Témata
Reklama

Z galerie osobností dějin průmyslu: Ettore Bugatti

Kdo z milovníků krásných automobilů by neznal sportovní vozy, které již na první pohled upoutávaly pozornost svojí charakteristickou maskou chladiče ve tvaru podkovy? Jinak řečeno, kdo z nich by neznal značku Bugatti?

Tvůrce značky, italský konstruktér a podnikatel, plným jménem Ettore Arco Isidoro Bugatti, se narodil 15. září 1881 v Brescii v krásném kraji Lombardie mezi jezery Gardským a Iseo. Jeho rodina, která byla umělecky orientovaná, měla své hluboké kořeny v Milánu. Otec Carlo Bugatti byl známým secesním návrhářem šperků a nábytku. Mladší bratr Rembrandt se zase věnoval sochařství. Strýc Giovanni Segantini proslul jako malíř a dědeček z otcovy strany, Giovanni Luigi Bugatti, působil jako úspěšný architekt a sochař. Není tedy divu, že múza snad doslova zákonitě musela políbit i mladého Ettora. I on začal studovat sochařství na Akademii umění, ale když mu bylo sedmnáct, náhle se v něm probudil cit pro stroje. Nutno ovšem dodat, že opět jen pro takové stroje, které vynikaly nejen výkonností, ale i svojí zajímavou estetickou hodnotou.

Reklama
Reklama
Reklama
Ettore Bugatti. Zdroj: cs.wikipedia.org

První vůz

Mladý Ettore vstoupil nejdříve do služeb firmy Prinetti & Stucchi v Miláně, kde se mu již po roce podařilo zkonstruovat tříkolové dvouválcové motorové vozidlo, které zvítězilo v osmi z deseti místních sportovních soutěží. To Ettorimu dodalo odvahy, že se přihlásil k závodu Paříž - Bordeaux a skončil na pěkném třetím místě. Pak vyvinul čtyřválcový motor, ale firma jej odmítla uplatnit ve výrobě, a tak se Bugatti rozloučil.Již v roce 1899 byl ovšem osmnáctiletý talent uznán, když mu bratři Gulinelliové poskytli finanční podporu. Bugattimu se pak podařilo vyvinout svůj první opravdový automobil.

Bugatti 13. Zdroj: www.autorevue.cz

Byl vybaven čyřválcovým motorem s vačkovou hřídelí v hlavě, s bateriovým zapalováním, řetězovým pohonem a čtyřrychlostní převodovkou. Byla to tehdy evropská senzace. O Bugattiho začal být velký zájem, dostával z řady míst zakázky, a tak pilný konstruktér šel od smlouvy ke smlouvě, od jednoho typu k druhému, od méně úspěšného experimentu k úspěšnému experimentu, až se objevovaly sportovní vozy, které na tehdejší dobu byly právem pokládány za zcela ojedinělé výtvory.

Ve vlastní továrně

V roce 1909 již Bugatti vyvíjel a vyráběl své automobily ve vlastní továrně, která sídlila v Molsheimu, tedy v Alsasku, dnešní součásti Francie. Bugattiho vozy získávaly postupně další sportovní vavříny, což platilo zejména o roku 1911, kdy "bugatka" dojela druhá v prestižním závodě v Le Mans. Zájem zákazníků se samozřejmě opět patřičně zvedl. Když vypukla první světová válka, schoval Bugatti tři prototypy nového závodního vozu do sklepních prostor svého domu a s rodinou odešel do Itálie. Záhy se vrátil do Paříže a pracoval na požadavcích francouzské vlády, které se týkaly projektů leteckých motorů. Jeho osmiválcový motor se zabudovaným kulometem, který byl spřažen s vrtulí, se pak natolik osvědčil, že byl nakonec odkoupen pro americkou vojenskou firmu v Elizabeth v New Jersey, kde se vyráběl po dvaceti kusech denně.

Bugatti 35. Zdroj: www.partaj.cz

Podle nepotvrzených zpráv měly být Bugattiho motory okopírovány (bez souhlasu výrobce) a použity v závodních automobilech bratří Duesenbergových, které si úspěšně počínaly při proslulém závodě v Indianapolis.Po skončení první světové války se Bugatti vrátil do Molsheimu, exhumoval zakonzervované prototypy, na nichž dále pracoval, až je dovedl do vyšších kvalit, jak o tom svědčí například slavný typ Bugatti 35 s tříventilovým motorem OHC. Tento vůz měl svoji slavnou premiéru v roce 1924 na Velké ceně Lyonu. Jak to líčil dobový pozorovatel, jeho štíhlá linie spolu s konstrukčními prvky přímo ukázkově spojovaly design s požadavky funkčnosti, přičemž mnohé z toho bylo patrné na první pohled, zatímco mnohé se ještě ukrývalo pod kapotáží. Slávu typu Bugatti 35 pak dále zmnohonásobil typ Bugatti 51 s motorem se dvěma vačkovými hřídelemi. Firma pak zpřístupnila špičkovou techniku i pro širší automobilovou veřejnost, a to levnějším modelem Bugatti 37 A, který se podobal "pětatřicítce", a i když měl slabší motor, přesto mu jeho 90 koňských sil umožnilo dosáhnout rychlosti až 170 kilometrů za hodinu. Kouzlu vozů konstruktéra Bugattiho, jak známo, propadla i samotná fenomenální česká motoristka Eliška Junková, první žena na světě, která v roce 1928 zvítězila na sicilské Targa Florio.

Bugatti Royale

Velký zájem řadu let k sobě přitahoval vůz Bugatti Royale, který byl v roce 1926 prakticky největším osobním automobilem na světě. Pod 1,5 metru dlouhou kapotou byl uložen řadový osmiválec s dvojitým zapalováním o objemu 12,7 litru a výkonu 300 koňských sil. Jen tak mimochodem, spotřebu měl 40 litrů na 100 kilometrů s tím, že k jeho chlazení bylo zapotřebí 48 litrů vody a k mazání 23 litrů oleje. Odborníci tvrdili, že jeho jízdní vlastnosti si v ničem nezadaly s temperamentem sportovního vozu, přičemž tento třítunový kolos byl tak snadno ovladatelný, že jeho řízení zvládly i příslušnice slabšího pohlaví. Ceně, která odpovídala třem nejdražším automobilům typu Rolls-Royce, pochopitelně odpovídala i mimořádně vysoká kvalita. Ettore Bugatti šel přitom tak daleko, že pozval novináře, aby jim ukázal, že když se postaví až po okraj naplněná sklenice koňaku na kapotu běžícího motoru, tak neukápne ani jediná kapka.

Bugatti Royale. Zdroj: i.stratosfera.cz
Bugatti 51. Zdroj: www.autorevue.cz

Bugatka 21. století

Za druhé světové války žil Ettore Bugatti v Paříži. Je o něm známo, že pomáhal odboji, v jeho bytě se nejen konaly porady účastníků ilegálního hnutí, ale mnozí z nich se zde rovněž skrývali. Jeho továrna v Molsheimu byla za války zničena. Bugatti ještě plánoval výstavbu nového závodu v pařížské čtvrti Levallois, kde chtěl vyvíjet nové typy sportovních vozidel. Ale to už mu osud neumožnil, neboť 21. srpna 1947 skonal. Ale jeho firemní značku propagují dál nejnovější vozy, které vznikají zejména pod patronátem firmy Volkswagen - například supersportovní typ Bugatti 18/4 Veyron.

Bugatti Veyron. Zdroj: www.auto.cz

Tento vůz, vlastně již čtvrtá "bugatka" z koncernu VW, bývá nazýván šestnáctiválcem 21. století. Má k tomu zřejmě i odpovídající parametry. Nejen výkonem, ale i cenou překonává největší konkurenty, a to jak desetiválec Porsche Carrera GT, tak i osmiválec Mercedes-Benz SLK.

Ivan Brož

ivanbroz@centrum.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 61224
Datum: 19. 12. 2006
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit