Témata
Přednáška prof. Wolfganga Wahlstera na téma "Industrial AI" na půdě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Umělá inteligence v průmyslu

Ve středu 24. listopadu jsme měli výjimečnou příležitost sledovat přednášku jednoho ze zakladatelů Průmyslu 4.0 a evropského průkopníka využívání umělé inteligence, prof. Wolfganga Wahlstera z Německého výzkumného střediska pro umělou inteligenci (DFKI). Setkání na téma „Industrial AI“ na půdě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) moderoval prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Prof. Wahlster se kvůli zhoršené pandemické situaci nemohl zúčastnit osobně, jeho přednáška i následná diskuse byly živě přenášeny přes internet. To však tomuto setkání neubralo na informační hodnotě ani na zajímavosti. Pan profesor má k problematice využití umělé inteligence v průmyslu co říci. Ve své více než hodinové přednášce hovořil o začínající druhé dekádě zavádění principů Průmyslu 4.0; toto označení současné průmyslové revoluce totiž vzniklo před deseti lety.

Ve své přednášce, přenášené online, se prof. Wahlster věnoval využití umělé inteligence v průmyslu. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Poté, co se umělá inteligence a strojové učení v průmyslu již široce uplatňují v oblastech prediktivní údržby a plánování výroby v reálném čase, je dalším polem pro úspěšné využití umělé inteligence v průmyslu oblast okamžité kontroly kvality. Cílem je dosáhnout bezchybné výroby (zero-defect manufacturing).

Setkání moderoval prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Jednotlivé části přednášky byly věnovány využití obrovského množství dat z výroby, úloze umělé inteligence při rozpoznávání chyb ve výrobě (jak chyb v práci lidí či robotů, tak chyb v interakci mezi lidmi, mezi lidmi a roboty a také mezi roboty navzájem) a například také využití rozšířené reality k průběžné kontrole kvality ruční práce. Vše bylo demonstrováno na konkrétních příkladech z praxe.

Po přednášce prof. Wahlster ještě více než 20 minut odpovídal na dotazy účastníků setkání. (Zdroj: CIIRC ČVUT)
Profesor Wahlster byl s velkým respektem Inženýrské akademie ČR přijat jako její zahraniční člen. Plánovaná přednáška měla být projevem jeho díku této skutečnosti. Bohužel nakonec z důvodů epidemiologických opatření nemohl prof. Wahlster do Betlémské kaple osobně zavítat, jmenovací dekret si převzít a přednášku druhý den osobně na půdě CIIRC realizovat. (Zdroj: IA ČR)

RICAIP

Výzkumné a inovační centrum pokročilé průmyslové výroby je společným projektem dvou českých a dvou německých výzkumných ústavů. Německými partnery projektu jsou výzkumný ústav ZeMA a Německé výzkumné středisko pro umělou inteligenci (DFKI), z české strany se účastní Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) a Středoevropský institut VUT v Brně (CEITEC). Cílem centra je vyvíjet nová, inteligentní a bezpečná řešení pro distribuovanou výrobu v prostředí Průmyslu 4.0.

Související články
Výzkumná spolupráce dostává firmy na špičku

Spolupráce vědeckých pracovišť a firem může přinášet velmi zajímavé výsledky. V článku jsou popsány tři zajímavé případy z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT).

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Co zaměstnavatelé očekávají od příští vlády?

Svaz průmyslu a dopravy ČR v průběhu prázdninového období představil zástupcům všech politických stran (vyjma sociálním demokratům, kteří o to neprojevili zájem) prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a životní úrovně, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Od ní mj. očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. 

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit