Témata
Reklama

Pandemie koronaviru zvýšila tlak na zavádění automatizace výroby a digitalizaci výrobních a pracovních postupů ve firmách. Rutinní činnosti, které byly dosud odváděny manuálně, začínají být čím dál častěji nahrazovány počítači a roboty. Modernizace výrobních procesů v duchu Průmyslu 4.0 je však pro firmy mnohdy nákladnou záležitostí, proto na ni soustředí pozornost i Evropská unie, respektive dotace z EU. Na to, jaké programy je možné využít a kdy je můžeme očekávat, jsme se zeptali paní Ing. Pavlíny Torhanové, jednatelky společnosti 201 consulting.

Vše je dáno tím, že na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Chybí zejména méně kvalifikovaní pracovníci, které postupně nahrazují automatizované technologie a robotizace. Dalším faktorem je zvyšování efektivity v průmyslu, čemuž pomáhá právě digitalizace výroby, která přináší vyšší produktivitu, flexibilitu a spolehlivost nejen při výzkumu a vývoji, ale i v rámci výroby zejména složitějších a komplexnějších produktů.

MM: Poslední rok nám ukázal, jak je důležité být flexibilní a umět rychle zareagovat na požadavky trhu a regule, které jeho činnost omezují. Vnímáte to u potenciálních zákazníků? O jaké druhy investic je nejčastější zájem?

P. Torhanová: Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace na trhu, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby.

„Pokud chtějí firmy reagovat rychle na změny, které přináší digitální transformace, vynikat vůči své konkurenci a rozvíjet se, musí investovat zejména do nových výrobních technologií, které zaručí větší efektivitu, přesnost i rychlost výroby,“ říká Pavlína Torhanová. (Zdroj: 201 consulting)

V souvislosti s investicí do strojového vybavení pak nejčastěji naši klienti volí robotické manipulátory, 3D scannery, licence k SW, jako je CAD/CAM, čtečky čárových kódů či rozšíření informačního systému o moduly plánování výroby či skladového hospodářství. V průmyslové výrobě jsou rovněž poptávány cloudové služby nebo zobrazování výrobků pomocí technologie digitálních dvojčat. Zejména se jedná o napojení strojů do vnitropodnikových sítí, které umožňují monitoring aktuálního stavu strojů, výroby či jednotlivých produktů, o propojení jednotlivých procesů a sledování jejich efektivity, o prediktivní údržbu a správu objektů.

Reklama
Reklama

MM: Jaké zajímavé dotační programy mohou výrobní podniky očekávat v novém programovém období?

P. Torhanová: Potřeba digitalizace a automatizace výroby a přenesení podniků do éry Průmyslu 4.0 k zajištění dostatečné konkurenceschopnosti v porovnání se světovou konkurencí je vnímána i ze strany EU, potažmo Ministerstva průmyslu a obchodu, které v rámci nového dotačního období poskytne znovu podporu v podobě dotačního programu Technologie – Průmysl 4.0. Vyhlášení tohoto programu je plánováno odhadem na konec prvního kvartálu příštího roku.

Cílem výše uvedeného programu je napomoci malým a středním společnostem digitalizovat pomocí různých modulů informačních systémů všechny nebo většinu podnikových činností, především pak plánování a řízení výroby, skladování, nákup, prodej, finanční řízení, účetnictví, personalistiku apod. Výstupem projektů je pak pořízení nových strojů a technologií, které musí být propojeny se stávajícím nebo nově pořizovaným informačním systémem. Nejčastěji se jedná o systémy typu ERP a MES.

Na digitalizaci výroby se zaměří program ICT a sdílené služby v podnicích, který v současnosti v rámci svého pilotního provedení přijímá žádosti s cílem posoudit, jak je tato problematika pro žadatele atraktivní a zdali jsou aktuální podmínky programu pro ně zajímavé. Na základě vyhodnocení tohoto programu pak bude na začátku příštího roku vyhlášen i nový program na Digitální transformaci podniků v rámci Národního plánu obnovy. Tento program je zaměřen na nevýrobní technologie, včetně možnosti financovat speciální manipulátory v rámci výroby. V tomto programu je možné financovat i náklady na cloudová řešení, která nebyla nikdy předtím podporována.

MM: Z jakých odvětví zaznamenáváte největší poptávku?

P. Torhanová: Většinu našich zákazníků tvoří podniky z oblasti strojírenství, potažmo zpracovatelského průmyslu. Obrací se však na nás i firmy ze sektoru stavebnictví a gastronomie a pohostinství, které byly ke konci minulého programového období nově zahrnuty do dotačních podpor.

Ing. Pavlína Torhanová

Jednatelka společnosti 201 consulting. Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. První pracovní zkušenosti nabyla ve společnosti Johnson & Johnson v oddělení marketingu. Pětiletou praxi v mezinárodním obchodu získala ve společnosti 201. Zahraniční pracovní zkušenosti má z oblasti řízení výroby ve společnosti MOST-1, která je významným ruským výrobcem flexibilních obalových materiálů, a dále u společnosti Home Credit v divizi Rozvoje bankovní sítě. Po návratu do České republiky se začala věnovat strukturálním fondům EU.

Od roku 2012 úspěšně vede firmu 201 consulting. V roce 2017 byla zařazena mezi finalistky 10. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek, pořádané agenturou Helas.

MM: O jakou podporu mohou žádat firmy, které chtějí financovat vlastní výzkum a vývoj?

P. Torhanová: Pokud je žadatelem firma, která se zaměřuje na vývoj vlastních produktů, může využít dotační podporu jak na vývoj samotný, tedy na pokrytí režijních nákladů a mzdových nákladů na výzkumné pracovníky v rámci programu Aplikace, tak i na pořízení technologického zázemí, které je nutné pro výrobu již vyvinutého inovovaného výrobku, díky programu Inovace.

Podpora výzkumu a vývoje tvoří v rámci evropských fondů jeden z hlavních pilířů a strategických cílů Evropské unie, proto je spektrum dotačních programů v této oblasti velmi pestré. Finanční podporu nabídne nejen Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i Technologická agentura ČR či tzv. Norské fondy.

MM: Jak vypadá proces vyřízení dotace v praxi? Zájemce vás osloví s investičním záměrem a co se děje poté?

P. Torhanová: Přestože sídlíme v Praze, působíme po celém území ČR. Pokud nás zájemce osloví se svým investičním záměrem, nejprve s ním telefonicky konzultujeme obsah a časový harmonogram plánované investice, a následně ověříme, zdali je splněna přijatelnost projektu a jestli je projekt v souladu s vybraným dotačním programem. Veškeré tyto služby jsou poskytovány bezplatně.

Dalším krokem je sestavení přesného rozpočtu projektu ze strany klienta a vyhotovení naší nabídky spolupráce. Poté záleží na klientovi, zda chce náležitosti týkající se přípravy a řízení projektu projednat osobně, telefonicky, či e-mailem. Jsem přístupni všem formám komunikace, abychom spolupráci klientům co nejvíce zpříjemnili a zjednodušili.

Reklama

MM: Co obnáší komplexní dotační poradenství? Komu je poskytujete?

P. Torhanová: Naše poradenské služby lze rozdělit do několika fází. Nejprve s klienty projednáváme předběžné posouzení projektového záměru, aplikaci do vhodného dotačního programu, ověření přijatelnosti a finančního zdraví.

Poté následuje zpracování projektového záměru a všech nezbytných příloh souvisejících s žádostí o dotaci. Naším cílem je provést klienta celým procesem tak, aby byla pro něj administrativní zátěž co nejmenší.

Po schválení žádosti o dotaci zajišťujeme i monitoring projektu. Součástí těchto služeb je zajištění žádostí o změnu v případě potřeby, zpracování a vyhodnocení výběrového řízení, zpracování žádosti o platbu a zpráv o udržitelnosti projektu po ukončení realizace projektu.

Zároveň poskytujeme součinnost u případné kontroly ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Portfolio našich klientů tvoří živnostníci a firmy od mikropodniků až po velké podniky napříč celou Českou republikou, vyjma podnikatelů z hl. m. Prahy, pro které je spektrum nabízených dotačních programů bohužel stále značně omezené.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Související články
V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

V koronavirové krizi je dialog sociálních partnerů stěžejní

Kvalitní podnikatelské prostředí je základem pro růst české ekonomiky. Proto je důležitý dialog mezi zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, který se odehrává v tripartitě. Její význam ještě více vzrostl v aktuální koronavirové krizi. Zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelé v čele se Svazem průmyslu a dopravy ČR řeší s vládou například nastavení klíčových programů pomoci pro postižené obory.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit