Témata
Reklama

Zkušenosti made in Siemens v aplikacích firmy Fermat CZ

Zdá se to být až neskutečný příběh, který připomíná známou pohádku o ne příliš přitažlivém káčátku, které však svému okololí dokonale vyrazí dech svou nečekaně přitažlivou proměnou. Co všechno je schované za přeměnou malé a nenápadné firmy ve firmu, kterou nelze ve světě strojírenství přehlédnout?

Eva Klocová

Od roku 2018 pracuje na pozici obchodního zástupce společnosti Heidenhain, v oboru Motion Control Machine Tools od roku 1997. V rámci své profese se kromě podpory výrobců a dovozců obráběcích strojů věnuje aktivně především podpoře technického vzdělávání na českých technicky orientovaných školách. Je autorem projektu Sinumerik Cup.
Od roku 2019 je ředitelkou neziskové organizace Skills Czech Republic, z.ú., která připravuje studenty strojírenských oborů pro mezinárodní soutěže WorldSkills. Věří, že díky poctivému tréninku a kvalitnímu národnímu finále o mistra ČR ve frézování a soustružení budou naši mladí lidé do 25 let připraveni zvládnout vysoké nároky strojírenských „Skills“ této prestižní mezinárodní soutěže, ne nadarmo přezdívané olympiáda řemesel.

Mohli bychom se rovněž ptát, jak se rodí úspěch, což je možná v tomto případě více výstižné. A tak jsme se k dnešnímu vyprávění, které se jen lehce dotkne minulosti a hodně přibližuje dnešní obraz firmy, sešli na místě pro firmu Fermat typickém – v brněnské Slatině. Našimi spoludiskutujícími byli zástupci elektrokonstrukce firmy Fermat CZ Drahomír Bochníček a Josef Drápela.

Reklama
Reklama

První krůčky ke spolupráci

Toto je místo, které můžeme věnovat vzpomínkám. Říká se, že vzpomínat znamená stárnout, ale aniž bych se chtěla nějak dotknout kohokoliv z účastníků naší diskuse, myslím, že pro nás tohle varování není nijak extrémně nebezpečné, takže se směle můžeme rozpovídat. „První kontakty s Fermatem se datují do období, dalo by se říci, mladších čtvrtihor,” připomíná Jiří Urban svým typickým způsobem. „Začínali jsme společně v raketové základně v Neslovicích u Ivančic, obklopeni socialistickými plakáty. Právě tady si Fermat našel dobrou výchozí pozici, aby poté vystřelil do celého světa.“ Neslovice jsou neodmyslitelně spojeny s generálkami strojů, stavbou lisů a sbíráním zkušeností se stavbou strojů takříkajíc krůček po krůčku. Protože mi neustále nejdou z hlavy ty „mladší čtvrtihory“, zkouším přeci jen pana Bochníčka, zda by nám to datum nějak neukotvil. Nakonec se pamětníci tohoto období shodli, že éra Neslovic spadá do začátku nového tisíciletí, tedy přibližně do roku 2002. Autorčino první setkání s Fermatem však už patří do tohoto krásného areálu na Slatině. V rámci podpory řídicího systému Sinumerik se setkává Siemens s Fermatem jako s dovozcem strojů firmy SMTCL. Čínský výrobce dodával na vyžádání své stroje vybavené i řídicím systémem Sinumerik. Protože však Fermat nechtěl při prodeji nic podcenit a zklamat českého zákazníka nekvalitním výrobkem, všechny tyto stroje byly na Slatině upraveny a odzkoušeny. Velkou zásluhu na tom má Ota Rysnar (zde jde o externí spolupráci), který byl svými zkušenostmi a praktickými znalostmi řídicího systému Sinumerik velice nápomocný. Na závěr vzpomínání pan Bochníček připomíná, že právě zkušenosti z Neslovic i  zkušenosti s oživováním dovážených strojů z Číny byly aplikovány ve vývoji a konstrukci vlastních strojů, a tím byly na úplném začátku stroje řady WRF.

Autorka reportáže Eva Klocová společně se svými kolegy ze společnosti Siemens panem Urbanem a Dočekalem a zástupci elektrokonstrukce firmy Fermat CZ pány Bochníčkem a Drápelou. Za nimi je částečný pohled na horizontku WRF160 připravenou pro expedici na moskevskou výstavu Metalloobrabotka.

Když se řekne Fermat

I když si povídáme o aplikacích společnosti Fermat, je dobře připomenout, že celá skupina Fermat má více členů: Fermat CZ, Fermat MT, Fermat Stroje Lipník, Pressl, HMB, Fermat J&F Stroje. Produktové spektrum je tak dobře poskládáno a nabízí zákazníkům výrobu a montáž vodorovných vyvrtávaček a dále i stavbu nebo modernizaci brusek. Podíváte-li se na montáž, okamžitě vidíte, jak úspěšná stavba strojů zde na Slatině je. V době našeho povídání bylo krátce po skončení veletrhu CIMT v Číně a právě čínský zákazník zde přebíral stroj a probíhaly zkoušky. Hned na první pohled si může návštěvník položit otázku, jak se sem asi všechny ty rozestavěné stroje vejdou? Zvláště pak když se tu nezřídka staví takové typy, které svými rozměry spíše připomínají zaoceánskou loď než obráběcí stroj. Právě proto, že zde jen zřídka lze najít něco malého, byla úvaha o stavbě další haly pro montáž logickým vyústěním dalšího vývoje a její otevření je plánováno již letos v na přelomu září a října. Tím se kapacita pro stavbu strojů podstatným způsobem zvýší a to je jistě dobrá zpráva pro všechny zákazníky firmy Fermat CZ.

Spolupráce s firmou Siemens

Postupem času, kdy Fermat již začal dělat svou vlastní produkci, otevřela se cesta k daleko širší spolupráci. „Jsme nyní pro Siemens určitě již zajímavým zákazníkem. Když děláte tři stroje do roka, je to úplně jiná situace, než když jich uděláte sto,“ říká pan Bochníček, „navíc se momentálně otevírá obrovský potenciál na ruském trhu, který jak je všeobecně známo, právě Sinumerik vyžaduje.“ To dokládá i záměr firmy Fermat vystavit na letošním strojírenském veletrhu Metalloobrabotka v Moskvě stroj s řídicím systémem Sinumerik. Měli jsme štěstí, protože stroj se právě oživoval na hale, a tak jsme si ho mohli ještě před expedicí prohlédnout. Současné sídlo společnosti Siemens v Brně je z hlediska lokality naprosto v ideální poloze k halám Fermatu na Slatině. Protože sedíme na Oloumoucké v areálu brněnského SITu, mohou tu být kolegové opravdu za pár minut a vyřešit na místě, co je právě potřeba. Upřímně řečeno, je to asi jediné pozitivum, které jsme přestěhováním z budovy na Technické získali. Přesun na Olomouckou nebyl totiž pro naše oddělení jednoduchý, protože vazba na Ústav strojírenské technologie FSI VUT v Brně, který byl v těsné blízkosti, je velmi silná a my se teď musíme vyrovnat s tím, že je třeba se doslova probít přes celé Brno, chceme-li se na univerzitu dostat.

Velké dvojče pro Belaz. Vizualizace dvou spřažených horizontek WRF 130 se společným pracovním stolem. V době reportáže se stroje instalovaly u zákazníka.

Konkrétní aplikace

Můžeme společně hrdě konstatovat, že jich máme za sebou již celou řadu a dokázali jsme se vyrovnat i s počátečními problémy. Je to však celkem logické, protože pokud se výhradně věnujete tenisu, bude chvilku trvat, než zvládnete dobře například golfový švih tak, aby míček letěl, jak chcete. A to i přesto, že obě hry mají společného jmenovatele – míček. „Naši výrobci obráběcích strojů a podvědomí koncových uživatelů je stále nastaveno tak, že Sinumerik je určen prioritně pro soustružení, ale již ne pro frézování. Dříve tomu tak bylo, ale dnes je tomu přesně naopak. Vývoj jde velmi rychle dopředu a dostali jsme se nyní do náskoku. Přeskočili jsme totiž rovnou do multifunkčních strojů. Tam, kde my máme již dětské nemoce za sebou, jiný evropský výrobce řídicích systémů teprve začíná. Stáváme se svědky, kdy si zákazníci zvyklí na jiný řidicí systém začínají pořizovat stroje s řídicím systémem Sinumerik. Je to dáno přesunem do komodity multifunkčních strojů,“ komentuje současnou situaci ve světě obráběcích strojů Jiří Urban. Kdybychom měli vybrat tu zdejší „nej“ aplikaci, shodneme si všichni na tom, že jí bude duo horizontek pro firmu Belaz, které se právě nyní na místě u zákazníka oživují. Belaz je jedním z největších světových výrobců nákladních automobilů a stát se dodavatelem takové firmy je jistě i záležitostí vysoce prestižní. V nedávné historii proběhla v Belazu obnova tamního technologického parku a výrobci z České republiky získali velice dobré jméno. Fermat CZ nejde se strojem duo v Belazu poprvé, již předtím tam dodával stroj rozšířený o nestandardní paletizaci. V čem je tedy ta mimořádnost nově dodávaného stroje, ptám se a pan Bochníček odpovídá: „V případě dua jde o stroj se dvěma pracovními oblastmi, s možností ovládání z jednoho místa, jejichž sesynchronizováním lze obrábět díl ze dvou stran současně místo možnosti, aby obráběl pouze jeden stroj samostatně. Belaz chtěl velké „dvojče“ také s možností obrábění pouze na jednom stroji. Když jsme řešili to, jaký řidicí systém zvolit – bylo jednoznačně rozhodnuto: Sinumerik.“ Pan Drápela nám vysvětluje, že komplet celá konstrukce se dělala zcela jinak než doposud všechny stroje. Řešilo se to, co nikdy předtím, hlavně spřažení mezi stroji. Na začátku existovala řada problémů a tím nevětším bylo vyjasnit, co vlastně zákazník požaduje, ujasnit si, jak to bude fungovat, na jakých rovinách to bude propojeno. „Pak se ovšem zjistilo, že to tak vlastně nebude, a začalo se znovu, pracovních verzí bylo několik,“ uzavírá s úsměvem pan Drápela. Slova pana Drápely potvrzují oba moji brněnští kolegové, a zároveň doplňují: „Protože už dopředu bylo jasné, že by speciální vývoj za pomoci německých kolegů byl příliš zdlouhavý, bylo nutné vycházet ze standardu, který Sinumerik má. Nakonec se to podařilo.“ Oživení stroje u koncového zákazníka bude v rukou pana Drápely, který do Belazu pojede osobně.

Předání stroje

Protože jde o opravdu velmi složitý stroj, zeptali jsme se pana Bochníčka, zda předpokládá nějaké komplikace? „Jako velký problém a riziko v provozu v tomto případě vidím personál obsluhy a tím myslím jeho řádné zaškolení. Zvládnout dva stroje jako jeden, z jednoho místa, uvědomit si, že na jedné obrazovce vidím druhý stroj v otočeném pohledu. To vyžaduje omezit riziko kolize. Antikolizní systém v tomto případě je spíše negativem, neboť potřebujete-li obrábět někde jinde, než je nadefinovaný pracovní prostor, stroj vás tam nepustí,“ přibližuje detaily stroje pan Bochníček. Všichni zúčastnění se shodují, že klíčové bylo ujasnit si, jak to bude s předáváním informací mezi dvěma stroji a pánové z elektrokonstrukce potvrzují, že de facto to není jasné doposud, i když při předávání stroje bylo všechno v pořádku a podle přání zákazníka. Předběžné zkoušky ukazují, že předávání funguje, finální řešení bude přízpůsobeno reálné výrobě. Realita provozu však bude určitě náročná.

Pohled do výrobních a montážních prostor Fermatu v brněnské Slatině

Nabídka stroje ruku v ruce s financováním

Fermat CZ je prvním českým výrobcem, který se seznámil s možnostmi financování prostřednictvím Siemens Financial Services. Společnost SFS nabízí financování produktů ve 14 zemí světa. V případě výrobců obráběcích strojů dokáže nabídnout zákazníkům velmi zajímavé leasingové podmínky pro stroje, které jsou vybaveny řídicím systémem Sinumerik. Řada koncových zákazníků i dealerů po světě tutu službu využívá, vyhledávanou je zejména v Rusku, kde především velcí světoví výrobci obráběcích strojů nabízejí své produkty zákazníkům právě prostředníctvím SFS. Díky jedinečnému způsobu propojení technologie a financování nabízí Siemens svým zákazníkům velice přitažlivé řešení. Zákazník nemusí např. kvůli nedostatku finančních prostředků odkládat projekt na pro něj příznivější dobu nebo ho dělit na dvě časově oddělené části.

Ing. Eva Klocová
Siemens
eva.klocova@siemens.com

www.siemens.cz

Reklama
Související články
Z Aše do celého světa

Podkrušnohorský výběžek má nejen své kouzlo turisticko-lázeňského charakteru, ale i z historického hlediska, kdy se zde nacházela celá řada výrobních firem, odkud do světa putovalo zboží rozmanitého charakteru. Bohužel odsunem sudetských němců se tradice textilní, porcelánové a sklářské výroby zásadně přerušila a následný komunistický režim krizi nadále prohluboval. Nyní se zde však nachází několik zdravých prosperujících firem, které vám čas od času na stránkách MM Průmyslového spektra představujeme. Nyní jsme se vydali až na nejzápadnější cíp naší země, do ašské společnosti ASTOS Machinery.

Nové stroje pro záchranu Lipníka

Ve Strojtosu Lipník jsem byl naposledy před sedmi/osmi lety, kdy jeho výrobní kapacity plnily jak obráběcí centra, tak i konzolové a ložové frézky. Následující situace na evropském trhu, kam převážně směřovala jejich produkce, hrála jednoznačně proti jejich strategii. Trh více a více zaplavovaly konkurenční levné produkty asijské výroby a sílící hospodářská krize srazila Strojtos doslova na kolena. Od té doby jsme o firmě slýchali jen pesimistické zprávy o jejím postupném úpadku a rostoucích dluzích a vyškrtli jsme si ji tak ze seznamu relevantních firem.

Jaký byl Metav 2012

V Německu běží veletržní dění na plné obrátky. Hannoverské výstaviště je "sotva" uklizené od pozůstatků veletrhu EMO (viz. náš poslední díl profesního seriálu v tomto vydání na str. xx) a již byly o necelých 300 kilometrů na jihozápad otevírány brány výstaviště v Düsseldorfu. Je možné, aby německý trh vstřebal takovouto nadílku veletrhů týkajících se výrobních strojů a výrobní techniky, jejichž náplní jsou zejména obráběcí stroje?

Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit