Témata
Reklama

Pandemie koronaviru zvýšila tlak na zavádění automatizace výroby a digitalizaci výrobních a pracovních postupů ve firmách. Rutinní činnosti, které byly dosud odváděny manuálně, začínají být čím dál častěji nahrazovány počítači a roboty. Modernizace výrobních procesů v duchu Průmyslu 4.0 je však pro firmy mnohdy nákladnou záležitostí, proto na ni soustředí pozornost i Evropská unie, respektive dotace z EU. Na to, jaké programy je možné využít a kdy je můžeme očekávat, jsme se zeptali paní Ing. Pavlíny Torhanové, jednatelky společnosti 201 consulting.

Vše je dáno tím, že na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Chybí zejména méně kvalifikovaní pracovníci, které postupně nahrazují automatizované technologie a robotizace. Dalším faktorem je zvyšování efektivity v průmyslu, čemuž pomáhá právě digitalizace výroby, která přináší vyšší produktivitu, flexibilitu a spolehlivost nejen při výzkumu a vývoji, ale i v rámci výroby zejména složitějších a komplexnějších produktů.

MM: Poslední rok nám ukázal, jak je důležité být flexibilní a umět rychle zareagovat na požadavky trhu a regule, které jeho činnost omezují. Vnímáte to u potenciálních zákazníků? O jaké druhy investic je nejčastější zájem?

P. Torhanová: Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace na trhu, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby.

„Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby,“ říká Pavlína Torhanová. (Zdroj: 201 consulting)

V souvislosti s investicí do strojového vybavení pak nejčastěji naši klienti volí robotické manipulátory, 3D scannery, licence k SW, jako je CAD/CAM, čtečky čárových kódů či rozšíření informačního systému o moduly plánování výroby či skladového hospodářství. V průmyslové výrobě jsou rovněž poptávány cloudové služby nebo zobrazování výrobků pomocí technologie digitálních dvojčat. Zejména se jedná o napojení strojů do vnitropodnikových sítí, které umožňují monitoring aktuálního stavu strojů, výroby či jednotlivých produktů, o propojení jednotlivých procesů a sledování jejich efektivity, o prediktivní údržbu a správu objektů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaké zajímavé dotační programy mohou výrobní podniky očekávat v novém programovém období?

P. Torhanová: Potřeba digitalizace a automatizace výroby a přenesení podniků do éry Průmyslu 4.0 k zajištění dostatečné konkurenceschopnosti v porovnání se světovou konkurencí je vnímána i ze strany EU, potažmo Ministerstva průmyslu a obchodu, které v rámci nového dotačního období poskytne znovu podporu v podobě dotačního programu Technologie – Průmysl 4.0. Vyhlášení tohoto programu je plánováno odhadem na konec prvního kvartálu příštího roku.

Cílem výše uvedeného programu je napomoci malým a středním společnostem digitalizovat pomocí různých modulů informačních systémů všechny nebo většinu podnikových činností, především pak plánování a řízení výroby, skladování, nákup, prodej, finanční řízení, účetnictví, personalistiku apod. Výstupem projektů je pak pořízení nových strojů a technologií, které musí být propojeny se stávajícím nebo nově pořizovaným informačním systémem. Nejčastěji se jedná o systémy typu ERP a MES.

Na digitalizaci výroby se zaměří program ICT a sdílené služby v podnicích, který v současnosti v rámci svého pilotního provedení přijímá žádosti s cílem posoudit, jak je tato problematika pro žadatele atraktivní a zdali jsou aktuální podmínky programu pro ně zajímavé. Na základě vyhodnocení tohoto programu pak bude na začátku příštího roku vyhlášen i nový program na Digitální transformaci podniků v rámci Národního plánu obnovy. Tento program je zaměřen na nevýrobní technologie, včetně možnosti financovat speciální manipulátory v rámci výroby. V tomto programu je možné financovat i náklady na cloudová řešení, která nebyla nikdy předtím podporována.

MM: Z jakých odvětví zaznamenáváte největší poptávku?

P. Torhanová: Většinu našich zákazníků tvoří podniky z oblasti strojírenství, potažmo zpracovatelského průmyslu. Obrací se však na nás i firmy ze sektoru stavebnictví a gastronomie a pohostinství, které byly ke konci minulého programového období nově zahrnuty do dotačních podpor.

Ing. Pavlína Torhanová

Jednatelka společnosti 201 consulting. Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. První pracovní zkušenosti nabyla ve společnosti Johnson & Johnson v oddělení marketingu. Pětiletou praxi v mezinárodním obchodu získala ve společnosti 201. Zahraniční pracovní zkušenosti má z oblasti řízení výroby ve společnosti MOST-1, která je významným ruským výrobcem flexibilních obalových materiálů, a dále u společnosti Home Credit v divizi Rozvoje bankovní sítě. Po návratu do České republiky se začala věnovat strukturálním fondům EU.

Od roku 2012 úspěšně vede firmu 201 consulting. V roce 2017 byla zařazena mezi finalistky 10. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek, pořádané agenturou Helas.

MM: O jakou podporu mohou žádat firmy, které chtějí financovat vlastní výzkum a vývoj?

P. Torhanová: Pokud je žadatelem firma, která se zaměřuje na vývoj vlastních produktů, může využít dotační podporu jak na vývoj samotný, tedy na pokrytí režijních nákladů a mzdových nákladů na výzkumné pracovníky v rámci programu Aplikace, tak i na pořízení technologického zázemí, které je nutné pro výrobu již vyvinutého inovovaného výrobku, díky programu Inovace.

Podpora výzkumu a vývoje tvoří v rámci evropských fondů jeden z hlavních pilířů a strategických cílů Evropské unie, proto je spektrum dotačních programů v této oblasti velmi pestré. Finanční podporu nabídne nejen Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i Technologická agentura ČR či tzv. Norské fondy.

MM: Jak vypadá proces vyřízení dotace v praxi? Zájemce vás osloví s investičním záměrem a co se děje poté?

P. Torhanová: Přestože sídlíme v Praze, působíme po celém území ČR. Pokud nás zájemce osloví se svým investičním záměrem, nejprve s ním telefonicky konzultujeme obsah a časový harmonogram plánované investice, a následně ověříme, zdali je splněna přijatelnost projektu a jestli je projekt v souladu s vybraným dotačním programem. Veškeré tyto služby jsou poskytovány bezplatně.

Dalším krokem je sestavení přesného rozpočtu projektu ze strany klienta a vyhotovení naší nabídky spolupráce. Poté záleží na klientovi, zda chce náležitosti týkající se přípravy a řízení projektu projednat osobně, telefonicky, či e-mailem. Jsem přístupni všem formám komunikace, abychom spolupráci klientům co nejvíce zpříjemnili a zjednodušili.

Reklama

MM: Co obnáší komplexní dotační poradenství? Komu je poskytujete?

P. Torhanová: Naše poradenské služby lze rozdělit do několika fází. Nejprve s klienty projednáváme předběžné posouzení projektového záměru, aplikaci do vhodného dotačního programu, ověření přijatelnosti a finančního zdraví.

Poté následuje zpracování projektového záměru a všech nezbytných příloh souvisejících s žádostí o dotaci. Naším cílem je provést klienta celým procesem tak, aby byla pro něj administrativní zátěž co nejmenší.

Po schválení žádosti o dotaci zajišťujeme i monitoring projektu. Součástí těchto služeb je zajištění žádostí o změnu v případě potřeby, zpracování a vyhodnocení výběrového řízení, zpracování žádosti o platbu a zpráv o udržitelnosti projektu po ukončení realizace projektu.

Zároveň poskytujeme součinnost u případné kontroly ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Portfolio našich klientů tvoří živnostníci a firmy od mikropodniků až po velké podniky napříč celou Českou republikou, vyjma podnikatelů z hl. m. Prahy, pro které je spektrum nabízených dotačních programů bohužel stále značně omezené.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Dotace: Na co všechno a odkud?

Plánujete ve firmě posun v digitalizaci, nákup nové technologie či chcete přeměnit vaše energetické hospodaření na udržitelnou úroveň? Přes dotační programy od Ministerstva průmyslu a obchodu můžete žádat o podporu na pořízení nových strojů, informačních systémů, energeticky úsporných opatření a mnoho dalších aktivit. Zajistíte si tak rychlejší návratnost investice a konkurenceschopnost vaší firmy. O tom všem jsme si povídali s Ing. Pavlínou Torhanovou, specialistkou na dotační poradenství, majitelkou společnosti 201 consulting.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit