M. Bělčík: Je časté v oblasti vědy a výzkumu poukazovat na chyby státu, nicméně, kdo je to stát? Jsou to konkrétní instituce a osoby, které vytvářejí pravidla, vykládají je a prosazují, přidělují finance. Z vlastní zkušenosti vidíme velký prostor pro zlepšení nastavení jednotlivých programů či debyrokratizaci některých institucí, jejichž přístup v podstatě odrazuje potenciální řešitele od zapojování se do výzev. Základní problém, například u TA ČR, vidím v negativní filozofii nastavení celého systému. Je založen na výčtu negací a omezení, přičemž výsledkem činnosti příjemců má být pravý opak – nalezení řešení s pozitivní přidanou hodnotou. Když tento filozofický střet mezi donátorem a příjemcem vynásobíte negativním přístupem konkrétního pracovníka, pak rozhodně zájem o účast ve výzvách klesá.