečte. Obsáhlé podnikatelské plány se však i hůře a pomaleji korigují při zpětných vazbách zákazníků. Zjednodušeně by se dalo říct, že je důležité udělat co nejrychlejší sekvenci potřebných chyb a oprav, abychom při co nejkratším čase a nákladech správně poskládali „puzzle“ s názvem lean canvas. Začínáme se zákazníkem, problémem zákazníka a klíčovými metrikami, ne s naším řešením, jak se to často dělá.

Štíhlý podnik včera a dnes

Prof. Ján Košturiak

IPA Slovakia

[email protected]

Profesor Ján Košturiak je spoluzakladatelem společnosti Fraunhofer IPA Slovakia. V roce 1997 byl jmenován profesorem na Žilinské univerzitě, v roce 2001 pak na ATH Bielsko Biala. Ve stejném roce se stal honorárním profesorem FH Ulm a o čtyři roky později profesorem na košické Technické univerzitě. V roce 1990 začal pracovat jako konzultant pro průmyslové podniky. Roku 1995 založil Inštitút priemyselného inžinierstva v Žilině, který v roce 2000 spojil s aktivitami Fraunhofer IPA Stuttgart ve společnosti Fraunhofer IPA Slovakia. V průběhu své profesionální kariéry pracoval jako konzultant pro mnohé firmy včetně takových společností jako Volkswagen, Sauer Danfoss, Leoni, AESOP, Daimler Chrysler, Leoni, Visteon, Hella, Johns Manville, Mondi/Neusiedler, Nemak Rautenbach, Witte, SHP Group, Ikea, Linet, Bonatrans, Škoda Auto, ÖBB, Siemens, a jiné.

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum ŠTÍHLÁ VÝROBA A LOGISTIKA na straně VIII.

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 140429
Datum: 15. 04. 2014
Rubrika: Monotematická příloha / Štíhlá výroba a logistika
Firmy
Související články
Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

Autonomní roboty jdou s dobou

Výrobci, i např. v potravinářském sektoru, se stále častěji setkávají s požadavkem na rozšíření možností nabídky, aniž by to negativně ovlivnilo produktivitu. Takové požadavky zvyšují objem, ale i složitost testování. Bruno Adam, ředitel evropských projektů mobilních robotů společnosti Omron, vysvětluje, jak se inteligentní mobilní roboty přizpůsobují, aby splnily požadavky na výrobu potravin v budoucnosti.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

Související články
Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit