Témata
Reklama

Technické školství u nás zcela propadlo

11. 12. 2002

Josef Toman

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Toman: Společnosti B. O. S., spol. s r. o., vznikla jako obchodní firma v roce 1990. Zpočátku byla její činnost zaměřena hlavně na prodej seřizovacích přístrojů pro NC a CNC stroje, měřidla a přístroje pro strojírenské podniky. Postupem doby byl rozšiřován obchodní program o nářadí, nástroje, zařízení a v omezené míře i o stroje. V roce 1999 došlo k radikálnímu rozšíření sortimentu o výrobky firmy Hahn + Kolb, která patří mezi největší evropské obchodní firmy. Díky tomu dnes disponujeme velmi širokým sortimentem nářadí, nástrojů, měřidel, přístrojů, strojů a zařízení, který čítá cca 60 tisíc druhů. Musím ale podotknout, že náš obchodní program mimo výrobky Hahn + Kolb obsahuje ještě výrobky jak českých, tak i zahraničních firem. Rozsáhlý sortiment výrobků a služeb je naší hlavní devizou v podnikání.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Toman: Úroveň českých obráběcích strojů byla dobře patrná na 3. ročníku IMT v Brně v září letošního roku. Některé české firmy zde představily nové výrobky, které budou jistě konkurenčně schopné. Za rozhodující však považuji, že výrobní firmy vidí perspektivu dalšího rozvoje v řešení uceleného souboru stroj - nástroj - software - technologická aplikace. Čeští výrobci si již vydobyli dobré pozice na zahraničních trzích a i v tuzemsku, ale pro jejich neustálé obhajování musí vynakládat nemalé úsilí.

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Toman: Náš okruh zákazníků lze rozdělit na dvě skupiny. První tvoří zákazníci, kteří mají zájem o komplexní řešení celého systému stroj - nástroj - software - technologické aplikace. Zde spolupracujeme přímo s výrobci a jejich odbornými útvary ve smyslu naplnit představy zákazníků. V dnešní době to představuje denní konfrontaci výrobek - cena - kvalita - dodací lhůta. Druhou skupinu zákazníků tvoří ti, kteří již provozují obráběcí a tvářecí stroje a kterým dodáváme nářadí a nástroje. Perspektivnější se mi jeví první skupina, ale vše je nakonec otázka finančních prostředků a jejich účelného využití.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobců z hlediska personální konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Toman: Vzhledem k tomu, že v převážné míře jsme dodavateli předních českých firem, můžeme vzájemně porovnávat jednotlivé výrobce. Tam, kde privatizace proběhla velmi rychle a nový majitel měl jasnou vizi o budoucnosti podniku, lze z větší části konstatovat, že takovéto firmy jsou samozřejmě v popředí daného oboru. Předpokládá to však investovat do všech kategorií, což je velmi náročné, a to nejen finančně. Dnes vidíme, že podnikům chybí kvalifikovaní odborníci nejen např. v konstrukci a technologiích, ale i ve výrobě. Školství v celé své řadě, počínaje učilišti a konče vysokými školami, zcela propadlo. Špičkové stroje, zařízení a technologie můžete nakoupit jak od tuzemských, tak hlavně zahraničních dodavatelů, ale kvalitních odborníků budou mít strojírenské podniky nedostatek. A v tom v evropském kontextu jednoznačně prohráváme.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhů? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Toman: Tuzemští i zahraniční dodavatelé se potýkají v současné době s trvající recesí a dle toho pak můžeme usoudit, jaké dopady to na jejich podnikání má. Problémy jsou nyní u většiny tuzemských firem. Je potřebné vědět, že i naši odběratelé požadují větší rabaty na dodávané výrobky a služby. Pochopitelně si tímto snižují své náklady. Lze říci, že většina našich dodavatelů reaguje promptně na naše požadavky, ale na druhé straně je pravdou, že sortiment některých firem se spíše zužuje než rozšiřuje. U zahraničních firem je spíše k vidění pravý opak. Náš zahraniční partner zvyšuje počet nových výrobků ročně minimálně o 5 %, což je ve výsledných číslech poměrně velký nárůst. Nové výrobky v návaznosti na technologie zde vznikají skutečně cíleně - lze hovořit o vazbě na marketingově orientovaný výzkum a vývoj. U nás si tento přístup může dovolit jen málo našich dodavatelů.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společnosti za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Toman: V předchozích otázkách jsem již na to částečně reagoval. Jistěže dochází ke snižování marží, ale my musíme nabídnout zákazníkovi takové služby, které nám tento propad částečně zacelí. Na druhé straně musíme zvyšovat obrat. V neposlední řadě máme pořád snahu sortiment rozšiřovat. Odběratelé od malých až k těm velkým v nás musí vidět partnery, kteří neustále přicházejí z něčím novým. Vše, co jsem vyjmenoval včetně snahy více vyvážet, je velmi těžké, ale ne nesplnitelné.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Toman: Zde bych s vámi polemizoval. Podniky mají snahu o přímý vztah jen tehdy, bude-li to pro ně ekonomicky výhodné. Toto má své opodstatnění, kde je nabízena špičková technologie v celé své šíři, která se u zákazníka ověřuje. Ale následně při opakovaných dodávkách už to nemusí být pravda. Pokud budeme významnými partnery našich dodavatelů, pak bychom přece měli dosáhnout lepších rabatů než jednotlivý podnik. Myslím si však, že naše snaha po co nejširším sortimentu musí sehrát v budoucnu svou úlohu. Shrnul bych to asi takto: široký sortiment - kvalita - rychlé dodací lhůty - přijatelná cena - služby, to musí být pro naše zákazníky přínosem.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Toman: Z našeho pohledu používáme standardní metody financování vývozu. S profinancováním obchodu máme určité problémy, ale náš "bankovní partner" má pro nás pochopení, takže si nestěžujeme. Řekl bych, že jejich nabídka převyšuje naši poptávku.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Josef Toman
generální ředitel B.O.S., spol. s r. o.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21280
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit