Témata
Reklama

Technické školství u nás zcela propadlo

11. 12. 2002

Josef Toman

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Toman: Společnosti B. O. S., spol. s r. o., vznikla jako obchodní firma v roce 1990. Zpočátku byla její činnost zaměřena hlavně na prodej seřizovacích přístrojů pro NC a CNC stroje, měřidla a přístroje pro strojírenské podniky. Postupem doby byl rozšiřován obchodní program o nářadí, nástroje, zařízení a v omezené míře i o stroje. V roce 1999 došlo k radikálnímu rozšíření sortimentu o výrobky firmy Hahn + Kolb, která patří mezi největší evropské obchodní firmy. Díky tomu dnes disponujeme velmi širokým sortimentem nářadí, nástrojů, měřidel, přístrojů, strojů a zařízení, který čítá cca 60 tisíc druhů. Musím ale podotknout, že náš obchodní program mimo výrobky Hahn + Kolb obsahuje ještě výrobky jak českých, tak i zahraničních firem. Rozsáhlý sortiment výrobků a služeb je naší hlavní devizou v podnikání.
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Toman: Úroveň českých obráběcích strojů byla dobře patrná na 3. ročníku IMT v Brně v září letošního roku. Některé české firmy zde představily nové výrobky, které budou jistě konkurenčně schopné. Za rozhodující však považuji, že výrobní firmy vidí perspektivu dalšího rozvoje v řešení uceleného souboru stroj - nástroj - software - technologická aplikace. Čeští výrobci si již vydobyli dobré pozice na zahraničních trzích a i v tuzemsku, ale pro jejich neustálé obhajování musí vynakládat nemalé úsilí.

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Toman: Náš okruh zákazníků lze rozdělit na dvě skupiny. První tvoří zákazníci, kteří mají zájem o komplexní řešení celého systému stroj - nástroj - software - technologické aplikace. Zde spolupracujeme přímo s výrobci a jejich odbornými útvary ve smyslu naplnit představy zákazníků. V dnešní době to představuje denní konfrontaci výrobek - cena - kvalita - dodací lhůta. Druhou skupinu zákazníků tvoří ti, kteří již provozují obráběcí a tvářecí stroje a kterým dodáváme nářadí a nástroje. Perspektivnější se mi jeví první skupina, ale vše je nakonec otázka finančních prostředků a jejich účelného využití.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobců z hlediska personální konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Toman: Vzhledem k tomu, že v převážné míře jsme dodavateli předních českých firem, můžeme vzájemně porovnávat jednotlivé výrobce. Tam, kde privatizace proběhla velmi rychle a nový majitel měl jasnou vizi o budoucnosti podniku, lze z větší části konstatovat, že takovéto firmy jsou samozřejmě v popředí daného oboru. Předpokládá to však investovat do všech kategorií, což je velmi náročné, a to nejen finančně. Dnes vidíme, že podnikům chybí kvalifikovaní odborníci nejen např. v konstrukci a technologiích, ale i ve výrobě. Školství v celé své řadě, počínaje učilišti a konče vysokými školami, zcela propadlo. Špičkové stroje, zařízení a technologie můžete nakoupit jak od tuzemských, tak hlavně zahraničních dodavatelů, ale kvalitních odborníků budou mít strojírenské podniky nedostatek. A v tom v evropském kontextu jednoznačně prohráváme.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhů? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Toman: Tuzemští i zahraniční dodavatelé se potýkají v současné době s trvající recesí a dle toho pak můžeme usoudit, jaké dopady to na jejich podnikání má. Problémy jsou nyní u většiny tuzemských firem. Je potřebné vědět, že i naši odběratelé požadují větší rabaty na dodávané výrobky a služby. Pochopitelně si tímto snižují své náklady. Lze říci, že většina našich dodavatelů reaguje promptně na naše požadavky, ale na druhé straně je pravdou, že sortiment některých firem se spíše zužuje než rozšiřuje. U zahraničních firem je spíše k vidění pravý opak. Náš zahraniční partner zvyšuje počet nových výrobků ročně minimálně o 5 %, což je ve výsledných číslech poměrně velký nárůst. Nové výrobky v návaznosti na technologie zde vznikají skutečně cíleně - lze hovořit o vazbě na marketingově orientovaný výzkum a vývoj. U nás si tento přístup může dovolit jen málo našich dodavatelů.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společnosti za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Toman: V předchozích otázkách jsem již na to částečně reagoval. Jistěže dochází ke snižování marží, ale my musíme nabídnout zákazníkovi takové služby, které nám tento propad částečně zacelí. Na druhé straně musíme zvyšovat obrat. V neposlední řadě máme pořád snahu sortiment rozšiřovat. Odběratelé od malých až k těm velkým v nás musí vidět partnery, kteří neustále přicházejí z něčím novým. Vše, co jsem vyjmenoval včetně snahy více vyvážet, je velmi těžké, ale ne nesplnitelné.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Toman: Zde bych s vámi polemizoval. Podniky mají snahu o přímý vztah jen tehdy, bude-li to pro ně ekonomicky výhodné. Toto má své opodstatnění, kde je nabízena špičková technologie v celé své šíři, která se u zákazníka ověřuje. Ale následně při opakovaných dodávkách už to nemusí být pravda. Pokud budeme významnými partnery našich dodavatelů, pak bychom přece měli dosáhnout lepších rabatů než jednotlivý podnik. Myslím si však, že naše snaha po co nejširším sortimentu musí sehrát v budoucnu svou úlohu. Shrnul bych to asi takto: široký sortiment - kvalita - rychlé dodací lhůty - přijatelná cena - služby, to musí být pro naše zákazníky přínosem.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Toman: Z našeho pohledu používáme standardní metody financování vývozu. S profinancováním obchodu máme určité problémy, ale náš "bankovní partner" má pro nás pochopení, takže si nestěžujeme. Řekl bych, že jejich nabídka převyšuje naši poptávku.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Josef Toman
generální ředitel B.O.S., spol. s r. o.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21280
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Včera, dnes a zítra – IT společnosti

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, na koho jsme se obrátili, je prof. Vladimír Smejkal, z Fakulty podnikatelské VUT v Brně, odborník v oblasti práva a bezpečnosti informačních systémů a kyberkriminality.

Související články
Podíl architektury na konkurenceschopnosti firmy

Česká architektura zažívá po letech stagnace svůj restart. Poptávka po kvalitním designu a funkčnosti staveb je na vzestupu. Jak si stojí česká komerční a průmyslová architektura, jak ovlivňuje image firmy, její kulturu, včetně mediálního obrazu, na to se naše redakce zeptala Ing. arch. Jiřího Opočenského.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Krize není kataklyzma: posilte resilienci své firmy

Pandemie onemocnění covid-19 přinesla tolik obávané neznámo a nejistotu. Zahýbala s exportem, finanční bilancí a také investicemi. V případě České republiky jako exportně orientované ekonomiky budou podle Ing. Jiřího Jemelky, interim manažera a jednatele společnosti J.I.P. pro firmy, důsledky mnohem závažnější. Přesto jim lze čelit.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Pracovat pro lidi a s lidmi

Globální hráč v oblasti digitální transformace, automatizace a řízení energií. Tak lze stručně charakterizovat společnost Schneider Electric, která poskytuje řešení pro domácnosti, budovy, datová centra, infrastrukturu i průmysl. Využili jsme příležitosti vyzpovídat jejího senior vice prezidenta pro oblast lidských zdrojů, pana Manuela Angel Sanchez Vivase, který v rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích a  v září zavítal do Prahy. V rámci evropského trhu zodpovídá za řízení více než 38 tisíc zaměstnanců ve 36 zemích.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit