Témata
Zdroj: autor

Monitoring stavu mazací vrstvy valivých ložisek

Jednou z cest ke zvyšování spolehlivosti ložisek je monitoring, umožňující průběžně sledovat stav ložiska a s dostatečným předstihem plánovat servisní zásahy. V současné době však není k dispozici žádný nástroj, který by dokázal průběžně monitorovat stav mazací vrstvy, jejíž problémy jsou jednou z nejčastějších příčin poškození ložisek.

Jakub Chmelař

Působí jako projektový manažer a výzkumný pracovník pro oblast elektromechanických aktuátorů ve společnosti Honeywell International, Brno. Zabývá vývojem technologií aktuace pro letecké a vesmírné aplikace. Je absolvent doktorského studijního programu Konstrukční a procesní inženýrství na Ústavu konstruování a částí strojů, Fakulty strojní, ČVUT v Praze. Během svého studia se zaměřoval na téma monitorování mazací vrstvy valivých ložisek, které řešil v rámci svého grantu. Profesně se oblasti ložisek, aplikace a jejich mazání věnuje i nadále.

Reklama

Tržní prostředí a konkurence tlačí výrobce strojů (a zařízení) ke splnění protichůdných požadavků. Na jedné straně vah je zvyšování hustoty přenášeného výkonu a na druhé pak maximalizace spolehlivosti a minimální nároky na údržbu. Vinou těchto trendů se součásti strojů dostávají až na samou hranici svých možností a stávají se slabým článkem. Typickým příkladem jsou ložiska.

Vzájemně propojené komponenty vytvořeného numerického modelu ložiska a jejich výstup. (Zdroj: autor)

Statistická data ukazují, že pouhých 0,35 % z celkového počtu ložisek v provozu nedosáhne své návrhové životnosti. V uvedeném objemu však figurují ložiska velkých energetických a průmyslových zařízení, jejichž selhání způsobují provozovatelům značné ekonomické ztráty. Statistiky americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) pak ukazují, že poruchy těchto ložisek jsou ve více než 75 % případů spojeny s mazáním.

Reklama
Reklama
Reklama

Jedním z předpokladů metodiky výpočtu únosnosti a trvanlivosti ložisek dle norem ISO 281 nebo AGMA 11 je prakticky dokonale mazané ložisko. Jestliže tento předpoklad není v provozu splněn, zvyšuje se riziko předčasného selhání. Obě normy řeší vliv podmínek mazání formou série koeficientů upravujících tzv. základní trvanlivost. Volba těchto koeficientů během návrhu závisí na zkušenostech inženýra a jejich dosahování v provozu na odpovědnosti provozovatele – na jeho ochotě dodržovat předepsané provozní podmínky. Trvanlivost podle koeficientů tedy ne vždy odpovídá skutečnosti.

Spolehlivost ložisek lze zvýšit prostřednictvím monitoringu jejich stavu. V současné době však není k dispozici žádný nástroj, který by umožňoval průběžně monitorovat stav mazací vrstvy, jejíž problémy jsou jednou z dominantních příčin poškození ložisek. Běžně používané metody, založené na vibrodiagnostice nejsou pro tento účel dostatečně citlivé a obvykle dokážou identifikovat poškození až ve stadiu iniciace. Právě monitoringu stavu mazání ložisek na úrovni kontaktů se věnuje dále popsaný výzkum.

Testovací zařízení postavené pro účely experimentu. (Foto: autor)

Jakub Chmelař z ČVUT v Praze se ve výzkumu, který prováděl v rámci své disertační práce, zaměřil na doposud málo prozkoumanou, avšak velmi aktuální problematiku monitorování stavu mazací vrstvy mezi valivými elementy a dráhou ložiska za provozu.

Hlavním výsledkem disertační práce je popis nově vyvinuté metody monitoringu ložisek, která je založena na vyhodnocování přenosových charakteristik tzv. povrchových akustických vln. Tato metoda umožňuje provádět hodnocení stavu mazací vrstvy mezi valivými elementy a dráhou ložiska, což doposud, kromě specializovaných laboratorních pracovišť, nebylo prakticky možné. Metoda staví na statistickém vyhodnocení pravidelných změn doby šíření aktivně buzených povrchových akustických vln. Tyto změny jsou způsobovány interakcemi vln, šířících se po povrchu valivé dráhy ložiska s valivými elementy a mazivem. Metoda byla autorem a jeho kolegy na začátku roku 2020 publikována v odborném časopise Tribology International, vydání 141.

Reklama

Od modelu k experimentu

V rámci prováděného výzkumu bylo vytvořeno digitální dvojče později testovaného válečkového radiálního ložiska. Jedná se o matematický model, který vychází z normy ISO/TS 16281. Nad její rámec je však rozšířen o komponentu numerického modelu elastohydrodynamické mazací vrstvy (EHL) v kontaktech, popsaného Reynoldsovou rovnicí. Ukázka modelu je na obrázku výše. Vstupy do modelu byly získány měřením parametrů geometrie ložiska, a to včetně podélného profilu valivých elementů a drsnosti povrchů. Výstupem modelu byla mapa režimů mazání ložiska, rozdělená dle Stribeckovy křivky na oblast mezního mazání, oblast smíšeného mazání a oblast plně rozvinuté EHL vrstvy. Vše v závislosti na provozních podmínkách, tedy na rychlosti otáčení a zatížení ložiska, na použitém oleji a jeho teplotě. Informace získané z modelu umožnily navrhnout podmínky experimentů tak, aby během jejich provádění bylo možné zachytit přechod ložiska mezi uvedenými mazacími režimy. Detaily modelu a příklady použití publikoval autor s kolektivem v časopise s otevřeným přístupem Acta Polytechnica, vydání 59.

Řez domkem testovaného ložiska a fotografie realizovaného konstrukčního řešení: (1) testované ložisko, (2) piezoelektrické elementy pro buzení a snímání povrchových akustických vln, (3) drážka pro zabudování snímače teploty v hřídeli, (4) přívod a odvod oběhového mazání, (5) rezervoár s konstantní hladinou maziva, (6) tyč aplikace vnějšího zatížení. (Zdroj: autor)

Experimentální měření probíhala na nově vyvinutém testovacím zařízení, jehož klíčové části byly následně ochráněny národním patentem CZ307380B6. Zařízení bylo uzpůsobeno tak, aby mimo simulace a záznamu provozního zatížení umožňovalo snímat teplotu testovaného ložiska. Kromě vnějšího kroužku ložiska byla teplota snímána odporovým snímačem i na vnitřním kroužku, což umožnilo získat kompletní obraz teplotního pole ložiska. Z rotující hřídele byl pak signál teploty vyveden prostřednictvím stíracích kroužků. Mazání ložiska bylo řešeno prostřednictvím oběhového okruhu s nastavitelným průtokem maziva a kontrolovanou teplotou oleje v nádrži. Všechna tato opatření byla prováděna kvůli velké citlivosti výsledků experimentů na teplotu. Cílem bylo přizpůsobit podmínky experimentů parametrům a předpokladům prováděných numerických simulací, aby bylo možné výsledky vzájemně porovnat.

Samo testování proběhlo na radiálním válečkovém ložisku typu N 306. Ložisko bylo testováno v typickém provozním rozsahu do 3 000 ot.min-1 při radiálním zatížení 10 kN, což odpovídalo 20 % jeho dynamické kapacity. Za těchto podmínek byly pro oleje o nominální viskozitě při 40 °C: 22 cSt, 46 cSt a 100 cSt predikovány přechody do plně rozvinutého mazacího režimu při rychlostech > 3 000 ot.min-1, 1 650 ot.min-1 a 700 ot.min-1. Pro buzení a snímání povrchových akustických vln bylo použito zařízení BeMoS One od německé firmy BestSens AG. BeMoS One se skládá ze dvou piezoelektrických členů, které umožňují budit a snímat vlny šířící se na povrchu materiálů, a dále z kontroléru, který provádí základní filtraci signálu a ukládání dat. Naměřená data byla vyhodnocována externě prostřednictvím algoritmů navržených v rámci disertační práce.

Výstupy a aplikace

Zpracovaný výstup z experimentálního měření ukazuje obrázek níže. Z grafů je patrná citlivost metody na stav mazacího filmu v závislosti na rychlosti otáčení ložiska. Přechody ložiska do režimu plně rozvinuté mazací vrstvy znázorněné linkou λ = 3, získané z výstupů numerických simulací, ve všech případech odpovídají charakteristickým změnám pozorovaným ve zpracovaném signálu. Zde je jako příklad ukázán parametr minima signálu. Hlubší analýza a interpretace pak byla prováděna prostřednictvím dalších statistických nástrojů, jako je srovnávání histogramů, rozptyl nebo statistická entropie signálu.

Srovnání měřeného a zpracovaného signálu s predikcemi přechodu ložiska mezi mazacími režimy pro oleje s odlišnými viskozitami. (Zdroj: autor)

Shrnutí a závěr

Metodu monitorování mazacího filmu je možné použít prakticky u všech valivých ložisek mazaných olejem. Vzhledem k relativně nízké vyspělosti metody vyvinuté v rámci akademického výzkumu je pro správnou interpretaci dat výhodné provést při nasazení referenční měření a odhad pracovního režimu ložiska, čímž se omezí riziko nesprávného vyhodnocení.

Z pohledu průmyslové aplikace má tato metoda velký potenciál. Umožňuje in-situ vyhodnocovat stav mazací vrstvy a včas odhalovat problémy dříve, než se projeví iniciací poškození na ložisku. Zároveň může pomoci optimalizovat strategie mazání nových zařízení s ohledem na provoz v režimech rozvinuté mazací vrstvy, a maximalizovat tak jejich účinnost a životnost. Vědě a výzkumu pak metoda nabízí nástroj, který umožňuje blíže monitorovat stav mazání v kontaktech.

Disertační práce
Využití povrchových akustických vln pro monitorování mazací vrstvy mezi valivými elementy a dráhou ložiska.
Autor: Ing. Jakub Chmelař, Ph.D. 
Školitel: Prof. Ing. Vojtěch Dynybyl, Ph.D.
Práce vznikla na ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav konstruování a částí strojů.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Kolébka českého inženýrství: Centrum vozidel udržitelné mobility

Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM) při Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje platformu zaměřenou na výzkum silniční mobility, zejména v oblasti pohonných jednotek, emisí a provozu vozidel. Na řešení se podílejí pracoviště fakulty, včetně Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel (12120), i další odborníci napříč ČVUT, zejména z oblasti řízení, elektrotechniky a zpracování dat. Těžiště činností spočívá ve výzkumu, na který v řadě případů navazuje vývoj realizovaný ve spolupráci s průmyslovými partnery.

Související články
160 let strojařského vzdělávání v Praze: Výzkum a vývoj pro moderní výrobu

Výzkumná, vývojová a inovační činnost je neoddělitelnou součástí aktivit Fakulty strojní ČVUT v Praze. Fakulta prošla se strojařinou všemi vývojovými etapami od počátků průmyslové revoluce po dnešek a v řadě průmyslových oblastí při tom hrála aktivní roli.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní téma se týká otázky personálního obsazení vašich akademických a vědeckých pracovišť. Jak se vám daří je naplňovat jednak z řad absolventů – po kterých firmy bezesporu okamžitě sáhnou, protože s nimi již mají vazby z dob studií, ale i z řad odborníků z praxe, kteří po ukončení aktivní činnosti hledají prostor pro uplatnění svých znalostí a jejich předávání dále?
Odpověď jsme bohužel obdrželi pouze od dvou ze všech oslovených děkanů strojních fakult (…).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit