Podle nepotvrzených zpráv měly být Bugattiho motory okopírovány (bez souhlasu výrobce) a použity v závodních automobilech bratří Duesenbergových, které si úspěšně počínaly při proslulém závodě v Indianapolis.Po skončení první světové války se Bugatti vrátil do Molsheimu, exhumoval zakonzervované prototypy, na nichž dále pracoval, až je dovedl do vyšších kvalit, jak o tom svědčí například slavný typ Bugatti 35 s tříventilovým motorem OHC. Tento vůz měl svoji slavnou premiéru v roce 1924 na Velké ceně Lyonu. Jak to líčil dobový pozorovatel, jeho štíhlá linie spolu s konstrukčními prvky přímo ukázkově spojovaly design s požadavky funkčnosti, přičemž mnohé z toho bylo patrné na první pohled, zatímco mnohé se ještě ukrývalo pod kapotáží. Slávu typu Bugatti 35 pak dále zmnohonásobil typ Bugatti 51 s motorem se dvěma vačkovými hřídelemi. Firma pak zpřístupnila špičkovou techniku i pro širší automobilovou veřejnost, a to levnějším modelem Bugatti 37 A, který se podobal "pětatřicítce", a i když měl slabší motor, přesto mu jeho 90 koňských sil umožnilo dosáhnout rychlosti až 170 kilometrů za hodinu. Kouzlu vozů konstruktéra Bugattiho, jak známo, propadla i samotná fenomenální česká motoristka Eliška Junková, první žena na světě, která v roce 1928 zvítězila na sicilské Targa Florio.