Témata
Zdroj: archiv F. Hezoučkého

Život ve znamení jádra

Pokud se řekne „František Hezoučký“, je to bezmála to samé, jako by se řeklo „československá a následně česká jaderná energetika“. Pan docent Hezoučký totiž stál u jejího zrodu v naší zemi a pomáhal bez přerušení jejímu rozvoji až do dnešních dnů – a už z pozice pracovníka provozu a výstavby elektráren v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech a Temelíně, nebo z pozice pedagoga Západočeské univerzity v Plzni a ČVUT. Za tyto celoživotní zásluhy o rozvoj oboru, který je dnes ještě důležitější než v minulosti, získal ve svém životě několik významných ocenění. Naposledy letos Zlatou medaili na MSV.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane docente, jak se vlastně stalo, že jste si v době, kdy jaderná energetika byla u nás ještě „v plenkách“, zvolil právě tento obor?

F. Hezoučký: Končil jsem v roce 1965 studium tepelně-energetických zařízení na ČVUT v Praze u prof. Maštovského, kde jsme měli i přednášky o jaderné energetice. Vzal jsem si umístěnku do Jaslovských Bohunic, trochu z romantiky. Tehdy se stavěla naše první jaderná elektrárna A-1 s reaktorem na přírodní uran, moderovaným těžkou vodou a chlazeným CO2. Ukázalo se pak, že tento typ byl sice slepou uličkou, ale náš průmysl a lidé se na ní hodně naučili. Provoz nebyl příliš stabilní vzhledem k výměně paliva za provozu a ani výkon nebyl velký. Dosáhli jsme tam sotva 100 MW, ale i ty byly dobré, protože to byla doba, kdy byl elektřiny nedostatek.

„Všech ocenění si vážím a přijímal jsem je jako zástupce spousty mimořádných spolupracovníků, kolegů na stavbách i ve výrobních fabrikách,“ říká František Hezoučký. (Zdroj: ZČU)

MM: Můžete nám popsat, co vše jste během svého profesního života v souvislosti se zaváděním jaderné energetiky u nás prožil? Ideálně to, co sám považujete za nejdůležitější nebo co vás „vzalo za srdce“, protože popsat vše by vydalo na knihu...

F. Hezoučký: Co mě vzalo za srdce? Slovensko. Žil a pracoval jsem po škole na Slovensku 15 let a jsem za toto období vděčný. Pro Čecha z Prahy neocenitelná zkušenost poznat jinakost lidí, jazyka, včetně nářečí, kultury, humoru… Slovensko jsem si zamiloval.

A pak Morava, protože jsem přešel do Dukovan. To bylo kouzelné období. Navíc se nám tam dařilo. Měli jsme skvělou partu a podařilo se nám tam uvést do provozu všechny čtyři bloky během necelých tří let (1985–1987). Republika elektřinu potřebovala.

To, co přinesl profesní život, se snažím předávat studentům. Hlavně v čem se nám nedařilo a jak jsme ty otázky řešili. Vaše čtenáře by to sotva bavilo.

Doc. František Hezoučký při převzetí letošní Zlaté medaile na MSV. (Zdroj: Veletrhy Brno)

MM: Mohl byste porovnat rozvoj energetiky u nás v 60. letech, v 90. letech a dnes? Co se dělá nyní lépe, a co hůře a proč?

F. Hezoučký: V 60. letech byl přece jen začátek. Výzkumný reaktor v ÚJV Řež, rozvoj školství a zahájení výstavby elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích.

Protože se celosvětově ukázalo, že nejperspektivnější typy reaktorů pro velkou elektroenergetiku jsou reaktory moderované lehkou vodou navzdory potřebě obohaceného uranu, vláda rozhodla, že i Československo se vydá touto cestou. V Jaslovských Bohunicích jsme proto vybudovali dva bloky V-1 (1982) o celkovém elektrickém výkonu 880 MW, další dva (modernější) bloky V-2 (do provozu byly uvedeny v roce 1985), rovněž 880 MW a paralelně jsme stavěli čtyři bloky stejného typu v Dukovanech (do provozu uvedeny v letech 1985 až 1987). To byla výzva pro český a slovenský průmysl! Licence k projektu jaderného ostrova byla zakoupena od sovětského projekčního institutu, avšak projekt celé elektrárny, výroba komponent, výstavba, montáž, uvádění do provozu – to všechno zvládli naši lidé. EGP Praha, Škoda Praha, Škoda Plzeň, Vítkovice, Sigma, Královopolská Brno, Regula, EZ Bratislava, ZAT Příbram, Energetické strojárne Tlmače, VÚJE Trnava… A pak pokračování v Mochovcích, kde byly naplánovány (4x 440 MW) a v Temelíně, kde měly být postaveny čtyři větší bloky o celkovém výkonu 4x 1000 MW. V prosinci 1987 už se v Temelíně betonovala základová deska prvního bloku. Byli jsme „rozjetí“ z Dukovan a předpokládali jsme uvedení prvního z temelínských bloků do provozu do konce roku 1992. Společenské změny po listopadu 1989 ale přinesly zpochybňování jaderné energetiky, dokonce i nejvyšší představitelé státu v roce 1990 se vyslovovali pro zastavení výstavby. Přešlapování na místě, problémy s bankami, personální turbulence… Až Zemanova vláda v květnu 1999 rozhodla, že budou dva bloky dostavěny. V květnu 2003 jsme pak oba bloky měli dokončené a v provozu.

A dnes, zase přešlapování na místě. Mudruje se, místo toho, aby se pracovalo.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: V roce 2017 jste získal pamětní medaili za dlouhodobou významnou činnost pro ZČU v Plzni, a následně v roce 2020 Státní vyznamenání 1. stupně – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. A konečně letos Zlatou medaili na MSV za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy. Které z těchto ocenění vás nejvíce potěšilo a proč?

F. Hezoučký: Některá ocenění dostává člověk za sebe, jiná dostáváte za celou partu lidí, kteří s vámi spolupracovali. Myslím, že patřím k té druhé skupině. Všech ocenění si vážím a přijímal jsem je jako zástupce té spousty mimořádných spolupracovníků, kolegů na stavbách i ve výrobních fabrikách. I mnohé jiné osobnosti by si ocenění zasloužily.

Doc. Hezoučký s profesorem Burgovem 25. prosince 1972 na blokové dozorně první čs. Jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích. (Zdroj: archiv Škoda)

MM: Jak hodnotíte stav jaderné energetiky v naší zemi v současnosti? A co by podle vás bylo potřeba udělat – v krátkodobém i dlouhodobém horizontu – pro to, aby měla co nejlepší perspektivy?

F. Hezoučký: Našich, českých, šest bloků je provozováno a udržováno kvalifikovanými pracovníky, tak, jak se má. Zařízení ale stárne. Je třeba na to myslet. No a v dlouhodobém horizontu je nutné myslet na obnovu portfolia elektráren.

Reklama

MM: Jak přispívá či jak může k rozvoji jaderné energetiky přispět technické školství?

F. Hezoučký: Samozřejmě přispívá, potřebujeme novou kvalifikovanou generaci. Specialisty z oborů měření a řízení, elektro, strojaře i pár jaderných inženýrů. Protože se dnes nic nestaví, moc studentů se do oboru nehlásí. A těch pár studentů postačuje většinou na doplnění personálu provozovaných bloků.

MM: Jaký hlavní přínos pro naši zemi spatřujete v rozvoji jaderné energetiky?

F. Hezoučký: Jaderná energetika, jak známo, má výhodu ve stabilitě dodávky, v bezemisním provozu. V našich geografických podmínkách máme možnosti jiných zdrojů jen v omezeném množství. Takže, jasná volba.

Rok 1985, Dukovany. (Zdroj: archiv Elektrárna Dukovany)

MM: A jsou si toho vědomy naše novodobé vlády? Pokud ano, proč se podle vás v této oblasti vše děje tak pomalu?

F. Hezoučký: Těžko se mi to říká, ale vědomy si toho nejsou. Temelín měl výhodu, že v posledních letech jeho dokončování byl ministrem průmyslu a obchodu pan Miroslav Grégr. Byl to pragmatik, věděl, že náš průmysl potřebuje levnou elektřinu, myslel ekonomicky a věděl, co naši lidé umí zvládnout. Před ním a po něm si těžko na někoho vzpomenu. Málokterý z členů polistopadových vlád si byl a je vědom, že jsme si v Československu postavili celé naše současné bloky sami. A chybí muži činu.

Na konferenci v Šanghaji v roce 2007. (Zdroj: archiv F. Hezoučkého)

MM: Existuje některá země, kde řeší jadernou energetiku podle vás perfektně, a ze které bychom si tedy mohli vzít příklad? A v čem konkrétně?

F. Hezoučký: Bezpochyby Rusko a Čína, protože mají v jaderné energetice nepřerušovanou kontinuitu. Jsou to ale velké země, a proto si z nich lze těžko brát příklad. Zejména Čína dosáhla mimořádných úspěchů. Ze středních zemí by nám mohl být nejblíže přístup Maďarska. Buduje svou novou jadernou energetiku pragmaticky, v návaznosti na předchozí bloky, bez ideologických vměšování, čímž udržuje kontinuitu své technologie. My jsme uměli vyrobit vše, ale od dokončení dvou temelínských bloků se ve výrobních fabrikách vyměnila celá generace znalých lidí, ztratily se znalosti, které se předávají nejlépe při práci. Ztratili jsme kontinuitu. Mnohde se přešlo na jinou výrobu, některé naše fabriky zkrachovaly po divoké privatizaci. Nemáme profesně znalé a moudré vlády. Mnohdy chybí i znalost elementární fyziky.

MM: Vzhledem k tomu, že jsme se potkali právě v rámci letošního MSV, odbočím závěrem od energetiky a zeptám se: Která či které z oceněných firem v rámci letošních Zlatých medailí vás osobně zaujala a proč?

F. Hezoučký: Asi to letadélko (viz článek Zlaté medaile 2023, pozn. redakce). Protože jsem za studentských dob také létal, i když jen na větroních.

Doyen českého jaderného průmyslu, doc. Ing. František Hezoučký, Ph.D. (naroz. 18. 8. 1942), je vědecko-výzkumný pracovník Katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU v Plzni. Je absolventem Katedry tepelně energetických zařízení FSI ČVUT v Praze a oboru Jaderná technika při SVŠT a ČVUT v Praze. Po studiu pracoval v mnoha technických funkcích na jaderných elektrárnách, například v elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích. Byl hlavním inženýrem spouštění všech čtyř bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. V období 1993–1999 působil ve společnostech Westinghouse a Colenco. V letech 2001–2003 jako ředitel divize výstavby jaderné elektrárny v Temelíně spustil oba nové bloky. Poté pět let pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Poslední roky přednáší na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni a na ČVUT v Praze.

Vydání #11
Kód článku: 231114
Datum: 15. 11. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Jaderné dny 2026: Renezance jádra v Evropě?

Univerzitní kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni bude letos na podzim opět místem, kde se odehrají tradiční Jaderné dny, tentokrát již po šestnácté. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit a jaké novinky lze očekávat, jsme se zeptali Jana Zdebora, duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Za modulárními jadernými reaktory do Plzně

Již doslova za dveřmi je akce, která každoročně přiláká do Plzně všechny, kdo se zajímají o jadernou energii – výstava Jaderné dny. Ty letošní proběhnou ve dnech 14. září – 18. října, již tradičně v univerzitním kampusu Plzeň-Bory. První dva dny se zde bude konat Mezinárodní konference na téma Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy. Na podrobnosti, nejen k Jaderným dnům, ale k celé problematice jsme se opět zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., z pořádající Západočeské univerzity v Plzni, který je duchovním otcem Jaderných dnů.

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023. Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Související články
Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderné dny 2026: Ohlédnutí za letošním ročníkem

Letošní, již 16. ročník Jaderných dnů zahajovala dvoudenní mezinárodní konference s názvem Jaderná energetika – cesta k energetické soběstačnosti Evropy. Konference, kterou otevřel svým vystoupením rektor Západočeské univerzity v Plzni prof. Lávička, nabídla během dvou konferenčních dnů a navazujícího dne technických exkurzí pohled na celý životní cyklus jaderné energetiky. Diskuze během konference zahrnovala témata od evropské strategie a přípravy nových zdrojů přes SMR, přípravu nových odborníků a výzkum, dlouhodobý bezpečný provoz a konec palivového cyklu až po vyřazování jaderných elektráren z provozu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Jaderné dny 2024: Ohlédnutí za letošním ročníkem

Dvoudenní mezinárodní konference, která proběhla 12. a 13. září, v univerzitním kampusu Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni, zahajovala i letošní Jaderné dny. Jejím motem bylo „Jaderná energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“. Jaderné dny však již tradičně trvají pět týdnů, takže i letos skončily až 17. října poslední přednáškou pro střední školy.

Jaderné dny 2024: Žijeme v poli záření

V univerzitním kampusu Plzeň Bory Západočeské univerzity v Plzni se bude letos ve dnech 12. září až 17. října konat již 14. ročník Jaderných dnů, jejichž úvodní konference bude probíhat 12. a 13. září. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit, jsme se zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Jaderné dny 2023: Ohlédnutí

Jaderné dny 2023 začínaly, jako již tradičně, dvoudenní mezinárodní konferencí, letos s podtitulem „Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy“, a ukončily svůj oficiální program 18. října poslední přednáškou pro střední školy.

Ohlédnutí za jadernými dny

Letošní jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni probíhaly v atmosféře prohlubující se energetické krize v Evropě. Také úvodní konference, která měla ve svém názvu "Jaderná energetika a Green Deal", se tímto tématem měla zabývat.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit