Témata
Zdroj: VUZ

VaVaI a průmysl: Profesionální přístup k řešení

Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) je poskytovatelem služeb v oblasti testování, certifikace a autorizace železničních vozidel a infrastruktury. Jeho unikátní Zkušební centrum ve Velimi je dokonale vybaveno pro přípravu zkoušek a testování komponent, nejen z hlediska bezpečnosti. Na to, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, jsme se zeptali ředitele této instituce Martina Bělčíka.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

M. Bělčík: Naše doba očekává stále nové inovace produktů a přeměňování „nemožného“ v realitu. Výrobci přitom musí balancovat mezi omezenými zdroji, náklady, kvalitou a rychlostí uspokojování potřeb trhu. Pokud chceme reálně dosáhnout Průmyslu 4.0, dekarbonizace nebo cirkulární ekonomiky, je pro firmy zcela klíčové mít přístup k novým poznatkům, k inovacím, umět je rychle implementovat, a tím naplňovat své strategie.

MM: V čem podle vás spočívá výhoda spolupráce firem a specializovaných výzkumných ústavů oproti situaci, kdy firma má svůj vlastní výzkum?

M. Bělčík: Hlavní přidanou hodnotu externích institucí spatřuji v profesionálním přístupu k řešení. Samozřejmě také ve vybavení, know-how a týmu špičkových expertů. Plusem může být i jistá míra oproštění se od nutnosti prezentovat kladný výsledek. Firemní výzkum může být mnohdy ovlivněn skutečností, že manažeři očekávají „spásu“ business plánu.

„Z vlastní zkušenosti vidíme velký prostor ve zlepšení nastavení jednotlivých programů či debyrokratizaci některých institucí, jejichž přístup v podstatě odrazuje potenciální řešitele od zapojování se do výzev,“ říká Martin Bělčík.
(Zdroj: VUZ)

Naopak aplikovaný výzkum nebo zaměření se na inovace konkrétního produktu je ideální pokrýt interním výzkumem, jenž může využívat výrobních aktiv podniku bez nutnosti pořizovat specializované přístroje. Čistá dělicí čára neexistuje, nicméně budovat základní výzkum ve firmě nedává úplně smysl.

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

M. Bělčík: Naše záměry nemáme ve zvyku prezentovat dříve, než známe jejich přidanou hodnotu. Obecně se soustředíme na dvě klíčové oblasti, a to na digitalizaci a dekarbonizaci železnice. V oblasti digitalizace spolupracujeme na projektech podporujících zvýšení bezpečnosti vozidel, ověřování polohy vozidla, včetně identifikace rušivých vlivů na ověřování polohy vozidla, kybernetické bezpečnosti vozidel a navazujících systémů. Základní vizí těchto projektů je autonomní řízení vozidel nejenom na uzavřených, ale i na běžných tratích.

Reklama
Reklama
Reklama

V oblasti dekarbonizace se aktuálně zaměřujeme na identifikaci vhodných podmínek pro provoz vozidel s alternativními pohony s důrazem na vodík. Taktéž pracujeme na stanovení metodiky výpočtu uhlíkové stopy v dopravě.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

M. Bělčík: Nedostatek zájmu majitelů firem, zejména v rámci velkých nebo nadnárodních skupin, o tuto oblast. Stále existuje tendence používat naši zemi jako „montovnu“ s levnou pracovní silou, kterou se managementy snaží postupně nahradit automatizací. Velký problém spatřuji v právě v pracovním kapitálu, kdy klesá celkově dostupnost lidských zdrojů, v kombinaci s oceněním na trhu práce. Zjednodušeně být výzkumníkem dnes není úplně terno.

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Co by bylo potřeba především změnit?

M. Bělčík: Je časté v oblasti vědy a výzkumu poukazovat na chyby státu, nicméně, kdo je to stát? Jsou to konkrétní instituce a osoby, které vytvářejí pravidla, vykládají je a prosazují, přidělují finance. Z vlastní zkušenosti vidíme velký prostor pro zlepšení nastavení jednotlivých programů či debyrokratizaci některých institucí, jejichž přístup v podstatě odrazuje potenciální řešitele od zapojování se do výzev. Základní problém, například u TA ČR, vidím v negativní filozofii nastavení celého systému. Je založen na výčtu negací a omezení, přičemž výsledkem činnosti příjemců má být pravý opak – nalezení řešení s pozitivní přidanou hodnotou. Když tento filozofický střet mezi donátorem a příjemcem vynásobíte negativním přístupem konkrétního pracovníka, pak rozhodně zájem o účast ve výzvách klesá.

Výzkumný ústav železniční se obecně soustředí na dvě klíčové oblasti: na digitalizaci a dekarbonizaci železnice.
(Zdroj: VUZ)

Z hlediska právních předpisů nevidíme přínos v preferování „malých“ společností či institucí, u nichž lze mnohdy identifikovat spíše snahu o zachování zaměstnanosti, na úkor týmů v rámci velkých skupin. Klíčová otázka pro „stát“ zní: Chceme výsledky, nebo šetřit a udržet zaměstnanost?

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

M. Bělčík: V zahraničí najdeme hromadu lákavých best practice řešení. Nicméně zbrklé kopírování je asi to nejhorší, co můžeme dělat. Zpravidla vidíme jen odraz celkového systému, historie i vztahů, jež byly nastaveny postupně, v průběhu desítek let. Přenesení pouze určité – byť osvědčené – části zpravidla vygeneruje celou řadu jiných problémů. Primární otázkou je, jak má být koncipována podpora vědy a výzkumu u nás, co nám nevyhovuje a čeho chceme dosáhnout.

Reklama

MM: Jak by podle vás bylo možné motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

M. Bělčík: Nutně potřebujeme vědu a výzkum více propagovat a popularizovat. Nejenom jejich výsledky, ale i to, jak fungují, jaké příležitosti v rámci práce přinášejí atd. Například v mainstreamových médiích nenajdete cool film nebo seriál o vědě a výzkumu – chybí silná vizualizace příběhů vědců. Žáci a studenti by měli mít možnost co nejdříve „ochutnat“ poznání a naučit se objevovat. Už na základních školách bychom měli zrušit tupé memorování. A ve firmách co nejdříve zařadit mladé lidi do týmu jako plnohodnotné partnery. Mládí nesvázané povinnostmi a životními zkušenostmi přichází s neotřelými nápady. Někdy dokonce zní přímo šíleně, ale u mnoha velkých věcí stály sny. Na nás je mít trpělivost nejenom poslouchat, ale i slyšet, co nám mladá generace říká. Naše zásadní otázka je „a proč to vlastně nezkusit?“

Ing. Martin Bělčík
Fakultu obrany ekonomiky státu na Vysoké vojenské škole ve Vyškově absolvoval v roce 1994. Po studiu pracoval v ekonomickém úseku Armády ČR a Ministerstva obrany ČR. V letech 1997 až 2001 absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a Vojenské akademii v Brně se zaměřením na management, marketing a strategické řízení. Od roku 2003 do roku 2006 byl náměstkem ministra obrany. Věnoval se poradenství v oblasti strategického řízení, řízení procesů a řízení velkých změnových projektů v oblasti dopravy. Od roku 2013 působí přímo ve skupině ČD. V roce 2016 se stal členem představenstva ČD, do čela VUZ nastoupil v září 2018. Martin Bělčík pochází z Horňácka, je ženatý a má tři syny. Mezi jeho záliby patří historie, architektura a gastronomie.


Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit