Témata
Reklama

Česká věda do světa

Čeští vědci by mohli získat mnohem více finančních prostředků na svůj výzkum. Musejí však zvýšit svou aktivitu a úspěšnost při získávání grantů z mezinárodních dotačních programů zaměřených na výzkum a vývoj. Jedná se především o tzv. rámcové programy EU. Aktivita Čechů v tom posledním, 7. rámcovém programu, byla totiž podprůměrná.

„Z průběžných statistik hodnocení účasti a úspěšnosti ČR v tomto programu vyplývá, že zatím 1 089 českých výzkumných týmů se účastní řešení 893 projektů a tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu ve výši 210 milionů eur,“ přiblížila Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR, jež je vedoucím oddělením Národního informačního centra pro evropský výzkum, které zastřešuje činnost národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy EU.

„Pokud přepočteme počet výzkumných týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů na 1 mil. obyvatel, dosahuje ČR sedmého nejhoršího umístění mezi státy EU-27. Podobné je to také s počtem účastí na 1 mil. obyvatel, kdy ČR je až na 22. místě v EU-27. Pokud místo počtu účastí uvažujeme celkovou výši požadované podpory ze 7. RP připadající na 1 mld. eur hrubých výdajů na VaV, je ČR čtvrtou nejhorší zemí mezi zeměmi EU-27. Celkově tedy nezbývá než konstatovat, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů projektů do mezinárodních programů,“ dodává Koníčková.

Reklama
Reklama
Reklama

Účast na mezinárodních projektech přinese více peněz pro českou vědu a výzkum

Příčin tohoto stavu je více, především nedostatek zkušeností, tvrdá konkurence, nedostatečná podpora výzkumných týmů, nízká motivace či orientace výzkumných týmů na jiné druhy podpory. Význam mezinárodní spolupráce je pro rozvoj české vědy přitom zásadní. Jsou to především cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Mezinárodní programy tak poskytují českým vědcům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale nepochybně znamenají i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Tato možnost je ještě umocněna začátkem nového programovacího období, kdy v novém rámcovém programu „Horizont 2020“ je k dispozici přes 77 miliard eur.

Ředitel podnikatelského a inovačního centra BIC Brno Ing. Karel Kouřil, Ph.D. První zasedání Vědecké rady.

Zlepšit tento stav by mohl nový projekt s heslem „Česká věda do světa“, jehož realizátorem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno. Cílem je zvýšit aktivní účast českých výzkumných týmů a pracovišť v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomoci by tomu měla především inovativní infrastruktura projektu a rovněž komunikační strategie využívající moderních komunikačních kanálů.

Nezbytné je propojení výzkumníků s firmami

V rámci projektu vznikla „Vědecká rada“ složená z 30 vážených akademických osobností a současně zástupců výzkumných ústavů a institucí. Její účel vysvětluje emeritní rektor VUT v Brně a předseda Rady profesor Petr Vavřín: „Vědecká rada bude fungovat jako platforma pro neformální výměnu poznatků a informací, poskytne poradenství pro správné zařazení projektů vědeckých pracovišť, bude fungovat jako diskusní fórum pro predikci směrů vývoje technologií a také bude hledat možnosti propojení výzkumu s potřebami praxe.“

A právě posledně jmenovanou funkci „Vědecké rady“ akcentuje ředitel BIC Brno Karel Kouřil: „Naše výzkumná pracoviště často dosahují unikátních výsledků, což považuji na jedné straně za velký úspěch. Na druhé straně se tyto výsledky ne vždy dostávají na trh a nalézají tržní uplatnění. Pomocí našeho projektu se pokusíme zvýšit spolupráci akademické sféry s firmami, čímž podpoříme využití výsledků výzkumu v praxi.“

Inovace v marketingu zvýší informovanost

Aktivity českých výzkumných týmů budou v rámci projektu podpořeny asistencí a poradenstvím, odbornými workshopy a konferencemi, sdílením zkušeností a osvědčených postupů, PR aktivitami a trochu netradičně také prostřednictvím informačních sociálních sítí.

Právě zapojení sociálních sítí je inovací v komunikaci mezi vědeckými pracovišti, firmami a ve vyhledávání mezinárodních partnerů, programů a projektů. Tyto komunikační kanály se v rámci vědecko-výzkumných aktivit takřka nepoužívají. My v nich naopak vidíme velký potenciál v zefektivnění komunikace a zjednodušení získávání informací,“ přiblížil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

BIC Brno

Ing. Petr Majer
projects@bicbrno.cz

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 140716
Datum: 25. 06. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Analýza rizik u strojů pro slévárenství

Brno nabízí už šestým rokem firmám inovační vouchery na sto tisíc korun k nákupu výzkumu u místních vědců. Projekt administruje Jihomoravské inovační centrum (JIC), které program spravuje. Za uplynulých pět ročníků využilo vouchery na práci brněnských výzkumníků více než 220 společností. O tom, jak konkrétně vouchery fungují, se přesvědčila i brněnská firma Gifos, která s pomocí Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně pracovala na analýze rizik u strojů pro slévárenství.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Související články
Moderní vědecké řízení podniku, Část 3. Desatero 3

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme třetí tezi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit