Témata
Reklama

Pandemie koronaviru zvýšila tlak na zavádění automatizace výroby a digitalizaci výrobních a pracovních postupů ve firmách. Rutinní činnosti, které byly dosud odváděny manuálně, začínají být čím dál častěji nahrazovány počítači a roboty. Modernizace výrobních procesů v duchu Průmyslu 4.0 je však pro firmy mnohdy nákladnou záležitostí, proto na ni soustředí pozornost i Evropská unie, respektive dotace z EU. Na to, jaké programy je možné využít a kdy je můžeme očekávat, jsme se zeptali paní Ing. Pavlíny Torhanové, jednatelky společnosti 201 consulting.

Vše je dáno tím, že na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Chybí zejména méně kvalifikovaní pracovníci, které postupně nahrazují automatizované technologie a robotizace. Dalším faktorem je zvyšování efektivity v průmyslu, čemuž pomáhá právě digitalizace výroby, která přináší vyšší produktivitu, flexibilitu a spolehlivost nejen při výzkumu a vývoji, ale i v rámci výroby zejména složitějších a komplexnějších produktů.

MM: Poslední rok nám ukázal, jak je důležité být flexibilní a umět rychle zareagovat na požadavky trhu a regule, které jeho činnost omezují. Vnímáte to u potenciálních zákazníků? O jaké druhy investic je nejčastější zájem?

P. Torhanová: Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace na trhu, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby.

„Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby,“ říká Pavlína Torhanová. (Zdroj: 201 consulting)

V souvislosti s investicí do strojového vybavení pak nejčastěji naši klienti volí robotické manipulátory, 3D scannery, licence k SW, jako je CAD/CAM, čtečky čárových kódů či rozšíření informačního systému o moduly plánování výroby či skladového hospodářství. V průmyslové výrobě jsou rovněž poptávány cloudové služby nebo zobrazování výrobků pomocí technologie digitálních dvojčat. Zejména se jedná o napojení strojů do vnitropodnikových sítí, které umožňují monitoring aktuálního stavu strojů, výroby či jednotlivých produktů, o propojení jednotlivých procesů a sledování jejich efektivity, o prediktivní údržbu a správu objektů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaké zajímavé dotační programy mohou výrobní podniky očekávat v novém programovém období?

P. Torhanová: Potřeba digitalizace a automatizace výroby a přenesení podniků do éry Průmyslu 4.0 k zajištění dostatečné konkurenceschopnosti v porovnání se světovou konkurencí je vnímána i ze strany EU, potažmo Ministerstva průmyslu a obchodu, které v rámci nového dotačního období poskytne znovu podporu v podobě dotačního programu Technologie – Průmysl 4.0. Vyhlášení tohoto programu je plánováno odhadem na konec prvního kvartálu příštího roku.

Cílem výše uvedeného programu je napomoci malým a středním společnostem digitalizovat pomocí různých modulů informačních systémů všechny nebo většinu podnikových činností, především pak plánování a řízení výroby, skladování, nákup, prodej, finanční řízení, účetnictví, personalistiku apod. Výstupem projektů je pak pořízení nových strojů a technologií, které musí být propojeny se stávajícím nebo nově pořizovaným informačním systémem. Nejčastěji se jedná o systémy typu ERP a MES.

Na digitalizaci výroby se zaměří program ICT a sdílené služby v podnicích, který v současnosti v rámci svého pilotního provedení přijímá žádosti s cílem posoudit, jak je tato problematika pro žadatele atraktivní a zdali jsou aktuální podmínky programu pro ně zajímavé. Na základě vyhodnocení tohoto programu pak bude na začátku příštího roku vyhlášen i nový program na Digitální transformaci podniků v rámci Národního plánu obnovy. Tento program je zaměřen na nevýrobní technologie, včetně možnosti financovat speciální manipulátory v rámci výroby. V tomto programu je možné financovat i náklady na cloudová řešení, která nebyla nikdy předtím podporována.

MM: Z jakých odvětví zaznamenáváte největší poptávku?

P. Torhanová: Většinu našich zákazníků tvoří podniky z oblasti strojírenství, potažmo zpracovatelského průmyslu. Obrací se však na nás i firmy ze sektoru stavebnictví a gastronomie a pohostinství, které byly ke konci minulého programového období nově zahrnuty do dotačních podpor.

Ing. Pavlína Torhanová

Jednatelka společnosti 201 consulting. Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. První pracovní zkušenosti nabyla ve společnosti Johnson & Johnson v oddělení marketingu. Pětiletou praxi v mezinárodním obchodu získala ve společnosti 201. Zahraniční pracovní zkušenosti má z oblasti řízení výroby ve společnosti MOST-1, která je významným ruským výrobcem flexibilních obalových materiálů, a dále u společnosti Home Credit v divizi Rozvoje bankovní sítě. Po návratu do České republiky se začala věnovat strukturálním fondům EU.

Od roku 2012 úspěšně vede firmu 201 consulting. V roce 2017 byla zařazena mezi finalistky 10. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek, pořádané agenturou Helas.

MM: O jakou podporu mohou žádat firmy, které chtějí financovat vlastní výzkum a vývoj?

P. Torhanová: Pokud je žadatelem firma, která se zaměřuje na vývoj vlastních produktů, může využít dotační podporu jak na vývoj samotný, tedy na pokrytí režijních nákladů a mzdových nákladů na výzkumné pracovníky v rámci programu Aplikace, tak i na pořízení technologického zázemí, které je nutné pro výrobu již vyvinutého inovovaného výrobku, díky programu Inovace.

Podpora výzkumu a vývoje tvoří v rámci evropských fondů jeden z hlavních pilířů a strategických cílů Evropské unie, proto je spektrum dotačních programů v této oblasti velmi pestré. Finanční podporu nabídne nejen Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i Technologická agentura ČR či tzv. Norské fondy.

MM: Jak vypadá proces vyřízení dotace v praxi? Zájemce vás osloví s investičním záměrem a co se děje poté?

P. Torhanová: Přestože sídlíme v Praze, působíme po celém území ČR. Pokud nás zájemce osloví se svým investičním záměrem, nejprve s ním telefonicky konzultujeme obsah a časový harmonogram plánované investice, a následně ověříme, zdali je splněna přijatelnost projektu a jestli je projekt v souladu s vybraným dotačním programem. Veškeré tyto služby jsou poskytovány bezplatně.

Dalším krokem je sestavení přesného rozpočtu projektu ze strany klienta a vyhotovení naší nabídky spolupráce. Poté záleží na klientovi, zda chce náležitosti týkající se přípravy a řízení projektu projednat osobně, telefonicky, či e-mailem. Jsem přístupni všem formám komunikace, abychom spolupráci klientům co nejvíce zpříjemnili a zjednodušili.

Reklama

MM: Co obnáší komplexní dotační poradenství? Komu je poskytujete?

P. Torhanová: Naše poradenské služby lze rozdělit do několika fází. Nejprve s klienty projednáváme předběžné posouzení projektového záměru, aplikaci do vhodného dotačního programu, ověření přijatelnosti a finančního zdraví.

Poté následuje zpracování projektového záměru a všech nezbytných příloh souvisejících s žádostí o dotaci. Naším cílem je provést klienta celým procesem tak, aby byla pro něj administrativní zátěž co nejmenší.

Po schválení žádosti o dotaci zajišťujeme i monitoring projektu. Součástí těchto služeb je zajištění žádostí o změnu v případě potřeby, zpracování a vyhodnocení výběrového řízení, zpracování žádosti o platbu a zpráv o udržitelnosti projektu po ukončení realizace projektu.

Zároveň poskytujeme součinnost u případné kontroly ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Portfolio našich klientů tvoří živnostníci a firmy od mikropodniků až po velké podniky napříč celou Českou republikou, vyjma podnikatelů z hl. m. Prahy, pro které je spektrum nabízených dotačních programů bohužel stále značně omezené.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit