Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v České republice
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v České republice

Stejnojmenná studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí skrze podnikatelské aktivity akademiků v České republice. Ukazuje, že čeští akademici se podnikatelským příležitostem rozhodně nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu v akademické sféře formovaném statistikami o nízkém objemu prostředků vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací. Na základě těchto výsledků diskutujeme doporučení pro veřejnou politiku.

Stejnojmenná studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí skrze podnikatelské aktivity akademiků v České republice. Ukazuje, že čeští akademici se podnikatelským příležitostem rozhodně nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu v akademické sféře, jenž je formován statistikami o nízkém objemu prostředků vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací. Na základě těchto výsledků diskutujeme doporučení pro veřejnou politiku.


Autoři studie:

Vít Macháček
Začal pracovat jako výzkumník pro think-tank IDEA při
Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnu 2015.
Magisterský titul získal v roce 2016 na Institutu ekonomických studií
Univerzity Karlovy a bakalářský titul na Národohospodářské fakultě
VŠE. Kromě práce pro IDEA je také analytikem EU Office/
Knowledge Centre České spořitelny se zaměřením na ekonomické
dění v Evropské unii.

Martin Srholec
Absolvoval doktorské studium na Národohospodářské fakultě VŠE
v Praze a na Centre for Technology, Innovation and Culture (TIK)
při Univerzitě v Oslu. Od roku 2010 působí jako výzkumný
pracovník na CERGE-EI v Praze, od roku 2011 je associate
professor na Centre for Innovation, Research and Competence
in the Learning Economy (CIRCLE) v Lundu a od roku 2013 je
výzkumníkem think-tanku IDEA. Zaměřuje se na ekonomii inovací,
problematiku inovačních systémů a otázky inovační politiky.


Propojení akademické a podnikatelské sféry je zásadní pro efektivní fungování inovačních systémů. Zlepšení v této oblasti patří k letitým prioritám inovační politiky. Kromě neformálních kontaktů dochází k transferu znalostí do praxe především smluvním výzkumem, prodejem práv k duševnímu vlastnictví, zaměstnáváním akademiků ve firmách a akademickým podnikáním. Poslednímu v řadě však byla doposud věnována malá pozornost. Kolik akademiků u nás podniká? Jaký charakter mají jejich firmy? Jaké jsou největší úspěchy? Jsou s tím spojeny nějaké kontroverze? Co z toho plyne pro inovační politiku?

Akademici, kteří na půdě akademické organizace dospějí k objevu, jsou o tom ze zákona povinni informovat zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel projeví zájem, stává se majitelem objevu s plnými disponibilními právy. Pokud zájem nemá, přechází vlastnické právo na akademika. Badatelské výsledky mohou být zúročeny také zakládáním akademických spin-off firem. Pro podnikání v součinnosti s akademickou organizací nicméně platí povinnost respektovat pravidla veřejné podpory. Akademická organizace s veřejnou podporou se totiž musí chovat stejně, jak by se na jejím místě choval soukromý investor. K interakcím s akademickou firmou musí docházet pouze za tržních podmínek.

Akademickému podnikání se nejvíce daří v přírodovědeckých a technických oborech. Mezi pozoruhodné případy patří firmy Delong Instruments, Flowmon Networks, CertiCon, Cognitive Security, Eyedea Recognition, Enantis, AB Pharma, Bioinova či Omega3kapr. Jihomoravskému inovačnímu centru se podařilo nastartovat akademické firmy zabývající se internetovou bezpečností a biotechnologiemi. Z akademického prostředí vzešlá výroba elektronových mikroskopů vedla ke vzniku nového odvětví, které se významně podílí na rozvoji brněnského regionu. Akademici z ČVUT v Praze zase úspěšně podnikají v oblastech vývoje softwaru a umělé inteligence.


IPA Slovakia pořádala v červnu roku 2016 diskuzní setkání s pěti významnými českými a slovenskými profesory, jehož náplní bylo pokusit se nalézt příčiny konzervativních vazeb mezi akademickou a průmyslovou sférou.

Při akademickém podnikání vznikají třecí plochy mezi zájmy akademiků a jejich mateřských akademických organizací. Podnikající akademici se mohou dostat do střetu zájmů v několika ohledech. Může docházet k socializaci nákladů a privatizaci zisků, k vynášení badatelských výsledků do vlastních firem, k uzavírání pokoutních zakázek, k úniku příjmů výzkumných organizací a v konečném důsledku k poskytování nedovolené veřejné podpory. Ve věci dodržování pravidel akademického podnikání panují velké nejasnosti, které je žádoucí vyřešit, ale zároveň se přitom vyvarovat zavedení zbytečných komplikací pro zakládání akademických firem.
Naše případová studie jedné veřejné vysoké školy ukazuje, že transfer znalostí skrze podnikání akademiků je poměrně běžnou záležitostí. Podle obchodního rejstříku v technologických firmách působí odhadem 16 % akademiků, kteří mezi lety 2003 až 2015 na dané škole úspěšně prošli habilitačním a profesorským řízením. Je to podstatně vyšší sklon k podnikání než v celé populaci. Zaznamenán byl pouze jediný pravý spin-off, ve kterém má vlastnický podíl i mateřská škola. Drtivá většina firem poskytuje profesní, technické a informační služby. Převážně se však jedná o malé firmy s několika málo zaměstnanci. Nedávno vzniklých start-up firem je minimum. Pro většinu akademiků je podnikání spíše zdrojem příležitostného přivýdělku.

Akademické podnikání zajišťuje specializované znalostně náročné služby, což je přínosné pro utváření inovačních systémů. Z hlediska přímého příspěvku k růstu ekonomiky však prozatím zůstává jeho potenciál nevyužit. Překážkami pro růst akademických firem jsou rigidní akademický trh práce, zastaralé formy řízení lidských zdrojů řady akademických pracovišť, složité administrativní postupy při zakládání pravých spin-off firem a nedostatky ve fungování center transferu znalostí. Nedůsledně je vynucováno dodržování obecně platných předpisů. Je žádoucí zformulovat národní strategii podpory pro transfer znalostí, která ujasní pravidla. Regulace by měla pracovat s dostatečně pozitivními i negativními motivacemi.

Smyslem prezentované studie je na základě empirických údajů stimulovat věcnou diskuzi o tomto fenoménu.


Něco navíc....

Celou studii si můžete zdarma stáhnout na internetových stránkách Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.


Zpracováno podle firemních podkladů

zbynek.koukolik@mmspektrum.com

Další články

Vzdělávání a školství
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: